MojeCelebrity.cz

16.4.2022 – „Koalice se rodině nevěnuje vůbec. Ba spíše podniká kroky k dalšímu zpochybnění výsostnosti rodinného vztahu. Za chvíli si dědeček bude moci vzít svou osmiletou vnučku,“ varuje advokátka, spisovatelka, bývalá ministryně spravedlnosti a čerstvá kandidátka do Senátu Daniela Kovářová. Tvrdí, že veškeré bariéry nepřijatelného jsou bourány, a to za asistence státu. A chce tomu zabránit, stejně jako útokům na svobodu slova.

28.8.2017 – Máme-li nastoupit do nového zaměstnání, hemží se naší hlavou miliony otázek. Bude se nám v nové práci dařit? Budeme vycházet s nadřízeným? Jak se začlenit v práci a zapadnout mezi kolegy? Jak udělat dobrý dojem? Tohle je jen chabý výčet otázek, na které s blížícím se dnem nástupu hledáme odpověď. Pokud nastupujete na pozici, kde budete muset vycházet se svými kolegy, pak určitě přemýšlíte nad tím, jak se začlenit. Udělat dobrý dojem na samotném začátku je nutnost, to ví přece každý. Jenže jak na to? Co udělat, abyste nic nepokazili a noví kolegové si na vás za vašimi zády nemuseli ukazovat prstem? 3 tipy jak se začlenit v práci Přijít jako nováček do nové práce je situace, ze které je většina lidí nervózní. A logicky. Pokud opouštíte zaměstnání, ve kterém jste již nějaký čas působili, měli jste zde známé či kamarády a možná i nějaké slovo, pak je pro vás pozice nováčka obrovskou změnou. A je potřeba se s ní vypořádat tak, abyste nezapůsobili jako plachá myška ani jako nafrněná ženská s nosem pořádně nahoru. Takže jak na to?! Tip první: tady žádné slovo nemáte Na samotném začátku je důležité uvědomit si jeden fakt: tady nejste ve své bývalé práci, jste na novém místě, s novými lidmi, nadřízenými i pravidly, které musíte respektovat. Co tím chceme říci? Pokud jste  na bývalé pozici měli nějaké slovo a mohli jste o něčem rozhodovat, aniž byste se museli ohlížet na názory druhých, tady taková práva nemáte. Jste noví, tzv. bažanti, kteří musí – jak se říká – držet jazyk za zuby a krok. Žádné vyskakování. Tip druhý: vychloubání se dobrý dojem nedělá S naším prvním tipem souvisí i druhý: vychloubání, vytahování nebo natřásání se před novými kolegy, co všechno jste dokázali, čeho jste dosáhli a jak moc jste byli ceněni na bývalé pozici, nemá v... Čtěte více Příspěvek Jak se začlenit v nové práci? pochází z Extrakrasa.cz - magazín o módě, kráse a bydlení

13.3.2022 – Rusko zamýšlí samo provozovat Záporožskou jadernou elektrárnu a zařízení chce začlenit pod svou státní firmu Rosatom. V dopise Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE) to uvedly ukrajinské úřady. Moskva ale takový úmysl odmítá. Ruští vojáci obsadili jednu z největších jaderných elektráren v Evropě před zhruba deseti dny.

14.3.2022 – Praha je připravena ukrajinské děti začlenit do školní docházky. Aktuálně se hledají místa v základních školách. Problém je ale s mateřskými školami, které jsou většinou za hranou své kapacity. Proto je potřeba vznik nových dětských skupin. Jedna taková se připravuje pod taktovkou studentů Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze (UMPRUM) a neziskové organizace Meta, která dlouhodobě pracuje se začleňováním migrantů. Dětská skupina vznikne v novém Technologickém centru Mikulandská. Studenti nyní shánějí dobrovolníky na hlídání i potřebné vybavení jako hračky nebo knížky.

25.3.2022 – Pražské městské části se snaží ukrajinské děti co nejrychleji začlenit do běžné školní docházky. Aby si děti zvykly na nové prostředí a naučily se alespoň základy češtiny, zřizují se tzv. adaptační skupiny, kde se děti pod vedením českých i ukrajinských pedagogů připravují na běžnou školní docházku. Vznik těchto skupin finančně podpoří i stát.

