MojeCelebrity.cz

22.6.2017 – Předseda Evropského soudu pro lidská práva (dále jen ESLP) Guido Raimondi přijel na pozvání Ústavního soudu do České republiky a dnes v jeho prostorách jednal se soudci Ústavního soudu. Spolu s ním přijeli také Aleš Pejchal, soudce Evropského soudu pro lidská práva zvolený za Českou republiku a Françoise Elens-Passos, vrchní tajemnice Evropského soudu pro lidská práva, jednání byl přítomen také Vít A. Schorm, vládní zmocněnec pro zastupování před Evropským soudem pro lidská práva. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský po přivítání hostů krátce pohovořil o současné situaci na Ústavním soudě a některých aktuálních otázkách, které při své rozhodovací činnosti řeší. Soudkyně Ústavního soudu Kateřina Šimáčková následně přednesla příspěvek na téma aplikace judikatury ESLP v rozhodovací praxi Ústavního soudu. Diskutovalo se také o vztahu judikatury ESLP a institutu obnovy řízení před Ústavním soudem a pan Guido Raimondi otevřel i téma aktuální situace ohledně Dodatkového protokolu č. 16 k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Cílem tohoto protokolu je rozšíření poradní pravomoci ESLP na otázky práv a svobod chráněných Úmluvou a umožnění vnitrostátním „nejvyšším soudům“, aby si v konkrétním soudním sporu vyžádaly posudek ESLP k otázkám výkladu a použití Úmluvy. Ve hře je však zároveň otázka, které „nejvyšší soudy“ by mohly posudek žádat a odpověď na ni by měl nalézt každý smluvní stát. V České republice by tuto pravomoc mohl mít buď pouze Ústavní soud, nebo i Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud, předseda Ústavního soudu však nechtěl předjímat, jaké řešení by bylo pro Českou republiku nejvhodnější, to bude předmětem dalších jednání.

18.6.2017 – V úterý 20. června 2017 zavítá předseda Evropského soudu pro lidská práva Guido Raimondi v rámci své první oficiální návštěvy České republiky na Ústavní soud.

5.10.2020 – Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman chce být soudcem Evropského soudu pro lidská práva (ESLP). Přihlásil se do výběrového řízení. Na webu Nejvyššího státního zastupitelství to v pondělí uvedl mluvčí Petr Malý. Do výběrového řízení na soudce Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) se ministerstvu spravedlnosti přihlásilo sedm zájemců.

27.12.2016 – Ministr spravedlnosti Robert Pelikán a vládní zmocněnec pro zastupování před Evropským soudem pro lidská práva Vít Alexander Schorm předložili vládě návrh seznamu soudců ad hoc Evropského soudu pro lidská práva na příští dva roky.

9.2.2014 – V nové koaliční vládě mají lidská práva spadat do správy ministra bez portfeje Jiřího Dienstbiera, který má právě lidská práva a rovné příležitosti v popisu práce. Místo vládního zmocněnce pro lidská práva nebude zrušeno, ale ani obsazeno, uvedl předseda vlády Bohuslav Sobotka.

3.7.2013 – Výrok Ústavního soudu je naprosto zásadní z pohledu platnosti Listiny základních práv a svobod v oblasti práva přístupu ke zdravotní péči. V tomto ohledu Ústavní soud ČR vrací ČR mezi země, kde jsou lidská práva respektována.

13.8.2016 – I. senát Ústavního soudu (soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková) vyhověl ústavní stížnosti stěžovatelky a zrušil rozhodnutí Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Ostravě a Okresního soudu v Novém Jičíně pro porušení jejího ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces. Opakovaně po vydání plenárního nálezu potvrzujícího ústavní konformitu institutu rozsudku pro fikci uznání (č. 211/2016 Sb.) Ústavní soud v senátním rozhodování korigoval nadužívání tohoto institutu obecnými soudy.

29.11.2015 – Dne 26. listopadu 2015 vydal Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku rozsudek v nadepsané věci, jímž jednomyslně shledal, že v soudním řízení o přezkumu rozhodnutí Národního bezpečnostního úřadu o zrušení osvědčení pro styk s utajovanými skutečnostmi, nedošlo k porušení práva stěžovatele – bývalého náměstka ministra obrany – na kontradiktornost řízení a rovnost zbraní, jakožto dílčích atributů práva na spravedlivý proces dle čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy o lidských právech.

25.8.2015 – Ústavní soud se zastal rodiny Gregůrkových, která dostala za pozemky vyvlastněné pro stavbu obchvatu Otrokovic úřední cenu 3,5 milionu korun. Požadovala přitom tržní cenu, která činila 36 milionů korun. Ústavní soud zrušil rozsudky Nejvyššího soudu i Vrchního soudu v Olomouci, a dal tak rodině šanci na vyšší náhradu škody. Případ se vrátí k olomouckému vrchnímu soudu. Ústavní soud uznal stížnost Gregůrkových v obdobném případu už letos v červenci. Tehdy šlo však o jiné pozemky za méně peněz.

