MojeCelebrity.cz

18.3. (30 dnů) – Polský soud rozhodl o vydání ruského archeologa Alexandra Butjagina na Ukrajinu, kde čelí obvinění z nelegálních vykopávek na okupovaném Krymu. Ruský vědec přitom v místě působil už před rokem 2014, když v antické lokalitě Myrmekion vedl vykopávky. Ukrajina by podle některých komentátorů mohla Butjagina využít při výměně za válečné zajatce z pluku Azov.

17.8.2016 – Tajemník kardinála Dominika Duky Milan Badal se před kamerami České televize vyjádřil k církevním sporům kolem muslimských uprchlíků. Badal na sebe v minulosti upoutal pozornost, když odmítl odlišovat islám a radikální islamismus. Varoval, že samotný islám má v sobě mocenské ambice, které jsou pro Evropu velmi nebezpečné. Religionista Ivan Štampach s ním však nesouhlasil. Došlo i na slova Tomáše Halíka a papeže Františka, kteří volají po soucitu.

17.8.2016 – Tajemník kardinála Dominika Duky Milan Badal se před kamerami České televize vyjádřil k církevním sporům kolem muslimských uprchlíků. Badal na sebe v minulosti upoutal pozornost, když odmítl odlišovat islám a radikální islamismus. Varoval, že samotný islám má v sobě mocenské ambice, které jsou pro Evropu velmi nebezpečné. Religionista Ivan Štampach s ním však nesouhlasil. Došlo i na slova Tomáše Halíka a papeže Františka, kteří volají po soucitu.

19.8.2015 – Barbaři z Islámského státu popravili dvaaosmdesátiletého syrského archeologa a dlouholetého kustoda sbírek Palmýry. Chálid Asad zasvětil objevování památek v Palmýře více než padesát let svého života.

19.8.2015 – Členové radikální islamistické organizace Islámský stát ve středu brutálním způsobem zavraždili syrského archeologa a správce sbírek Palmýry Chálida Asada. Islamisté mu nejprve sťali hlavu a potom jeho tělo pověsili na antický sloup. 

28.7.2016 – ROZHOVOR „Před dvěma lety naše katolická církev vedla konzultace s vládou, že v případě přijetí migrantů by mělo jít o křesťany, a to bezpečnostně prověřené. Pak nastala vlna migrace a bylo nám vyčítáno, že si chceme vybírat,“ říká nedávný místopředseda Rady České televize i Českého rozhlasu a tajemník kardinála Dominika Duky Milan Badal. Ten k vražednému řádění islámských radikálů pak dále konstatuje: „Již od vzniku islámu byla zde snaha vytvořit jednu říši, jednu vládu a jeden pořádek a tím dosáhnout ‚míru‘, území neislámská byla vnímána mohamedány jako ‚říše války‘.“

2.8.2016 – Hostem Martina Veselovského v pořadu DVTV.cz byl ředitel odboru vnějších vztahů Arcibiskupství pražského Milan Badal. Ten se vyjádřil mimo jiné k islámu, který má podle něj světovládné tendence.

10.8.2016 – Čeští katolíci jsou rozděleni v pohledu na uprchlíky i islám. Ráno tento předpoklad potvrdili v debatním duelu na Českém rozhlase kněží Tomáš Halík a Milan Badal. Zatímco Halík hovoří o vstřícnosti k muslimům, Badal varuje před násilnými tendencemi islámu.

15.8.2016 – „Jsme pro ně nevěřící psi.“ Tato slova v souvislosti s islámem a jeho šířením pobouřila Tomáše Halíka. Pronesl je kněz Milan Badal, podle kterého nelze rozdělovat muslimy na hodné a špatné. Halík zase tvrdí, že islám se nerovná násilí a mezi islámem a džihádisty je třeba rozlišovat. Mezi českými katolíky se rozhořel spor, do kterého se zapojil i kardinál Dominik Duka. Badal je přitom jeho tajemníkem. A Halík dlouhodobým kritikem.

10.11.2016 – Kněz a spolupracovník Dominika Duky Milan Badal, který je ředitelem odboru veřejných vztahů Arcibiskupství pražského, se rozepsal o volbách po americku. Všímá si především toho, že Donald Trump poděkoval své soupeřce za tvrdý boj a Hillary Clintonová vyzvala své voliče, aby jejímu soupeři dali šanci. „Zkrátka oba – ať už to myslí upřímně, či ne – vyzvali národ, který se kvůli nim rozdělil, ke sjednocení a společné práci,“ uvedl v textu pro ParlamentníListy.cz.

9.8.2017 – Tajemstvími opředené pražské malostranské uličky skrývají kousek pod Hradem dům doslova nasáklý magií. Nejenže v něm žil a bádal slovutný magistr Edward Kelley (†42), sídlí v něm muzeum plné křivulí, baněk a prazvláštních přísad dávných elixírů – Muzeum alchymistů.