18.9.2013 – V autě mu oznámila, že už s ním dál nebude a že od něj chce odejít. Vlastimil Jurásek (54) se s tím údajně nedokázal smířit a rozhodl se podle obžaloby pro radikální řešení. Manžel exministryně Dany Juráskové (51) nyní u soudu čelí obvinění z pokusu o vraždu! Blesku se přitom podařilo získat záznam z jejich dramatického rozhovoru těsně před tím, než mělo k napadení a pokusu o zabití exministryně dojít. Jurásková na něm prosí o život, kvílí a děsivě ječí...

3.6.2017 – Exministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) požádala prezidenta Miloše Zemana, aby po udělení milosti doživotně odsouzenému Jiřímu Kajínkovi zvážil milost i v dalších případech dlouholetých trestů. „Případů jako je pan Kajínek je více,“ tvrdí Válková s tím, že však o mnohých z nich se veřejnost nedozví. O dopise exministryně Zemanovi informuje server Česká-justice.cz.

24.10.2015 – Přibližně polovina Romů, kteří žili v roce 2014 v Česku, se nedokázala začlenit do společnosti, druhá půlka se integrovala. Píše se to ve Zprávě o stavu romské menšiny za rok 2014, kterou v pondělí projedná vláda. Romové podle zprávy velmi často naráželi na diskriminaci a nerovné zacházení. Část české společnosti se však snaží jejich situaci zlepšit. Zprávu vládě předkládá ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD).

9.11.2015 – Šéfka Probační a mediační služby (PMS) Jitka Čádová k dnešnímu dni rezignovala. Informoval o tom tiskový odbor Ministerstva spravedlnosti, pod které PMS spadá. Čádová stála v čele organizační složky státu od loňského června. PMS pracuje s pachateli trestných činů a snaží se je začlenit zpět do společnosti, mimo jiné je také zadavatelem tendru na elektronické náramky pro vězně.

6.3.2022 – Cílem ruského prezidenta Vladimira Putina je podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové začlenit Ukrajinu pod Rusko. Bývalý předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel řekl, že by Rusko kvůli odporu ukrajinského obyvatelstva muselo Ukrajinu masivně okupovat, aby si Putin udržel alespoň částečnou kontrolu nad touto zemí. Uvedli to v pořadu České televize Otázky Václava Moravce.

17.6.2021 – „Musíme vymyslet úplně nový model fungování naší společnosti, která bude fungovat pro naše děti a vnoučata. Pokud to neuděláme, pak sice zachráníme pár tisícovek hornických míst, ale na naše děti tu zbude jen suchá spálená země a bude to velká katastrofa. Jsme planeťané a musíme kopat za planetu,“ zdůraznila na demonstraci proti Turówu sociální geografka Michaela Pixová. „Mě už nebaví poslouchat politiky údržbáře. Apoštoly současnosti, kteří začnou jenom opakovat vždycky to, co říkají všichni ostatní. Protože to je pozdě. Potřebujeme politiky, kteří ukazují budoucnost, ukazují cestu a nebojí se tuto cestu prošlapávat. Už si nemůžeme dovolit další facky od přírody,“ konstatoval Jindřich Felcman, předseda liberecké Strany zelených.

9.4.2015 – Integrace s Evropskou unií a Severoatlantickou aliancí je prioritou ukrajinské zahraniční politiky. Na schůzi parlamentu to dnes v Kyjevě prohlásil šéf ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO) Oleksandr Turčynov v projevu o bezpečnostní strategii státu a prioritách zahraniční politiky. Obranná strategie země podle něj považuje agresivní politiku Ruska za jednu z hlavních hrozeb.

7.12.2016 – Ve středeční Kauze dne na Rádiu Impuls zpovídala Zuzana Bubílková nového ministra pro lidská práva Jana Chvojku (ČSSD). Pár slov padlo ke kauze Tomáše Ortela. Kromě toho vysvětlil, jak se pokusí začlenit nepřizpůsobivé spoluobčany do většinové společnosti. Děti z těchto rodin by měly chodit do školy a nový ministr je ochoten jim za to i platit.

