MojeCelebrity.cz

22.4.2021 – V poledne vypršelo české ultimátum, aby Rusko umožnilo návrat diplomatů. Moskva nereagovala. Ministr zahraničních věcí Jakub Kulhánek (ČSSD) společně s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a ministrem vnitra Janem Hamáčkem (ČSSD) tak zareagovali rázně.

3.1.2014 – Pražská městská část Suchdol požaduje po ministerstvu zahraničí přemístění palestinské ambasády mimo své území. Radním vadí, že diplomaté v budově budoucí ambasády přechovávali zbraně a výbušniny. Uvedl to starosta městské části Petr Hejl v reakci na středeční výbuch v objektu budoucí palestinské ambasády.

2.3.2022 – Ruská agrese na Ukrajině vyvolala velkou odezvu i v pražských ulicích, kde proběhlo už několik demonstrací. Před budovou ruské ambasády už od začátku invaze visí ukrajinské vlajky a vzkazy ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Z radnice Prahy 6 teď vzešel návrh, aby se část ulice Korunovační, která vede podél ambasády, přejmenovala na Ukrajinských hrdinů a aby zatím bezejmenný most mezi Prahou 6 a Prahou 7 byl pojmenován po jednom z hrdinů odporu proti ruské invazi.

18.3.2018 – Česká republika už začala organizačně připravovat přesun své ambasády v Izraeli do Jeruzaléma. Vyplývá to z utajeného dokumentu, který minulý týden zaslal izraelskému ministerstvu zahraničí velvyslanec Daniel Meron. Podle něj zafungoval izraelský tlak, který byl podpořen i tím, že podobný krok již dříve oznámily další země v čele se Spojenými státy. Na vznik týmu, který má prověřit možnosti přesunutí české ambasády, upozornili ve svém článku internetové stránky The Times Of Israel a i24news.

28.8.2014 – Hnutí Přátel Ruska v České republice se v tiskové zprávě vyjádřilo k možnosti zřízení vojenských základen NATO v České republice. Jsou totiž přesvědčeni, že se NATO opět vrátilo k údajné agresivní útočné podobě, a pokládají za nezbytné, aby Česká republika z tohoto uskupení vystoupila. Ve svém vyjádření píší, že EU, USA a NATO ženou Evropu k vojenskému konfliktu.

20.4.2018 – ROZHOVOR „Pokud jsme součástí NATO, pokládám za přirozené, že spojence podporujeme. Jiná věc je, když v dílčích věcech nesouhlasíme, zda jsme schopni své stanovisko zformulovat a prosadit. Ale řada lidí v ČR se stále na NATO dívá jako na něco, co je vně nás, k čemu nepatříme. A tady bych podtrhl, že v čele vojenské části NATO máme českého generála. Netvařme se, že nejsme součástí NATO,“ upozorňuje v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz Petr Gazdík, předseda Starostů a nezávislých.

19.4.2021 – Rozhodnutí Moskvy vyhostit 20 zaměstnanců české ambasády jako odpověď na vypovězení 18 ruských diplomatů z Česka kvůli údajnému podílu Ruska na výbuchu muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014 zvedlo ze židle některé opoziční politiky. Po „vyčištění” ruské ambasády v Praze volá například šéf lidovců Marian Jurečka či předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

1.4.2015 – Exministr obrany Alexandr Vondra uvedl v ČT o americkém konvoji, že celé to vojenské cvičení má jedinou chybu, že tu zůstávají američtí vojáci jenom čtyři dny – a že je pro trvalou přítomnost vojsk NATO u nás. Náčelník generálního štábu Petr Pavel řekl dle ČTK, že základna NATO by nezvýšila bezpečnost ČR, je pro flexibilní přesuny. Předseda hnutí ANO, první vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš je proti základně NATO. Řekl to ParlamentnímListům.cz.

3.1.2014 – Městská část Praha-Suchdol požaduje po Ministerstvu zahraničních věcí přemístění palestinské ambasády mimo své území. Radním vadí, že diplomaté v budově budoucí ambasády přechovávali zbraně a výbušniny. Sdělil to dnes starosta Suchdola Petr Hejl. Po výbuchu v rezidenci zemřel ve středu palestinský velvyslanec Džamál Muhammad Džamál.

11.4.2017 – První místopředseda Kalouskovy TOP 09 Marek Ženíšek patří mezi ty, kdo volají po zavření ambasády v Sýrii. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) tyhle návrhy odmítá, tvrdí, že česká přítomnost v místě konfliktu umožňuje nejen humanitárně pomáhat, ale i zastupovat spojence. Podle Ženíška však ze sebe „děláme osly“. Za zachování ambasády je však i ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD).

