MojeCelebrity.cz

25.2. (12 dnů) – Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k údajnému územnímu dluhu vůči Polsku

23.10.2016 – PŮLNOČNÍ ROZHOVOR „Co to je za premiéra, který se míní jen tak lehce vzdát byť malého kousku území naší vlasti,“ kritizuje počínání Bohuslava Sobotky nový senátor, krajský zastupitel i starosta Chrastavy Michael Canov, který v obou kolech senátních voleb získal absolutně největší počet hlasů ze všech kandidátů. Ten k zamýšlenému odstoupení 368 hektarů pozemků sousednímu Polsku, což prý chtěl ministerský předseda udělat nejprve jen vládním usnesením, konstatuje: „Už v roce 1958 byla uzavřena mezi oběma zeměmi ústavní smlouva, schválená oběma parlamenty. Byl tedy přijat ústavní zákon o tom, že dojde k výměně území mezi oběma státy. To se stalo a Polsko i Česká republika jsou tedy vyrovnány a nic jiného než nový ústavní zákon nemůže tento stav změnit. My Polákům nic nedlužíme.“

23.11.2016 – Vláda souhlasila se zrušením stupně utajení kvůli územnímu dluhu Česka vůči Polsku, který pochází z roku 1958. Česko by sousední zemi mělo vrátit 368 hektarů území. Informace o vyrovnání územního dluhu dosud byly projednávány v nejnižším, vyhrazeném stupni utajení. Důvodem byly citlivé informace, které se týkaly zejména ploch určených k vyrovnání. Ministerstvo vnitra navrhlo stupeň utajení zrušit kvůli tomu, že o tom majitelé pozemků vědí.

8.9.2022 – Polsko chce od České republiky získat zpět 368 hektarů půdy, o níž se spor táhne od 50. let. Píše o tom polský deník  Rzeczpospolita . Polská konzervativní vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) podle něj bere záležitost vážně a doufá, že věc dotáhne do konce vláda Petra Fialy.

12.12.2015 – Česko zatím nevrátilo Polsku ani jeden z 368 hektarů území, čímž by se vyřešil více než 50 let starý územní dluh. Ministerstvo vnitra nyní vytipovalo nové plochy určené ke kompenzaci a čeká na vyjádření obcí, kterých se plochy týkají. ČTK to sdělila Hana Malá z tiskového odboru ministerstva vnitra. Případné předání pozemků ještě bude muset schválit vláda.

17.12.2015 – Ministerstvo vnitra navrhuje vydat Polsku v rámci vyrovnání územního dluhu více než 121 hektarů v Libereckém kraji. Obce i kraj protestují. Zhruba 49 hektarů už vláda v minulosti schválila, teď přišel návrh na dalších více než 72 hektarů. Celkem bylo na území čtyř krajů vytipováno 150 hektarů, potřeba bude nejvýše 50. Když se podaří s církvemi dohodnout, tak možná jen deset. Novinářům to ve čtvrtek v Chrastavě řekla náměstkyně ministra vnitra Jana Vildumetzová.

14.3.2022 – Ze zrušení povinného přimíchávání biosložky do pohonných hmot se raduje senátor za Liberecko Michael Canov (STAN/SLK). „Tento nejen ekonomický, ale i ekologický nesmysl byl slavně zaveden pod falešnými a hlavně nepravdivými ekologickými hesly v roce 2007 pro naftu a v roce 2009 pro benzín. Nyní, konečně finito!“ Obává se inflace. Zablokování některých médií považuje za neoprávněné. A k válce na Ukrajině je pesimistou. „Obávám se, že Putin chce dobýt a dobít Ukrajinu celou a za každou cenu, a to se mu nakonec podaří. Kéž bych se mýlil,“ doufá Canov.

