MojeCelebrity.cz

24.1.2022 – Severoatlantická aliance vysílá další lodě a letadla k posílení obrany východní Evropy v reakci na aktivity Ruska v okolí Ukrajiny, uvedlo dnes NATO v prohlášení. Cílem je "posílit odstrašující přítomnost" v oblasti Baltského moře. Své vojáky a vybavení už podle bruselské alianční centrály nabídlo několik členských států. Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg navíc uvedl, že aliance může svou přítomnost v oblasti posílit ještě více. Spojené státy kvůli krizi uvedly do zvýšené pohotovosti 8500 vojáků, oznámil Pentagon. O jejich nasazení v Evropě nebylo rozhodnuto. NATO a evropští lídři po jednání s americkým prezidentem Joem Bidenem potvrdili, že budou vůči Moskvě postupovat jednotně, další agrese k Ukrajině by pak měla podle generálního tajemníka aliance Jense Stoltenberga vážné dopady.

24.1.2022 – NATO vysílá další lodě a letadla k posílení obrany východní Evropy v reakci na aktivity Ruska v okolí Ukrajiny, uvedlo to v pondělním prohlášení. Cílem je „posílit odstrašující přítomnost“ v oblasti Baltského moře. Své vojáky a vybavení už podle bruselské alianční centrály nabídlo několik členských států. Kreml v návaznosti na to obvinil Západ ze zvyšování napětí kolem Ukrajiny, informuje Echo24.cz.

24.11.2021 – Ukrajina zahájila u hranice s Běloruskem speciální operaci. Posílení ostrahy o 8500 vojáků a policistů má zabránit možným pokusům o nelegální překročení hranice a nepřipustit vznik migrační krize, jaká v létě vypukla na hranicích Běloruska s Polskem a Litvou. O začátku operace informovala média ukrajinská pohraniční stráž, která operaci koordinuje. Podle dřívějšího vyjádření ministra vnitra jde prakticky o zdvojnásobení dosavadního počtu strážců hranice.

2.3.2016 – NATO se odhodlalo k činům. Chtělo vyslat od Egejského moře lodě, jejichž cílem by byla pomoc se zvládáním migrační krize a boj proti pašerákům. Jenže podle posledních informací se plán zasekl. Čeká se totiž, až k celé akci dá svolení Turecko, členská země NATO, v jejíchž vodách se mají lodě pohybovat. Informuje agentura AFP.

27.6.2017 – Minulé dva dny bylo ve Středozemním moři rušno. Lodě italské pobřežní stráže a nevládních organizací zachránily na 8500 migrantů, kteří se plavili z Afriky do Itálie. Informaci s odvoláním na pobřežní stráž přinesla agentura APA. Itálie za sebou navíc má místní volby, ve kterých zvítězila pravice. Ta vyzývá vládu, aby příliv uprchlíků z Libye okamžitě zastavila. V úterý navíc před možným příchodem radikálů varoval i prokurátor pro boj s terorismem.

4.5.2018 – Rakouská vládní koalice se rozhodla, že si posvítí na dávky, které ze země míří na východ Evropy. Ty měly být údajně příliš štědré a vláda Sebastiana Kurze proto do parlamentu poslala návrh zákona, který by omezil vyplácení dávek do jiných zemí EU. Pokud zákon projde, mohl by se dotknout až 8500 českých dětí. Informaci přinesly v pátek Lidové noviny.

8.7.2016 – Nadcházející vrcholná schůzka NATO ve Varšavě opět potvrdí, že Evropa a Severní Amerika společně chrání všechny spojenecké země proti možným hrozbám. Před odpoledním zahájením aliančního summitu to v pátek řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Zároveň poznamenal, že NATO nevyhledává konfrontaci a nepřeje si novou studenou válku, ta je historií. Kreml podotkl, že doufá „ve zdravý rozum“.

5.8.2014 – Muž v uniformě afghánské armády v úterý zahájil palbu do afghánských a zahraničních vojáků na výcvikové akademii u Kábulu. Postřelil čtrnáct vojáků NATO, včetně německého brigádního generála, a zabil jednoho amerického generála. Dnes také zahynuli v provincii Herát čtyři civilisté při leteckém útoku Severoatlantické aliance (NATO) zaměřeném proti bojovníkům hnutí Taliban. Tyto incidenty podrývají důvěru mezi afghánskými bezpečnostními silami a NATO. 

8.8.2020 – Dvě lodě na Vltavě nahradily letos kvůli pandemii covidu-19 tradiční duhový průvod festivalu Prague Pride. Za zvuků taneční hudby na nich kolem 13:30 vypluly od Dvořákova nábřeží stovky lidí. Tradiční duhové vlajky letos kvůli horku doplnily duhové vějíře a kvůli koronaviru také duhové roušky. Lodě plují do Modřan a zpět. Na naloďování na místě dohlíželi i policisté a městští strážníci, žádné protesty odpůrců, které někdy průvod na festivalu Prague Pride provázejí, se neobjevily. Policejní lodě plují i za oběma loděmi.