20.1.2015 – ROZHOVOR Některé děti se speciálními vzdělávacími potřebami, pokud se začlení do běžné třídy, mohou kupodivu zažívat mnohem větší segregaci, než kdyby zůstaly „mezi svými“. To je jedna z věcí, kterou ředitelka Základní školy profesora Zdeňka Matějčka, Hana Ajmová, říká k diskuzi na téma potenciálního přechodu některých dětí ze speciálních do běžných základních škol.

20.3.2022 – České školy čeká nová výzva, musí někam umístit odhadovaných 100 - 150 ukrajinských dětí a zvládnout to s podfinancováním i nedostatkem personálu. Začaly vznikat ukrajinské třídy pro děti uprchlíků, školy ale zároveň řeší, jak děti integrovat. Ukrajinské třídy by podle Michala Kaderky mohly vést k nežádoucí segregaci dětí.  Přístup škol si pochvaluje ukrajinská maminka Alina.

6.3.2023 – Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně mluvil o únosech ukrajinských dětí do Ruska a ruské vedení to ani nepopírá, jen tvrdí, že ukrajinské děti neunáší nýbrž zachraňuje. Podle ukrajinské strany v Rusku zmizelo nejméně 16 tisíc dětí. Rusové přiznávají, že ukrajinské děti umisťují do různých oblastí Ruska, včetně ledového Murmansku nebo obcí na Sibiři. Mluví o tom nahlas navzdory tomu, že jde podle mezinárodního práva o válečný zločin. A na frontě stále teče krev. Španělský list El País popsal situaci v Bachmutu jako „peklo“.

8.5.2014 – Dětská mozková obrna. Na svět s ní přijdou dvě z tisíce narozených dětí u nás. Zhruba polovina z nich pak navíc trpí i epilepsií. Bohužel to je případ také dnes už sedmileté Lucinky z Pacova na Svitavsku. I přes svůj handicap chce dívenka po prázdninách nastoupit do školy a začlenit se mezi ostatní děti.

4.2.2024 – Chceme-li nalézt štěstí, které se nás bude držet, musíme se vydat tam, kde se nacházejí naše nenaplněné touhy a veškeré naše utrpení. Tím místem je naše mysl. Podle andělů ji musíme vyčistit od všeho špatného a najít naše pravé hodnoty. Poté se štěstí objeví samo, bylo totiž vždy v nás samotných.

23.4.2015 – Kdo a proč přináší teror do ukrajinské politiky, ptá se Dmitrij Korotkov ve svém obsáhlém komentáři pro časopis Reporter, vydávaný ukrajinským zpravodajským serverem Věsti. Zavraždění proruského žurnalisty Olesy Buzina podle něj otevřelo novou kapitolu v dějinách ukrajinské revoluce, která pokračuje už rok a půl. Do ukrajinské politiky vstoupil individuální teror. Zabití Buziny, kterému předcházela vražda bývalého regionála Kalašnikova, ukazuje na tendenci, která je pro Ukrajinu nová. Podle Korotkova i přesto všechno bylo zabíjení kvůli myšlence či politice nevyřčené tabu, které vražda Buziny překročila.

23.4.2015 – Kdo a proč přináší teror do ukrajinské politiky, ptá se Dmitrij Korotkov ve svém obsáhlém komentáři pro časopis Reporter, vydávaný ukrajinským zpravodajským serverem Věsti. Zavraždění proruského žurnalisty Olesy Buzina podle něj otevřelo novou kapitolu v dějinách ukrajinské revoluce, která pokračuje už rok a půl. Do ukrajinské politiky vstoupil individuální teror. Zabití Buziny, kterému předcházela vražda bývalého regionála Kalašnikova, ukazuje na tendenci, která je pro Ukrajinu nová. Podle Korotkova i přesto všechno bylo zabíjení kvůli myšlence či politice nevyřčené tabu, které vražda Buziny překročila.