MojeCelebrity.cz

31.3. (17 dnů) – Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v březnu zrychlil na 2,5 procenta z únorových 1,9 procenta.

6.1.2017 – Globální inflace je na vzestupu. V Německu na konci roku zaznamenala historicky nejsilnější skok (na 1,7%), inflace v eurozóně vzrostla na 3,5-letá maxima stejně tak jako výrobní inflace v eurozóně (která je důležitým vstupem pro ČNB), inflace v USA je již druhý měsíc v řadě nad dvouletými maximy a i inflace v tradičně deflačním Japonsku se pod dvou letech vrátila do kladných hodnot, zatímco výrobní inflace v Číně zdolala nejvyšší hodnoty za posledních pět let. Příští týden se pravděpodobně i česká inflace po čtyřech letech poprvé dostane do blízkosti 2%-ního cíle ČNB.

2.3.2017 – Německá inflace zdolala v únoru čtyřletá maxima a podobně by měla dnes dopadnout i inflace za celou eurozónu - ta by poprvé od roku 2012 měla označkovat 2%ní inflační cíl ECB. Včera už se proto ozval Jens Weidmann z německé Bundesbanky, podle kterého bude muset ECB v březnu zvýšit svoji inflační prognózu.

29.9.2023 – Míra inflace v eurozóně v září klesla na 4,3 procenta ze srpnové hodnoty 5,2 procenta, uvedl dnes v rychlém  odhadu  unijní statistický úřad Eurostat. Inflace je tak nejníže za poslední dva roky. Před rokem byla na deseti procentech, což byl tehdejší rekord. Nejvyšší inflaci má nyní v eurozóně Slovensko.

2.3.2017 – Inflace v eurozóně po čtyřech letech zdolala inflační cíl a dosáhla v únoru 2 %. Evropská centrální banka se ale pravděpodobně nebude radovat z vyšší inflace nadlouho.

8.9.2022 – Evropská centrální banka (ECB) dnes na zasedání Rady guvernérů zvýšila svou základní úrokovou sazbu o rekordních 0,75 bodu na 1,25 procenta. Reaguje tak na silný růst inflace v eurozóně. Banka zároveň signalizovala, že bude úroky dál zvyšovat, a předpověděla, že průměrná roční míra inflace v eurozóně letos dosáhne 8,1 procenta.

31.8.2017 – Inflace v eurozóně vyskočila na 1,5% úroveň, na které se naposledy pohybovala v březnu tohoto roku. Za srpnovým zrychlením ovšem stojí především ceny energií (zejména pohonné hmoty), které meziročně rostly o 4 % (v červenci pouze o 2,2 %). Jádrová inflace zůstala v srpnu na 1,2 %, což je ale v tuto chvíli víceméně v souladu s odhadem ECB.

3.12.2021 – Inflace v eurozóně už možná dosáhla svého vrcholu a začne brzy klesat, což by mělo pokračovat i v průběhu příštího roku. Uvedla to dnes prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová, a potvrdila tak názor ECB, že za vzestupem inflace stojí přechodné faktory.

31.3.2017 – Inflace v eurozóně nečekaně prudce poklesla zpátky pod cíl ECB z 2 % na 1,5 %. To není pro ECB nijak příznivá zpráva zvlášť proto, že poklesla i jádrová inflace očištěná o ceny potravin a energií, která odráží sílu domácích inflačních tlaků.

5.1.2024 – Míra inflace v zemích platících eurem v prosinci zejména kvůli potravinám zrychlila na 2,9 procenta z listopadové hodnoty 2,4 procenta. Ve svém rychlém  odhadu  to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. Nejvyšší inflaci mělo v eurozóně Slovensko, kde činila 6,6 procenta. Dál zlevňují energie, ekonomové se ale domnívají, že celková inflace by se mohla na začátku letošního roku ještě zvýšit.

5.9.2021 – INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Oznámení Evropské komise, že očekávání spotřebitelské inflace v eurozóně v srpnu roste na 31,1 bodu z 30,0 bodu za červenec, je varovné v tom, že inflační očekávání mají značně sebenaplňující potenciál. „Jakmile lidé začnou počítat s tím, že inflace se usadí v ekonomice na delší čas, začnou podnikatelé automaticky preventivně zdražovat své ceníky, aby růst cen ‚předběhli‘ a nebyli těmi posledními, kdo zdraží. A tím se předpoklad růstu cenové hladiny začne naplňovat,“ vysvětluje Markéta Šichtařová, proč se inflace v eurozóně zabydluje asi jako dočasná okupační sovětská vojska.

