MojeCelebrity.cz

29.1. (9 dnů) – Informace na svém veřejném facebookovém profilu ke konfliktu prezidenta Petra Pavla a miistra zahraničí Petra Macinky

28.1. (10 dnů) – Vláda ANO, SPD a Motoristů nemá zájem na zákopové válce mezi Strakovou akademií a Hradem, uvedl dnes ve Sněmovně premiér Andrej Babiš ke konfliktu mezi ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) a prezidentem Petrem Pavlem. Ministerský předseda před poslanci uvedl, že pokládá Macinkovy zprávy pro prezidenta za nešťastně formulované, na druhou stranu chápe rozčarování Motoristů kvůli nejmenování jejich čestného prezidenta Filipa Turka ministrem životního prostředí, jak píše ČTK.

28.10.2022 – Na Zelném trhu v Brně promluvil v sobotu 28. října k odpůrcům vlády Petra Fialy (ODS) také ústavní právník Zdeněk Koudelka. „Premiér Fiala na jaře říkal, že jsme ve válce. Nesouhlasil jsem, neboť jsme válku nikomu nevyhlásili a parlament o válečném stavu ani nehlasoval. Avšak pochopil jsem, jak to Fiala myslel. On totiž vede válku s vlastními občany, on ji vede s námi. Tak my jsme s vámi, pane Fialo, také ve válce,“ řekl mimo jiné Koudelka. Demonstraci svolalo Hnutí PES pod hesly STOP zdražování, STOP válce! A STOP vládě! Podpořily ji další strany a hnutí.

28.10.2022 – Na Zelném trhu v Brně promluvil v sobotu 28. října k odpůrcům vlády Petra Fialy (ODS) také ústavní právník Zdeněk Koudelka. „Premiér Fiala na jaře říkal, že jsme ve válce. Nesouhlasil jsem, neboť jsme válku nikomu nevyhlásili a parlament o válečném stavu ani nehlasoval. Avšak pochopil jsem, jak to Fiala myslel. On totiž vede válku s vlastními občany, on ji vede s námi. Tak my jsme s vámi, pane Fialo, také ve válce,“ řekl mimo jiné Koudelka. Demonstraci svolalo Hnutí PES pod hesly STOP zdražování, STOP válce! A STOP vládě! Podpořily ji další strany a hnutí.