21.6.2015 – Země NATO v souvislosti s vyhrocenými vztahy s Ruskem a válkou na Ukrajině posilují výcvik. V polovině srpna na americké základně v bavorském Hohenfelsu propukne jedno z největších cvičení Aliance. Bude zde zápolit přes tři tisíce dobře vycvičených amerických vojáků ze základny a dalších 4500 vojáků z USA, Česka, Británie, Německa, Kanady, Maďarska i nečlenů NATO – Gruzie a Srbska. Celkem tedy zhruba osm tisíc vojáků.

24.11.2015 – Turecká armádní letadla v úterý u hranice se Sýrií sestřelila ruský vojenský letoun Su-24. Oba piloti se katapultovali a trosky dopadly na pohraniční vesnici na syrské straně hranice. Moskva tvrdí, že její stroj se nacházel mimo turecký vzdušný prostor. Podle ruských médií byl letoun sestřelen ze země. Kreml považuje letecký incident za vážný, ministr zahraničí Sergej Lavrov zrušil už kvůli tomu cestu do Turecka. NATO na žádost Ankary svolalo na 17. hodinu mimořádnou schůzku.

21.2.2016 – Česká republika by mohla vyslat asi stovku vojáků do sil NATO, které mají posílit vojenskou přítomnost aliance na jejím východním křídle. V neděli to v Otázkách Václava Moravce v ČT řekl ministr obrany Martin Stropnický (ANO). NATO kvůli ruské politice vůči Ukrajině vyšle do východních států 5000 vojáků. Podle Stropnického spolu aliance a Rusko hrají psychologickou hru.

12.11.2022 – Rusko se dle prohlášení svých lídrů i médií stáhlo z okupovaného Chersonu. Ukrajinské síly ovšem otálely s postupem. O důvodu stažení existuje řada spekulací, například o zákulisní dohodě nebo o zničení logistického řetězce ruských sil. Jaký je skutečný důvod, se zamýšleli i podcasteři Nikola a Kiril z podcastu Russians With Attitude. Podle nich se Kreml snažil vyhnout riziku, že by tisíce vojáků zůstaly v obklíčení. Nicméně, spíše než vojenská porážka byl ústup poškozením ruské reputace. Ale Kreml se prý rakví s mrtvými vojáky bojí oprávněně.

22.4.2021 – Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová dnes prohlásila, že Praha v diplomatickém konfliktu s Moskvou postupuje na objednávku a její počínání nemá nic společného s diplomacií. První bezprostřední reakce z Ruska po uplynutí ultimáta od Česka vzešla od Dmitrije Peskova, prezidentského mluvčího, který uvedl, že Kreml je vůči „celé té hysterii“ vyhoštění Rusů z České republiky extrémně negativní.

25.5.2015 – Ruská tvrzení, že Severoatlantická aliance slíbila Rusku po rozpadu Sovětského svazu neexpandovat dále na Východ, jsou prý falešná. Ruský prezident Vladimir Putin i poslední prezident Sovětského svazu Michail Gorbačov tak údajně nejsou v právu, když zmiňují, že bylo Rusko Západem podvedeno a že od sjednocení Východního a Západního Německa bylo rozšiřování NATO směrem na východ nelegitimní a v rozporu s jejich vzájemnou dohodou. Píší blisty.cz, které text převzaly ze zahraničního serveru theguardian.com.

26.3.2010 – Rekordní počet lidí - 8500 - se přihlásilo na pražský půlmaraton. Ten se běží už zítra v centru metropole. Mezi běžci bude fotbalový internacionál Pavel Nedvěd, pražský primátor Pavel Bém i redaktor Blesku. Jestli jeden z nich doběhne jako nejlepší český muž, vyhraje 5000 korun.

21.7.2011 – Od 1. září se 8500 zaměstnanců přesune z Českých drah do Správy železniční dopravní cesty. Konkrétně jde o výpravčí, signalisty nebo třeba závoráře. Pokladní naopak zůstanou v Českých drahách.

16.8.2011 – Minimální mzda by se měla od ledna zvýšit ze současných 8000 korun na 8400 až 8500 Kč. Uvedl to ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09).

16.8.2011 – Ekonomičtí ministři vlády v úterý jednali se zástupci zaměstnavatelů a odborů o daňové reformě a dalších opatřeních, která kabinet připravuje. Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) po jednání uvedl, že kabinetu předloží návrh, podle něhož by se minimální mzda zvýšila na 8400 či na 8500 korun. Odbory navrhovaly nárůst na 9200 Kč.

16.8.2011 – Minimální mzda by se měla od ledna zvýšit ze současných 8000 korun na 8400 až 8500 Kč, řekl ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) po dnešním jednání tripartity. Tento návrh předloží vládě.