MojeCelebrity.cz

30.6.2025 – V letošním roce si Národní muzeum připomíná 100 let od převzetí archeologické sbírky Eduarda Štorcha, kterou od samotného spisovatele instituce zakoupila v roce 1925. Profesí pedagog, oblíbený autor knih pro děti a mládež, byl rovněž zapáleným amatérským archeologem.

15.10.2015 – Národní muzeum zve na sobotu 17. října 2015 od 10.00 do 17.00 hodin všechny zájemce o dobrodružný svět archeologie do Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur, kde se bude konat v rámci druhého ročníku Mezinárodního dne archeologie bohatý doprovodný program.

12.10.2016 – Národní muzeum zve na sobotu 15. října 2016 od 10.00 do 17.00 hodin všechny zájemce o zajímavý svět archeologie do Náprstkova muzea, kde se bude konat v rámci třetího ročníku Mezinárodního dne archeologie bohatý doprovodný program.

21.10.2017 – Národní muzeum zve na sobotu 21. října 2017 všechny zájemce o archeologii do Náprstkova muzea, kde bude v rámci čtvrtého ročníku Mezinárodního dne archeologie připraven od 10.00 do 17.00 hodin zábavný program.

26.10.2018 – V sobotu 20. října proběhl již pátý ročník Mezinárodního dne archeologie, do kterého se zapojilo i oddělení archeologie generálního ředitelství NPÚ. Zatímco na společné akci v Celetné 20 si archeologové připravili program pro děti, v sídle Národního památkového ústavu v Liliové 5 zájemce čekala prohlídka historických sklepů a komentovaná mini-expozice, zaměřená na novověké nálezy ze Zahrad pod Pražským hradem.

12.8.2022 – Exponátem měsíce v Severočeském muzeu v Liberci jsou pravěká chrastítka neboli štěrchátka. Nalezli je archeologové v roce 2005 na pohřebišti z pozdní doby bronzové „Na Cecilce“, které se nachází v Příšovicích. Jedná se o největší naleziště štěrchátek v Libereckém kraji.

3.12.2011 – Na ruské filmové pohádce Mrazík vyrostlo několik generací a urostlý chasník Ivánek dodnes o Vánocích udivuje svou silou. Pohádka, jak už to bývá, měla šťastný konec. Ivánek si vzal Nastěnku a jedli, pili, hodovali... Život herce Eduarda Izotova (†66), který narcistického blonďáka ztvárnil, bohužel pohádkový nebyl. „Neznám tragičtější příběh, než ten jeho,“ svěřila se kdysi jeho první žena Inga Budkevič deníku Moskovskij Komsomolec. I Eduardův příběh ale začal jako pohádka. Začínající dvacetiletý herec si Ingu vzal v roce 1956. Byl to krásný, urostlý, mladý muž, který navíc hezky zpíval, role se tedy jen hrnuly. Až Ivánek ale z Eduarda v roce 1964 udělal skutečnou hvězdu: lidé ho poznávali na ulici, psali o něm i v Americe. Manželství s Ingou se počátkem 80. let rozpadlo a každý si našel nového partnera. Jednoho dne Eduarda i s jeho novou družkou Irinou zatkli milicionáři. Ukázalo se, že se pár pokoušel načerno vyměnit valuty a zlato za rubly. Chtěli si totiž postavit chatu a chyběly jim peníze. Za kolegu se tehdy postavilo mnoho herců, podepisovali petice, někteří v jeho prospěch vypovídali u soudu. Ten se ale nenechal obměkčit a Izotovovi dal v roce 1983 tři roky vězení. Navíc mu konfiskoval skoro veškerý majetek, auto i peníze. Populární herec nesl rozsudek těžko. „Hrdý, statný a kultivovaný krasavec se z ničeho nic změnil. Kriminál ho zlomil,“ vypráví Inga. „Vzpomínám si, jak jsem za ním přišla na návštěvu. Byl bledý, zvadlý, měl oteklé oči a na nic nereagoval. Jen krátce poté, co opustil brány vězení, Eduarda postihla mozková příhoda. To mu bylo padesát. Po nějaké době sice sehnal práci, nedokázal si ale zapamatovat texty, zapomínal slova. Brzy jej opět ranila mrtvice, celkem jich přežil šest a bohužel nezůstaly bez následků: špatně ovládal ruku, měl problémy s rovnováhou. Jednoho dne upadl a zlomil si nohu a od té doby už nikdy normálně nechodil. Nejprve jen kulhal, pak ale skončil na vozíku a nakonec už nevstával vůbec. Léta ve vězení nenarušila herci jen fyzické zdraví, ale i psychiku. Byl jak uzlíček nervů, často vybuchoval, nakonec ztrácel paměť a nepoznával ani svou dceru Veroniku. Stále více času trávil v nemocnici, rodina už se o něj nedokázala starat, a tak Eduard Izotov zůstal v léčebně dlouhodobě nemocných, kam ho blízcí chodili navštěvovat. „Vzplanul a shořel jako svíčka. Vždyť po propuštění z vězení se jeho život změnil v pomalé a tíživé uhasínání. Život zakončil v hrůze a šílenství. Kvůli čemu? Při pohřbu jsem se na něj podívala a v rakvi ležel cizí člověk. Duše ho opustila ještě dávno před smrtí,“ říká bývalá žena. Eduard zemřel 8. března 2003.

