MojeCelebrity.cz

26.11.2018 – Ruská anexe vod Azovského moře je pro Česko stejně nepřijatelná, jako byla anexe ukrajinského poloostrova Krym. Na Twitteru to uvedl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Ministerstvo zahraničí v tiskovém prohlášení označilo blokování plavby Kerčským průlivem ze strany Ruska za hrubé porušení mezinárodního práva. Zprávu přinesla ČTK.

27.10.2017 – Zemanova charakteristika anexe Krymu je sice správná, ale lék, který doporučuje, je horší než nemoc sama. Ruská anexe Krymu je skutečně fait accompli, tedy skutečností, která je za daného stavu věcí jen obtížně změnitelná.

13.6.2014 – Vůdce krymských Tatarů Mustaf Džemilec se nechal slyšet, že ruská anexe Krymu je výzvou pro celý svět, aby se razantně postavil proti agresi. Dále na dnešní pražské konferenci ke krizi Ruska s Ukrajinou prohlásil, že pokud mezinárodní společenství nezasáhne, mohlo by v blízké budoucnosti čelit vážnějšímu konfliktu.

24.11.2018 – Ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček (ČSSD) je ve funkci teprve od října, ale už nyní o něm prezident Zeman začíná hovořit jako o loutce Miroslava Pocheho (ČSSD). A přidal se k němu i premiér, když upozornil, že věci na ministerstvu zahraničí probíhají v rozporu se sliby, které zazněly. Pro Český rozhlas se Petříček vyjádřil k pobytu Andreje Babiše juniora na Krymu a upozornil na bezpečnostní riziko, jež prý představuje Rusko.

31.3.2015 – Anexe Krymu bude Rusko během tří až čtyř let stát asi 150 až 200 miliard dolarů (asi 3,8 až 5,1 bilionu korun). Tento odhad přímých i nepřímých ztrát přednesl dnes bývalý ruský ministr financí Alexej Kudrin.

23.3.2017 – Ukrajina uložila českému poslanci Jaroslavu Holíkovi (nez., dříve Úsvit) pětiletý zákaz vstupu na své území. Podle jejich velvyslanectví v Česku se poslanec spolupracující s Tomiem Okamurou zúčastnil na Krymu oslav třetího výročí anexe Ruskem. Holík ale v rozhovoru pro Blesk.cz odmítl, že by jel na Krym slavit jeho odtržení od Ukrajiny. Cestu prý plánoval delší dobu, jel se tam ptát lidí na autentické zážitky a hledat pravdu. A dozvěděl se, že jsou místní z přičlenění k Rusku nadšení.

15.4.2015 – Loňská anexe Krymu znamenala bod zlomu také pro ruskou radikálně nacionalistickou scénu. Radikálové útočili méně na imigranty ze střední Asie či Kavkazu. Svou pozornost totiž zaměřili na Ukrajinu a na lidi označované za pátou kolonu, tedy na Rusy s vesměs liberálními politickými názory, které režim a jeho propaganda označují za prozápadní zrádce. Píše o tom dnešní Mladá fronta Dnes.

15.11.2018 – Ministru zahraničí Tomáši Petříčkovi (ČSSD) vadí, že byl syn premiéra Andreje Babiše (ANO) s vědomím otce na ukrajinském Krymu okupovaném Ruskem. Česká republika anexi Krymu odmítá. Petříček to chce s premiérem probrat. Okolnosti cesty Babiše juniora chce řešit s ruskou i ukrajinskou stranou. Petříček to řekl Deníku N.

22.4.2015 – Poddůstojník ruské armády Jevgenij Zajcev, který během loňské anexe Krymu zastřelil ukrajinského důstojníka Stanislava Karačevského, byl odsouzen ke dvěma letům odnětí svobody. Oznámila to ruská a ukrajinská média s odvoláním na známého ruského advokáta Marka Fejgina. Rozsudek podle právníka vynesl vojenský soud na Krymu ještě minulý měsíc.

16.11.2014 – Prezidenti Slovenska, ČR, Polska a Maďarska se na dnešní schůzce s ukrajinským kolegou Petrem Porošenkem shodli, že březnová anexe ukrajinského poloostrova Krym Ruskem byla agresí. Novinářům to řekl slovenský prezident Andrej Kiska, který jednání do Bratislavy svolal u příležitosti 25. výročí pádu komunismu ve střední Evropě. Český prezident Miloš Zeman vyjádřil přesvědčení, že Porošenkovi se podaří udržet v jeho zemi mír.

23.10.2018 – Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) se dohodl s předsedou Sněmovny Radkem Vondráčkem (ANO) na lepší koordinaci zahraničních cest po Vondráčkově kritizované návštěvě Ruska. Petříček to uvedl dnes na Twitteru. Podle ministra také Vondráček řekl, že se v Rusku soukromě nesešel s kontroverzními lidmi. Petříček uvedl, že sám bude s ruskou stranou diskutovat i o kontroverzních tématech. Vondráčka kritizuje opozice kvůli setkání s ruskými politiky, kteří jsou na sankčním seznamu EU a USA kvůli ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym. Premiér Andrej Babiš (ANO) Vondráčka hájí, ale podpořil projednání cesty ve Sněmovně.