14.3.2022 – Ze zrušení povinného přimíchávání biosložky do pohonných hmot se raduje senátor za Liberecko Michael Canov (STAN/SLK). „Tento nejen ekonomický, ale i ekologický nesmysl byl slavně zaveden pod falešnými a hlavně nepravdivými ekologickými hesly v roce 2007 pro naftu a v roce 2009 pro benzín. Nyní, konečně finito!“ Obává se inflace. Zablokování některých médií považuje za neoprávněné. A k válce na Ukrajině je pesimistou. „Obávám se, že Putin chce dobýt a dobít Ukrajinu celou a za každou cenu, a to se mu nakonec podaří. Kéž bych se mýlil,“ doufá Canov.

15.5.2015 – Libereckému kraji hrozí, že kvůli vypořádání českého dluhu vůči sousednímu Polsku z roku 1958 přijde zhruba o 49 hektarů svého území ve Frýdlantském výběžku. Dotknout by se to mělo katastrálního území Bulovky, Horní Řasnice a Heřmanic.

6.10.2011 – REPORTÁŽ U hranic s Polskem potichu tiká časovaná bomba. Až jednou přijde na vyrovnání, zatočí to s náladami v celém pohraničí. Většina starostů se požadavkům ministerstva vnitra, aby uvolnili některé pozemky, brání zuby nehty. Česko by totiž mělo Polsku vrátit 368 hektarů, tedy více než 700 fotbalových hřišť. Někde již stojí obecní stavby, jinde to blokuje územní rozvoj. Taková je realita města Vidnava a obce Mikulovice na Jesenicku. Exministr vnitra Ivan Langer říká, že ho problém vyrovnání s Polskem přežije.

9.9.2018 – ROZHOVOR „Naše školství by potřebovalo Václava Klause juniora jako ministra školství. Jsem přesvědčený, že poslední kroky Ministerstva školství byly prostě špatně. Počínaje inkluzí, je strašně velký počet vysokých i středních škol. Pak nejsou žádní učňové. Jsem dost pesimistický, co se týká našeho školství," říká v rozhovoru pro PL.cz senátor a starosta Chrastavy Michael Canov (STAN). Je podle něj příliš středních a vysokých škol. „Překonat střední školu je až příliš snadné, protože střední školy mají víc míst, než je zájemců. Jsou vysoké školy, které víceméně udělá každý, kdo si je zaplatí," konstatuje a vysvětluje i svůj spor s bývalou ministryní školství Kateřinou Valachovou.

16.12.2015 – Ministerstvo vnitra tvrdí, že je nutné vyrovnat jakýsi územní dluh Polsku, který prý vznikl změnou hranic v roce 1958. Je pravdou, že 13. 6. 1958 došlo ve Varšavě k podepsání mezinárodní smlouvy o konečném vytýčení vzájemných hranic mezi Československem a Polskem.

1.4.2015 – Česko se s Polskem dohodlo na předání části území. Jde o 368 hektarů, které se vrátí našemu sousedovi. Jde o prostor, jehož spornost se datuje od padesátých let 20. století poté, co se v důsledku druhé světové války posunuly polské hranice na západ. Ruský akademik Alexej Feněnko varuje, že to může odstartovat řadu dalších sporů o území v Evropě. Podle serveru iDnes.cz ale vychází z nesprávných předpokladů.

25.3.2018 – PŮLNOČNÍ ROZHOVOR „Andrej Babiš nechce jít do koaliční vlády, protože by se musel dělit o politické body a jiná strana by mu je mohla ubírat. Vyhovuje mu současná situace, vadí mu sice trochu slovo v demisi, ale méně, než mít někoho ve vládě,“ tvrdí Michael Canov, senátor za STAN a starosta Chrastavy. Lídr hnutí ANO se podle něj neobává předčasných voleb, záleží mu hlavně na tom, aby vina za jejich konání padla na ostatní. Současně zdůraznil, že Babiš je českým Berlusconim.

7.2.2020 – ROZHOVOR „To je právě ten kardinální problém – změna EU ze společenství států s volným trhem v byrokratické společenství, které se snaží vše sešněrovat a zbavuje krok po kroku své členské státy jejich suverenity. Pokud ani po odchodu Spojeného království Velké Británie a Severního Irska EU nezmění kurz zpět k uvolnění, bude narůstat odpor i v dalších státech,“ domnívá se senátor za Liberecko Michael Canov (SLK). Vyjadřuje se i k nominacím do Rady ČT, Xaveru Veselému, či roli jaderné energie při dosažení klimatických cílů. Na úvod však vzpomíná na Jaroslava Kuberu.

