Článek
-
Profesor Amler, signatář výzvy vědců: Pokud někdo buduje příkopy ve společnosti, někdo jiný je musí zahlazovat. Dřív jsem si vážil Zemana, ale dnes...
29.8.2015 – ROZHOVOR Neklid v Evropě i Česku už je. Válka je zatím jistě silný výraz, ale že by mělo dojít ke stavbě pevných multikulturálních mostů, o tom není pochyb. To říká signatář výzvy Vědci proti strachu a lhostejnosti a profesor Evžen Amler. Je vedoucím Ústavu biofiziky II. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, vedoucím Oddělení tkáňového inženýrství v Ústavu experimentální medicíny Akademie věd České reubliky, nicméně i předsedou představenstva Unie českých fotbalových rozhodčích.podobné články
Podobné články
-
Profesor Amler: Tančíme na potápějícím se Titaniku. Velmi se obávám o budoucnost lidstva již ve 22. století
3.1.2017 – ROZHOVOR Žijeme ve válce informační s novým vojskem trollů a internetových dezinformátorů, ale i ve válce ekonomické, zaměřené na konzumní společnost vyznačující se střetem kultur, nástupem anarchie, která jaksi nenásilně substituuje demokracii, či autokracie se značnou a vzrůstající mírou sobeckosti. Tak hodnotí současnost profesor Evžen Amler, který je vedoucím Ústavu biofyziky II. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, vedoucím Oddělení tkáňového inženýrství v Ústavu experimentální medicíny Akademie věd České republiky, nicméně i předsedou představenstva Unie českých fotbalových rozhodčích.podobné články
-
„Česká“ Národní třída a „německé“ Příkopy v Praze sváděly boj. Kdo vyhrál?
25.12.2016 – Národní třída a Na Příkopě, jedny z nejznámějších hlavních ulic metropole. K jejich současné podobě vedla dlouhá cesta. Po staletí zde byly hradební příkopy na rozhraní Starého a Nového Města, které více než k obraně sloužily jako kanalizační stoka a smetiště. Jejich okolí bylo spíše periferií nežli vyhledávaným místem procházek. Situace se změnila v druhé polovině 18. století, kdyby byly příkopy zasypány a na jejich místě vysázeny první městské aleje, kaštanová na Příkopech a lipová na Národní třídě. Od té chvíle se někdejší periferie stala oblíbeným promenádním místem.podobné články
-
Orientalista Ostřanský, signatář výzvy vědců: Společnost se radikalizuje. Protiislámské skupiny si konkurují a musí hodně šlapat na plyn
27.8.2015 – ROZHOVOR „Vzepětí hysterie“ a stupňující se agresivita ve společnosti v souvislosti s otázkou migrační krize děsí orientalistu Bronislava Ostřanského. I to byl důvod, proč se připojil k výzvě vědců. „Nejde o elitářství. Autoři nikým nepohrdají, chtějí spojovat společnost,“ vysvětluje v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz Ostřanský, který odpovídá i na otázku, co se s námi stane, pokud se z přijímání uprchlíků vykroutíme? „Budeme mít společnost semknutou a plnou nenávisti.“podobné články
-
Střet vědce s Ovčáčkem přímo v ČT: S lidmi se musí mluvit, ne je poučovat
18.8.2015 – Mluvčí prezidenta republiky Miloše Zemana zavítal do úterních Událostí, komentářů České televize. Znovu se vyjadřoval k tématu uprchlické krize i Výzvy vědců proti strachu a lhostejnosti. Spolu s ním o tématu hovořili imunolog, genetik Ústavu molekulární genetiky AV ČR, signatář výzvy Václav Hořejší. I my jsme obyčejní lidé, řekl jasně vědec Ovčáčkovi. Komentář přidal politolog Lukáš Jelínek, který připomněl postoje T. G. Masaryka.podobné články
-
Vzít si imigranty domů? Nejde o to nabízet své domovy, ale dát jim nezpečný azyl, říká profesor Moos, signatář výzvy vědců
5.9.2015 – ROZHOVOR Společnost, která necítí potřeby druhých a je netečná k bolestem slabých, je nemocnou společností. Obávám se, že je taková necitlivost symptomem nemoci z blahobytu. Tak hovoří ohledně imigrační krize proděkan dopravní fakulty pro rozvoj a výstavbu Českého vysokého učení technického v Praze, profesor Petr Moos, jenž se také podepsal pod výzvu Vědci proti strachu a lhostejnosti.podobné články
-
Vzít si imigranty domů? Nejde o to nabízet své domovy, ale dát jim bezpečný azyl, říká profesor Moos, signatář výzvy vědců
