MojeCelebrity.cz

11.5.2017 – Celkové výdaje za téměř 2,5 roku trvající intervence ČNB na oslabení české koruny dosáhly ke konci března částky cca 2,5 bilionu korun. Jenom za měsíc březen, tedy de facto za poslední ucelený měsíc „fungování intervencí“ vyházela ČNB na intervence neuvěřitelných 520 mld. korun.

15.5.2014 – Intervence České národní banky vzbudily před několika měsíci značný a nutno říci hlavně negativní ohlas. Na to, jaký přinesly intervence efekt i prognózu toho, kdy začnou Češi konečně utrácet, se zaměřil ekonomický analytik Ery Jan Bureš. Podle něj totiž intervence k většímu utrácení Čechy tak zcela nepřiměly. Poukázal v těchto souvislostech i na to, že ve srovnání s Evropou a Německem mají skutečně Češi výrazně vyšší základní výdaje.

11.8.2015 – Šéfové obou komor Parlamentu Jan Hamáček a Milan Štěch (oba ČSSD) i prezident Miloš Zeman dnes vyzvali Českou národní banku (ČNB), aby zmírnila intervence vedoucí k oslabení koruny a nelpěla na hranici 27 korun za euro. Výzvu po společné schůzce v Lánech novinářům tlumočil Štěch. Devizové intervence podle něj poškozují většinu občanů.

13.6.2014 – Guvernér Miroslav Singer dnes v Poslanecké sněmovně naznačil, že loňská intervence vůči kursu koruny se pozitivně odrazila na růstu ekonomiky. Reálná ekonomická aktivita se v loňském roce vymanila z poklesu a ekonomika letos v důsledku oživení zahraniční poptávky roste o 2,6 procenta. „V příštím roce růst ekonomiky zrychlí na 3,3 procenta,“ předpověděl Singer. Intervence ČNB ohledně kursu koruny vůči euru bude podle něj pokračovat minimálně do ledna příštího roku.

2.4.2017 – Takzvaný měnový závazek ČNB začíná ležet v žaludku mnohem více lidem, nežli to bylo v těch posledních více než 3,5 letech. Na počátku této podivné politiky ČNB, tedy v listopadu 2013, jsem byl vlastně jediný, kdo na tento hloupý postup vedení ČNB útočil. Po pár týdnech se přidal M. Zeman, a to bylo dobře. Ale nikdo z výkonných politiků, počínaje premiérem (B. Sobotka postup ČNB dokonce podpořil a ministr financí Babiš moudře mlčí, aby na jeho slova došlo…), se k tomu vlastně nevyjadřuje, jako kdyby to byla jen věc vedení ČNB.

30.3.2017 – Česká národní banka by měla v dohledné době rozhodnout o ukončení devizových intervencí. Centrální banka k nim přistoupila počátkem listopadu 2013 pro obavy z deflace. Cílem bylo oslabit českou korunu a držet její kurz na hladině 27 Kč/EUR. ČNB tak do konce ledna 2017 intervenovala v objemu zhruba 1,3 bilionu korun a intervence v řádech stovek miliard korun podle odhadů analytiků pokračovaly i v únoru a březnu.

13.11.2013 – Devizové intervence České národní banky pode premiéra Jiřího Rusnoka domácí ekonomice pomohou a zvýší její konkurenceschopnost. Intervence podle něj pomohou i státnímu rozpočtu, protože ekonomický růst bude vyšší a některé výnosy daní se odvíjejí od růstu cen. Rusnok to řekl po jednání vlády. Doprovodné negativní efekty intervencí se podle něj přeceňují.

20.11.2013 – Česká národní banka podle guvernéra Miroslava Singera zatím neplánuje další devizové intervence, aby oslabila měnu na 28 korun za euro. Kurz kolem 27 korun za euro podle Singera nyní stačí a situace zatím nevyžaduje další zásah centrální banky. Období intervencí, které ČNB zahájila zejména kvůli naplnění dvouprocentního inflačního cíle, ale může trvat do roku 2015. 

16.5.2016 – Prezident Miloš Zeman jmenuje v úterý novými členy bankovní rady ČNB Vojtěcha Bendu a Tomáše Nidetzkého. V pondělí o tom informoval mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. V bankovní radě nahradí guvernéra ČNB Miroslava Singera a člena bankovní rady Kamila Janáčka, kterým ke konci června končí funkční období. Zeman v minulosti ČNB opakovaně kritizoval za měnové intervence, kterými banka zdražuje euro vůči koruně.

13.2.2017 – Česká národní banka (ČNB) bude nadále provádět devizové intervence nejméně do konce prvního čtvrtletí. Nic se tak nemění na prohlášení Bankovní rady ČNB z počátku února. Na tiskové konferenci po setkání s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) to v pondělí řekl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Sobotka pak ocenil dobrou spolupráci mezi vládou a ČNB, která je nezávislou institucí.

