MojeCelebrity.cz

23.7.2018 – ROZHOVOR Stalin bezprostředně po válce měl zálusk i na Slovensko – nakonec dostal „jen“ Podkarpatskou Rus. Obyvatelům Zakarpatí se tak rázem změnil život. Z „kapitalistického“ Československa jako mávnutím kouzelného proutku přešli pod SSSR. Dnes odtud odchází, kdo může – mladí lidé do škol a za prací, rodiny za lepším, a nejen venkov se dramaticky vylidňuje. České a československé kořeny na Podkarpatí dlouhodobě obnovuje a připomíná užhorodská Společnost T. G. Masaryka, jehož dlouholetým předsedou je neúnavný Ivan Latko. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz vyzdvihuje společnou koexistenci nejrůznějších národů a jazyků, kultur, které tvoří onu specifickou oblast území, jež od roku 1919 až do čtyřicátých let patřilo pod Československo a zažívalo nebývalý ekonomický i sociální boom.

15.3.2022 – Ministerstvo zahraničí plánuje v brzké době zajistit fyzickou přítomnost pracovníků v nově vzniklé úřadovně v ukrajinském Užhorodu, který se nachází poblíž hranic se Slovenskem. ČTK to dnes sdělila Aneta Kovářová z odboru komunikace ministerstva. Zastupitelské úřady jsou uzavřeny. Slovensko přitom očekává, že při nynějším ozbrojeném konfliktu na Ukrajině dojde v blízké době k ruskému útoku právě na letiště v Užhorodu.

14.6.2015 – Komunistický europoslanec Jiří Maštálka má strach z nového gubernátora Oděsy Michaila Saakašviliho. Poté, jak si v roli prezidenta počínal v Gruzii, má Maštálka za to, že jde o psychicky nevyváženého člověka, který se chová agresivně, takže představuje nebezpečí pro další rozdmýchávání bojů na Ukrajině. Maštálkův kolega z europarlamentu Jiří Štětina (TOP 09) Saakašviliho ale vidí úplně jinak.

1.6.2015 – ANALÝZA Ukrajinský prezident Petro Porošenko během pátku a soboty překvapil mnohé pozorovatele i ukrajinské občany bezprecedentním jmenováním bývalého gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho guvernérem Oděské oblasti na Ukrajině. Saakašvili přitom působí na Ukrajině od Majdanu, v posledních měsících jako šéf mezinárodní poradní skupiny expertů pro ukrajinské reformy. Doma v Gruzii je Saakašvili obviněn v celkem čtyřech trestněprávních případech a země neúspěšně žádala o jeho vydání z Ukrajiny. Poslední dění na Ukrajině analyzuje pro ParlamentníListy.cz Veronika Sušová-Salminen.

10.11.2015 – ROZHOVOR Etnocida. To údajně zažívá národ Rusínů v Zakarpatské oblasti, nejzápadnější části Ukrajiny. „Obrátíme se kvůli tomu na evropské soudní instituce. Nelze dopustit, aby byl náš národ zničen!“ Takto bez servítků hovoří Nikolaj Burak, předseda Zakarpatské národní jednoty Podkarpatí, v restauraci v centru Užhorodu. Pracoval v bezpečnostních složkách SSSR i Ruské federace, proto prý nemá strach a nikdo si na něj nepřijde. Ostatně před sedmdesáti lety byla odhlasována smlouva o předání Podkarpatské Rusi Sovětskému svazu.

29.6.2009 – Prezident Václav Klaus v pondělí podepsal zákon, jímž se zmírňují majetkové křivdy Čechů z Podkarpatské Rusi za nemovitý majetek, který museli zanechat na tomto území v období kolem druhé světové války. Informoval o tom prezidentův mluvčí Radim Ochvat. Zákon začne platit od letošního 1. října.

4.8.2011 – Senátoři navrhli zmírnění podmínek pro Čechy z Podkarpatské Rusi, kteří zde museli nechat kvůli válce svůj majetek a nyní by měli být odškodněni. Podle původních pravidel by ale na kompenzace nedosáhla řada postižených.

13.12.2011 – Podmínky pro odškodnění potomků českých občanů za nemovitý majetek, který museli nechat na Podkarpatské Rusi, se možná během příštího roku zmírní. Sněmovna dnes v prvním kole podpořila návrh Senátu prodloužit lhůtu jako jednu z podmínek pro odškodnění.

30.4.2012 – O odškodnění za nemovitý majetek zanechaný po druhé světové válce na Podkarpatské Rusi bude moci od nynějška žádat víc lidí. V úterý nabude účinnosti novela zákona, která zmírní podmínky získání náhrady a rozšíří okruh oprávněných žadatelů. Potomci poškozených českých občanů budou také moci o náhradu žádat o rok déle, tedy až do konce roku 2013.

