MojeCelebrity.cz

7.12.2022 – Rusko je v případě potřeby připraveno bránit své zájmy všemi dostupnými prostředky, prohlásil na dnešním jednání ruské rady pro lidská práva prezident Vladimir Putin. Varoval, že narůstá hrozba jaderného konfliktu. Rusko podle něj nemělo jinou možnost, než se v únoru uchýlit k vojenské intervenci poté, co prozápadní Ukrajinci sami v roce 2014 zahájili „válku“ a začali utlačovat obyvatele Donbasu. Polští nacionalisté sní o záboru západní Ukrajiny a jediným garantem její celistvosti a suverenity může být Rusko, tvrdil dnes také bez konkrétních důkazů ruský prezident.

21.2.2023 – Ruský prezident Vladimir Putin dnes ve svém tradičním projevu k ruskému federálnímu shromáždění obvinil z rozpoutání nynějšího konfliktu na Ukrajině Západ. Ten se podle něj snažil zničit Rusko mimo jiné ekonomickými sankcemi a dodával Ukrajině zbraně už před válkou. Rusko se naopak snažilo situaci na Ukrajině vyřešit mírovými prostředky a válku zastavit, prohlásil Putin. Oznámil zároveň, že Rusko pozastavuje svoji účast v dohodě Nový START. Ruské ministerstvo zahraničí později v  prohlášení  uvedlo, že kvůli zachování stability bude Moskva limity na počet jaderných hlavic a jejich nosičů vymezené ve smlouvě Nový START i nadále dodržovat.

13.3.2015 – Každý občan má právo bránit svůj život, zdraví i svůj majetek přiměřenými prostředky, jak praví zákon. Já bych dokonce řekl, že má povinnost to vše bránit a to všemi dostupnými prostředky. A to nejenom z toho důvodu, že napadený je vždy v nevýhodě již třeba jenom tím, že útok je nečekaný. A to nemluvím o dalších výhodách útočníka, jako je třeba výběr místa napadení, síla útoku, použité prostředky, čas útoku atd. Útočník by tedy měl vědět, že odplata může být i velmi neadekvátní.

11.7.2014 – Obavy Rusů se od dob studené války příliš nezměnily a většina z nich má stále strach z jaderného útoku. Podle výzkumu, kterého se zúčastnilo 1500 lidí, se totiž dvě třetiny Rusů domnívají, že zemi hrozí vypuknutí jaderného konfliktu. Oproti tomu pouhá pětina dotazovaných je názoru, že je jaderný útok nepravděpodobný. Stejný průzkum také ukázal, že obyvatelé Ruska vnímají jako nejvíce nepřátelskou zemi Spojené státy americké.

7.3.2016 – ROZHOVOR Místopředseda Úsvitu s Blokem proti islámu a poslanec Martin Lank odmítá masovou imigraci, která nás může potopit. Ozbrojené složky by podle něj v krajním případě měly použít proti migrantům zbraně. Islám je v současné podobě zločineckou politickou ideologií více než náboženstvím. Neměli bychom spoléhat na USA ani na Rusko, ale hájit české zájmy. Měli bychom bránit své hranice. A pokud EU nebude řešit migraci, tak z ní vystoupit a bránit se společně se státy Visegrádu.

13.6.2017 – Politicky, ekonomicky, vojensky i ideologicky - všemi těmito způsoby se snaží Rusko ovlivňovat Evropu včetně České republiky. Na Prague European Summit to přiznala tajemnice centra pro vztahy EU a Ruska Maria Ordzhonikidze. Dodala ale, že hrozba ze strany země Vladimira Putina by neměla být přeceňována, protože Rusko samo o sobě nemá velkou ekonomickou moc.

