MojeCelebrity.cz

21.11. (12 dnů) – Předseda Evropské rady Charles Michel varoval před tím, aby se brzké schválení začátku přístupových jednání s Ukrajinou považovalo za hotovou věc. Některé členské státy EU podle něj mají výhrady a dávají najevo, že na rozhodnutí potřebují více času. Michel to řekl novinářům ve vlaku předtím, než dnes přijel do Kyjeva.

23.2.2018 – Čubčí syn Porošenko, gruzínští střelci z oken konzervatoře na kyjevském Majdanu. Spálení lidé ve vypáleném Domě odborů v hlavním městě Ukrajiny a pak v Oděse. Kdo má zbraň a potvrzení, že je účastník bojů na východě země, je nedotknutelný. Zaznělo děsivé svědectví ukrajinské profesorky a básnířky, a ukrajinského novináře – u příležitosti čtvrtého výročí tzv. Majdanu. ParlamentníListy.cz byly na akci, kde Lubomír Zaorálek za pískání a nesouhlasu Ukrajinců hájil Porošenka a poplival Janukoviče.

7.8.2014 – V ulicích Kyjeva se opět bojuje. Radnice vedená Vitalijem Kličkem, jednou z tváří únorové revoluce, nařídila rozebrat barikády na Majdanu. To se ale lidem, kteří stále na Majdanu přebývají, nelíbí, a tak zaútočili.

7.8.2014 – V ulicích Kyjeva se opět bojuje. Radnice vedená Vitalijem Kličkem, jednou z tváří únorové revoluce, nařídila rozebrat barikády na Majdanu. To se ale lidem, kteří stále na Majdanu přebývají, nelíbí, a tak zaútočili.

20.12.2017 – REPORTÁŽ Publikaci o Majdanu a válce na Ukrajině v úterý 19. prosince ve Slovenském domě poblíž Náměstí republiky představil slovenský publicista a komentátor Ľudovít Števko. Slovíčko provokuje uvádíme v titulu zcela záměrně. Důvodem je to, že verze kyjevských a posléze ukrajinských událostí, které ve své publikaci Válka ve stínu Majdanu Števko představuje, se zcela radikálně rozchází s oficiální verzí. Právě ta je přitom tou, která v českých hlavních médiích i na Západě zaznívá nejčastěji.

22.2.2015 – Pochodem důstojnosti za účasti tisíců lidí dnes odpoledne v Kyjevě vyvrcholily několikadenní připomínkové akce k prvnímu výročí pádu proruského režimu prezidenta Viktora Janukovyče a s tím souvisejícího masakru na náměstí Nezávislosti (Majdanu) během protivládních protestů. Mezi hosty bylo více než dvacet zahraničních delegací, mimo jiné stálý předseda Evropské rady Donald Tusk a německý prezident Joachim Gauck, Českou republiku zastupoval ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

25.3.2022 – Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan tvrdí, že se vyjednavači Ukrajiny a Ruska již shodují na podobě čtyř stěžejních bodů ze šesti, kterými si útočící Rusko podmiňuje zastavení své agrese. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba však očekávání brzké shody mírní, jednání podle něj nelze omezit jen na šestici bodů a mnohé otázky mezi Kyjevem a Moskvou jsou prý ještě stále dosti otevřené.

9.9.2014 – Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov v úterý vybídl Kyjev k rychlému zahájení rozhovorů s povstalci o budoucím postavení východu Ukrajiny. Ukrajinské vedení a proruští separatisté se přitom nadále rozcházejí v pohledu na budoucnost povstaleckých "„idových republik", vyhlášených na východě země. Povstalci nadále požadují „nezávislost" pro celou Doněckou a Luhanskou oblast, avšak Kyjev je prý ochoten udělit „zvláštní postavení v rámci jednotné Ukrajiny" pouze území přímo ovládanému povstalci - ti mají ve své moci zhruba třetinu z obou oblastí.

