MojeCelebrity.cz

26.10.2020 – Chyby v účetní závěrce ministerstva pro místní rozvoj (MMR) za rok 2018 přesáhly pět miliard korun. Nedostatky měl úřad i v hospodaření s majetkem státu. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), jejíž závěry instituce zveřejnila v pondělí.

24.7.2017 – Chyby za desítky miliard korun mělo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v účetnictví a výkazu pro hodnocení plnění rozpočtu za rok 2015. Vyplývá to z výsledků prověrky, které dnes zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). V účetní závěrce, kde MPO vykázalo náklady přes 46,5 miliardy a výnosy zhruba 23,3 miliardy byly chyby za více než 25 miliard korun. Na výkazu k rozpočtu s uvedenými příjmy asi 36,9 miliardy a výdaji 46,5 miliardy byly chyby za 15,7 miliardy korun. MPO v tiskové zprávě oznámilo, že postupovalo správně a údajné chyby jsou výsledkem rozdílu ve výkladech účetních předpisů.

22.1.2018 – Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nevedlo za rok 2016 správné, úplné a průkazné účetnictví. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu. Kontroloři zjistili v účetní závěrce chyby za zhruba osm miliard korun. Podle NKÚ tak účetní závěrka MMR za rok 2016 nepodává věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví. Ministerstvo se závěry nesouhlasí, NKÚ podle něj hodnotí ministerstva podle nejednoznačných účetních metodik.

10.8.2011 – Kontroloři z Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) zjistili, že účetnictví ministerstva pro místní rozvoj (MMR) nebylo v letech 2008 a 2009 správné a úplné. Ministerstvo nedělalo v souladu se zákonem inventarizaci majetku, kontrola objevila i nedostatky v evidenci nemovitostí. Ve středu to oznámil NKÚ.

19.5.2014 – V účetnictví ministerstva pro místní rozvoj (MMR) za rok 2012 jsou chyby za 25,5 miliardy korun. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), jejíž výsledky v pondělí oznámila mluvčí úřadu Olga Málková. Podle kontrolorů jsou účetní předpisy v některých případech nejednoznačné, takže umožňují různé výklady. Rozdílnými výklady se hájí ministerstvo.

16.9.2013 – Účetní závěrka ministerstva práce a sociálních věcí nepodává podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) "věrný a poctivý obraz" účetnictví a finanční situace ministerstva. Kontroloři v ní zjistili nesprávnosti ve výši 11 miliard korun. ČTK o tom informovala mluvčí NKÚ Olga Málková. 

15.2.2017 – Uklízení není zrovna nejoblíbenější činností, kterou bychom chtěli trávit volný čas, ale pokud chceme mít doma pořádek a nežít v chaosu, pak je potřeba se mu pravidelně věnovat. Pokud nepatříte mezi zapálené uklízecí maniaky, pak jistě hledáte způsob, jak se úklidu vyhnout co možná nejširším obloukem. Možná vás uklízení nebaví jen z toho důvodu, že i při této na první pohled jednoduché činnosti, o které si myslíte, že se snad ani nedá zkazit, děláte chyby. Ano vidíte dobře – chyby při úklidu vás stojí zbytečnou námahu i čas. Nejčastější chyby při uklízení Nezáleží na tom, zda uklízíte jednou týdně nebo si nějakou rychlovku dáte dvakrát do týdne. Je rovněž úplně jedno, jestli se do toho pouštíte ve všední den nebo to necháváte na víkend. Tak či onak spousta z vás dělá chyby, kterými se připravuje o čas a naopak si přidělává další práci navíc. Které chyby máme na mysli? To se dozvíte v řádcích níže! Začínáte na nesprávném místě Mnoho lidí se do úklidu pouští bezhlavě, zpravidla v místnosti, kde je zničehonic popadne myšlenka, že už je na čase s tím nepořádkem něco udělat. Často se ale diví, že si třeba vytřou podlahu na chodbě a následně si ji zašlapou, protože během úklidu dalších místností potřebují to či ono a neustále tak přes chodbu pobíhají. Proto začněte v těch nejméně využívaných místnostech a postupujte systematicky, kuchyň, koupelnu a chodbu si nechte až na závěr. Myjete okna, když je venku sluníčko Jakmile se vám domů vkradou sluneční paprsky, nekompromisně odhalí, v jakém stavu jsou vaše okna. Na okenních tabulkách se rázem ukážou všechny otisky a šmouhy, které vám nedají spát. Proto vezmete do ruky čistič na okna a pustíte se do práce – a uděláte ještě více paseky. Mýt okna ve dnech, kdy je venku slunečno, je chyba. Zanechá vám to... Čtěte více Příspěvek 4 nejčastější chyby při uklízení pochází z Extrakrasa.cz - magazín o módě, kráse a bydlení

