MojeCelebrity.cz

20.6. (27 dnů) – Zemský poslanec německé opoziční AfD Michael Meister se v Rostocku stal terčem fyzického útoku. Před vlastním domem ho napadli dva muži, kteří na něj křičeli, že je nacista. Politik vyvázl s řeznými ranami na paži, před vážnějším zraněním zad ho zachránil batoh s notebookem. Šéf poslaneckého klubu AfD Enrico Schult z incidentu viní vládní SPD a levicové extremisty, politické násilí však okamžitě ostře odsoudily všechny parlamentní strany.

23.5.2024 – Útoků na politiky v Německu stále přibývá. V Görlitzu byl napaden politik Alternativy pro Německo (AfD) Mario Kumpf, který zasedá v saském zemském sněmu. Neznámý muž ho udeřil pěstí do obličeje v supermarketu, načež pokračoval v nákupu. Policie zadržela 53letého podezřelého a AfD označila útok za politicky motivovaný. Násilí se ovšem neomezuje pouze na politiky AfD.

21.1.2024 – Kde se vzaly masové demonstrace proti německé Alternativě pro Německo (AfD), která je v průzkumech veřejného mínění druhou nejsilnější stranou v sousední zemi, a co stojí za přirovnáním AfD k nacistům? Článek neziskové organizace Correctiv, který vše spustil, ukazuje, že myšlenka na přesídlení migrantů z Německa ve skutečnosti z úst politiků AfD nezazněla. „Neměli námitky,“ vysvětlili novináři, kde vidí podíl členů AfD na „tajném plánu proti Německu“. Aféra kolem AfD vznikla také za přispění Greenpeace.

27.8.2024 – Nedojde-li ke změně migrační politiky, Německu hrozí nezvratný civilizační úpadek, říká předsedkyně parlamentní frakce AfD Alice Weidelová. Tvrdí, že tato politika vedla k zhoršení bezpečnosti v Německu a zdůrazňuje, že AfD požaduje zastavení nekontrolované migrace a zvýšení počtu deportací. Že by však nedávný útok nožem v Solingenu přinesl AfD více hlasů v nadcházejících volbách si nemyslí. Ve východním Německu už teď AfD patří k nejsilnějším stranám.

21.11.2017 – „V německém Bundestagu AfD, FDP a CDU udělá většinu. A jenom tím, že se s AfD nechtějí bavit, se sami vmanévrovali do slepé ulice. Raději sedí u stolu s levicovými extremisty ze Zelených,“ říká v rozhovoru pro PL.cz předseda bavorské AfD Petr Bystroň o krachu vyjednávání o nové německé vládě. Předčasné volby podle něj nikdo nechce, protože by pomohly právě jen AfD. „Nějak se domluví. Co by se ale mělo stát je, že by měla Merkelová odstoupit a uvolnit místo. Se starými kádry není možné po prohraných volbách pokračovat. Je třeba personální obměna ve vedení CDU a SPD. Merkelová i Schultz musejí odejít a pak to půjde,“ domnívá se jediný rodilý Čech, který je nyní poslancem Bundestagu.

22.1.2024 – Exprezident Německé spolkové republiky Joachim Gauck rázně vstoupil do debaty o případném zákazu Alternativy pro Německo (AfD). „Jaký by to mělo smysl? Budeme se s tím muset naučit žít bez paniky z pouhého strachu,“ pravil dlouholetý odpůrce proti východoněmeckému komunistickému režimu. Současnou podobu boje proti AfD označil za chabou i bývalý starosta Tübingenu Boris Palmer (51). Smyslem demonstrací však prý není přesvědčit voliče AfD, aby AfD nevolili. Cílem má být něco jiného…

8.1.2019 – ROZHOVOR „Byl to pokus o vraždu,“ říká k brutálnímu útoku na šéfa strany AfD v Brémách, poslance Franka Magnitze, jeho kolega a stranický přítel Petr Bystroň. Zahraničněpolitický mluvčí frakce AfD a jediný Čech v Bundestagu dodává: „Útoky na členy AfD jsou motivovány politicky a stojí za nimi levicově-extremistické živly, které jsou úzce propojené s politickými strukturami SPD, Zelených a komunistů.“ V rozhovoru prozradil, že i on už byl přepaden. Promluvil také o dysfunkci médií a justice v Německu.

9.6.2024 – V Německu je vítězem evropských voleb CDU/CSU. Vládní koalice kancléře Olafa Scholze zůstává slabá, pravicová AfD skončila na druhém místě. Předsedkyně AfD Alice Weidelová přičítá úspěch kritickému postoji voličů k Evropské unii. Podle bulvárního deníku Bild jde o „brutální zúčtování“ s vládní koalicí kancléře Olafa Scholze. Představitelé CDU už volají po změně politiky a hlasování o důvěře. AfD vyhrála volby v bývalé NDR. Podle průzkumů jí raketově roste obliba u mladých, kteří naopak opouštějí Zelené.

31.8.2024 – Pokračující vzestup takzvaně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) po celém Německu, a zejména v jeho východní části, je výsledkem desítek let trvající strategie, kdy se tato strana politicky etablovala na nejnižší lokální úrovni, kde se místní politici AfD těší největší oblibě a pronikají do obecní politiky. Obliba strany díky tomu stoupá i na celonárodní úrovni, přičemž se očekává, že brzy AfD prorazí i ve Spolkovém sněmu. Někteří mainstreamoví politici už dokonce varují, že je to podobná situace jako ve 30. letech 20. století při vzestupu moci Adolfa Hitlera.