23.1.2017 – ROZHOVOR U Mariopolu, u Avdievky, na Svitlodarském oblouku se bojuje i za nás, říká odborník na kriminologii Petr Pojman, který se zabývá organizovaným zločinem v Rusku, na Ukrajině i u nás. „Těch sto lidí, kteří zemřeli na Majdanu, a další tisíce, kteří umírali a umírají na východě Ukrajiny, neumírají kvůli penězům. To nejsou žoldáci. To byli lidé, kteří tam šli, protože tohle jim za to prostě stálo. A to dneska vidím na Ukrajině stále. Těm lidem to za to stojí, oni se nevzdají, jasně prohlašuji, že Ukrajina se nikdy nevzdá. Ukrajinci se prostě rozhodli jinak než my v roce 1938 nebo 1968, oni svoji zemi brání,“ řekl v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz Petr Pojman.

17.2.2016 – Hlíva ústřičná má všestranné využití. Použít se dá v kuchyni k přípravě polévek, omáček, pod maso, do pomazánek či salátu. Ovšem chuťový zážitek není jediné, co hlíva nabízí. Tato houba, která u nás běžně roste, má velmi kladný vliv na imunitu a má léčivé účinky. Obsahuje stopové prvky, vitamíny, minerály, mastné kyseliny a především čím dál vyhledávanější glukany, jež podporují imunitní systém, stimulují tvorbu protilátek vůči plísním, virům a bakteriím. Dá se užívat i dlouhodoběji bez nežádoucích vedlejších účinků. Osvědčila se mnohdy i tam, kde selhala klasická léčba. Musím potvrdit, že pravidelné užívání kapslí z hlívy ústřičné pomohlo mému synovi zbavit se v dětském věku bradavic, které si přinesl pravděpodobně z bazénu. Proto mohu z osobní zkušenosti vřele doporučit nejen na tento problém, ale vše co se plísní, virů a baktérií týká včetně oslabené imunity, což je u dětí běžné. S čím vším hlíva ústřičná pomáhá Zrychluje metabolismus Zvyšuje tvorbu červených krvinek Pomáhá při detoxikaci – čistí střeva Zrychluje regeneraci buněk Pomáhá při rekonvalescenci Zpomaluje stárnutí Zbavuje tělo nebezpečných volných radikálů Mírní dopady z ozařování – prevence rakoviny Bojuje se špatným cholesterolem Pomáhá při různých alergiích Příznivě ovlivňuje krevní tlak Mírní únavu Odborníci již mnoho let potvrzují obdivuhodné pozitivní účinky hlívy ústřičné. Tato houba je výjimečná tím, že je bohatým zdrojem celé řady přírodních látek. Proto je vhodné začlenit jí do našeho běžného jídelníčku. Hlívu buď můžete sami pěstovat, koupit si jí nebo alespoň výtažky z ní v podobě tobolek. Pokud máte možnost hlívu pěstovat, zkuste jí nasušit. Čerstvá je výtečná do polévky, guláše, ale ani přírodní řízky nejsou od věci. Použít lze i jako kořenící přísada do různých jídel.   Příspěvek Hlíva ústřičná na posílení imunity pochází z Extrakrasa.cz - magazín o módě, kráse a bydlení

7.4.2020 – Nadační fond Kapka naděje se zapojil do boje proti novému typu koronaviru covid-19 nebývalou mírou. Nadační fond se rozhodl šířit do nemocnic po celém Česku vlny naděje. Do té první investovala Kapka naděje za přispění štědrých sponzorů i individuálních dárců téměř 10 milionů korun!

29.11.2013 – Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek nabourává záměry potenciálních koaličních partnerů ČSSD a ANO. Obě strany se ve čtvrtek shodly na co nejrychlejším přijetí rozpočtu a přípravě novely léta odkládaného zákona o státní službě. Lidovecký šéf podobně smělé plány mírní a poukazuje na to, že po měsíci schůzek se ještě prakticky nic nevyjednalo.