21.12.2015 – Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zjistil v účetní závěrce ministerstva zdravotnictví (MZ) za loňský rok chyby přesahující pět miliard korun. Pokud by je ministerstvo nenapravilo, ovlivní chyby i účetní výkazy za Českou republiku. Podle ministerstva jde pouze o nepřesné administrativní zařazení jednotlivých položek.

18.8.2014 – NKÚ při své kontrole na ministerstvu obrany zjistil v účetní uzávěrce za rok 2012 chyby za téměř 20 miliard korun.

29.12.2014 – Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) objevil v čerpání evropských dotací z programu Praha - Konkurenceschopnost v letech 2007 až 2013 chyby za několik milionů korun. Například Praha 11 si podle kontrolorů nechala proplatit 10,5 milionu Kč za práce, jejichž provedení neumí prokázat. Podle NKÚ byl mnohonásobně předražený systém varování občanů Prahy prostřednictvím textových zpráv. ČTK o tom dnes informovala mluvčí NKÚ Olga Málková. Praha 11 chce zjištěné závady řešit s orgány činnými v trestním řízení.

18.3.2013 – Ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) hrozí, že v rámci programu Technická pomoc za období let 2007 až 2012 nestihne vyčerpat 4,4 miliardy korun z evropských fondů. Ministerstvo mělo do října 2012 schváleno k proplacení 1,3 miliardy korun z celkové částky 5,7 miliardy Kč, uvedl NKÚ. Ministerstvo výtky odmítá s tím, že nevyčerpané peníze přesunulo na potřebnější projekty.

29.3.2016 – Státem dotované byty jsou pronajímány i lidem bez sociálního či zdravotního znevýhodnění. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) přitom využívání dotovaných bytů nesleduje. Tvrdí to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Kritizuje také výdaje MMR na zvýhodněné hypotéky pro mladé. O výsledcích kontroly informovala mluvčí NKÚ Olga Málková.

21.1.2016 – V závěru loňského roku byla uzavřena poslední dohoda mezi ministryní pro místní rozvoj Karlou Šlechtovou a státní tajemnicí Ministerstva pro místní rozvoj Zdeňkou Pikešovou o výběru nejvhodnějšího žadatele v rámci výběrových řízení vyhlášených na služební místa náměstků pro řízení sekcí na Ministerstvu pro místní rozvoj.

2.3.2015 – V účetní závěrce Úřadu práce ČR za rok 2013 našel Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) formální chyby za 37,6 miliardy korun. Dvě třetiny z toho byly v účtování na nesprávný účet kvůli opravě výnosů minulých účetních období. V účtování o vyplacených dávkách, které je hlavní částí účetní závěrky, úřad významně nechyboval. Uvedla to v pondělí mluvčí NKÚ Olga Málková.

29.3.2016 – Ministerstvo pro místní rozvoj pod vedením Karly Šlechtové vítá snahu NKÚ důsledně kontrolovat peníze vydávané na sociální bydlení. Důrazně ovšem upozorňuje, že zjištění dnes publikované zprávy se týká hlavně období téměř před pěti lety. Nynější nález NKÚ řešila ministryně Karla Šlechtová ihned po svém nástupu do funkce, a proto již v loňském roce zařadila do Plánu nelegislativních prací vlády pro rok 2016 revizi Koncepce bydlení.

1.2.2016 – Ministerstvo spravedlnosti, jež od loňska vede Robert Pelikán (ANO), v uplynulých letech vyčerpalo jen 3,4 miliardy korun z pěti miliard, které byly z rozpočtu uvolněny na nákup majetku a opravy budov. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). V koncepcích pro roky 2008 až 2013 přitom ministerstvo vyčíslilo, že bude na obnovu majetku potřebovat 22 miliard korun. Ministerstvo ale se závěry NKÚ nesouhlasí.

4.4.2016 – Ministerstvo kultury v roce 2014 nevedlo správné a úplné účetnictví. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v něm našel nesprávnosti za více než 1,6 miliardy korun. Většinou šlo o špatně vykázané peníze. V závěrečném účtu za rok 2014 ale NKÚ významné nedostatky neodhalil. Ministerstvo prý už zjištěné nedostatky napravilo a upozorňuje na to, že NKÚ nezjistil žádné porušení rozpočtové kázně.

