MojeCelebrity.cz

29.4. (22 dnů) – Týždeň pred Medzinárodným dňom žien a skoro dva mesiace po udalostiach v Almaty sa 1. marca 2022 konal mimoriadny XXII. zjazd vládnucej strany Nur-Otan. Bol v režime on line a na zjazde boli prijaté tri zásadné rozhodnutia:

20.1.2022 – Pripomeňme si, že prezident Kazachstanu Kasym-Žomart Tokajev, ako kompetentný a zodpovedný prezident členskej krajiny Organizácie zmluvy o kolektívnej bezpečnosti – OZKB, teda nie ako niekto z Pionierskeho paláca v Bratislave, požiadal organizáciu o pomoc, pretože v krajine sa dialo niečo nepekné, niečo čo pod krstným otcovstvom niekoho putuje po svete a niečo, čo rozdáva bolesť a chaos ľuďom plnými priehrštiami.

4.9.2020 – Dne 1. září prezident Kazachstánu Kasym-Žomart Tokajev vystoupil na společné schůzi komor Parlamentu s prohlášením národu Kazachstánu

20.3.2022 – Na ostatnom zjazde vládnucej strany v Kazachstane, kde sa akože „rozhodne a revolučne spolustraníci“ vysporiadali so stranícko-politickým dedičstvom už dôchodcu Nursultana Abiševiča Nazarbajeva – okrem iného aj tým, že premenovali stranu Nur-Otan na Amanat (??????)[1] – predseda tejto strany a súčasne prezident Kazachstanu Kasym-Žomart Tokajev avizoval, že vo svojom riadnom posolstve zverejní svoju politickú a praktickú filozofiu, ako a kam sa má posúvať Kazachstan v postjanuárovom (2022) období.

6.1.2022 – Kazachstán prožívá těžký týden, zemi ovládly nepokoje. V centru Almaty, největšího města Kazachstánu, pokračuje střelba, mrtví leží na ulicích. Podle vojáků v Almaty „teroristé kladou odpor“. Kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev uvedl, že dovolil policii a vojsku střílet bez varování a že nebude vyjednávat s účastníky nepokojů. Podle ministerstva vnitra bezpečnostní síly zadržely přes 3000 lidí, 26 osob bylo „zlikvidováno“ a 18 zraněno. Resort rovněž informuje o 18 zabitých a 748 zraněných příslušnících bezpečnostních sil. Prezident v pátek ráno prohlásil, že ve všech regionech Kazachstánu byl z velké části obnoven ústavní pořádek. Podle agentury TASS ve čtvrtek po soumraku v Almaty opět zněla střelba.

5.1.2022 – Kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev vyhlásil výjimečný stav v Nur-Sultanu, hlavním městě středoasijské republiky, kterou zmítají nepokoje.

7.1.2022 – Prezident Kazachstánu Kasym-Žomart Tokajev dovolil policii a vojsku střílet bez varování, aby skoncovaly s nynějšími nepokoji ve středoasijské zemi.

10.1.2022 – Kazachstánský prezident Kasym-Žomart Tokajev dnes uvedl, že ve středoasijské zemi byl obnoven ústavní pořádek.

5.1.2022 – V celém Kazachstánu, kterým zmítají nepokoje, je vyhlášen výjimečný stav. Informovaly o tom dnes vpodvečer ruské tiskové agentury, které zatím neposkytly více detailů. Prezident Kasym-Žomart Tokajev už dříve zavedl toto opatření na dva týdny v některých částech středoasijské republiky - v metropoli Nur-Sultanu, v největším městě Almaty a ve dvou regionech. Učinil tak v reakci na nepokoje, které původně začaly jako protesty proti zdražení zkapalněného ropného plynu (LPG), levnější alternativy k benzínu. Během nepokojů zemřelo osm členů bezpečnostních složek a 314 jich bylo raněno, oznámilo podle médií ministerstvo vnitra. Lídři zemí Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB) rozhodli, že do Kazachstánu pošlou na omezenou dobu mírové jednotky, které mají pomoci situaci v zemi stabilizovat. Dnes to podle agentury Ria Novosti oznámil arménský premiér Nikol Pašinjan.

7.1.2022 – Evropská unie by měla apelovat na konec násilí v Kazachstánu například formou rezoluce. Uvedla to pirátská europoslankyně Markéta Gregorová, která situaci v regionu sleduje. Podle ní tamní prezident Kasym-Žomart Kemeluly Tokajev zneužívá zahraniční pomoci k potlačení vlastních obyvatel. Kazašská armáda dle dostupných údajů střílí do demonstrantů, konflikt již má desítky obětí.