23.7.2012 – Dobrovolníci z České republiky, Ukrajiny a Španělska přispěli velkým dílem k rozvoji šetrné turistiky v oblasti Podkarpatské Rusi, někdejšího východního výběžku Československa. Pětadvacet mladých lidí opravilo značení celkem 75 kilometrů turistických tras kolem Koločavy a Volovce a vysbíralo desítky pytlů odpadků, které zamořují mnohá místa zdejších krásných hor.

5.2.2015 – Ústavní soud (ÚS) vrátil ženě šanci na náhradu za majetek, který její rodina musela zanechat na Podkarpatské Rusi po jejím připojení k tehdejšímu Sovětskému svazu. Případ znovu projedná pardubická pobočka krajského soudu, která původně odkázala ženu na Ministerstvo vnitra. Tam by ale se svým nárokem neuspěla. Speciální odškodňovací zákon z roku 2009 podle ÚS není překážkou pro soudní dořešení sporů, které začaly před jeho účinností, podle starších předpisů, konkrétně podle zákona z roku 1958. Výsledek řízení ale stále zůstává otevřený.

5.2.2015 – Šanci pro lidi, kteří usilují o náhradu za majetek zanechaný na Podkarpatské Rusi, oživil ve čtvrtek Ústavní soud (ÚS). Jeho verdikt se ale týká jen těch, kteří se o majetek začali hlásit před rokem 2009, kdy vstoupil v platnost speciální odškodňovací zákon. ÚS tak rozhodl v případu ženy, která se o něj soudí už roky.

17.2.2015 – Odškodnění českým rodinám, které přišly v důsledku událostí druhé světové války o svůj majetek na Podkarpatské Rusi, by mohlo již brzy směřovat i vnoučatům a dědicům původních vlastníků.

16.4.2016 – Odškodnění za majetek zanechaný na Podkarpatské Rusi možná získají i potomci původních českých vlastníků. Sněmovna dala návrhu šanci.

23.6.2016 – Ústavní soud (ÚS) dal ženě šanci na peněžní náhradu za půdu, o kterou její babička přišla po předání Podkarpatské Rusi Sovětskému svazu. Náhradu nezískala kvůli tomu, že babička nehospodařila v jednotném zemědělském družstvu, nebyla ani drobným zemědělcem. Ve sporu jde o víc než pět milionů korun, znovu jej musí projednat Obvodní soud pro Prahu 1.

18.10.2016 – Už druhá novela zákona by měla pomoci  zmírnit majetkové křivdy Čechů, kteří museli v roce 1945 zanechat majetek na Podkarpatské Rusi. Novela je ve sněmovně před druhým čtením, a velká shoda na ní nepanuje. A to ani v odhadovaných počtech odškodněných, ani v objemu potřebných peněz, jak píše Kristián Chalupa na webu Hlídací pes.

14.7.2018 – ROZHOVOR Zakarpatská Ukrajina v minulosti i v současnosti slouží jako dodávka mladé krve, „kanónenfutru“ do nejrůznějších míst konfliktů. Bylo to na Dukle, za Sovětského svazu a je to i dnes vzhledem ke konfliktu na východě republiky s Ruskou federací. Sliby vůdce českých republikánů Miroslava Sládka o znovupřipojení k Československu se staly jen záminkou nacionalistů k upevnění Ukrajiny a rusínská národnost vlastně neexistuje. Třiaosmdesátiletý Libor Chytílek, vedoucí brněnského Klubu přátel Podkarpatské Rusi, který byl v Zakarpatí téměř dvěstěkrát a jehož otec tam za prvorepublikového Československa několik let pracoval, v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz připomíná mnohdy opomíjené historické souvislosti. Upozorňuje také na „čachry“, které se děly ohledně získávání víz, i na to, že na jedné straně deklarujeme životní nutnost získávání dalších pracovníků, ale praxe je naprosto odlišná a Polsko či Maďarsko nás v tomto daleko předbíhají. Na rozdíl od řady krajů, měst a obcí v ČR mnohá ministerstva pozapomínají, že se na masarykovskou první republiku lidé stále ještě dívají jako na období, kdy v těchto mnohdy bohem zapomenutých místech bylo nejlépe...

19.1.2019 – Galerie Josefa Sudka vystavuje fotografie učitele Bohumila Vavroušky z jeho prvorepublikových cest po Haliči, Bukovině a Podkarpatské Rusi.

19.1.2019 – Galerie Josefa Sudka vystavuje fotografie učitele Bohumila Vavroušky z jeho prvorepublikových cest po Haliči, Bukovině a Podkarpatské Rusi.

19.1.2019 – Galerie Josefa Sudka vystavuje fotografie učitele Bohumila Vavroušky z jeho prvorepublikových cest po Haliči, Bukovině a Podkarpatské Rusi.