29.11.2018 – Praha by mohla získat od státu zámek na Veleslavíně výměnou za 16 parcel v Letňanech, kde by podle představ premiéra Andreje Babiše (ANO) měla vzniknout takzvaná vládní čtvrť pro státní úředníky. Premiér to dnes uvedl na twitteru. Pozemky mají podle něj hodnotu 350 milionů korun, zámeček se měl původně dražit s vyvolávací cenou 382 milionů. Postavit úřednický komplex je ekonomicky výhodnější než platit nájmy a investovat do stávajících budov úřadů, napsal dále premiér. Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) myšlenku vládní čtvrti opakovaně odmítl. Praha by mohla získat od státu zámek na Veleslavíně výměnou za 16 parcel v Letňanech, kde by podle představ premiéra Andreje Babiše (ANO) měla vzniknout takzvaná vládní čtvrť pro státní úředníky. Premiér to dnes uvedl na twitteru. Pozemky mají podle něj hodnotu 350 milionů korun, zámeček se měl původně dražit s vyvolávací cenou 382 milionů. Postavit úřednický komplex je ekonomicky výhodnější než platit nájmy a investovat do stávajících budov úřadů, napsal dále premiér. Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) myšlenku vládní čtvrti opakovaně odmítl. Pozemky, o které by měl stát podle Babiše zájem, mají celkovou rozlohu 354.000 metrů čtverečních. "Hrubý odhad nákladů na výstavbu administrativního komplexu v Letňanech, ve kterém by bylo umístěno více než deset tisíc zaměstnanců (celkem jich je v Praze víc než 37 tisíc), je deset miliard korun," napsal premiér. Za stávající situace by podle premiéra stát v příštích deseti letech musel vynaložit pět miliard korun za komerční nájmy kanceláří pro úředníky, 13 miliard korun za provoz a údržbu stávajících objektů a sedm miliard za investice do energeticky nevyhovujících a zanedbaných budov. V případě stavby vládní čtvrti by se státní pokladna těmto nákladům vyhnula, prodejem uvolněných budov by navíc stát získal 7,5 miliardy korun, uvedl Babiš. Plán vybudování vládní čtvrti odmítl primátor Hřib hned poté, co Babiš nápad v souvislosti s veleslavínským zámkem před časem oprášil. Praha by podle něj měla mít spíš více lokálních center, ve kterých budou lidé zároveň žít i pracovat. Čistě kancelářská čtvrť, která se večer kompletně vylidní, jde proti této představě. Názor Hřib zopakoval v dnešních Hospodářských novinách. Výměnu zámku na Veleslavíně za jiné nemovitosti zástupci nové koalice Pirátů, Prahy Sobě a Spojených sil pro Prahu neodmítají. Radní pro majetek Jan Chabr (Spojené síly/TOP 09) například v minulosti uvedl, že zámeček by bylo možné směnit za hasičské zbrojnice v majetku města, o které projevilo zájem ministerstvo vnitra. Praha o možnosti zámek získat dále jedná. Zámek s historickým parkem, který se rozkládá na třech hektarech, pochází asi z roku 1725. Byl postaven podle plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera pro císařovnu Amálii Brunšvickou. Naposledy byl areál rekonstruován v roce 1986. V roce 2015 převzal barokní zámek od ministerstva práce a sociálních věcí Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Původně chtěl památku koncem listopadu vydražit, ministerstvo kultury však stáhlo souhlas, který je pro dražbu nutný.

26.6.2013 – Opoziční hnutí PRO kraj představilo opatření vedoucí k faktickému řešení problematiky krajských eurodotací a tím k eliminaci likvidačních ztrát z toho plynoucích. Hnutí PRO kraj konkrétními kroky podpoří požadavky více jak 1400 občanů podepsaných pod petici Odpovědnost a důslednost, jelikož vedení kraje tyto požadavky nevyslyšelo.

15.12.2014 – Taky jste milovali jako děti skákání po posteli a zákopové války s dekami a peřinami, hlavně u babiček, kde lítalo kachní peří, jen se chumelilo? A chybí vám to? Můžete buď skákat doma po své posteli, ale ta se vám brzy zlomí v půli, protože už nemáte patnáct kilo, "nebo si zajet do New Yorku":http://www.extra.cz/napad-kteremu-tleskame-v-new-yorku-stavi-poulicni-budky-s-knihami-co-je-na-nich-tak-zajimaveho.

16.11.2022 – Britský král Karel III. v pondělí oslavil 74. narozeniny. Dostal stovky gratulací, jedna však chyběla. Podle serveru Express princ Harry a vévodkyně Meghan tuto událost veřejně nepřipomněli. Jde o pokračování zákopové války v britské královské rodině?

6.11.2023 – Boje na Ukrajině vstoupily do vyčerpávající fáze statické zákopové války, velký ukrajinský průlom se nedá očekávat dříve, než země získá nové zbraně a technologie. To říká tamní náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj, s nímž minulý týden v Kyjevě jednal Karel Řehka, náčelník Generálního štábu AČR. Ten v pořadu Interview ČT24 uvedl, že Ukrajinci nám „kupují čas, abychom si splnili domácí úkoly, které jsme v minulých letech zanedbali“. Komentoval také přípravy na velký konflikt. V rámci konfliktu na Blízkém východě zmínil, jak by postupoval coby izraelský náčelník generálního štábu.

