MojeCelebrity.cz

18.3.2021 – „Největší zlaté rezervy o velikosti 8 133,5 tuny mají Spojené státy. Hned za nimi je Německo s 3 362,4 tuny zlata. Česká republika vlastní pouze 9,5 tuny drahého kovu, což je výrazně méně než Slovensko, které má 31,7 tuny zlata,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

24.9.2016 – Na začátku prvního pololetí roku 2016 vykázaly zemědělské organizace zásoby obilovin ve výši 3 382 tis. tun, hrachu setého 39 tis. tun, brambor celkem 120 tis. tun, cukrovky 165 tis. tun, řepky 240 tis. tun, máku 10 tis. tun a slunečnice 6 tis. tun. Do 30. června 2016 bylo sklizeno 10 tisíc tun obilovin celkem, 24 tis. tun brambor a 2 tis. tun řepky.

24.9.2020 – „Cena zlata se propadla na svou červencovou úroveň. Od svého srpnového vrcholu již cena zlata vyklesala o více než 200 dolarů za troyskou unci. Druhá vlna pandemie však může cenu zlata opět dostat na historická maxima,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

15.5.2017 – Každý občan České republiky loni v průměru vytřídil zhruba 56 kg papíru, plastů, skla, nápojových kartonů a kovů. Ve sběrných systémech obcí tak v roce 2016 skončilo téměř 210 tisíc tun papíru, více než 129 tisíc tun plastů, 128 tisíc tun skla a přes 4 tisíce tun nápojových kartonů. Lidé rovněž posbírali 115 tisíc tun kovových odpadů. Celkem tedy k recyklaci předali více než 586 tisíc tun komunálního odpadu, což je o 31 tisíc tun víc než v roce 2015. Vyplývá to z dat, která Svazu měst a obcí ČR poskytla společnost EKO KOM. Srovnáme-li roky 2015 a 2016, došlo celkem k 5,5% nárůstu vytříděného odpadu.

25.5.2020 – „Česká národní banka prodala podstatnou část zlatých zásob, aby zvýšila likviditu a posílila stabilitu výnosů devizových rezerv. Centrální banka tím naplnila své poslání. Nemůžeme jí proto vyčítat, že prodejem zlata odmítla spekulovat na budoucí růst hodnoty zlata,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

24.2.2020 – „Investoři se obávají, že se epidemie koronaviru rozšíří z Číny do dalších zemí, což způsobí výrazné ztráty na trzích. Stahují se proto z rizikových aktiv a přesouvají se do bezpečnějšího zlata. V důsledku tohoto vývoje pokořila cena zlata sedmileté maximum,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

12.8.2016 – Na základě druhého letošního odhadu sklizně k 15. červenci se předpokládá úroda základních obilovin ve výši 7 209 tis. tun a řepky 1 305 tis. tun. V porovnání s loňskou nadprůměrnou sklizní je úroda základních obilovin nižší o 521 tis. tun (-6,7 %). Řepky se sklidí o 49 tis. tun více než loni (+3,9 %). Předpokládaná úroda máku 27 tis. tun je o 2,5 % vyšší než loňská sklizeň.

11.8.2017 – Na základě druhého letošního odhadu sklizně k 15. červenci se předpokládá úroda základních obilovin ve výši 6 709 tis. tun a řepky 1 199 tis. tun. V porovnání s loňskou nadprůměrnou sklizní je úroda základních obilovin nižší o 1 020 tis. tun (-13,2 %) a řepky o 160 tis. tun (-11,8 %). Předpokládaná úroda máku 23 tis. tun je o pětinu nižší než loňská skutečnost (-19,8 %).

13.8.2020 – Na základě druhého letošního odhadu sklizně k 15. červenci se očekává úroda základních obilovin 7 045 tis. tun a řepky 1 145 tis. tun. V porovnání s loňskou sklizní je úroda základních obilovin o 27 tis. tun vyšší (+0,4 %), zatímco řepky se sklidí v důsledku poklesu osevní plochy o 12 tis. tun méně (-1,0 %). Předpokládaná sklizeň máku 29 tis. tun je proti loňskému roku o více než pětinu vyšší (+23,5 %).

11.8.2021 – Na základě druhého letošního odhadu sklizně k 15. červenci se očekává úroda základních obilovin 6 995 tis. tun a řepky 1 079 tis. tun. V meziročním srovnání je úroda základních obilovin o 293 tis. tun nižší (-4,0 %) a řepky se sklidí o 166 tis. tun méně (-13,3 %). Naproti tomu předpokládaná sklizeň máku 31 tis. tun je nejvyšší za posledních deset let.