1.4.2015 – Vyšetřování masakru desítek demonstrantů na Majdanu je podle Mezinárodní poradní skupiny působící v rámci Rady Evropy od samého počátku vedené špatným směrem. Autoři včera zveřejněné zprávy rovněž docházejí k závěru, že nebyly dodrženy standardy Evropské úmluvy o lidských právech.

21.2.2015 – Ukrajinci si první výročí Majdanu – povstání v centru metropole Kyjev, které svrhlo vládu tehdejšího prezidenta Viktora Janukovyče. Zřejmě nikdo nepředpokládal, že protesty a demonstrace proti odmítnutí asociační dohody spustí lavinu událostí a násilí, které vyústí v revoluci. 

22.2.2015 – REPORTÁŽ Roční výročí ukrajinského Majdanu. Připomněly si ho v Praze na Václavském náměstí zhruba dvě stovky proukrajinských demonstrantů. Pod sochou svatého Václava vytvořili symbolický hřbitov. Europoslanec Jaromír Štětina hovořil například o tom, že by se měla ukrajinská armáda podpořit zbraněmi. Odpůrci měli na jednom z transparentů napsáno: "Zachraňte Donbas od ukrajinského nacismu!"

22.2.2015 – REPORTÁŽ Roční výročí ukrajinského Majdanu. Připomněly si ho v Praze na Václavském náměstí zhruba dvě stovky proukrajinských demonstrantů. Pod sochou svatého Václava vytvořili symbolický hřbitov. Europoslanec Jaromír Štětina hovořil například o tom, že by se měla ukrajinská armáda podpořit zbraněmi. Odpůrci měli na jednom z transparentů napsáno: "Zachraňte Donbas od ukrajinského nacismu!"

10.10.2014 – ROZHOVOR V rámci setkání sítě nezávislých kulturních center přijelo do Plzně na pozvání občanského sdružení JOHAN přes 150 většinou mladých lidí. Na seznamu hostů se objevil také třicetiletý ukrajinský filmař, žurnalista Oleksiy Radynski. Ten ParlamentníListy.cz při této příležitosti informoval o současné situaci v jeho zemi, na Majdanu i možné budoucnosti Ukrajiny.

22.2.2017 – ANKETA „Tři roky po ‚Majdanu‘ máme mezi Ruskem a Ukrajinou zamrzlý konflikt, který brzdí rozvoj obou zemí. Je v první řadě na Rusech a Ukrajincích samotných, aby si tento konflikt rozumně a mírovými prostředky vyřešili,“ míní v anketě ParlamentnichListů.cz o současnosti a budoucnosti Ukrajiny bývalý europoslanec Libor Rouček. „Ukrajina je pro mne a jistě i pro mnoho dalších lidí velmi smutný příběh. Země se stala pouhou figurkou na šachovnicí geopolitického soupeření Západu s Ruskem,“ myslí si poslanec Milan Šarapatka. „Válka v této části východní Evropy je nedůstojná 21. století,“ domnívá se Marian Keremidský.

2.12.2014 – Bezpečnostní expert generál Andor Šándor je přesvědčen, že členství Ukrajiny v NATO je iluze stejně jako finlandizace Ukrajiny, kterou považuje za recept na rusko-ukrajinský konflikt prezident Miloš Zeman. „Myslím, že finlandizace Ukrajiny je ze hry, protože Kyjev ještě po dlouhou dobu nebude Moskvě důvěřovat. Nemyslím, že by Kyjev přijal jakékoli mentorství ze strany Moskvy, takže je to podle mne nápad nerealizovatelný,“ říká bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby a bezpečnostní analytik Andor Šándor v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.

29.12.2010 – Koaliční strany ODS a TOP 09 si mohou hluboce oddechnout. Věci veřejné mírní jejich obavy, že o osudu vládních reforem bude rozhodovat několik tisíc jejich voličů v internetových referendech. Koaliční partnery rozrušilo, že VV chce nechat své pžíznivce hlasovat o tom, zda by klíčové reformy měly být schvalovány jako ústavní zákony, tedy s pomocí hlasů opozice.