5.9.2015 – ROZHOVOR Společnost, která necítí potřeby druhých a je netečná k bolestem slabých, je nemocnou společností. Obávám se, že je taková necitlivost symptomem nemoci z blahobytu. Tak hovoří ohledně imigrační krize proděkan dopravní fakulty pro rozvoj a výstavbu Českého vysokého učení technického v Praze, profesor Petr Moos, jenž se také podepsal pod výzvu Vědci proti strachu a lhostejnosti.podobné články
-
Vzít si imigranty domů? Nejde o to nabízet své domovy, ale dát jim bezpečný azyl, říká profesor Moos, signatář výzvy vědců
6.9.2015 – ROZHOVOR Společnost, která necítí potřeby druhých a je netečná k bolestem slabých, je nemocnou společností. Obávám se, že je taková necitlivost symptomem nemoci z blahobytu. Tak hovoří ohledně imigrační krize proděkan dopravní fakulty pro rozvoj a výstavbu Českého vysokého učení technického v Praze, profesor Petr Moos, jenž se také podepsal pod výzvu Vědci proti strachu a lhostejnosti.podobné články
-
FNUSA-ICRC pořádá historicky první setkání zahraničních vědců žijících v Brně
6.10.2017 – Mobilita – svět v pohybu. To je ústředním tématem letošního ročníku celoevropské iniciativy Noci vědců, která má za cíl propagovat vědu, výzkum a techniku. Přestože většina institucí v Česku pořádá populárně-naučné akce s cílem přiblížit laické veřejnosti práci vědců, Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) letošní akci pojalo jinak. Uspořádá Noc vědců pro vědce, tedy historicky první setkání zahraničních vědců a výzkumníků, kteří pracují v Brně.podobné články
-
Foltýni vykopali příkopy, stát je řízen mizerně, říká Dostál
25.12.2024 – „Stačilo mizerného řízení státu i Evropské unie, maskovaného propagandou a cenzurou,“ říká v rozhovoru Ondřej Dostál, europoslanec za Stačilo!. Vyjádřil se k situaci ve zdravotnictví a rozebral i českou politickou scénu. Nevynechal ani Evropskou unii. „Foltýni našich časů bohužel vykopali ve společnosti tak hluboké příkopy, že přes ně ani Chvilky nedokřiknou; na své straně budou přesvědčovat přesvědčené a na té opoziční nikoho nezajímají,“ podotýká pak na adresu Milionu chvilek pro demokracii. Dostal se ke zvolení Trumpa a k situaci v Sýrii.podobné články
-
Biolog a signatář výzvy vědců Jaroslav Petr: Zdi a ploty nic neřeší. Na tom, jak to v Africe vypadá, jsme se dost podepsali
24.8.2015 – ROZHOVOR Afrika má potenciál uživit se sama, ale z mnoha důvodů jej nevyužívá. My na tom nejsme bez viny. Situace, jaká zavládla v severní Africe po „arabském jaru“, je kromě jiného důsledkem prudkého vzestupu cen potravin, na kterém se evropské země výrazně podílely. Tak hovoří biolog Jaroslav Petr z Výzkumného ústavu živočišné výroby, kde se zabývá reprodukční biologií hospodářských zvířat. Také přednáší biotechnologii živočichů na České zemědělské univerzitě a je signatářem výzvy Vědci proti strachu a lhostejnosti.podobné články
-
„Je to o ekonomice, vy hlupáci“. Saša Vondra ví, proč se máme lépe než dříve i kolik je vás závistivých a nesebevědomých
21.9.2017 – ROZHOVOR „Dřív rozhodně nebylo líp. Právě proto, že jsem starší, tak si dobře pamatuji, jak bydleli lidé dřív a jak bydlí dnes. Je to vidět i na srovnání fotografií před a nyní, ve městech i na venkově. Denně vidíme, v jakých autech cestují lidé dnes, a dobře si pamatujeme, jaká auta měli dřív. Bilance mluví jasně ve prospěch dnešní doby...,“ říká v rozhovoru ParlamentníchListů.cz kromě jiného bývalý disident, signatář Charty 77 a někdejší ministr zahraničí Alexandr Vondra. Podle něj dnešní situace ale není taková, že by lidé trpěli ve velkém skepsí: „Každá velká změna – a rok 1989 takovou změnou byl – přináší nejen vítěze, ale i poražené. Je proto přirozené, že část starších ji dodnes hodnotí negativně, ale určitě jich není většina.“podobné články
Osobnosti: Alexandr Vondra (1472 článků) -
Bývalá žena slavného režiséra zavzpomínala na muže, kterého měla po Miloši Formanovi
