MojeCelebrity.cz

11.4.2022 – Podle očekávání prolomila meziroční inflace v březnu dvanáctiprocentní hranici a dál směřuje ke svému maximu, které by měla dosáhnout ještě ve druhém čtvrtletí letošního roku. Aktuálně je inflace nejvýše za posledních 24 let.

6.1.2017 – Globální inflace je na vzestupu. V Německu na konci roku zaznamenala historicky nejsilnější skok (na 1,7%), inflace v eurozóně vzrostla na 3,5-letá maxima stejně tak jako výrobní inflace v eurozóně (která je důležitým vstupem pro ČNB), inflace v USA je již druhý měsíc v řadě nad dvouletými maximy a i inflace v tradičně deflačním Japonsku se pod dvou letech vrátila do kladných hodnot, zatímco výrobní inflace v Číně zdolala nejvyšší hodnoty za posledních pět let. Příští týden se pravděpodobně i česká inflace po čtyřech letech poprvé dostane do blízkosti 2%-ního cíle ČNB.

11.11.2021 – V říjnu pokračovalo silné zrychlování inflace. Spotřebitelské ceny v říjnu oproti září vzrostly o 1,0 % a v meziročním srovnání došlo k dalšímu prudkému zrychlení inflace na 5,8 % ze zářijových 4,9 %. Meziroční růst inflace v říjnu se nachází nad čerstvou prognózou České národní banky (ČNB), která počítala s růstem o 5,5 %. Pro bankovní radu ČNB je rychlejší růst říjnové inflace argumentem k tomu, aby i v prosinci zvýšila úrokové sazby. Zároveň je však třeba zmínit, že před prosincovým zasedáním bankovní rady budou mít centrální bankéři k dispozici výsledek inflace za listopad.

11.4.2022 – Březnová meziroční inflace byla o 2,9 procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v únorové prognóze. Důvodem bylo především výrazné zdražení pohonných hmot. Další příčinou byl vyšší růst cen potravin a regulovaných cen. Proti odhadům byla vyšší také jádrová inflace, což je inflace očištěná o sezonní vlivy, změny regulovaných cen a daní. Uvedl to dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Meziroční inflace v Česku v březnu stoupla na 12,7 procenta. To je nejvyšší hodnota od května 1998, kdy dosáhla 13 procent.

10.9.2021 – Spotřebitelská inflace v srpnu opět výrazně překvapila směrem nahoru a meziročně rostla nejrychleji od listopadu 2008. Spotřebitelské ceny v srpnu oproti červenci vzrostly o 0,7 % a v meziročním srovnání došlo ke zrychlení inflace na 4,1 % z červencových 3,4 %. Meziroční růst spotřebitelské inflace se tak nachází výrazně nad prognózu ČNB, která pro srpen v aktuální makroekonomické prognóze očekávala růst o 3,1 %. Zároveň vzhledem k silnému zrychlení jádrové složky inflace představuje současný cenový vývoj argument pro to, aby ČNB na zářijovém zasedání razantně zvýšila úrokové sazby rovnou o 50 bazických bodů.

17.12.2022 – Tento týden začal zprávou, že inflace u nás zase zrychlila. Fiktivní pozitivum tohoto sdělení vychází z toho, že v minulém měsíci inflace u nás naopak výrazně zpomalila. Obojí je nepravda. Inflace je pořád stejná, resp. v žádném případě neklesá. Co se mění, je naším statistickým úřadem vypočítávaný index spotřebitelských cen. V říjnu do něj byl započten státem vyplácený „úsporný tarif na energie“. Manipulace státu s cenami však s inflací nemá nic společného. Pořád to nechceme pochopit? Za komunismu, kdy se s cenami manipulovalo naprosto nemilosrdně, byla také inflace, ale neprojevovala se v cenovém indexu. Proto jsme my, ekonomové, mluvili o tzv. potlačené (repressed) inflaci. Nehrajme si na umělé potlačování inflace. To je „potlačován“ pouze cenový index.

14.2.2020 – Zatímco ekonomika brzdí, inflace dál akceleruje. Jen v lednu spotřebitelské ceny poskočily o 1,5 % a meziroční inflace se tak dostala na osmileté maximum 3,6 %.

9.12.2016 – Ještě před měsícem se inflace pozvolna přibližovala k jednomu procentu, které je dolní hranicí tolerančního pásma ČNB. Listopad vše změnil a inflace vyskočila ještě o desetinu víc, než jsme očekávali, a dosáhla 1,5 %. Inflace se tak dostává na nejvyšší úroveň za poslední více než tři roky.

9.8.2018 – Po měsíci, kdy inflace vyskočila až na 2,6 %, se růst spotřebitelských cen opět podle očekávání zpomalil. Meziroční inflace v červenci poklesla na 2,3 % a zaostala tak za nejnovější prognózou centrální banky o tři desetiny procentního bodu.