1.11.2015 – Většina větších podniků v České republice hodnotí s dvouletým odstupem intervence České národní banky, kvůli kterým od podzimu 2013 oslabila koruna, spíše pozitivně. Pomohly především k vyšším ziskům exportérů, a tím k větší výrobě, poklesu nezaměstnanosti a růstu mezd. Podle Asociace exportérů přinesly českým vývozcům v tržbách, zisku a přidané hodnotě přibližně 400 miliard korun. Negativně ale hodnotí krok ČNB ty firmy, které měly zajištěné kurzy proti propadu, prodeje dohodnuté v korunách a nákupy v eurech.

1.8.2018 – Jsme národ spořivý. Mnozí z nás mají na účtu naspořenou rezervu “pro všechny případy”, někteří dokonce ještě víc, problém je, že často ukládáme své úspory na špatné účty. Většina Čechů má své naspořené peníze na běžných účtech, kde se jim nijak nezhodnocují, naopak jim z nich ještě ukrojí inflace, i když je v posledních letech hodně nízká. Řešením je spořící účet, který byste si měli založit vedle běžného, a na něj přebytky převést. K čemu slouží spořící účet Peníze, které máte na běžném účtu, by měly sloužit pro krytí základních potřeb v daném měsíci. Může na něm být i rezerva v řádu několika tisíc korun na potřeby a výdaje v nejbližším období, o nichž víte. Další finanční úspory by se měly pravidelně či nepravidelně převádět na spořící účet, ten by tak měl být zásadní pro vytváření finanční rezervy. Peníze našetřené na spořicím účtu by měly sloužit hlavně na pokrytí nečekaných výdajů. Častá praxe ovšem je taková, že si lidé nechávají na běžném účtu i velké částky, klidně v řádu statisíců. Takové by neměly být dokonce ani na spořících účtech, ale měly by se využít efektivněji. Kritéria pro výběr spořícího účtu Pro spořící účet je dost důležitá dostupnost finančních prostředků v případě potřeby, právě proto, že slouží k pokrytí nečekaných výloh. Některé banky a záložny mají v nabídce „spořicí účty“ s fixací, případně s výpovědní lhůtou, ty mají spíš povahu termínovaných vkladů. Při výběru se budete pravděpodobně orientovat především výší úročení vkladu a frekvencí připisování úroku. Důležité budou i podmínky, za nichž si na vyšší úrok sáhnete. Může to být nutnost minimálního vkladu, povinný počet peněžních operací a podobně. Někde můžete mít limitovanou maximální hranici vkladu, případně nutnost vedení běžného účtu tam, kde máte založený ten spořící. Solidní banky vedou všechny spořící účty a služby s nimi spojené (vklad, výběr a... Čtěte více Příspěvek Jak vybrat spořící účet pochází z Extrakrasa.cz - magazín o módě, kráse a bydlení

9.5.2017 – Česká národní banka v březnu v rámci intervencí proti posilující koruně na devizovém trhu vynaložila zhruba 520 miliard korun za nákup eur. Jde o největší měsíční objem od spuštění intervencí v listopadu 2013. Od té doby do konce března ČNB intervenovala v objemu zhruba dvou bilionů korun. Vyplývá to z údajů o devizových obchodech, které v úterý centrální banka zveřejnila.

7.11.2014 – Intervence České národní banky (ČNB) na oslabení české koruny a ztenčení peněženek českých spotřebitelů, jimž se v důsledku zásahu ČNB zdražily nejen zahraniční dovolené, ale podražilo i veškeré dovážené zboží, slaví v těchto dnech svůj první rok.

10.1.2016 – V argumentaci šéfů ČNB zdůvodňující intervence proti posilování české koruny se velmi často objevuje, že intervenční politika ČNB pomohla českým firmám vyvážejícím na zahraniční trhy zboží.

16.11.2013 – Viceguvernér ČNB Mojmír Hampl odmítá kritiku měnové intervence, k níž centrální banka v týdnu sáhla. Intervence byla podle něho nutná. To si ale mnozí nemyslí. Mezi ně patří i exprezident Václav Klaus, jehož Hampl označil za měnového populistu, píší Prvnízprávy.cz.

30.12.2013 – Ekonom Luděk Niedermayer řekl, že on sám by pravděpodobně hledal jiné cesty, jak měnovou politiku uvolnit. Uvedl to v rozhovoru pro deník Právo na otázku, zda by hlasoval pro listopadovou intervenci ČNB vůči koruně. Podle bývalého viceguvernéra omezuje pozitivní dopad intervence to, že část lidí vnímá tento krok jako „další podraz státu na své občany“.

11.1.2014 – Jedním z argumentů, kterým ČNB obhajuje intervence, je, že snížením kurzu zvýší konkurenční schopnost českého zboží na zahraničních trzích. S tímto tvrzením lze sice do určité míry souhlasit v krátkodobém pohledu, bohužel již s ním nelze souhlasit z hlediska dlouhodobější perspektivy.

15.1.2014 – Měnová intervence ČNB z listopadu loňského roku vzbudila pochybnosti politiků i expertů.

23.1.2014 – Dalším z argumentů, kterým ČNB obhajuje intervence je, že snížení kurzu a z něj vyplývající podpora vývozu bude mít pozitivní vliv na ekonomiku.