5.12.2017 – ROZHOVOR „Rusko si nemohlo dovolit, aby ruská černomořská flotila dostala z Krymu výpověď a na Krymu aby vyrostla americká vojenská základna, k čemuž vývoj směřoval. Takový vývoj by znamenal bezprostřední strategické ohrožení Ruska srovnatelný s kubánskou krizí, nebo ještě vážnější. Kromě toho Krym je historickým ruským územím již od roku 1783 a četl jsem i mnoho právních rozborů, podle nichž celé připojení Krymu k Ukrajině v roce 1954 je neplatné,“ říká v rozhovoru ParlamentníchListů.cz politický analytik a pedagog Václav Janoušek (SPO). Krom toho se vrací k návštěvě Miloše Zemana v Rusku.

11.10.2017 – Úterní proslov prezidenta Miloše Zemana hýbe východní Evropou. V něm označil ruskou anexi Krymu za „fait accompli“, tedy hotovou záležitost. Ukrajině poradil, aby se dohodla s Moskvou na kompenzaci. Ukrajinská diplomacie Zemanovy návrhy v oficiálním vyjádření označila za absolutně nepřijatelné a rozhořčeně je odmítla. Odsoudil je i prezident Petro Porošenko, který se k nim vyjádřil bez zmínky Zemana. Ruští poslanci proslov přijali jako faktické uznání anexe Krymu. S žádnou kompenzací, kterou by měla Moskva platit, ale v žádném případě nesouhlasí.

26.4.2016 – Bývalý ukrajinský důstojník a úředník ministerstva vnitra Vladimir Mercalov, který během okupace Krymu přeběhl k Rusku, vyprávěl, jak celá anexe probíhala. Zprostředkoval příběh o tom, jak mu přijely na pomoc ruské vojenské jednotky, se kterými obsadil několik vládních budov. Zprvu však přítomnost ruských vojáků na Krymu popřel. Informuje Ukraine Today.

3.8.2018 – EVROPAN LIBOR ROUČEK Celý svět se na tom shoduje! Nikým není anexe Krymu uznaná! „Mně to připadá, jako když lidé z Evropy jezdili do stejně anektovaných Sudet po mnichovské dohodě, po podzimu 1938, také posílali zprávy o tom, jak se tam lidem daří dobře, jak to tam všechno kvete,“ komentuje aktuální cestu senátora Jaroslava Doubravy a dvou komunistických politiků na Krym bývalý místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček. A názor, že Ukrajina hnědne? „Co říká senátor Doubrava nebo komunisté, je vlastně součást ruské propagandy. Že jsou na Ukrajině krajně pravicové skupiny, o tom není pochyb, ale tyto krajně pravicové skupiny jsou i v Ruské federaci a v ostatních zemích. Ukrajina se nijak neliší od svých sousedů,“ upozorňuje Rouček.

27.3.2014 – Komunistický poslanec Alexander Černý poskytl rozhovor ruské televizi na téma ruská anexe Krymu. Černý připouští, že jeho slova může využít ruská propaganda. Upozornil na to server Lidovky.cz.

4.10.2018 – Kandidát na ministra zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) byl ve středu na tradičním „koberečku“ na Pražském hradě u prezidenta Miloše Zemana. Petříček by měl obsadit post, který nemá od jmenování vlády plnohodnotné obsazení. Ve vedení diplomacie zatím zaskakuje ministr vnitra a 1. místopředseda vlády Jan Hamáček (ČSSD). V současnosti náměstek resortu Petříček po jednání řekl, že ho Zeman jmenuje zřejmě příští týden. Situaci kolem Miroslava Pocheho ale komentovat nechtěl.  Prezident řekl, že Poche musí z ministerstva odejít.

24.3.2014 – Vzdali se a ustoupili Putinovi! Ukrajinští vojáci na Krymu dostali jasný rozkaz: Vezměte své rodiny a opusťte poloostrov. Úřadující prezident Turčynov to zdůvodnil strachem o životy vojáků i jejich rodin. Putinova armáda tak má cestu ke kompletnímu obsazení Krymu volnou. A Putinova popularita roste i v samotném Rusku. 9 z 10 Rusů totiž anexi Krymu schvaluje!

27.11.2020 – Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) předpokládá, že bude informován o obsahu cesty prezidentova poradce Martina Nejedlého do Ruska. Diplomatický pas by bylo možné Nejedlému odebrat pouze v případě, že buď skončí ve funkci hradního poradce, nebo s ním spáchá trestný čin nebo přečin, reagoval Petříček na dotaz ČTK na výzvu pirátského poslance Jana Lipavského k odebrání pasu.

4.2.2020 – Za co stojí, v rámci korektnosti pomlčme. Je zde ovšem otázka, co pana ministra zahraničí vedlo k tomuto názoru (ne-li dokonce k rozhodnutí), že bychom se mohli postarat, aby místo čtyřiceti 6ti až 12ti letých sirotků ze Sýrie, o jejichž přijetí usiluje zakomplexovaná europoslankyně paní Šojdrová, přijali několik mladých, osmnáctiletých Afghánců. Tento názor, úvaha nebo myšlenka je nejen zcestná, ale také naprosto nepřijatelná. Pan ministr Petříček by měl především vědět, jaké peripetie a problémy mohou nastat v případě, že by stát přijal několik mladých lidí, konkrétně osmnáctiletých Afghánců, i když neřekl, zřejmě z opatrnosti, kolik by těch „několik“ Afghánců mělo asi být! Že by také čtyřicet?