MojeCelebrity.cz

3.5. (20 dnů) – Plénum Ústavního soudu (soudce zpravodaj Pavel Rychetský) odmítlo návrh navrhovatele na obnovu řízení o ústavní stížnosti vedeného před Ústavním soudem pod sp. zn. I. ÚS 626/21 jako návrh podaný neoprávněným navrhovatelem.

22.6.2017 – Předseda Evropského soudu pro lidská práva (dále jen ESLP) Guido Raimondi přijel na pozvání Ústavního soudu do České republiky a dnes v jeho prostorách jednal se soudci Ústavního soudu. Spolu s ním přijeli také Aleš Pejchal, soudce Evropského soudu pro lidská práva zvolený za Českou republiku a Françoise Elens-Passos, vrchní tajemnice Evropského soudu pro lidská práva, jednání byl přítomen také Vít A. Schorm, vládní zmocněnec pro zastupování před Evropským soudem pro lidská práva. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský po přivítání hostů krátce pohovořil o současné situaci na Ústavním soudě a některých aktuálních otázkách, které při své rozhodovací činnosti řeší. Soudkyně Ústavního soudu Kateřina Šimáčková následně přednesla příspěvek na téma aplikace judikatury ESLP v rozhodovací praxi Ústavního soudu. Diskutovalo se také o vztahu judikatury ESLP a institutu obnovy řízení před Ústavním soudem a pan Guido Raimondi otevřel i téma aktuální situace ohledně Dodatkového protokolu č. 16 k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Cílem tohoto protokolu je rozšíření poradní pravomoci ESLP na otázky práv a svobod chráněných Úmluvou a umožnění vnitrostátním „nejvyšším soudům“, aby si v konkrétním soudním sporu vyžádaly posudek ESLP k otázkám výkladu a použití Úmluvy. Ve hře je však zároveň otázka, které „nejvyšší soudy“ by mohly posudek žádat a odpověď na ni by měl nalézt každý smluvní stát. V České republice by tuto pravomoc mohl mít buď pouze Ústavní soud, nebo i Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud, předseda Ústavního soudu však nechtěl předjímat, jaké řešení by bylo pro Českou republiku nejvhodnější, to bude předmětem dalších jednání.

9.10.2018 – Se svou stížností proti rozhodnutí justice nepovolit obnovu řízení neuspěl u Ústavního soudu Jan Mokrý. Ten si odpykává trest 15 let vězení za útok na bezdomovce v Praze. Muž se domáhal nového procesu s tím, že si dřívější přiznání vymyslel. Podle ÚS ale soudy obnovu procesu nepovolily správně.

10.12.2014 – Ústavní soud bude mít po dnešku opět všech 15 členů, tým soudců posílí dosavadní advokát David Uhlíř. Prezident Miloš Zeman ho ústavním soudcem jmenuje ve 14:00. Šedesátiletého Uhlíře, který je odborníkem na občanské právo, prezident sám na funkci navrhl, v Ústavním soudu si přál vedle dalších expertů také advokáta.

9.6.2010 – Nejvyšší soud (NS) dal Tomáši Pitrovi a Miroslavu Provodovi novou šanci na obnovu řízení v kauze údajného daňového podvodu. Návrhem na obnovu se musí znovu zabývat Městský soud v Praze.

2.9.2009 – Ústavní soud (ÚS) v úterý odložil vykonavatelnost prezidentova rozhodnutí vyhlásit na termín 9.-10. října předčasné volby. Tím volby odložil na neurčito. Většina politiků to ale nechce dovolit, hledají jiné způsoby, jak volby přece jen uskutečnit. Ministerstvo vnitra je nepřestalo připravovovat - Ústavní soud totiž jasně neřekl, že se volby konat nesmí. Mnozí odborníci na ústavní právo jsou rozhodnutím rozhořčeni. ÚS podle nich vůbec nemá oprávnění o ústavním zákonu rozhodovat.

30.10.2013 – Odborník na ústavní právo a právní poradce ČSSD Radovan Suchánek bude nejmladším ústavním soudcem. Senát dnes jeho nominaci schválil. Čtyřicetiletý Suchánek získal v tajné volbě 38 z 65 senátorských hlasů. Suchánek před volbou senátorům slíbil, že se po zvolení ústavním soudcem vzdá členství v sociální demokracii. Uvedl také, že nebude rozhodovat v kauzách, v nichž by mohl být napadán pro podjatost.

11.1.2018 – Restituční spor o vydání mobiliáře ze zámku Opočno Jerome Colloredo-Mannsfeldovi bude opět řešit Ústavní soud. Colloredo-Mannsfeld už minulý týden uspěl u Ústavního soudu s návrhem na obnovu řízení o svých dvou ústavních stížnostech. Návrh na obnovu řízení podal v září 2017 poté, co v závěru roku 2016 uspěl se stížností u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Plénum Ústavního soudu o obnově řízení rozhodlo 3. ledna. Jerome Colloredo-Mannsfeld už v minulosti získal zpět zámek Dobříš na Příbramsku.

1.8.2016 – Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost Jiřího Kajínka odsouzeného na doživotí za vraždy v Plzni. Domáhal se obnovy řízení. V novém procesu spatřoval cestu ke zmírnění trestu. Jako nový důkaz předkládal posudek, který naznačoval možnost jeho návratu do společnosti. Krajský soud v Plzni ani Vrchní soud v Praze proces neobnovily. ÚS označil stížnost za zjevně neopodstatněnou.

