MojeCelebrity.cz

5.6. (12 dnů) – V pořadu Horká linka na XaverLive Libor Vondráček otevřeně popsal, proč považuje současné postavení České republiky v Evropské unii za ztrátové a nespravedlivé.

13.1.2019 – Dlouhé roky sleduji, jak málo lidí u nás ví, co je to Lisabonská smlouva. Co všechno nám sebrala, aniž bychom o takové změně mohli rozhodnout. Smlouva, která jako politický podvod změnila za našimi zády pravidla hry v EU, do které jsme vstupovali.

3.11.2009 – Ústavní soud rozhodl, že Lisabonská smlouva není v rozporu s Ústavou ČR. Prezident Václav Klaus dokument podepsal a tolik diskutovaná smlouva může vejít v platnost. Co pro nás opravdu znamená?

3.1.2020 – Lisabonská smlouva je mezinárodní smlouva mezi členskými státy Evropské unie uzavřená roku 2007, která novelizovala předchozí smlouvy o založení a fungování Evropské unie.

3.1.2020 – Lisabonská smlouva je mezinárodní smlouva mezi členskými státy Evropské unie uzavřená roku 2007, která novelizovala předchozí smlouvy o založení a fungování Evropské unie.

30.5.2009 – Mirek Topolánek prohlásil, že lisabonská smlouva je podle něj mrtvý dokument. Neodpovídá prý realitě 21. století.

3.11.2009 – Předseda Evropské komise José Barroso v úterý prohlásil, že Lisabonská smlouva by mohla po Klausově podpisu začít platit v prosinci či v lednu. Barroso to oznámil ve Washingtonu agentuře Reuters.

1.12.2009 – V platnost v úterý vstupuje nejdéle dojednávaný reformní dokument EU, Lisabonská smlouva. Nebude ji vítat šampaňské ani ohňostroje či lidové veselice. U textu, jemuž rozumí snad jen právní experti, by to snad ani nebylo na místě.

1.12.2009 – V Evropské unii začala platit lisabonská smlouva, která reformuje fungování rozšířené EU. Podle jejích zastánců má sedmadvacítce přinést více demokracie a efektivnější rozhodování.

15.1.2016 – Na osypky je Lisabonská smlouva, neboli nedemokratická Evropská komise bude kontrolovat demokratické Polsko!

5.11.2017 – Deset let od jejího podpisu a dva roky od její ratifikace (či spíše kapitulačního přijetí) Českou republikou nás dělí od zrodu tzv. Lisabonské smlouvy. Tento dokument, celým názvem Lisabonská smlouva pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství, je mezinárodní smlouva, jejímž cílem bylo zgruntu přepsat strukturu, fungování a hlavně jednotlivé rozhodovací pravomoci molochu jménem Evropská unie. Smlouva byla podepsána 13. prosince 2007 v Lisabonu, Českou republikou byla ratifikována 3. listopadu 2009 a vstoupila v platnost 1. prosince 2009.

27.11.2014 – Předsedkyně sněmovního podvýboru pro lidská práva Markéta Adamová (TOP 09) ParlamentníListy.cz upozornila, že se na hranicích Evropy mačká odhadem dvacet pět milionů lidí, kteří žádají v zemích EU o azyl. Zatímco ale nedávno česká vláda odmítla přijmout až 35 tisíc utečenců – přijmutí určitého množství uprchlíků diktuje ČR přitom Lisabonská smlouva – podle Adamové nelze nad tímto problémem zavírat oči napořád. „Jde o největší uprchlickou vlnu, která tady byla od druhé světové války, což je velký problém, jenž musí Česko prostě začít řešit. Jinak by se v EU o tomto jednalo o nás bez nás,“ zdůrazňuje Adamová.

3.1.2020 – Advokát a právní expert Zdeněk Koudelka (Trikolóra) se na svém blogu na serveru Aktuálně.cz pustil do podrobného popisu, co je Lisabonská smlouva. Je podle něj potvrzením trendu, který vede k rozšiřování většinového hlasování, bujení evropské moci a zvyšování přerozdělování. Tato smlouva podle jeho slov byla také krokem na cestě, kterou započala již Maastrichtská (1992) a Amsterodamská smlouva (1997).