8.1.2022 – V kazachstánském městě Almaty byla v sobotu ráno znovu slyšet střelba. Informoval o tom server stanice BBC v ruském jazyce a agentura Interfax. Kazachstánské ministerstvo vnitra dnes ráno rovněž oznámilo, že od počátku nepokojů bezpečnostní složky zadržely bezmála 4300 lidí. Úřady přitom zatkly i bývalého premiéra a exšéfa kontrarozvědky Karima Masimova, jehož podezírají z velezrady. Kazachstánský prezident Kasym-Žomart Tokajev dnes telefonoval se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o opatřeních nutných ke stabilizaci situace v zemi, oznámil Kreml. První ruské jednotky už dorazily do země, kde po předchozích střetech leží ještě mrtví v ulicích a jsou tu kaluže krve.

9.1.2022 – V Kazachstánu při nepokojích přišlo o život celkem 164 lidí a mezi nimi nejméně tři děti. Podle ruských a kazachstánských médií to oznámilo ministerstvo zdravotnictví. To ale večer uvedlo, že žádný údaj oficiálně nezveřejnilo. V největším městě Almaty v noci na neděli pokračovaly střety s demonstranty, oznámily podle agentury Interfax úřady. Podle místních médií se ozývaly výstřely, většinou však údajně výstražné. Americký ministr zahraničí Antony Blinken dnes kritizoval povolení střílet na demonstranty bez varování, které v pátek vydal kazachstánský prezident Kasym-Žomart Tokajev. Podle Blinkena by příkaz měl být zrušen, uvedla agentura Reuters.

22.7.2021 – Asi nie je potrebné pochybovať o tom, že keď už raz čínsky minister zahraničných vecí Wang I vyrazí smerom na západ z Číny, napríklad do priestoru Strednej Ázie a potom smerom do Sýrie, tak nepôjde o plonkové návštevy, ako sme si v ostatnom čase o tom zvykli čítať v záveroch zo zahraničných ciest plagiátorov ako predstaviteľov „tejto krajiny“ v rámci hviezdoslavovského scenára.

7.1.2022 – Priznám sa, že ma vždy desí, keď sa vyroja rôzni slovenskí experti, ktorí sa začnú vyjadrovať k niečomu, čo nikdy nevideli, kde nikdy neboli, ale zaručenie vedia, prečo a ako sa to stalo.

1.2.2022 – Začiatok januára 2022 si pri pohľade na Strednú Áziu asi budeme navždy spájať s krízovým výbuchom v Kazachstane, tak ako máj 2005 v Uzbekistane si budeme navždy spájať s Andižanom, alebo tak ako si budeme október/november 2020 spájať treťou revolúciou v Kirgizsku.

23.5.2017 – Bolo viac ako symbolické, že koncom januára, keď vo Washingtone nastupoval do Bieleho domu nový prezident Donald Trump, vystúpil s otváracím prejavom na Ekonomickom fóre v Davose čínsky prezident Si Ťing-pching. Symbolika spočíva v tom, že zatiaľ čo Trump, napĺňajúc svoje predvolebné heslo „USA na prvom mieste“, odštartoval novú vlnu izolacionizmu, čínsky prezident zaujal v tom istom čase miesto lídra globalizácie a uviedol, ako si tento svetový trend predstavuje. Nevyhol sa ani nepriamej kritike nového amerického prezidenta. „Presadzovanie protekcionizmu je ako zamknúť sa do tmavej miestnosti. Môžete sa síce takto vyhnúť dažďu a vetru, ale nebudete mať prístup ani k svetlu, ani k vzduchu,“ vyhlásil Si Ťing-pching a dodal, že „v prípade obchodnej vojny nezvíťazí nikto“.

6.11.2019 – Vo štvrtok 7. novembra sa uskutočnia dve podujatia, vzdávajúce úctu Alexandrovi Dubčekovi ako veľkému slovenskému a československému politikovi, vízia socializmu s ľudskou tvárou ktorého mala veľkú medzinárodnú odozvu, ale aj ako významnej tvári Novembra 1989.

15.5.2021 – Turkménsko nepatrí medzi „obľúbené“ témy politických analytikov a ani serióznych politických komentátorov. Prečo? Jednoducho preto, lebo zohnať a overiť si relevantné údaje z tejto krajiny a o tejto krajine, je viac ako dobrá pinkertonovská rozcvička.

16.5.2021 – Turkménsko nepatrí medzi „obľúbené“ témy politických analytikov a ani serióznych politických komentátorov. Prečo? Jednoducho preto, lebo zohnať a overiť si relevantné údaje z tejto krajiny a o tejto krajine, je viac ako dobrá pinkertonovská rozcvička.

28.10.2021 – Voľby prezidenta v Uzbekistane sa konali a uskutočnili ako obyčajne bez akýchkoľvek neočakávaností a prekvapení. Samozrejme, ak nerátame to, že sa konali po prvý raz v novom termíne. Nie v decembri, ale v októbri. Dôvody tohto dátumového presunu sme si ozrejmili v našom prechádzajúcom texte, takže sa tomu nebudeme už špeciálne venovať. Len pripomenieme, že boli v súlade s novým volebným zákonom (kódexom) a zmenou Ústavy Uzbekistanu z 25. júna 2019.