4.1.2017 – Inflace v eurozóně vystoupila na nejvyšší úrovně od poloviny roku 2013 (1,1% meziročně) a v dalších měsících by inflace měla dál mířit vzhůru. Očekáváme, že svého vrcholu dosáhne na v únoru v blízkosti 1,5% a do bezprostřední blízkosti cíle ECB se tak letos ještě nedostane.

28.4.2017 – Inflace v eurozóně překvapila nás i trhy výrazně vyšším výsledkem. První odhad za duben ukázal nárůst k 1,9% do těsné blízkosti cíle ECB. Daleko větším překvapením pro trhy ovšem byl nárůst jádrové inflace, která po překvapivém březnovém poklesu k 0,7% (17ti letá minima) vyskočila v dubnu prudce k 1,2% (čtyřletá maxima).

14.3.2017 – Po slabším prosinci by se měl průmysl v eurozóně vrátit zpět ke svižnějšímu růstu. Naznačuje to nejenom očekávání trhů, ale především příznivě se vyvíjející indexy nákupních manažerů zveřejněné na začátku měsíce. PMI se po silném lednu dále vyšplhal nad 55 bodů a v Německu se dokonce dostal na téměř šestileté maximum. Průmysl by se tak měl v letošním roce v eurozóně výrazněji podílet na ekonomickém růstu, snižování nezaměstnanosti a tolik vyhlížené inflaci, kterou se ECB tolik snaží svojí nekonvenční politikou v eurozóně probudit.

3.3.2023 – Meziroční inflace v eurozóně, kterou sleduje ECB, se podle předběžného odhadu Eurostatu v únoru snížila z 8,6 % na 8,5 % a stále je tak velmi daleko dvouprocentnímu cíli této centrální banky.

28.2.2018 – Meziroční míra inflace v eurozóně se v únoru pohybovala na úrovni 1,2 %. Přitom v lednu dosahovaly země platící eurem inflace 1,3 %, což odpovídalo i celkové roční inflaci za minulý rok.

18.7.2017 – Spokojená s inflací už nemusí být jen ČNB, ale jak to tak vypadá i ECB. Včera potvrzená inflační data sice ukazují pokles celkové inflace v eurozóně, ale jádrové indexy vesměs všechny míří pomalu a jistě nahoru.

31.5.2018 – Inflace v eurozóně prudce vzrostla a vyšplhala se až do bezprostřední blízkosti cíle ECB na 1,9 %. Na těchto úrovních se naposledy pohybovala před více než rokem a je pravděpodobné, že v nejbližších měsících půjde ještě dál vzhůru.

5.10.2016 – ECB vypustila pokusný balónek, který je sakramentsky důležitým signálem pro ČNB a vlastně vůbec všechny, kdo uvažují o tom, co bude se zafixovanou českou korunou příští rok. Podle agentury Bloomberg by mělo od jara docházet k postupnému utlumování měnové expanze, tak jak to před dvěma lety spustil. Konkrétně nekonkrétní “zdroje” z útrob ECB mluví o tom, že panuje shoda o útlumu nákupů dluhopisů o 10 mld. eur měsíčně. Připomeňme, že dnes ECB nakupuje do své bilance dluhopisy za 80 mld. měsíčně. Neboli pokud by “zdroje” měly pravdu a s útlumem se začalo v dubnu 2017, tak se s touto expanzivní politikou může skončit krásně do konce příštího roku.

26.10.2016 – Šéf ECB Mario Draghi včera v Berlíně (nehledě na poslední dobrá čísla) odhodlaně bránil probíhající tisk peněz (QE). Podle jeho slov není pochyb o tom, že přispěl k růstu a zaměstnanosti. Draghi tím ale pravděpodobně zatím nechtěl vyslat žádný signál, zda se ECB chystá v prosinci prodlužovat QE. Šlo spíše o reakci na rostoucí politickou kritiku ECB.