MojeCelebrity.cz

14.4.2022 – Komentář na facebookovém profilu k ženám v justici

4.10.2014 – Zastoupení žen v komunální politice po volbách pravděpodobně mírně vzroste. Do zastupitelstev měst a obcí totiž kandiduje historicky nejvíce žen – 32,23 %. V Karviné celkově kandiduje dokonce nejvyšší podíl žen ze všech statutárních měst – 38,5 %. Zároveň má i nejvyšší zastoupení žen na volitelných místech – 34,3 %.

12.10.2014 – Zastoupení žen v komunální politice celkově mírně vzrostlo z 26 % na 27,07 %. Šanci stát se primátorkou mají teoreticky 2 ženy. Do druhého kola senátních voleb pak postoupilo celkem 8 žen. Analýzu zpracovalo Fórum 50 %, nezisková organizace, která usiluje o vyvážené zastoupení žen a mužů v politice.

27.8.2018 – Na jednání vlády byla představena Zpráva za rok 2017 o naplňování Akčního plánu pro vyrovnané zastoupení žen a mužů v rozhodovacích pozicích na léta 2016 – 2018.

25.3.2015 – Názor na současné zastoupení žen a mužů v české politice (v průměru 20 % žen, 80 % mužů), zavádění kvót, definování příčin nevyváženého zastoupení žen a mužů v politice a rozhodovacích pozicích a návrh opatření, jak zastoupení že n a mužů v politice vyrovnat. Odpovědi pro Fórum 50 %:

15.2.2021 – Ústavní soud 9. února přijal rozhodnutí a prohlásil protiústavnost zavření obchodů. To znamená zrušení příslušného krizového opatření. Ovšem rozhodnutí Ústavní soud zveřejní až po dvou týdnech 22. února, kdy toto opatření platit nebude, protože je časově omezené do 14. února. Vláda je nahradí obsahově stejným, ale s jiným číslem jednacím. „Je Ústavní soud líný, či zbabělý?“ táže se advokát a člen hnutí Trikolóra Zdeněk Koudelka, který poukazuje na rozdílné počínání ústavních soudců v obdobných případech.

5.10.2014 – Zastoupení žen v komunální politice po volbách mírně vzroste. Ve volbách do zastupitelstev měst a obcí totiž celorepublikově kandiduje historicky nejvíce žen – 32,23 %. V Havířově kandiduje dokonce i o něco více žen, než je republikový průměr – celkem 34,2 %. Analýzu zpracovalo Fórum 50 %, nezisková organizace, která usiluje o vyvážené zastoupení žen a mužů v politice.

6.5.2018 – Dne 4. května 2018 vyhlásil Ústavní soud ústavní nález z 24. dubna 2018 k ústavní stížnosti obž. Shahrama Abdullaha Zadeha, která je od r.2014 v pořadí již sedmá, vztahující se k uvalení vazby na něj. Ústavní soud ji zčásti zamítl, zčásti odmítl.

28.10.2013 – Zastoupení žen ve Sněmovně se po letošních volbách sníží na 19,5 %. Celkem v ní zasedne 39 poslankyň (z 200). Nejvíce žen bude mít ve Sněmovně KSČM (11) a ANO 2011 (10), čistě pánským klubem je výsledek KDU-ČSL (0). Vyplývá to z analýzy Fóra 50 %, které usliluje o vyrovnané zastoupení žen a mužů v politice.

12.10.2014 – Zastoupení žen v komunální politice po víkendových volbách mírně vzrostlo z 26 na 27 procent. Šanci stát se primátorkou mají dvě ženy. Z 37 žen kandidujících do Senátu jich do druhého kola voleb postoupilo osm. Vyplývá to z analýzy neziskové organizace Fórum 50%, která usiluje o vyvážené zastoupení žen a mužů v politice.

11.11.2015 – Evropská komisařka pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost žen a mužů Věra Jourová chce už brzy předložit směrnici, která by měla velké firmy přimět ke spravedlivějšímu zastoupení mužů a žen v dozorčích radách. Nově už v ní ale neprosazuje pevné kvóty podle pohlaví ve vedení společností, ačkoli v původním návrhu se hovořilo o tom, že žen by mělo být v radách nejméně 40 procent. Díky tomu se jí prý podařilo přesvědčit šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, který dosud kvóty odmítal, aby návrh podpořil. Právě kvůli nesouhlasu ANO dosud směrnice nezískala podporu české vlády.