27.5.2015 – ROZHOVOR. Podle bývalého náčelníka Generálního štábu Armády ČR, generála Jiřího Šedivého, nelze tvrdit, že Rusko nemá podíl na intenzifikaci celého konfliktu na východě Ukrajiny, právě naopak. „I kdybychom zapomněli na to, že vojáci zajatí na území Ukrajiny už poněkolikáté přiznali, že jsou vojáky regulérní ruské armády, což se nedá přehlédnout, tak Rusko minimálně svým vlivem může ovlivnit separatistické lídry, kteří nechtějí akceptovat přirozené požadavky vedení ukrajinského státu,“ prohlásil v rozhovoru pro Parlamentní listy armádní generál, kde tvrdí,že Rusko je evidentně součástí tohoto nebezpečného konfliktu.

20.8.2016 – Každý z nás se musí snažit, aby řádně nakládal s vlastními finančními prostředky. Jinak může vystavit sebe i své blízké velmi nepříznivým životním situacím. O to větší pozornost si zaslouží nakládání s prostředky veřejnými, tedy s prostředky nás všech, občanů Jihočeského kraje. I hejtman kraje musí, jako řádný hospodář, pečlivě zvažovat, jak naloží s každou korunou z veřejných prostředků. Občané mají právo vědět, zda se s jejich prostředky nakládá účelně a efektivně.

10.7.2023 – V souvislosti s válkou na Ukrajině se často mluví o hrozbě jaderného konfliktu. A téměř nikoho to už nezajímá. Jak by také mohlo, dnešní generace už neví, jak si má lehnout, když vybuchne jaderná bomba a zajímá ji spíše oteplení o pár stupňů za stovky let. Téma jaderného konfliktu zmizelo z povědomí. A o to je nebezpečnější. Možná je načase opět začít strašit...

24.7.2016 – ROZHOVOR Jak je možné, že se Kurdové nepřidali k pučistům, ba ani nevyužili krátkodobého nastálého zmatku v Turecku? Je opravdu Fethullah Gülen filantrop a mecenáš, užívající americké ochrany, nebo je to „blízkovýchodní Soros“? A nebo v tom má své zájmy Rusko? V rozhovoru Rachidem Khalilem, Kurdem žijícím u nás několik desítek let, podnikajícím mj. jako tlumočník, se dozvídáme, že jen minuty nás možná dělily od dlouhodobé občanské války, destabilizace a krvavého konfliktu v Turecku, což by mohl být hřebíček do rakve celé Evropy. ..

23.6.2015 – Profesor z Americké univerzity v Moskvě Edward Lozanskij podle tvrdí, že Spojené státy a Rusko stojí na prahu nové éry jaderného zbrojení. Rodák z Kyjeva, který v 70. letech emigroval do Spojených států, také říká, že nesmlouvavý postoj vůči Rusku kvůli konfliktu na Ukrajině se Washingtonu nevyplatí.

2.5.2016 – Česko dnes navštíví íránský viceprezident Alí Akbar Sálehí, který je zároveň šéfem íránského jaderného programu. Praha chce jeho cestu využít k tomu, aby s Teheránem, který ještě nedávno čelil sankcím mezinárodního společenství, navázala bilaterální vztahy v jaderné energetice. Sálehí bude jednat s premiérem Bohuslavem Sobotkou a ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem. S íránským viceprezidentem budou mluvit i o posílení ekonomických vztahů a boji proti terorismu. Sálehí navštíví také Ústav jaderného výzkumu Řež.

9.12.2022 – V projevu, který včera pronesl ruský prezident Vladimir Putin k válečné situaci, bylo mnoho věcí, které zástupce ostatních států zvedly ze židle. Kromě obvinění Polska, že se bude snažit uzurpovat Ukrajinu, a naprosto bizarní myšlenky, že jen Rusko dokáže Ukrajinu ochránit, pohrozil Putin celému světu jadernými zbraněmi. Jak reálná může být taková hrozba? Na toto téma jsme se zeptali i vojenského analytika Lukáše Visingra. Ten se domnívá, že Rusko si těmito výplody samo uzavřelo drtivou většinu možností k jednání.

