MojeCelebrity.cz

9.1.2022 – Mimořádné zákonné navýšení důchodů kvůli vysoké inflaci, tedy prakticky drahotě, si v letošním roce vyžádá zřejmě 17 až 17,5 miliardy korun. Navíc pravděpodobně nastane kvůli rychlejšímu růstu cen o měsíc dříve, tedy v červnu. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedla předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) odmítl sdělit, kolik peněz bude jeho ministerstvo požadovat navíc při jednáních o rozpočtu na letošní rok. S výdaji navíc se navíc počítá i kvůli mimořádnému příspěvku na bydlení, které poputuje k lidem postižených eneregetickou krizí. Podle odboráře Josefa Středuly se navíc musí myslet i na další dávky.

14.5.2022 – Vládní „Deštník proti drahotě“ už schytává kritiku nejen z řad opozice. K tomu, nakolik vládní „deštník“ skutečně chrání před „drahotou“, se vyjádřil exministr financí Miroslav Kalousek. „Nelze chránit lidi před drahotou roztáčením inflační spirály,“ kritizuje Fialův kabinet za některé představené kroky. Po jednom z představených opatření „proti drahotě“ pak rovnou zanechal vzkaz premiéru Petru Fialovi (ODS). Vzkazuje mu, že tím krokem vláda rozpoutá další zdražování.

21.8.2021 – Rozpočet pro české předsednictví v Evropské unii, které začne za necelý rok, ve výši 1,24 miliardy korun v některých položkách zřejmě nebude dostatečný, vláda proto v pondělí bude jednat o jeho navýšení o 200 milionů korun. Vyplývá to ze zprávy k vyhodnocení příprav, kterou kabinet projedná a kterou má ČTK k dispozici. Materiál hovoří také o dodatečném navýšení personálních kapacit o zhruba 30 míst ve státní službě a na stálém zastoupení v Bruselu. Že není rozpočet konečný, přiznal premiér Andrej Babiš (ANO) na konci června po kritice ekonomů, investorů a dalších osobností – ti měli původní částku 1,24 miliardy za nedostatečnou. Uvedl tehdy, že celkový rozpočet ještě navýší požadavky jednotlivých ministerstev při vyjednávání o státním rozpočtu na příští rok. Česko bude předsedat EU ve druhé polovině příštího roku.

18.11.2018 – Zbytečné vyčkávání před přihlášením na úřad práce, nepřesné výpočty, drobná opomenutí i ztracené dokumenty o zaměstnání. To všechno může mít dopad na výši starobního důchodu. „Jsou dva důležité faktory. Prvním z nich jsou příjmy, které často ovlivnit nemůžeme, a pak jsou to doby pojištění. Tam už to ovlivnit můžeme,“ řekla ve studiu Blesku expertka na výpočty důchodu Eva Nešverová.

30.12.2018 – Začátek vytouženého důchodu se může pro nepřipravené velmi rychle proměnit v peklo. Když se totiž stárnoucí lidé nehýbou a s nikým nemluví, mohou ztratit energii a vůli žít. Ve studiu Blesku to řekla Dana Steinová, expertka na stárnutí, která se seniorům věnuje přes 30 let. „Když seniory v důchodu opustí životní partner, mají pocit, že jsou na dně a bylo by nejlepší, kdyby umřeli,“ uvedla v rozhovoru s tím, že důchod na vesnici je snazší, protože lidé mají kolem sebe více aktivit a sousedy.

29.11.2020 – Pokles ekonomiky v důsledku covidové krize a snížení daní schválené Poslaneckou sněmovnou mohou zasadit hluboké rány do rozpočtů krajů a obcí. Rozpočet města Pardubice, který bude ke schválení předložen na příštím zasedání zastupitelstva ale s poklesem příjmů nepočítá.

23.5.2022 – Česká republika čelí bezprecedentní inflaci. Vláda uvádí, že letos na opatření proti drahotě vydá zhruba 100 miliard korun. Podle opozice je to málo a reálně vydá daleko méně. S reformami kabinetu Petra Fialy má pomoci obnovená Národní ekonomická rada vlády (NERV). „Inflace není vůbec pod kontrolou,“ uvedl v pořadu Interview ČT24 ekonom a člen NERV Petr Zahradník s tím, že vládní deštník proti drahotě je nedostatečný. Přednesl možnosti, jak by vláda měla s vysokou inflací bojovat.

21.9.2020 – Vláda v pondělí schválila návrh valorizace důchodů na příští rok. U průměrného starobního důchodu by podle něj přidání mělo činit 839 korun měsíčně, informovala ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) na twitteru. Navýšení důchodů podle stanovených pravidel nařizuje vládě zákon. Podle předpisu by všichni lidé s nějakou penzí měli od ledna dostat 60 korun navíc a k tomu by se jim měla o 7,1 procenta zvednout zásluhová část penze. U lidí, kteří nyní pobírají méně než 14.449 korun, bude přidávaná částka nižší.

19.8.2021 – V době historicky nejvyššího schodku státního rozpočtu vláda prosazuje opatření, která výrazně a hlavně dlouhodobě navýší státní výdaje. Podle hlavního ekonoma investiční skupiny Natland Petra Bartoně si svazujeme ruce. Takto nekoncepční navýšení důchodů považuje za předvolební úplatek a levnější by pro stát bylo dát každému důchodci 100 000 korun jednorázově. V pořadu Epicentrum Blesk Zpráv také upozorňoval na to, že současná míra inflace je větší, než se zdá a kromě stavebních materiálů a pohonných hmot budou nadále zdražovat i věci běžné spotřeby a hlavně služby.