20.7. (30 dnů) – Tereza Hlůšková po návratu z Pákistánu neztrácí pokoru. Sama dobře ví, že nechybělo mnoho a odseděla by si za pašování drog dlouhý trest v podobě téměř devíti let. Za pomoci právníků, některých českých politiků i ambasády v Pákistánu se jí ale podařilo zvrátit rozsudek a vrátit se domů na Moravu. I proto v uplynulých dnech přes Instagram děkuje všem lidem, kteří jí pomohli. Tentokrát zaměstnancům ambasády.

1.6.2016 – ROZHOVOR Předseda KSČM a místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip říká, že NATO uměle vytváří z Ruska našeho nepřítele. Andrej Babiš je a vždy bude především podnikatel, který má zálibu v hromadění majetku. Nenávist šíří nejvíce hlavně HateFree, které za státní peníze určuje, kdo má ty správné názory a kdo je špatný. Diskutovat o členství v NATO či EU je podle něj zcela legitimní a hlavně i důležité. Naše členství v NATO nás prý momentálně hlavně ohrožuje.

8.7.2016 – U příležitosti zahájení summitu NATO ve Varšavě promluvil prostřednictvím Interview ČT24 k občanům někdejší velvyslanec při OSN a při NATO Karel Kovanda. Zmínil možné střety Aliance a Ruska a nezapomněl ani na Brexit či uprchlickou krizi. Všechny tyto jevy fungování NATO ovlivňují. Stranou jeho pozornosti však nezůstal ani masakr pěti policistů v americkém Dallasu, strážce zákona napadli ostřelovači.

29.6.2016 – ROZHOVOR NATO stále těsněji obklopuje Rusko ne proto, že ho tak miluje nebo že s ním chce být v neustálém sousedství. Vojáci NATO stojí na hranicích Ruska ze stejných důvodů, jaké měl kdysi Hitler. To říká šéfredaktor informačního portálu IN4S a předák hnutí Ne do války – ne do NATO Gojko Rajčevič z Černé Hory, která by se mohla stát devětadvacátým členem Aliance.

29.6.2016 – ROZHOVOR NATO stále těsněji obklopuje Rusko ne proto, že ho tak miluje nebo že s ním chce být v neustálém sousedství. Vojáci NATO stojí na hranicích Ruska ze stejných důvodů, jaké měl kdysi Hitler. To říká šéfredaktor informačního portálu IN4S a předák hnutí Ne do války – ne do NATO Gojko Rajčevič z Černé Hory, která by se mohla stát devětadvacátým členem Aliance.

12.7.2016 – „Vedení NATO musí pochopit, že všechny jeho operace povedou k tomu, že my (Rusko) budeme nuceni vytvořit tu rovnováhu sil, která na kontinentu existovala do té doby, než se Severoatlantická aliance rozhodla vytvořit ‚kontra-potenciál‘ na hranicích, které se již staly hranicemi NATO,“ uvedl stálý představitel Ruské federace v NATO Alexander Gruško po svém návratu ze summitu ve Varšavě.

29.11.2016 – Zvolený prezident USA Donald Trump vyvolal svým prohlášením o utlumení financování NATO překotné výkřiky bruselské kavárny, včetně její pražské pobočky, na téma NATO, o našich údajných závazcích vůči NATO na financování zbrojení, o údajných závazcích NATO vůči pobaltským zemím a Polsku, o údajném ohrožení naší bezpečnosti, a další kvokání na zcela virtuální témata.

7.9.2021 – Novinář a bezpečnostní analytik Jan Schneider nechápe komentáře velvyslance České republiky při NATO Jakuba Landovského, který se snaží organizaci vyvinit z dění v Afghánistánu. Landovský prohlásil, že vinu za špatnou zpravodajskou činnost nenese NATO, ale jednotlivé členské státy. „Učebnicový příklad, jak se podělit o odpovědnost za průšvih jeho rozblemtáním,“ píše ironicky Schneider s tím, že jde přece o identické subjekty, protože členské státy NATO tvoří samotnou organizaci NATO.

14.3.2022 – Ukrajina měla být dávno v NATO nebo v EU, měli jsme jim posílat víc zbraní. Takové názory se po invazi na Ukrajině množí nejen na sociálních sítích. Ovšem průzkumy společnosti Pew Research Center hovoří celkem jasně. V roce 2015 Ukrajinu v EU nechtělo ani Německo ani Francie, v NATO zase Německo a Itálie. A Němci odmítali dodávky zbraní pro Ukrajinu dlouhodobě. Průzkum z roku 2015 se zabýval také otázkou, zda by země NATO přišly na pomoc členům NATO, které by napadlo Rusko. Výsledky asi moc lidí nepotěší.

23.3.2022 – Severoatlantická aliance musí zajistit, aby se válka nerozšířila mimo Ukrajinu a aby nepřerostla v konflikt mezi NATO a Ruskem. Prohlásil to dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg před čtvrtečním aliančním summitem. Ten podle šéfa NATO schválí umístění čtyř nových bojových uskupení na východním křídle aliance, a to v Bulharsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku. Stoltenberg rovněž řekl, že na stole není případné členství Ukrajiny v NATO.