4.6.2018 – V Česku přetrvává nízké zastoupení žen ve vedoucích pozicích. Týká se to politiky a Sněmovny, státní správy, diplomacie, justice i firem. Uvádí to zpráva o rovnosti žen a mužů za loňský rok, kterou by měla ve středu projednávat vláda. ČTK má dokument k dispozici. Materiál poukazuje i na propast ve výdělcích a důchodech žen a mužů. Kvůli těmto rozdílům ženám mnohem víc hrozí chudoba.

29.12.2010 – Ústavní soud (ÚS) odmítl pro předčasnost stížnost Petry Paroubkové ve sporu o omluvu za její karikaturu v časopisu Reflex. Paroubková stížnost podala příliš brzy - ještě předtím, než Nejvyšší soud rozhodl o souběžně podaném dovolání. "Ústavní stížnost byla podána předčasně, pročež ji Ústavní soud jako nepřípustnou odmítl," uvedl v usnesení soudce zpravodaj a předseda ÚS Pavel Rychetský.

21.2.2013 – S obavami sleduji snahu ČSSD zneužít ústavní soud pro vlastní politické cíle. Zákony vydává parlament přímo volený všemi občany. Ústavní soud není součástí parlamentu. Ústavní soud dohlíží na to, aby nikdo nezneužíval pravidla, na kterých se parlament shodne.

25.8.2015 – Ústavní soud se zastal rodiny Gregůrkových, která dostala za pozemky vyvlastněné pro stavbu obchvatu Otrokovic úřední cenu 3,5 milionu korun. Požadovala přitom tržní cenu, která činila 36 milionů korun. Ústavní soud zrušil rozsudky Nejvyššího soudu i Vrchního soudu v Olomouci, a dal tak rodině šanci na vyšší náhradu škody. Případ se vrátí k olomouckému vrchnímu soudu. Ústavní soud uznal stížnost Gregůrkových v obdobném případu už letos v červenci. Tehdy šlo však o jiné pozemky za méně peněz.

2.5.2016 – Ústavní soud vyhlásil nejvýznamnější nález z 19. 4. 2016 (Pl.ÚS 4/2014, body 116-118 odůvodnění) proti tunelování práva na zákonného soudce. Ústavní soud zamítl návrh na zrušení části vyhlášky o jednacím řádu státního zastupitelství, ale uvedl, že není ústavní aplikace vyhlášky a trestního řádu způsobem, umožňujícím zvláště vrchním státním zastupitelstvím vybrat si soud, který rozhoduje o jejich návrzích na vazbu, domovní prohlídky a odposlechy.

9.5.2018 – Rodina Josefa Lohmanna, který koupil od státu pozemky pod svým zahradnictvím, ale nikdy je skutečně nezískal, má šanci se k nim po skoro 20 letech dostat. Ústavní soud se zastal jejich nároku. Stát prodej pozemků v 90. letech zablokoval kvůli nároku církve. Lohmann, jenž nedávno zemřel, už jednou v roce 2011 s ústavní stížností uspěl, odvolací pražský městský soud ani Nejvyšší k tomu ale nepřihlédly s ohledem na přijetí zákona o církevních restitucích. Proto se znovu obrátil na Ústavní soud.

29.1.2024 – „Je úděsné, že Ústavní soud v zásadě umožnil státním orgánům jednat nezákonně. Co až se toho chopí policie či státní zastupitelství?“ Tak se táže ústavní právník Zdeněk Koudelka poté, co Ústavní soud vyhověl vládě a umožnil jí uplatnit vůči důchodcům nižší valorizaci. „Soud bude ideově uniformní čím dál více. Ovšem je výsledkem svobodných voleb, jakého máme prezidenta a jaký máme Senát, takže jde o demokratický důsledek. Jan Kysela a prezidentovo okolí si uvědomují mocenskou roli Ústavního soudu a nepodcení jeho obsazení,“ předpokládá Koudelka v rozhovoru s ParlamentnímiListy.cz.

3.9.2009 – Ústavní soud si v minulých dnech vyslechl množství kritiky z úst politiků i odborníků na ústavní právo, která jej viní z nezodpovědnosti či překročení jejich pravomocí. Verdikt, jímž soudci odložili konání voleb, zamotal hlavu nejen politikům, ale i expertům. Obavy politologů o svou nezávislost však ústavní soudci nesdílí.

29.7.2024 – Evropský parlament zaznamenal pokles podílu žen mezi zákonodárci, což podle serveru Politico představuje historický pokles. Pravicové skupiny, jako jsou Evropští konzervativci a reformisté, snížily zastoupení žen na méně než 22 %, zatímco levicové skupiny, jako Socialisté a demokraté nebo Zelení, mají podíl žen vyšší než parlamentní průměr. Nerovnováha je patrná i ve vedoucích pozicích výborů, kde ženy tvoří méně než 40 % předsednických postů.