6.5.2020 – ROZHOVOR „Musím říci, že mě paní ministryně při naší slovní přestřelce v Senátu opravdu dojala. Skutečnost, že ředitelé musejí potvrzovat státu, že jsou školy zavřené z rozhodnutí státu, obhajovala slovy, že si tím stát zjišťuje, že dané děti skutečně existují,“ upozorňuje na jednu z absurdit dnešní situace senátor Michael Canov (SLK). Vysvětluje také, čím si dal Milion chvilek vlastní branku přímo do šibenice, proč nelze změnit demokratickou republiku na diktaturu Ministerstva zdravotnictví, co s maturitami, i jak před 75 lety probíhalo osvobozování Chrastavy, kde je starostou.

20.7.2020 – ROZHOVOR „Mám čím dál tím silnější pocit, že se v USA všichni (skoro) zbláznili. Skandály ze údajné plácnutí po zadku před čtvrtstoletím počínaje, ničením soch konče. A hnutí Black Lives Matter? Podle mého názoru jen pokus o rasismus naruby,“ myslí si senátor za Liberecko Michael Canov (SLK). „A USA a bašta svobody? To si myslím, že již neplatí delší dobu. A nyní již vůbec. Podle dostupných zpráv, člověk, aby se tam bál na ženu nebo černocha byť jen podívat, aby nebyl hned, zítra nebo za 30 let obviněn z nějakého obtěžování či rasismu. Mám dokonce ten dojem, že i pověstná americká svoboda slova bere za své,“ dodává.

6.11.2020 – ROZHOVOR „Mám hrůzu ze zhroucení celé ekonomiky. Doufám, že to vidím příliš černě, ale to, co se nyní z ekonomikou děje, je skutečně příšerné a nemá to obdoby. Vláda si to dle mého uvědomuje, a proto se snaží za každou cenu zabránit úplnému lockdownu. Ale panikaří a některé její opatření jako zkoncentrování lidí do obchodů zákazem nedělního a pozdě večerního prodeje či zákaz nočního vycházení do liduprázdných ulic jsou dle mého kontraproduktivní,“ konstatuje senátor a starosta Chrastavy Michael Canov (SLK). K profesoru Flegrovi uvádí: „Jeho cesta totálního izolacionalismu a ochromení všeho, co se ještě hýbe, by vedla nezadržitelně masy lidí a celý stát do hluboké chudoby. Mým guru není, já věřím myšlenkám a představám jiného vědce a sice vakcionologa Jiřího Berana.“

29.11.2020 – PŮLNOČNÍ ROZHOVOR „Sněmovna svým rozhodnutím na obce a kraje vystrčila hodně dlouhý a silný prostředníček, neboť se na obce a kraje s prominutím zcela vykašlala a takovéto rozhodnutí by jim způsobilo nezhojitelné ztráty. V tuto chvíli to ale vypadá, že úsilí řady senátorů, včetně mé osoby, aby Senát schválil pozměňovací návrh, kde budou zavedeny kompenzace pro obce a kraje, má velkou šanci na úspěch nejen v samotném Senátu, ale následně i ve Sněmovně,“ vysvětluje senátor a starosta Chrastavy Michael Canov (SLK).

4.2.2022 – Poslanci ve středu schválili spornou novelu pandemického zákona i přesto, že se poslanci opoziční frakce SPD svými obstrukcemi snažili její projednání oddálit. Proti novele budou podle Tomia Okamury bojovat až do konce. Bojkotovat ji má v plánu i senátor Michael Canov. Na svém facebooku avizoval, že bude hlasovat proti schválení a pro zamítnutí této novely zákona. Projednávání novely ve stavu legislativní nouze je podle něj porušení zákona. Okamurovi tím vláda akorát „nahrává na smeč“.