13.5.2021 – Výtvarnici, herečku a zpěvačku, bývalou dlouholetou členku Divadla Semafor, ale také exmanželku slavného režiséra Miloše Formana, jsme navštívili u ní doma, kde žije s nejmladším synem Radimem. Věra Křesadlová (77) v nedávné době absolvovala obě dávky očkování proti covidu-19. S úlevou nám řekla, že neměla žádnou reakci, ani necítila místo vpichu. „V té době mi zavolala švagrová, které jsem se radostně pochlubila, že jsem už očkovaná. Zeptala jsem se jí, kdy jde na očkování ona. Kupodivu jsem zjistila, že nejde. Nedokázala jsem zjistit, proč se nechce dát očkovat. A není jediná. Já se na očkování těšila a teď se cítím o hodně lépe než předtím. Přestože jsem ještě roušku nepověsila na hřebík.“ Dvě lásky Ladislava Trojana se staly ženami dvou slavných mužů: Václava Havla a Miloše Formana Paní Křesadlová trochu hůř chodí, protože loni podstoupila endoprotézu kolene. V prosinci se dávala do kupy v třeboňských lázních, kde byla už potřetí. „Třeboň mám ráda, ale tentokrát byla situace úplně jiná než dřív. Všechno bylo zavřené. Náměstí, kde dříve stával vánoční trh, působilo jako po vymření. Stál tam jen vánoční strom a betlém.“ Lázeňský pobyt však koleni prospěl. Vzhledem k období pandemie nemohla chodit na různá nutná vyšetření, související s jejím věkem. „Všechno jsem odsouvala až na dobu po očkování. Takže jsem si konečně dopřála vyšetření všeho, co jsem dříve zanedbala.“ Nejraději odjíždí na chalupu u Sázavy, kde má ateliér s výhledem na řeku. Tam dělá skleněné lampy ve stylu Tiffany, což vyžaduje mnoho úkonů. Má vystudovanou střední uměleckoprůmyslovou školu, takže se spíš považuje za výtvarnici než cokoliv jiného. Koho měla Ivanka Devátá mezi dvěma manželstvími s Vinklářem? Šlo o nedávno zesnulého, neméně populárního kolegu! „Za prvé musíte umět řezat sklo. Tomu se věnuji už pár let, takže jsem se to, myslím, naučila slušně. Na tabuli skla si nejdříve nakreslíte jednotlivé díly lampy, které pak musíte vyřezat, obrousit a polepit měděnou fólií. Dále se vše letuje pájkou na formu různých tvarů. Lampu patinuji a dávám na podstavec už v Praze. Je to piplačka,“ přiznala Super.cz. Ve společné domácnosti s ní žije nejmladší syn Radim Kratochvíl (43), kterého měla s Janem Kratochvílem ( ✝ 73), režisérem, hercem, dramaturgem, producentem a scenáristou. Se synem spisovatele Miloše Václava Kratochvíla se seznámila, když byla její dvojčata, Matěj a Petr Formanovi (56), v pubertě a manžel Miloš Forman ( ✝ 86) dávno žil svůj život v Americe. „Kratochvíl se pohyboval mezi divadelníky a jinými umělci, byl zábavnej a s kluky mi hodně pomohl. Seznámili jsme se při práci v Divadle Semafor. Pak jsme se sice po 12 letech soužití rozešli, ale vídali jsme se i dál. Protože se u nás doma často mluvilo o Miloši Formanovi a obecně o filmu, není divu, že Radim studoval jeho dějiny na Filozofické fakultě UK.“ Miloš Forman (✝86) miloval tatínka Rudolfa. Až v dospělosti se dozvěděl, že jeho biologickým otcem byl úplně jiný muž! Možnost ledacos prožít s Milošem Formanem, jak v Americe, tak při cestách na kole po Evropě, měl pak i díky svým bratrům Matějovi a Petrovi. Proto své vzpomínky na tato setkávání sepsal do knížky Ecce homo Forman. „Radima baví cizí jazyky a speciálně takové, které jen tak někdo neumí, takže se dal ještě na studium čínštiny, rovněž na Univerzitě Karlově. Z nabídky stipendijních pobytů si vybral Tchaj-wan. Nejen kvůli tamější nejlepší asijské kuchyni. Těch důvodů bylo daleko více, o čemž by rád sepsal pár vzpomínek. V období pandemie, kdy se nemůže věnovat provádění turistů, je vděčný i za trochu té podpory od státu,“ řekla nám Věra Křesadlová.podobné články
-
Česko čeká evropský soud. Kopeme příkopy, píše Jakl
29.1.2012 – Klausův tajemník Ladislav Jakl kritizuje Evropskou unii dlouhodobě – nyní na svém blogu glosuje znovu. Rozkopanou Evropskou třídou prý kopeme příkopy EU. Česko kvůli ní jde před Evropský soud.podobné články
-
Opilý stařík vymetal příkopy a honil se s policií… a hned dvakrát!