16.8.2016 – Městský soud v Praze chyboval, když po nálezu těla na dně Orlické přehrady nepovolil obnovu řízení v případu vraždy. Ústavní soud (ÚS) dnes vyhověl stížnosti pozůstalých. Soud musí obnovu zvážit znovu, výsledek však zůstává nejistý, a to i proto, že se blíží konec zkrácené promlčecí lhůty. Justice původně zprostila dva podezřelé obžaloby kvůli nedostatku důkazů.

24.3.2017 – Odsouzený lobbista Marek Dalík obnovu trestního řízení v kauze nákupu pandurů nenavrhl. Pražský městský soud dnes dementoval svou předchozí informaci o podání návrhu, kterou původně uvedl v justiční databázi a následně i potvrdil. Podle mluvčí soudu Markéty Puci vznikla chyba tak, že právník v jiné, nesouvisející kauze zaslal soudu omylem návrh na obnovu řízení pod spisovou značkou Dalíkova případu.

9.7.2015 – Ústavní soud rozhodl zrušit jednu větu služebního zákona. Návrh na zrušení celé normy nebo jejích částí podal k Ústavnímu soudu loni na podzim prezident Miloš Zeman. Kromě jedné věty ale soud nechal normu v platnosti. Zeman poukazoval na to, že schvalovací proces podle něj odporoval ústavním principům. To si Ústavní soud nemyslí. Prezident rozhodnutí respektuje.

15.2.2021 – Ústavní soud 9. února přijal rozhodnutí a prohlásil protiústavnost zavření obchodů. To znamená zrušení příslušného krizového opatření. Ovšem rozhodnutí Ústavní soud zveřejní až po dvou týdnech 22. února, kdy toto opatření platit nebude, protože je časově omezené do 14. února. Vláda je nahradí obsahově stejným, ale s jiným číslem jednacím. „Je Ústavní soud líný, či zbabělý?“ táže se advokát a člen hnutí Trikolóra Zdeněk Koudelka, který poukazuje na rozdílné počínání ústavních soudců v obdobných případech.

23.4.2012 – Podnikatel Tomáš Pitr stáhl žádost o obnovu procesu v kauze vyvedení akcií firem Setuza a Milo Surovárny ze společnosti Agrocredit. Uvedla to dnes Česká televize. Pitr byl odsouzen jako uprchlý v roce 2010 k šesti letům odnětí svobody, rozhodnutí o vině je pravomocné. O výši trestu ale musí soud podle ČT rozhodnout znovu, a to ještě před tím, než začne soudní řízení kvůli podvodům s daněmi, jehož obnovu soud na Pitrovu žádost povolil minulý týden.

21.11.2011 – Ústavní soud potvrdil dřívější verdikt, podle kterého musí úřady vracet vozidla odtažená kvůli čištění komunikací zpátky na místo. Na soud se se stížností obrátila Správa služeb hlavního města Prahy, které se nezdál letošní průlomový rozsudek Nejvyššího soudu – správa označila stanovenou povinnost jako neuskutečnitelnou a prakticky nemožnou. Ústavní soud ale nenašel žádný důvod k zásahu.

11.3.2020 – Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová oznámila, že nebude vetovat zákon o zavedení 13. penze pro příjemce různých typů důchodů, který sněmovna schválila čtyři dny před únorovými parlamentními volbami. Zákon ale kvůli jeho projednání ve zrychleném režimu nechá přezkoumat ústavním soudem. Zavedení dodatečné penze prosazovala zejména tehdejší vládní strana Směr-sociální demokracie (Směr-SD), která ve volbách výrazně ztratila a míří do opozice.

23.4.2016 – I. senát Ústavního soudu (soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková) zamítl ústavní stížnost stěžovatele ruské národnosti, který v Česku neúspěšně žádal o azyl. Ústavní soud se v tomto nálezu neztotožnil s právními závěry obecných soudů, že žadatelé o azyl nemohou uvádět nové relevantní důvody pro udělení azylu ve fázi řízení před správními soudy. Přesto však porušení základních práv stěžovatele v tomto konkrétním případě neshledal.

17.2.2018 – ROZHOVOR „Pro mě to nemá žádný význam. Navíc první, co budeme na sjezdu řešit, není, jestli půjdeme do vlády, ale jakého budeme mít předsedu,“ říká v rozhovoru pro PL.cz ústavní právník a také delegát sjezdu ČSSD Zdeněk Koudelka o výroku slovenského soudu ohledně Andreje Babiše. Podle něj je pochybné, že se vůbec slovenský Ústavní soud zabýval ústavní stížností Ústavu paměti národa. „Platí totiž, že státní orgány při výkonu státní moci ústavní stížnost podávat nemohou. Takže rozhodnutí Ústavního soudu opravdu vstoupí do dějin. Jindy by jinou ústavní stížnost stoprocentně odmítl,“ domnívá se.

28.6.2018 – Novela zákona o advokacii rozšiřuje od 1. července 2018 státem zajištěnou právní pomoc. Ta nově pokryje i oblast mimo řízení před orgány veřejné moci ve formě právních porad, oblast správního řízení a řízení před Ústavním soudem.

23.7.2015 – Krajský soud v Plzni dnes zamítl žádost doživotně odsouzeného Jiřího Kajínka o obnovu procesu. Při veřejném jednání o tom rozhodl soudce Tomáš Bouček, který už dříve dvěma Kajínkovým žádostem o obnovu nevyhověl. Čtyřiapadesátiletý Kajínek, který chtěl s novým psychologickým posudkem dosáhnout nižšího trestu, se jednání na vlastní žádost nezúčastnil, přítomen byl jen jeho advokát. Plzeňský soud uložil nejznámějšímu českému vězni doživotní trest 23. června 1998 kvůli nájemné vraždě podnikatele a jeho bodyguarda.