21.8.2023 – V těchto dnech si připomínáme 55. výročí obsazení Československa vojsky Varšavské smlouvy. Libor Vondráček, předseda Svobodných, v této souvislosti upozornil na to, jak důležité je chránit suverenitu, ale i na to, jak její ochranu dnes mnozí pokrytecky překrucují. „I český národ si zaslouží být plně suverénní. I český národ si zaslouží nebýt vazalem. I český národ si zaslouží být svobodný,“ vzkázal Vondráček, podle kterého je připomínka srpnové okupace letos obzvláště významná.

9.9.2017 – Soudní dvůr EU svým zamítnutím žaloby Slovenska a Maďarska k nefunkčním a vnuceným kvótám potvrdil, že Lisabonská smlouva ohrožuje i tu minimální sdílenou suverenitu národních států EU.

8.4.2018 – INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ U našich západních sousedů sílí hlasy, že kdo nechce respektovat hodnoty Evropské unie, měl by to pocítit na dotacích z EU. A když je Německo ochotno do budoucna více přispívat do unijního rozpočtu, chce také mluvit do toho, kam peníze půjdou. Markéta Šichtařová v té souvislosti připomíná, že když jsme hlasovali o vstupu do EU, tak v ní neplatila Lisabonská smlouva, kvůli níž jsme spolu s jinými členskými státy přišly o svou suverenitu, stejně tak v pravidlech nebylo, že nám někdo může vnutit imigranty proti naší vůli.

21.8.2024 – Dnešní výročí okupace Československa v roce 1968 komentuje řada českých politiků, kteří se zamýšlejí nad významem této události pro naši současnost. Mezi nimi je i Libor Vondráček, právník a předseda strany Svobodní, který ve svém komentáři nejen připomíná oběti a historické souvislosti, ale také důrazně varuje před současnými hrozbami pro svobodu a suverenitu našeho národa. „Svoboda není samozřejmost a nebezpečí často hrozí od těch nejbližších, kteří tvrdí něco o bratrství a přátelství,“ říká Vondráček, čímž odkazuje na zradu, kterou Československo zažilo od svých tehdejších spojenců.

22.3.2025 – Předseda Svobodných Libor Vondráček v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz vysvětluje, proč jeho strana nebude v letošních volbách kandidovat samostatně, ale jako součást nového volebního bloku spolu se stranami SPD, Trikolora a PRO. Odmítnutí Green Dealu, obnova svobody slova a podnikání, odpor k migračnímu paktu a důraz na suverenitu České republiky – to jsou podle něj klíčové priority, na kterých se partneři shodli. Vondráček zároveň popisuje vnitrostranické jednání, vztah ke kritice ohledně spolupráce s SPD i dlouhodobou snahu Svobodných prosazovat principy zdravého rozumu a ekonomické odpovědnosti. „Spojili jsme síly, protože chceme, aby ani jeden hlas příznivců svobody a prosperity nepropadl,“ říká otevřeně.

9.5.2010 – Na zprávu o úmrtí ombudsmana Otakara Motejla rychle reagovali politici napříč politickým spektrem. Pro prezidenta Václava Klause je Motejlova smrt velkou ztrátou. „Nečekaným odchodem Otakara Motejla ztrácíme jednoho z mohykánů naší polistopadové politiky, který byl ve špičkových funkcích celých 20 let,“ uvedl prezident Václav Klaus.

20.5.2016 – ROZHOVOR Blížíme se k době, kdy nejen politici, ale každý občan si bude muset svoje názory nechávat schválit v Bruselu nebo Berlíně. Kněz a psychiatr Jaroslav Maxmilián Kašparů se nad tím zamýšlí v souvislosti s kritikou, která se snesla na předsedu Senátu Milana Štěcha za projev při tryzně v Terezíně. Podle názoru J. M. Kašparů ztrácíme identitu, duchovní i kulturní. Mladým lidem je to dnes možná už jedno, ale on se ve světě bude raději představovat jako Čech, než jako „sjednocený Evropan“.