11.8.2022 – Na základě druhého letošního odhadu sklizně k 15. červenci se očekává úroda základních obilovin 7 403 tis. tun a řepky 1 073 tis. tun. V meziročním srovnání je předpokládaná sklizeň základních obilovin o 178 tis. tun vyšší (+2,5 %), řepky se sklidí o 48 tis. tun více (+4,7 %). Odhadovaná sklizeň máku 20 tis. tun je meziročně o třetinu nižší (-32,9 %).

6.8.2013 – Česká republika nejpozději do poloviny roku 2014 koupí do nouzových zásob 100.000 tun ropy. Správa státních hmotných rezerv (SSHR) podle serveru IHNED.cz za ojedinělou dodávku zaplatí více než 1,6 miliardy korun. Evropská unie totiž požaduje, aby její státy měly více ropy pro krizové situace. 

9.12.2018 – ROZHOVOR Hlavní ekonom společnosti BHS Štěpán Křeček rozebírá aktuální ekonomická témata. "Chtít nemovitost a nemít dostatečný příjem není ekonomicky možné," říká Křeček v reakci na rostoucí ceny bydlení. Jedním dechem ale dodává, že ani trh není v pořádku: "Situaci by šlo zlepšit masivní výstavbou nových bytů. To, že se nestaví, přestože je tu silná poptávka po nemovitostech, není normální." Křeček rovněž připomíná, že jakožto malá exportní ekonomika může Česko případnou ekonomickou krizi pocítit více, než některé jiné státy. Vyzývá rovněž k tomu, aby se čeští výrobci a političtí představitelé neorientovali jen na některé trhy.

18.12.2020 – ROZHOVOR Co bude, až covid pomine? „Obnova může trvat delší dobu,“ říká Štěpán Křeček, hlavní ekonom BH Securities. „Mnozí lidé jsou zvyklí na své pohodlí, kdy se o ně stará stát. Nebudou se proto zapojovat do obnovy ekonomiky a nevyužijí příležitostí, které se budou nabízet,“ vysvětluje Křeček. Potraviny a další spotřební zboží sice nyní rychle zdražují, ekonom Křeček ale jedním dechem uklidňuje paniku. Většina zdražování se přelije do jiných aktiv. A kam mohou čtenáři schovat své úspory, pokud se bojí jejich znehodnocení? Možností je mnoho, něco se najde pro každého. Čtěte dále...

2.11.2018 – ROZHOVOR Hlavní ekonom společnosti BHS Štěpán Křeček pro ParlamentníListy.cz popsal, v jaké kondici se momentálně nachází česká ekonomika. Věnuje se problémům, mezi které určitě patří přehřátý realitní trh. Obyčejní lidé si podle Křečka neuvědomují všechna rizika, která jim dnes při koupi nemovitosti hrozí. Jednoznačně největší problém ale Křeček spatřuje v provázanosti České ekonomiky s Evropskou unií.

29.11.2021 – „Investiční strategie pana Goxxe byla úspěšná jen v krátkém období, kdy povětšinou narůstala tržní kapitalizace kryptoměn. Určitě není vhodné ji napodobovat,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

7.4.2022 – „V minulých letech bylo takřka nemožné snížit cenu nemovitosti vyjednáváním. Zájemců o koupi bylo příliš mnoho, takže spíše docházelo k navyšování ceny v průběhu prodeje. Nyní se situace na trhu mění. Drahé hypotéky snižují poptávku po nemovitostech, takže je opět možné vyjednat si příznivější cenu,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

4.3.2020 – „Statistická data nám napovídají, že při urgentním snižování úrokových sazeb, jaké jsme včera zažili ve Spojených státech, se cena ropy do měsíce zvýší o 5 procent. Vzrůst by měly i ceny akcií a zlata, říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

18.5.2020 – „Zlato je fenomén, který výrazně ovlivňuje lidstvo již zhruba 4000 let. Za tu dobu se nikdy nestalo bezcenným, proto je považováno za dobrého udržitele hodnoty. Navíc v letošním roce zlato patří mezi nejvýnosnější aktiva,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

23.7.2020 – „Centrální banky pumpují do ekonomik peníze, aby zmírnily negativní důsledky pandemie koronaviru. Lidé na to reagují a ve zvýšené míře nakupují zlato. Pomocí vzácného kovu chtějí ochránit své úspory před znehodnocením,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.