11.9.2024 – S Německem to jde z kopce, tvrdí pravicová strana Alternativa pro Německo (AfD). V dokumentu Závěrečný spurt Německa AfD představuje své pracovní priority pro roky 2024/2025, přičemž poukazuje na nárůst cizinců v Německu a náklady na sociální dávky, které vzrostly díky přílivu migrantů. Důraz AfD tedy klade na snížení atraktivity Německa pro žadatele o azyl, a to například zavedením pracovní povinnosti pro uprchlíky.

22.9.2024 – Průzkum Institutu pro výzkum trhu a společnosti INSA ukázal, že každý pátý Němec je odhodlán volit Alternativu pro Německo (AfD), kterou i nejčtenější německý list Bild označuje za „krajní pravici“. Dnes mají proběhnout volby do zemského parlamentu v Braniborsku; i tam se podle průzkumů bude AfD dařit. A pokud se čísla průzkumu potvrdí, na celostátní, spolkové úrovni bude velmi složité sestavit vládu bez účasti AfD. Důležitou roli může hrát i Aliance Sahry Wagenknechtové (BSW) a její volání po míru na Ukrajině.

18.2.2025 – Němci půjdou za pár dní k předčasným volbám. K volbám, kde podle dosavadních průzkumů zaboduje i Alternativa pro Německo (AfD), kterou podporuje přes 20 procent voličů a může skončit druhá. Ale kde se vlastně vzala síla AfD? Jedna z odpovědí říká, že od posledních voleb sociální demokraté ztratili 10,1 procenta hlasů. A přesně o tolik AfD posílila.

24.2.2025 – Předčasné volby v Německu vyhrála konzervativní unie CDU/CSU, velký volební výsledek ale hlásí i druhá Alternativa pro Německo (AfD), která se ziskem 20,8 procenta hlasů zdvojnásobila svá čísla oproti volbám v roce 2021. „Při tomto tempu růstu bude AfD v příštích volbách většinovou stranou,“ věří Elon Musk, který před volbami podpořil šéfku AfD Alici Weidelovou. Ke gratulacím se přidal i maďarský premiér Viktor Orbán a další.

2.5.2025 – Stále více německých politiků napříč stranami se vyslovuje pro zákaz krajně pravicové AfD poté, co ji spolkový Úřad pro ochranu ústavy označil za „prokázanou extremistickou organizaci“. Podporu zákazu vyjádřili zástupci SPD, CDU i Levice, zatímco liberální FDP volá po opatrnosti a varuje před kontraproduktivním efektem. AfD označuje postup úřadů za snahu umlčet opozici a bude se právně bránit. Podle posledních průzkumů AfD u voličů vede se ziskem 26 %.

23.9.2025 – Kdyby se volby konaly minulou neděli, vyhrála by v Německu AfD se ziskem 26 procent. Úspěch AfD potvrzuje i fakt, že spolupředsedkyně Alice Weidelová se poprvé dostala do první desítky nejoblíbenějších politiků. Poslanci AfD se radují.

27.5.2026 – Pozice v Německu dnes nejsilnější opoziční strany Alternativy pro Německo (AfD) jsou stále pevnější. Na celostátní úrovni stranu podporuje 29 procent voličů. V zemských volbách v Sasku-Anhaltsku by AfD mohla získat 41 procent hlasů. A možná i více. Ve veřejném prostoru zaznívá stále častěji, že možná nastává čas s AfD počítat.

13.12.2015 – Stále rostoucí preference nové politické strany Alternativa pro Německo (AfD), která se kriticky staví k nynější uprchlické politice Berlína, je zřejmě mocným oním příslovečným trnem v oku. A tak vymysleli změnu zákona o politických stranách, která může podle některých funkcionářů AfD dohnat partaj až k bankrotu. Píše o tom server Echo24 s tím, že AfD „zatápějí“ také levicoví aktivisté, kteří se alternativce snaží finančně zničit jednocentovými dary.

24.9.2017 – Stoupenci protiuprchlické a protiunijní Alternativy pro Německo (AfD) mohou slavit. Strana získala asi 13 procent hlasů, což je nebývalý úspěch. Straně blahopřála k volebnímu výsledku i šéfka francouzské nacionalistické Národní fronty Marine Le Penová. Ne všichni jsou však z úspěchu AfD takto nadšení. Stoupenci krajně levicového uskupení Antifa v ulicích Berlína proti AfD silně protestují.

25.9.2017 – ROZHOVOR „Jsme vítězem voleb,“ říká v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz bavorský zemský předseda Alternativy pro Německo (AfD) Petr Bystroň. Příště to bude podle něj ještě lepší. „Dostaneme přes 20 procent. Souvisí to s globálními trendy, kdy levicové strany jsou na ústupu. Vítězí strany nového typu, jako je AfD,“ myslí si. Vysvětluje také, proč nařkl kancléřku Merkelovou ze spolupráce se Stasi, co si myslí o výrocích publicisty Šonky či co říká na případný odchod ze strany předsedkyně AfD Frauke Petry.

16.1.2019 – Německá kontrarozvědka se rozhodla přezkoumat, jestli začít sledovat nejsilnější opoziční stranu Alternativa pro Německo (AfD) jako celek. Na tiskové konferenci v Berlíně to řekl šéf Spolkového úřadu na ochranu ústavy (BfV) Thomas Haldenwang. Pokud se jeho úřad ke sledování AfD skutečně odhodlá, bude to krok, který nemá v dějinách spolkové republiky obdoby. Protestní a protiimigrační strana se chce bránit právní cestou. Známým příznivcem AfD je například bývalý prezident Václav Klaus.