6.4.2024 – Agáta Hanychová po měsících zákopové války kapitulovala a přistoupila na Soukupovy podmínky ohledně péče o jejich dceru. A to si teď vybírá svou daň. Influencerka se Rozárky musela vzdát na celý víkend, a protože tak dlouho bez ní ještě nikdy nebyla, nenese to snadno.

23.12.2024 – Po válce na Ukrajině se může změnit sousta věcí. Ve veřejném prostoru zaznělo, že Česko se může stát hraničním státem NATO. Pak je prý otázka, co s Českem provede Andrej Babiš (ANO). Navíc je už teď jasné, že válka na Ukrajině proměnila mnoho věcí. Budoucí konflikty se mohou vyvinout tak, že oslabí financování tradičních vojenských technologií. Ukrajina má už teď zaděláno na velký problém. Přišla o miliony lidí, z nichž se kvůli válce stali uprchlíci, a CNN tvrdí, že po válce může přijít další uprchlická vlna.

20.4.2022 – O válce na ČT24 včera promluvil poslanec hnutí ANO Pavel Růžička, který v české armádě sloužil 21 let. Chválil pokroky, které ukrajinská armáda udělala od roku 2014. Ale také smutně poznamenal, že od roku 2014 nebyla žádná ukrajinská vláda schopná předejít válce. Kdyby se na Ukrajině angažovalo NATO, znamenalo by to dle něj třetí světovou válku. „Ten, kdo říká, že je to naše válka, no naše válka to není. Protože ten Rus, když se rozeběhl, tak nedoběhl ani do Kyjeva. Takže si nedovedu představit, že by doběhl do Prahy. A všichni vojenští analytici to velice dobře věděli,“ trefoval se slov některých politiků.

4.8.2023 – Říkat, že nejsme s Ruskem ve válce, je bagatelizování ruských činů, ohradil se mluvčí ministerstva zahraničních věci vůči řediteli výzkumu Ústavu mezinárodních vztahů Jakubu Eberlemu, který v rozhovoru pro HlídacíPes.org, uvedl, že „nejsme ve válce, musíme se na to dívat jinou optikou“. Není to přitom tak dávno, co Úřad vlády uvedl ve svém prohlášení, že slova o tom, že Česko je ve válce, bylo pouze metaforou.

12.1.2023 – Na rozdíl od evropských zemí nemá nová izraelská vláda zájem čelit Rusku a i přes válku na Ukrajině zhoršovat vzájemné mezinárodní vztahy. Myslí si to bezpečnostní expert a ředitel Centra pro výzkum terorismu David Bohbot. „Izraeli záleží více na bezpečnosti vlastních obyvatel, než na bezpečnosti obyvatel Ukrajiny. Na rozdíl od českých politiků, žijících pouze přítomností, myslí Izrael především na budoucnost, na to, co bude po válce,“ říká expert, podle kterého se především v poslední době ukazuje, že „západní koalice“ už není jednotná. „Podle mého názoru se postupně bude její jednota ještě více drolit. USA jsou jedinou zemí, která z této války skutečně profituje a jsou prezentovány jako vítěz konfliktu,“ říká v rozhovoru Bohbot s tím, že především čas hraje proti Ukrajině. „Je systematicky ničena a lidé umírají nebo se stávají bezdomovci. Válka je v opotřebovávací fázi. Je čas přestat si lhát, začít se setkávat a vrátit se k mírovým jednáním,“ dodává David Bohbot.

26.4.2025 – Expremiér Andrej Babiš (ANO) by podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestraník za ODS) „neměl být znovu premiérem a neměl mít vliv na zahraniční politiku této země“, jelikož dle jeho mínění nedokáže dlouhodobě prosazovat české zájmy. Lipavský to pronesl pro Deník.cz v podcastu Evropa pro Čechy, přičemž podoktnul, že Fialova vláda naopak české zájmy dokáže hájit tvrdě. Současný kabinet tak prý činí i v unii s vědomím, že „je třeba si ty naše české zájmy trochu vyboxovat“ a podle Lipavského se mu to daří. „V energetice nebo v migraci ten český zájem prostě prosazujeme,“ jmenoval příkladem.