21.4.2021 – Ruský prezident Vladimir Putin v dnešním projevu varoval Západ před překonáním „nepřekročitelných mezí“ ve vztazích s Ruskem. Kudy nepřekročitelná „červená čára“ povede, to bude podle něj určovat v každém konkrétním případě samotné Rusko. Putin v letošním projevu před ruským federálním shromážděním zkritizoval Západ za „nezákonné“ sankce a za údajnou přípravu státních převratů v ruském okolí. Puč a vražda hlavy státu se podle Putina chystaly také v Bělorusku, které je nejbližším spojencem Moskvy. Rusko podle šéfa Kremlu hájí své zájmy ve světě, činí tak ale v souladu s mezinárodním právem.

23.2.2023 – „Územní kontrola, ačkoli je pro Ukrajinu nesmírně důležitá, pro Spojené státy není nejdůležitějším rozměrem budoucnosti války,“ píše dvojice politologů prestižní americké výzkumné instituce RAND Corporation ve své studii zabívající se americkými zájmy v rámci války na Ukrajině s tím, že je pro USA mnohem výhodnější, aby zabránily dlouhé válce. Washington dle studie sice nemůže sám rozhodnout o délce trvání války, ale může pomoci k vyjednání konce konfliktu. Stačí prý uskutečnit čtyři kroky. Dle moderátorky Jany Bobošíkové studie ilustruje i to, jak se „liší české a americké zájmy v rusko-ukrajinském konfliktu“.

7.1.2015 – ROZHOVOR Politický analytik Tomáš Haas, který byl poradcem prezidenta Klause a dvou premiérů, míní, že Rusko není nebezpečím, ale je jím islám. Putin dle něho vydrží, díky krokům Západu je stále populárnější a jeho domácí pozice je silnější než kdy před tím. Vměšování Západu na Ukrajině přineslo samá negativa. Naší zemi čeká příliv uprchlíků i hrozba terorismu. EU se rozpadne, ale bude to déle trvat.

11.10.2022 – Raketové útoky na ukrajinská města Lvov, Kyjev nebo Dnipro byly velkým šokem, zejména proto, že byly vedeny na civilní cíle. Rusové bombardovali dětská hřiště, kolony aut, v nichž seděli lidé na cestě do práce, nebo třeba obytné budovy. Redakce eXtra.cz v této souvislosti oslovila vojenského analytika Jiřího Vojáčka, který poměrně rychlý a šokující vývoj událostí zhodnotil. Promluvil také o tom, jak vysoké je riziko ruského jaderného útoku.

9.2.2024 – Je nemožné, aby Rusko bylo na Ukrajině poraženo, je přesvědčen ruský prezident Vladimir Putin. Za své zájmy podle něj bude země bojovat až do konce. Ve zhruba dvouhodinovém  rozhovoru  s americkým moderátorem Tuckerem Carlsonem také odmítl, že by Rusko mohlo napadnout i další země východní Evropy, jako jsou Polsko či Lotyšsko. Informují o tom agentury AFP a Reuters.

15.1.2012 – Teherán má prý důkazy o tom, že za smrtí íránského jaderného vědce z tohoto týdne stojí Spojené státy. S odvoláním na íránské ministerstvo zahraničí o tom dnes informovala agentura Reuters, podle níž je situace okolo íránského jaderného programu zatím nejnapjatější.

16.6.2024 – Společnost Elektrárna Dukovany II (EDU II), stoprocentní dceřiná společnost ČEZ, dnes předala Ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO) hodnoticí zprávu nabídek na stavbu nového jaderného zdroje v Dukovanech. V ní doporučila pořadí, tedy návrh na preferovaného dodavatele nového jaderného bloku nebo bloků. K tomu, s kým začne jednání o finální podobě smluv, se nyní vyjádří Vláda ČR.