29.11.2018 – Praha by mohla získat od státu zámek na Veleslavíně výměnou za 16 parcel v Letňanech, kde by podle představ premiéra Andreje Babiše (ANO) měla vzniknout takzvaná vládní čtvrť pro státní úředníky. Premiér to dnes uvedl na twitteru. Pozemky mají podle něj hodnotu 350 milionů korun, zámeček se měl původně dražit s vyvolávací cenou 382 milionů. Postavit úřednický komplex je ekonomicky výhodnější než platit nájmy a investovat do stávajících budov úřadů, napsal dále premiér. Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) myšlenku vládní čtvrti opakovaně odmítl. Praha by mohla získat od státu zámek na Veleslavíně výměnou za 16 parcel v Letňanech, kde by podle představ premiéra Andreje Babiše (ANO) měla vzniknout takzvaná vládní čtvrť pro státní úředníky. Premiér to dnes uvedl na twitteru. Pozemky mají podle něj hodnotu 350 milionů korun, zámeček se měl původně dražit s vyvolávací cenou 382 milionů. Postavit úřednický komplex je ekonomicky výhodnější než platit nájmy a investovat do stávajících budov úřadů, napsal dále premiér. Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) myšlenku vládní čtvrti opakovaně odmítl. Pozemky, o které by měl stát podle Babiše zájem, mají celkovou rozlohu 354.000 metrů čtverečních. "Hrubý odhad nákladů na výstavbu administrativního komplexu v Letňanech, ve kterém by bylo umístěno více než deset tisíc zaměstnanců (celkem jich je v Praze víc než 37 tisíc), je deset miliard korun," napsal premiér. Za stávající situace by podle premiéra stát v příštích deseti letech musel vynaložit pět miliard korun za komerční nájmy kanceláří pro úředníky, 13 miliard korun za provoz a údržbu stávajících objektů a sedm miliard za investice do energeticky nevyhovujících a zanedbaných budov. V případě stavby vládní čtvrti by se státní pokladna těmto nákladům vyhnula, prodejem uvolněných budov by navíc stát získal 7,5 miliardy korun, uvedl Babiš. Plán vybudování vládní čtvrti odmítl primátor Hřib hned poté, co Babiš nápad v souvislosti s veleslavínským zámkem před časem oprášil. Praha by podle něj měla mít spíš více lokálních center, ve kterých budou lidé zároveň žít i pracovat. Čistě kancelářská čtvrť, která se večer kompletně vylidní, jde proti této představě. Názor Hřib zopakoval v dnešních Hospodářských novinách. Výměnu zámku na Veleslavíně za jiné nemovitosti zástupci nové koalice Pirátů, Prahy Sobě a Spojených sil pro Prahu neodmítají. Radní pro majetek Jan Chabr (Spojené síly/TOP 09) například v minulosti uvedl, že zámeček by bylo možné směnit za hasičské zbrojnice v majetku města, o které projevilo zájem ministerstvo vnitra. Praha o možnosti zámek získat dále jedná. Zámek s historickým parkem, který se rozkládá na třech hektarech, pochází asi z roku 1725. Byl postaven podle plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera pro císařovnu Amálii Brunšvickou. Naposledy byl areál rekonstruován v roce 1986. V roce 2015 převzal barokní zámek od ministerstva práce a sociálních věcí Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Původně chtěl památku koncem listopadu vydražit, ministerstvo kultury však stáhlo souhlas, který je pro dražbu nutný.

4.4.2016 – Ministerstvo kultury v roce 2014 nevedlo správné a úplné účetnictví. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v něm našel nesprávnosti za více než 1,6 miliardy korun. Většinou šlo o špatně vykázané peníze. V závěrečném účtu za rok 2014 ale NKÚ významné nedostatky neodhalil. Ministerstvo prý už zjištěné nedostatky napravilo a upozorňuje na to, že NKÚ nezjistil žádné porušení rozpočtové kázně.

24.4.2017 – Ministerstvo financí má pořádný nepořádek v účetnictví. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) objevil v účtech ministerstva za rok 2015 pochybení za více jak 100 miliard korun. Ministerstvo tvrdí, že pochybení jsou "pozůstatkem dřívějšího nevyhovujícího stavu" a od loňska funguje vícestupňová kontrola.