MojeCelebrity.cz

30.12.2016 – Počet obětí holokaustu z řad Židů, kteří žili na území Německé říše, je zhruba o 15 000 vyšší, než se dosud uvádělo. Přišli na to vědci z německého Spolkového archivu na základě podrobného studia osudů jednotlivých Židů žijících v nacistickém Německu, informuje zpravodajský server Spiegel Online.

28.6.2023 – Kontroverzní komička Roseanne Barrová (70), která byla před lety viněna z rasismu, opět pohoršila mnoho diváků svými výroky. Tentokrát řekla, že během holokaustu nikdo nezemřel a že šest milionů Židů by mělo zemřít právě teď. Její syn pak musel vysvětlovat, že to byl sarkasmus.

24.5.2020 – Holokaust si vyžádal životy více než 10 tisíc brněnských židů. Jejich smutné osudy má v Brně připomínat unikátní interaktivní centrum, jediné svého druhu na Moravě.

28.4.2014 – Jména lidí, kteří zahynuli v nacistických koncentračních táborech či jinak přišli o život během holokaustu, zazní dnes na veřejných prostranstvích v několika českých městech. Na dnešek totiž letos připadl Den vzpomínání na oběti holokaustu. V Praze se bude již podeváté číst na náměstí Míru, přidají se také v Brně, Olomouci, Liberci, Kutné Hoře a Sušici.

16.4.2015 – V sedmi městech České republiky se dnes bude vzpomínat na oběti, které zahynuly v nacistických koncentračních táborech či jinak přišly o život během holokaustu. Jejich jména při veřejném čtení zazní Praze, Brně, Kolíně, Kutné Hoře, Liberci, Olomouci a Sušici. Na dnešek připadá Den vzpomínání na oběti holokaustu, hebrejsky Jom ha-šoa.

17.9.2018 – Izraelská vláda oznámila, že schválila přijetí tisícovky etiopských Židů. V africké zemi se ovšem nachází osm tisíc Židů, kteří se chtějí do Izraele přestěhovat. Co bude se zbývajícími sedmi tisíci, není jasné, uvedla agentura AP.

7.8.2017 – Nejznámější německý popírač holokaustu Ernst Zündel je po smrti. Muž, který si za popírání masového vyvražďování Židů během druhé světové války v minulosti odpykal několikaletý trest, zemřel ve věku osmasedmdesáti let. Informovala o tom agentura AP.

30.1.2022 – 27. ledna si svět připomínal mezinárodní Den památky uctění obětí holokaustu, tedy systematického pronásledování a vyvražďování 6 milionů Židů, ale i sta tisíců Romů a 15 000 homosexuálů během 2. světové války. Výzkumy ukázaly, že podle 50 % lidí si holokaust nepřipomínáme dostatečně a podle 80 % dotazovaných by se o něm mělo na školách učit více. Co si o těchto výsledcích myslí čeští dějepisáři a odborníci na holokaust?

28.4.2014 – Pondělní den se v několika českých městech zavzpomíná na oběti holokaustu. Podeváté v řadě se budou číst na náměstí Míru v Praze jména lidí zesnulých v nacistických koncentračních táborech. Dále se ke Dni vzpomínání na oběti holokaustu připojí města Brno, Olomouc, Liberec, Kutná Hora nebo Sušice.

26.1.2015 – Prezident Miloš Zeman dnes odpoledne spolu se svým slovenským protějškem Andrejem Kiskou položí věnce v Terezíně a uctí tak památku obětí holokaustu. Kiska je jedním ze dvou zahraničních prezidentů, kteří by se českých připomínek holokaustu měli zúčastnit. Svou účast potvrdil také bulharský prezident Rosen Plevneliev.

26.1.2015 – Prezident Miloš Zeman spolu se slovenským prezidentem Andrejem Kiskou uctili dnes na Národním hřbitově v Terezíně památku obětí holokaustu. Po prohlídce Muzea ghetta odsoudili nacistickou propagandu. Slovenský prezident zdůraznil, že hrůzy holokaustu je třeba si stále připomínat.