6.6.2021 – Rohanský ostrov má nejen zajímavou historii, ale čekají ho i velké změny do budoucna. Kromě jiného by tu měl vzniknout obří park, navíc se má stát i součástí protipovodňové ochrany města. Plány na jeho revitalizaci jsou veliké, proto je v dnešních dnech na ostrově k vidění interaktivní výstava, která přiblíží rozmanitost tohoto rozsáhlého území. Už jen málokdo dnes ví, že na Rohanském ostrově v předválečných letech fungovala přírodní škola Eduarda Štorcha.

8.9.2020 – Vraťme se do doby kamenné za hrdiny příběhů filmové trilogie, kterou podle románů Eduarda Štorcha natočil v roce 1977 režisér Jan Schmidt. Druhý díl nese název Na veliké řece a opět v něm není nouze o napětí a nejrůznější adrenalinová dobrodružství.

17.8.2016 – Moravská zemská knihovna v Brně ve spolupráci s Ústavem české literatury a komparatistiky FF UK v Praze, Ústavem bohemistiky FF JČU v Českých Budějovicích, Ústavem české literatury a knihovnictví FF MU v Brně a Goethe Institutem pořádá mezinárodní konferenci Brněnský expresionismus v poli meziválečné literatury.

8.11.2016 – Zlaté a stříbrné šperky, náhrdelníky, pozlacené přezky, meč bojovníka, zkrátka top předměty ze sbírek slovanské archeologie ukáže veřejnosti k výročí svého založení Moravské zemské muzeum v Brně. Jedenáct století staré cenné kousky, kterými se pyšnila mocenská elita Velké Moravy, mají nevyčíslitelnou hodnotu. K vidění budou jen do 4. prosince.

10.5.2018 – Ministerstvo průmyslu a obchodu vydalo v dubnu tři nové poštovní známky. Pohlednice či dopisy tak můžete odesílat s mamuty Eduarda Štorcha či se zamýšlenou podobou Národní knihovny, kterou navrhl architekt Jan Kaplický. Vyšla také známka s prezidentem Milošem Zemanem.

10.2.2021 – Výstava Valdštejnové a počátky archeologie na šťáhlavském panství je k vidění na webu plzeňského pracoviště Národního památkového ústavu.

14.5.2009 – Až 160 miliónů korun by měl stát film, který podle předlohy Eduarda Štorcha Lovci mamutů připravuje společnost Three Brothers Production. "To ovšem v případě, že se nám podaří zajistit zahraničního partnera. Pokud se to nepovede, bude rozpočet pochopitelně nižší. První záběry bychom chtěli natočit ještě tuto zimu," řekl producent Boris Krištof. Režisérem filmu bude Karel Janák, který má za sebou tituly jako Snowborďáci nebo Rafťáci.

17.8.2013 – Osada havranů je první příběh z dobrodružné romantické trilogie o lidech z pravěku, která byla zfilmovaná podle děl Eduarda Štorcha. Svého času byl příběh z doby kamenné u dětí i rodičů velice oblíbený, zato herci si během natáčení užili své. A poprvé o sobě na filmovém plátně dali vědět Jiří Bartoška (66) či Gábina Osvaldová (59).

1.2.2016 – V knihách Eduarda Štorcha se násilím nešetří. Lovci mamutů se mnohdy pouští do křížku mezi sebou, ale ještě častěji vedou boje s jinými tlupami pravěkých lidí. Pazourkové nože, oštěpy a sekeromlaty létají vzduchem, až čtenář nabyde dojmu, že je boj o kořist a území prostě v lidské nátuře. O to překvapivější je fakt, že antropologové shromáždili jen málo přímých důkazů násilí mezi různými skupinami lidí doby kamenné. 

25.10.2016 – Zubr evropský je posledním žijícím zástupcem evropské megafauny – velkých a gigantických zvířat obývajících starý svět do konce poslední doby ledové. I proto jím byli naši předkové doslova fascinováni. Dokonce i ten, kdo nikdy nezavadil o romány Eduarda Štorcha, si může všimnout úžasných zpodobnění zubrů na pravěkých jeskyních malbách.

17.10.2015 – Již podruhé oslaví archeologové České republiky Mezinárodní den archeologie, který letos připadne na sobotu 17. října.

4.5.2021 – Národní muzeum v úterý otevře pro návštěvníky svou Historickou budovu na Václavském náměstí a blízkou Novou budovu. Zve především na archeologickou výstavu Sluneční králové, která potrvá už jen do 6. června. Výstava je přitom beznadějně vyprodaná. Národní muzeum z toho důvodu zvažuje delší otevírací dobu. Národní galerie Praha otevírá dnes všechny své objekty a zve návštěvníky zejména na nově připravenou velkou výstavu malířky Toyen do Valdštejnské jízdárny.

26.9.2022 – Moravská zemská knihovna zve příznivce nejen české literatury na novou výstavu Česká literatura v překladu 1989 - 2020, která přináší vhled do aktuální situace českého jazyka na poli světové literatury a do historie vydávání překladů české literatury v zahraničí.