15.6.2018 – Český premiér Andrej Babiš (ANO) zažaloval Slovensko u Evropského soudu pro lidská práva ve sporu o evidenci ve svazcích komunistické Státní bezpečnosti (StB). Uvedl to dnes server SeznamZprávy. Babiš tvrdí, že je veden jako agent StB neoprávněně a zažaloval kvůli tomu dříve slovenský Ústav paměti národa (ÚPN). Soudy daly nejprve Babišovi za pravdu, verdikty ale zrušil slovenský ústavní soud. Na evropský soud se premiér obrátil, když neuspěl s dovoláním k Nejvyššímu soudu.

2.5.2016 – Ústavní soud vyhlásil nejvýznamnější nález z 19. 4. 2016 (Pl.ÚS 4/2014, body 116-118 odůvodnění) proti tunelování práva na zákonného soudce. Ústavní soud zamítl návrh na zrušení části vyhlášky o jednacím řádu státního zastupitelství, ale uvedl, že není ústavní aplikace vyhlášky a trestního řádu způsobem, umožňujícím zvláště vrchním státním zastupitelstvím vybrat si soud, který rozhoduje o jejich návrzích na vazbu, domovní prohlídky a odposlechy.

12.5.2016 – Velkou zasedací místnost Nejvyššího soudu ve středu 4. května 2016 krátce po poledni navštívila více než stovka účastníků semináře zaměřeného na problematiku nadnárodních vlivů na aplikační praxi trestního práva s důrazem na judikaturu Soudního dvora Evropské unie a Evropského soudu pro lidská práva. Mezi posluchači nechyběli kromě soudců trestního kolegia Nejvyššího soudu také zástupci a představitelé dalších vrcholných soudních institucí, státního zastupitelství nebo kanceláře Veřejného ochránce práv. Mezi jinými předseda Nejvyššího správního soudu JUDr. Josef Baxa a ombudsmanka Mgr. Anna Šabatová.

17.2.2018 – ROZHOVOR „Pro mě to nemá žádný význam. Navíc první, co budeme na sjezdu řešit, není, jestli půjdeme do vlády, ale jakého budeme mít předsedu,“ říká v rozhovoru pro PL.cz ústavní právník a také delegát sjezdu ČSSD Zdeněk Koudelka o výroku slovenského soudu ohledně Andreje Babiše. Podle něj je pochybné, že se vůbec slovenský Ústavní soud zabýval ústavní stížností Ústavu paměti národa. „Platí totiž, že státní orgány při výkonu státní moci ústavní stížnost podávat nemohou. Takže rozhodnutí Ústavního soudu opravdu vstoupí do dějin. Jindy by jinou ústavní stížnost stoprocentně odmítl,“ domnívá se.

6.1.2019 – Ústavní soud vyhověl ústavní stížnosti a zrušil usnesení Nejvyššího soudu, usnesení Krajského soudu v Praze a usnesení Okresního soudu Praha – západ, neboť jimi byla porušena základní práva stěžovatele na přístup k soudu a na spravedlivý proces.

17.1.2016 – Tiskové prohlášení Ministerstva spravedlnosti k rozsudkům Evropského soudu pro lidská práva ve věcech Maslák a Michálková proti České republice a Duong proti České republice a rozhodnutí ve věci Tykvová proti České republice:

19.12.2016 – Ministerstvo spravedlnosti ČR se rozhodlo ještě více zpřístupnit důležitá rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) prostřednictvím instruktážního videa.

21.1.2022 – Ministerstvo zahraničních věcí bere na vědomí rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v případu Michalákovi, v němž jednomyslně neshledal porušení Evropské úmluvy o lidských právech (EÚLP).

15.2.2021 – Ústavní soud 9. února přijal rozhodnutí a prohlásil protiústavnost zavření obchodů. To znamená zrušení příslušného krizového opatření. Ovšem rozhodnutí Ústavní soud zveřejní až po dvou týdnech 22. února, kdy toto opatření platit nebude, protože je časově omezené do 14. února. Vláda je nahradí obsahově stejným, ale s jiným číslem jednacím. „Je Ústavní soud líný, či zbabělý?“ táže se advokát a člen hnutí Trikolóra Zdeněk Koudelka, který poukazuje na rozdílné počínání ústavních soudců v obdobných případech.

16.1.2017 – Evropský soud pro lidská práva ve zveřejněných rozsudcích proti České republice ve věcech Bátěk a ostatní a Štulíř shledal, že nedošlo k porušení práva stěžovatelů na spravedlivý proces.

11.1.2018 – Prohlášení Ministerstva spravedlnosti k rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci Colloredo Mansfeldová proti České republice