4.3.2017 – Česko nemá zájem o kubánský lék pro pacienty s cukrovkou, kterým chtěla Kuba splácet dluh, jenž vůči ČR má. Uvedl to ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD), který o možnosti v únoru jednal na Kubě. Lék nemá registraci v EU a podle Ludvíka mu chybí i srovnání s existujícími preparáty. Naopak zájem o dodávky na Kubu mají některé české zdravotnické firmy, které byly součástí únorové delegace.

22.2.2018 – V letech 2014 a 2015 média věnovala pozornost válce na Ukrajině. Zájem o boje, které se odehrávají relativně blízko od našich hranic, však jednoho dne opadl. Novináři psali mnohem více o Sýrii, o chemických zbraních použitých v této válce a o smrti, kterou rozsévala ruská a syrská letadla z nebes mezi civilisty. Jenže v arabském světě probíhá ještě jedna krvavá válka – válka v Jemenu. Saúdská Arábie v této zemi udržuje v chodu peklo.

22.1.2023 – „My jsme měli předsednictví, a co udělal pan premiér? Vždyť to bylo nejhorší. Teďka budete platit za emise za baráky, nemovitosti i za auta,“ kritizoval současnou vládu expremiér Andrej Babiš (ANO) v rozhovoru se spisovatelem Tomášem Lukavcem. „Problém“ podle něj je, když je premiér „slaboch a nemá koule“. Vrátil se též k epidemii covidu-19 a podotkl, že by na doporučení profesora Jiřího Berana zpětně nedal ani dnes. „Takových Beranů jsme tady měli strašně moc,“ řekl Babiš, že se nemohli řídit podle názoru „někoho“. Prozradil též, proč by vyrazil v případě svého zvolení jako za jedním z prvních státníků za ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

25.11.2023 – „Irsko, jsme ve válce.“ Během protestů proti politice otevřených hranic v Dublinu hořela policejní auta poté, co migrant alžírského původu pobodal pět lidí včetně tří dětí poblíž základní školy v hlavním městě. Irský premiér protesty odsoudil a slíbil zpřísnění zákonů, které umožní stíhat „šiřitele nenávisti“ na sociálních sítích. Podle záběrů ze sociálních sítí se násilností dopouštěli výtržníci z řad migrantů, kteří využili nepokoje k rabování. Migrace do Irska v poslední době trhá rekordy. Do země loni přišlo 141 600 migrantů, což je největší počet za posledních 16 let. „Západ by měl přijmout uprchlíky z Gazy,“ vyzývají mezitím izraelští zákonodárci v článku publikovaném v deníku The Wall Street Journal. Podle izraelských politiků by část z 2,3 milionu palestinských obyvatel Pásma Gazy měla být po válce vysídlena do Evropy.

25.11.2023 – „Irsko, jsme ve válce.“ Během protestů proti politice otevřených hranic v Dublinu hořela policejní auta poté, co migrant alžírského původu pobodal pět lidí včetně tří dětí poblíž základní školy v hlavním městě. Irský premiér protesty odsoudil a slíbil zpřísnění zákonů, které umožní stíhat „šiřitele nenávisti“ na sociálních sítích. Podle záběrů ze sociálních sítí se násilností dopouštěli výtržníci z řad migrantů, kteří využili nepokoje k rabování. Migrace do Irska v poslední době trhá rekordy. Do země loni přišlo 141 600 migrantů, což je největší počet za posledních 16 let. „Západ by měl přijmout uprchlíky z Gazy,“ vyzývají mezitím izraelští zákonodárci v článku publikovaném v deníku The Wall Street Journal. Podle izraelských politiků by část z 2,3 milionu palestinských obyvatel Pásma Gazy měla být po válce vysídlena do Evropy.