31.12.2017 – PŮLNOČNÍ ROZHOVOR „Připadá mi dost divné, že po třech letech paní Merkelová a další v podstatě říkají to, co my, na adresu migrace a jejího řešení v místech konfliktů – jen my tehdy za to dostali žlutou hvězdu na kabát a teď je to už oficiální linie,“ konstatuje v bilančním rozhovoru pro ParlamentníListy.cz tajemník kardinála Dominika Duky Milan Badal, který působil i jako místopředseda Rady České televize a Českého rozhlasu. K výsledkům nedávných voleb pak ještě dodává: “Tradiční strany se příliš brzy vymezily vůči hnutí ANO, slušelo by se aspoň jednat, ne dupat v rohu jako uražené dítě. Nemyslím si také, že by výsledek voleb zásadně změnil pohled našich sousedů na Česko – vždyť v tzv. západních demokraciích často vládnou lidé s velmi podivnými názory, nereálnými sliby a silně levicovým smýšlením.“

18.3.2014 – Putin schválil návrh smlouvy připojení Krymu k Rusku. Kreml tuto informaci oficiálně potvrdil. Ruský prezident v poledne přednese svůj projev o celkové situaci na Krymu. Otevře tím zřejmě novou kapitolu v geopolitice, obsazení Krymu totiž Západ nepovažuje za legitimní a hodlá na to tvrdě reagovat.

24.3.2014 – Vzdali se a ustoupili Putinovi! Ukrajinští vojáci na Krymu dostali jasný rozkaz: Vezměte své rodiny a opusťte poloostrov. Úřadující prezident Turčynov to zdůvodnil strachem o životy vojáků i jejich rodin. Putinova armáda tak má cestu ke kompletnímu obsazení Krymu volnou. A Putinova popularita roste i v samotném Rusku. 9 z 10 Rusů totiž anexi Krymu schvaluje!

5.12.2017 – ROZHOVOR „Rusko si nemohlo dovolit, aby ruská černomořská flotila dostala z Krymu výpověď a na Krymu aby vyrostla americká vojenská základna, k čemuž vývoj směřoval. Takový vývoj by znamenal bezprostřední strategické ohrožení Ruska srovnatelný s kubánskou krizí, nebo ještě vážnější. Kromě toho Krym je historickým ruským územím již od roku 1783 a četl jsem i mnoho právních rozborů, podle nichž celé připojení Krymu k Ukrajině v roce 1954 je neplatné,“ říká v rozhovoru ParlamentníchListů.cz politický analytik a pedagog Václav Janoušek (SPO). Krom toho se vrací k návštěvě Miloše Zemana v Rusku.

17.10.2018 – České ministerstvo zahraničí ve středu na Twitteru zveřejnilo vyjádření, v němž lituje ztráty mladých životů při útoku ve škole na ukrajinském Krymu. Připomnělo tak fakt, že Česko s anexí Krymu Ruskem nesouhlasí. Zprávy o tragédii na Krymu se přitom ve středu v médiích zpravidla objevovaly bez připomenutí, komu území patří.

27.4.2015 – Komentátor Petr Kamberský na serveru lidovky.cz míní, že bychom měli spíše pomáhat Ukrajincům, než uprchlíkům z Afriky. Prý není na místě kritika z Evropské unie, že málo pomáháme Itálii s uprchlíky, jelikož oni prý málo pomáhají Ukrajincům.

25.3.2022 – Humanitární příspěvky, dodávky zdravotnického materiálu i munice, ale i plány na výstavby bytů kvůli přílivu uprchlíků. Česká vláda se vrhla na pomoc Ukrajincům. Podle opozice, ale i některých Čechů, tím ale kabinet Petra Fialy (ODS) odsunuje stranou české občany a zapomíná na ně. Fiala tuto kritiku smetává ze stolu a označil ji za lež. Koaliční poslanci pak vrací úder a útočí na opozici, že touto rétorikou přiživují strach ve společnosti a i jistou nenávist směrem k Ukrajincům, kteří hledají v Česku dočasné přístřeší. Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová se této kritice brání, odmítá ji a zdůrazňuje, že ANO pomoc Ukrajincům vždy podporovala - jen se ale obává i o blaho Čechů. A dodává, že chtějí slyšet jasný plán, protože vláda zatím dělá málo.

24.4.2022 – Přestože Německo od počátku války na Ukrajině odmítalo posílat zbraně a kromě velmi krátké etapy Berlín Ukrajincům žádnou vojenskou pomoc ani téměř nezačal dodávat, německý kancléř Olaf Scholz již nyní oznamuje, že i dosti omezená pomoc Ukrajině musí skončit. Zatímco se většina německé veřejnosti v průzkumech staví proti takovému rozhodnutí, část osobností v zemi Scholzovo rozhodnutí podporuje. „Ukrajinská armáda je mnohem slabší než ruská a má jen malou šanci tuto válku vyhrát,“ vysvětlují, proč není vhodné Ukrajinu podporovat. Ukrajincům radí, aby přestali bránit svá města, pomůže to prý rychlému míru.

22.4.2015 – Poddůstojník ruské armády Jevgenij Zajcev, který během loňské anexe Krymu zastřelil ukrajinského důstojníka Stanislava Karačevského, byl odsouzen ke dvěma letům odnětí svobody. Oznámila to ruská a ukrajinská média s odvoláním na známého ruského advokáta Marka Fejgina. Rozsudek podle právníka vynesl vojenský soud na Krymu ještě minulý měsíc.