12.11.2019 – ČNB měla hned v pondělí možnost otestovat si svoji nejnovější prognózu, a sice její nejdůležitější parametr - inflaci. A byla to zkouška v podstatě úspěšná, neboť listopadová inflace zaostala za očekáváním centrální banky pouze o 0,1 procentního bodu. Spotřebitelské ceny se meziročně zvýšily o 2,7 %, mimochodem stejně jako v předchozích dvou měsících, a fakticky se nezměnily ani inflační faktory. I nadále platí, že zhruba polovinu inflace obstarává dražší bydlení v podobě rostoucích cen nemovitostí a nájemného, energií a dalších navázaných služeb, tedy ceny, na které má měnová politika ČNB jen velmi omezený dosah. A v podstatě stejný závěr bychom mohli udělat u potravin, které se na inflaci podílejí aktuálně zhruba půl procentním bodem. Takže jen bydlení a potraviny generují dvě třetiny české inflace a zbylá jedna třetina pak připadá na vše ostatní - zejména na ceny stravovacích a ubytovacích služeb, alkoholu a cigaret, dovolených atp.

10.3.2020 – I když si inflace v únoru připsala další desetinu procentního bodu a dostala se tak na 3,7 %, dlouho na tak vysoké úrovni nezůstane. Propad cen ropy, za nímž by mělo následovat rovněž prudké zlevňování pohonných hmot, vrátí českou inflace pod úroveň tří procent dříve, než se ještě před týdnem zdálo.

12.10.2020 – Inflace v ČR v září sice setrvala nad horní hranicí tolerančního intervalu centrální banky, ale výrazně zaostala za její prognózou. Meziměsíčně se tentokrát spotřebitelské ceny snížily o 0,6 %, což přispělo i k poklesu meziroční inflace na 3,2 %.

14.2.2022 – Podle dnes zveřejněných údajů se spotřebitelské ceny jen v lednu zvýšily o 4,4 % a meziroční inflace se tím dostala na úroveň 9,9 %. Do lednové inflace promluvily drahé energie i nové ceníky v obchodech a ve službách.

13.12.2022 – Sociální tarif z pohledu inflace minulý měsíc překvapil, ale vlastně ji jen na chvíli zbrzdil. Jak potvrzují dnes zveřejněná čísla statistického úřadu v listopadu spotřebitelské ceny poskočily o dalších 1,2 % a meziroční inflace se vrací nad šestnáctiprocentní hranici (konkrétně dosahuje 16,2 %).

18.1.2023 – Podle dnes zveřejněných dat Eurostatu se meziroční prosincová harmonizovaná inflace v ČR vyšplhala na 16,8 %. Byla tak pátou nejvyšší v rámci celé unie. První inflační příčka náleží Maďarsku, které sice zavádělo netradiční cenové stropy u pohonných hmot a potravin, nicméně s inflací na úrovni 25 % předčilo všechny ostatní země. Na druhém až čtvrtém místě jsou pobaltské země platící eurem, kde se inflace pohybovala mezi 15,7-20,7 %.

17.3.2023 – Už čtvrtým měsícem v řadě klesá inflace jak v EU, tak v eurozóně. V únoru se tak celková meziroční unijní inflace snížila na 9,9 %, zatímco ještě loni na podzim dosahovala 11,5 %.

10.1.2017 – Prosincová hladina spotřebitelských cen dosáhla po téměř čtyřech letech úrovně svého dvouprocentního meziročního růstu. Tím se meziroční inflace oproti předchozímu měsíci zvýšila o 0,5 procentního bodu. Meziměsíční nárůst hladiny spotřebitelských cen dosáhl 0,3 %. Za celý rok 2016 činila pak průměrná míra inflace 0,7 %; přestože toto číslo je stále velmi nízké, jedná se o největší průměrnou míru inflace za předchozí tři roky.

5.8.2009 – Meziroční inflace v červenci se podle analytiků snížila z předchozích 1,2 procenta na přibližně 0,5 procenta. Důvodem je především pokles cen potravin a plynu. Inflace je tak podle ekonomů u svého minima, někteří ovšem nevylučují v srpnu další pokles inflace až k nule.

11.11.2013 – Meziroční růst spotřebitelských cen v říjnu zpomalil na 0,9 procent ze zářijového jednoho procenta. Zpomalení cenového růstu nastalo zejména u potravin a nealkoholických nápojů. Proti září spotřebitelské ceny v říjnu vzrostly o 0,2 procenta, hlavně kvůli růstu cen lihovin a lahvového piva. O vývoji inflace dnes informoval Český statistický úřad. Pokles meziroční inflace odpovídal odhadům analytiků. Naposledy byla meziroční inflace pod jedním procentem v březnu 2010.

30.1.2014 – Zatímco oficiální inflace měřená Českým statistickým úřadem v posledních devíti letech dosahovala průměrně meziroční hodnoty 2,6 procenta, inflace vnímaná spotřebiteli podle výpočtů UniCredit Bank byla 3,9 procenta. Na tiskové konferenci o tom informoval hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. V samotném prosinci loni byla oficiální inflace 1,4 procenta, zatímco vnímaná 2,5 procenta.