2.11.2012 – Ceny nejrůznějšího zboží, potravin a služeb v ČR rok od roku stoupají. Podle analýzy Českého statistického úřadu (ČSÚ) jsou příčinou vyšší daně, přesněji obě sazby DPH. V drahotě zboží pak dokonce doháníme i Řecko. V rámci EU jsme totiž – po Řecku – druhou zemí, kde se zvyšování daňových sazeb podílí na růstu spotřebitelských cen.

24.5.2022 – Vláda Petra Fialy (ODS) už pochopila, že českým občanům brutálně klesá životní úroveň a začínají se ozývat. Proto se snaží zakrýt svou faktickou nečinnost v boji s inflací marketingovým webem Deštník proti drahotě. Ten ale pomoc nepřináší.

26.5.2022 – Výkonná rada podporuje vládu Petra Fialy a veškeré její kroky v boji proti drahotě, růstu inflace, cen energií, pohonných hmot a dalších komodit, které negativně dopadají na české domácnosti i podnikatele.

7.6.2022 – Předseda hnutí SPD Tomio Okamura na svém facebooku představil 10 bodů proti drahotě. „Inflace v České republice dosahuje již 15 %. V důsledku toho klesla v letošním prvním čtvrtletí reálná průměrná mzda (po odečtení inflace) v průměru o 3,7 %. Je to nejvýraznější pokles průměrné reálné mzdy za celou dobu existence České republiky. Na stále více domácností navíc dopadá drahota, zmenšují se jim úspory a rostou jejich základní životní výdaje,“ poznamenal Okamura ve svých denních aktualitách.

1.8. (15 dnů) – Opatření proti drahotě v podání české vlády nenacházejí u občanů Česka příliš pochopení, protože se některým zdají neúčinná, jiným zbytečná a kladné ohlasy mimo vládní kruhy nevzbudil ani Fialův Deštník proti drahotě. Lidé jsou zklamaní o to více, když vidí, že jinde vlády lidem pomáhají. Nulová daň na potraviny nebo daň z mimořádného zisku? Někde to jde, u nás zatím ne. Ekonom Lukáš Kovanda se podělil o názory na daná témata.

17.2.2015 – Štěstí už měl v letošní sezoně prý dost, proto s medailí z blížícího se mistrovství světa nepočítá. Skokan na lyžích Roman Koudelka je připravený ve švédském Falunu o stupně vítězů bojovat, ale mezi žhavé aspiranty na zisk cenného kovu se nepočítá.

14.4.2021 – Expertka na Blízký východ a severní Afriku Kristýna Stejskalová sděluje, co nám z oněch lokalit novodobě hrozí. Varuje před příchodem migrantů, kteří s sebou do Evropy přinášejí „ideje“ Islámského státu. „Někteří přicházejí s cílem to tady zničit. Mizí naše schopnost bojovat za svou vlast,“ upozorňuje v rozhovoru pro server Kupředudominulosti.cz.

8.12.2015 – Poslanecký klub strany Úsvit – Národní Koalice na svém zasedání rozhodl, že podpoří státní rozpočet jen v případě, že vláda bude investovat do obrany České republiky před imigrační krizi a terorismem. Současný rozpočet totiž vůbec nepočítá s tím, že do Evropy i příští roky budou přicházet nelegální imigranti. Přitom sama Evropská komise odhaduje, že jen do roku 2017 přijde do Evropské unie 3 miliony imigrantů, což je 3x více než letos.

6.11.2018 – Každý, koho v dohledné době čeká odchod do důchodu, by si měl pečlivě ohlídat, kdy o něj zažádá. I pár dnů totiž může hrát významnou roli, upozorňuje expertka na výpočty důchodů Eva Nešverová. Zákon totiž odpracované roky zaokrouhluje dolů a lidem se tak snadno mohou „vypařit“ i celé odpracované měsíce. „Lepší je pár dnů přesluhovat a mít důchod o pár set korun vyšší,“ řekla ve Studiu Blesk.

22.12.2013 – Prezident Miloš Zeman dnes podepsal státní rozpočet na příští rok, který počítá se schváleným schodkem 112 miliard korun. ČTK to sdělil prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Rozpočet ve čtvrtek schválila Sněmovna podle návrhu úřednické vlády Jiřího Rusnoka. Prezidentem podepsaný rozpočet současně mění rozpočet na letošní rok. Poslanci schválili navržené snížení jeho celkových příjmů a výdajů shodně o 4,4 miliardy korun, schodek zůstal stejný. 

22.12.2013 – Prezident Miloš Zeman v neděli podepsal státní rozpočet na příští rok. Ten počítá se schodkem 112 miliard korun. Informoval o tom prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Rozpočet ve čtvrtek schválila Sněmovna podle návrhu vlády Jiřího Rusnoka. Prezidentem podepsaný rozpočet současně mění rozpočet na letošní rok. Poslanci schválili navržené snížení jeho celkových příjmů a výdajů shodně o 4,4 miliardy korun, schodek zůstal stejný.