14.2.2017 – Stařík kaskadér. Jinak totiž nelze mluvit o řidiči (73), který pod parou usedl za volant. Vymetal příkopy, boural do aut a honil se s policisty.podobné články
-
Profesor Dungl, který operoval Havla, Klause i Zemana: Nynější prezident je v dobré kondici. Julínkovy poplatky? I doma svítíte a topíte
2.10.2018 – Profesor Pavel Dungl, přednosta ortopedické kliniky pražské fakultní Nemocnice Na Bulovce, kandiduje v letošních senátních volbách na Praze 8. O přízeň voličů se bude ucházet jako nezávislý kandidát s podporou TOP 09 a hnutí Starostové a nezávislí. Profesor Dungl se během své profesní dráhy věnoval zejména dětské ortopedii, ovšem veřejnost jej zná zejména díky jeho slavným pacientům – operoval Václava Klause i Miloše Zemana, léčil také Václava Havla. V roce 2014 převzal z rukou prezidenta Miloše Zemana medaili Za zásluhy I. stupně za jeho přínos v oblasti vědy. Pro ParlamentníListy.cz profesor Dungl promluvil o zdraví prezidenta Zemana, o stavu českého zdravotnictví, ale také o své senátorské vizi.podobné články
-
Svině, zombíci. Foltýn proti kritikům: Kdo se v tom našel, jeho problém
1.11.2024 – Označil část společnosti za „svině“, kolem kterých je nutné vykopat příkopy. Z pozice vládního koordinátora strategické komunikace označil za „svině“ ne konkrétní lidi, ale jen část společnosti. „Já jsem nikoho, žádnou konkrétní osobu nijak negativně neoznačil. To, že se v nějakém mém vyjádření někdo našel, je jeho problém, rozhodně ne můj. Nemohl jsem nikoho urazit, protože jsem nikoho konkrétního nejmenoval,“ řekl Otakar Foltýn.podobné články
-
Imunolog Hořejší: Stydím se za velkou část společnosti. Je tu atmosféra jako za hilsneriády
20.8.2015 – ROZHOVOR Stydím se za to, že velká část české společnosti je nejen lhostejná k utrpení běženců ze zemí rozvrácených občanskými válkami, ale považuje je dokonce za jakési podvodníky a parazity, kteří chtějí vysávat náš sociální systém, ba dokonce za zločince, jejichž hlavním cílem je nás povraždit. To v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz prohlašuje profesor imunologie a signatář výzvy Vědci proti strachu a lhostejnosti Václav Hořejší. Mluví také o zhoubném vlivu vojensko-průmyslového komplexu.podobné články
-
Nečas podal na Hradě demisi. Vážil jsem si vás, řekl Zeman
17.6.2013 – Vláda Petra Nečase skončila. Prezident Miloš Zeman dnes převezal na Pražském hradě demisi premiéra Petra Nečase. "I když jsem s vámi někdy nesouhlasil, vždy jsem si vás vážil," řekl Zeman Nečasovi.podobné články
Osobnosti: Petr Nečas (9427 článků), Miloš Zeman (28228 článků) -
Elity občanstvem opovrhují. A není to nic nového, dodává profesor pamětník. Skutečné osobnosti lidi oslovit dovedou- Zeman, Cílek...
7.8.2016 – POLITOLOGOVÉ Podle některých expertů se příkopy mezi elitami a obyčejnými lidmi čím dál rozevírají. V očích veřejnosti se „pražská kavárna“ stala symbolem nadřazenosti a uzavřenosti, někteří intelektuálové se zase netají pohrdáním „ulicí“, která sedá na lep populismu a stále věří Miloši Zemanovi a Andreji Babišovi. „Ukazuje se, že se dlouhodobě otevírají nůžky mezi elitou, experty, odborníky, úředníky a často politiky a mezi občanstvem,“ potvrzuje politolog Jan Kubáček. Ale nemyslí si, že je to jen české specifikum, které vyšlo z rozdělení společnosti kvůli přímé prezidentské volbě. „Děje se to i v sousedním Německu, Polsku, jižních státech Evropské unie, Francii, a jak ukázal brexit, i ve Velké Británii,“ řekl ParlamentnímListům.cz politolog. Elita podle něj někdy opovrhuje občanstvem a tváří se, jako by jich nebylo. Ale profesor Václav Pavlíček upozorňuje, že neshody panují i mezi elitami.podobné články
Osobnosti: Jan Zeman (538 článků)