15.2.2018 – Asi 250 lidí dnes v průvodu se svíčkami prošlo Brnem, chtěli pokojně připomenout oběti romského holokaustu. Zároveň odsoudili nedávné výroky představitelů SPD o romském táboře v Letech u Písku. Organizátoři průvodu je považují za nepřijatelné popírání romského holokaustu, nehorázně hrubé vůči obětem a jejich rodinám.

12.4.2018 – Na veřejných prostranstvích, v knihovnách nebo kostelech 16 měst Česka budou dnes znít jména a stručné osudy lidí, kteří byli kvůli svému židovskému nebo romskému původu zabiti ve druhé světové válce. Do veřejného čtení jmen obětí holokaustu při příležitosti Jom ha-šoa, tedy Dne vzpomínání na oběti holokaustu, se může od 14:00 zapojit každý, kdo přijde, píše ČTK.

9.3.2015 – Od konce 2. světové války sice letos uplyne 70 let, v Praze však dosud nestál pomník obětem holokaustu. Odhalení organizátoři naplánovali i jako připomínku noci z 8. na 9. března 1944, kdy bylo vyvražděno téměř 4000 vězňů takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi. Pomník dostal název Brána nenávratna a je umístěn u nádraží Praha-Bubny, odkud v letech 1941 až 1945 odjížděly transporty pražských Židů.

5.5.2016 – V bývalém táboře smrti Osvětim-Březinka, zřízeném za druhé světové války nacistickým Německem na jihu Polska, se dnes sešly tisíce mladých Židů z Izraele, aby se zúčastnily „Pochodu živých“ a uctily tak památku obětí holokaustu.

20.1.2022 – Konference ve vile u berlínského jezera Wannsee, kde se 20. ledna 1942 vrcholní nacisté na konferenci svolané Reinhardem Heydrichem dohodli na postupu vyhlazení evropských Židů, je ukázkou administrativního pozadí holokaustu. Uvedl to německý prezident Frank-Walter Steinmeier.

12.6.2015 – Španělští poslanci přijali zákon, který umožňuje potomkům sefardských Židů mít dvojí občanství. Španělsko se tímto způsobem snaží odčinit historickou křivdu, kdy před 500 lety bylo vyhnáno tisíce Židů do exilu. Jednou z podmínek uznání dvojího občanství je absolvování testu znalostí španělské kultury. 

1.2.2021 – Tisíce ortodoxních židů se navzdory přísným opatřením, které Izrael přijal kvůli pandemii koronaviru, sešly na pohřbu prominentního rabína Meshulama Soloveitchika (†99), který podlehl koronaviru. Davy věřících zaplnily Jeruzalém, přestože platí zákaz shromažďování nad 10 osob. Ze strany ortodoxních židů ani zdaleka nejde o první prohřešek vůči restrikcím, uvedl list Daily Mail.

16.10.2021 – Po přepadení Sovětského svazu v červnu 1941 zahájili nacisté holokaust, nejhrůznější genocidu 20. století. Po letech vytěsňování Židů ze společenského života bylo před 80 lety, 16. října 1941, zahájeno i v Protektorátu Čechy a Morava „konečné řešení židovské otázky“ prvním transportem Židů z Prahy do Lodže. Další pak mířily do Minska a dalších táborů na východě, později převážně do Terezína (kam odjel první transport, tzv. komando výstavby, 24. listopadu 1941), a odsud do vyhlazovacích táborů v Osvětimi, Treblince a dalších. V den výročí se konala tradiční připomínková akce Bubnování pro Bubny.

18.1.2022 – Vyhnat Orbána i za cenu nástupu otevřených antisemitů k moci? Takovou otázku po nedávném prohlášení šéfky české Sněmovny Markéty Pekarové Adamové kladou mnozí. Počty Židů v maďarské vládě, hajlování na svatbě, „Judapešť“ místo Budapešti. Nejen za tím stojí představitelé maďarské opozice, které proti Orbánovi podpořila Pekarová Adamová. Při jejích slovech prý některým českým diplomatům vstávaly vlasy hrůzou. „Příště by se mohla řídit jednoduchých pravidlem: mlčeti zlato,“ dozvěděli jsme se.