MojeCelebrity.cz

3.4.2022 – Zvládání migrace z Ukrajiny dosud stálo ministerstvo vnitra deset miliard korun. Uvedl to v České televizi ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) s tím, že celkové náklady migrační krize vyčísluje ministerstvo financí. Podle Rakušana ministerstvo vnitra za řešení migrační otázky zaplatí asi 20 až 30 miliard korun.

20.9.2015 – Jedním z nejčastěji používaných slov v článcích a komentářích k problému migrace, je slovo krize. Píše se o migrační krizi, o uprchlické krizi, případně o akutní migrační krizi. Krize, krize, krize. Podívejme se na problém migrační krize z hlediska významu slova krize jako jedné z pěti částí klasické antické tragédie. Těmi jsou, podle Aristotela, expozice, kolize, krize, peripetie a katastrofa.

3.4.2022 – Až půl milionu uprchlíků nejspíše dorazí přímo do České republiky. Počítá s tím jeden ze scénářů ministerstva vnitra, poznamenal v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Nyní je u nás asi 300 tisíc Ukrajinců, z toho 257 tisíc je registrováno. Migrační krize pak vnitro stála asi 10 miliard. Rakušana v pořadu griloval exministr vnitra i stínová ministryně, především kvůli absenci jednotného plánu na zvládnutí krize. Ministr se bránil, podle něj plán vzniká a vzniká i pozice koordinátora krize.

11.10.2017 – Na návrh Ministerstva vnitra vláda dnes, 11. října 2017, schválila uvolnění dalších peněz na pomoc jiným státům při řešení migrační krize. Ministerstvo tak v rámci programu na pomoc uprchlíkům uvolní dalších 47 milionů korun. Peníze půjdou do Iráku a na společný česko-italský projekt v Pobřeží slonoviny.

1.10.2016 – REPORTÁŽ Nic se neděje a navíc Němci prý pochopili. Migrační vlna, kterou jsme zažili loni, může být časem vnímána podle ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) jako velmi slabá. „Migrační vlny, které mohou přicházet právě z oblasti Afriky, mohou být výrazně větší,“ uvedl Chovanec na debatě s občany v Novém Jičíně. K otázce migrační krize také řekl: „Asi bychom se nebránili jako Česká republika, kdyby prokazatelně do Evropy přišlo 100 tisíc uprchlíků, prokazatelně registrovaných, prověřených, tak určitě tato země nebude mít problém na své území nějakou část lidí přijmout. Vzpomeňte si na dobu Balkánských válek.“

18.2.2016 – Migrační krize není minulostí, ale může být hrozivou budoucností, prohlásil prezident Miloš Zeman. Uvedl to poté, co se ve čtvrtek sešel se svým slovinským protějškem Borutem Pahorem. Na řešení migrační krize se dvojice politiků neshodla, slovinský prezident se vyslovil pro přerozdělování uprchlíků v rámci Evropské unie. Uvedl také, že se některá slovinská stanoviska od těch českých a visegrádských liší.

4.4.2017 – Na rozdíl od zprávy Jana Krotkého „Zvládlo Česko apokalypsu? Jak obstála média v době migrační krize“ (http://www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Jan-Krotky-Zvladlo-Cesko-apokalypsu-Jak-obstala-media-v-dobe-migracni-krize-481816 http://hlidacipes.org/zvladlo-cesko-apokalypsu-jak-obstala-media-v-dobe-migracni-krize/) se obejdeme bez statistických dat, skandální počínání českých médií dokážeme to výčtem věcí, o nichž opomněla informovat. Z hlouposti žurnalistů, záměrně nebo z kombinace obou příčin.

29.11.2018 – Praha by mohla získat od státu zámek na Veleslavíně výměnou za 16 parcel v Letňanech, kde by podle představ premiéra Andreje Babiše (ANO) měla vzniknout takzvaná vládní čtvrť pro státní úředníky. Premiér to dnes uvedl na twitteru. Pozemky mají podle něj hodnotu 350 milionů korun, zámeček se měl původně dražit s vyvolávací cenou 382 milionů. Postavit úřednický komplex je ekonomicky výhodnější než platit nájmy a investovat do stávajících budov úřadů, napsal dále premiér. Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) myšlenku vládní čtvrti opakovaně odmítl. Praha by mohla získat od státu zámek na Veleslavíně výměnou za 16 parcel v Letňanech, kde by podle představ premiéra Andreje Babiše (ANO) měla vzniknout takzvaná vládní čtvrť pro státní úředníky. Premiér to dnes uvedl na twitteru. Pozemky mají podle něj hodnotu 350 milionů korun, zámeček se měl původně dražit s vyvolávací cenou 382 milionů. Postavit úřednický komplex je ekonomicky výhodnější než platit nájmy a investovat do stávajících budov úřadů, napsal dále premiér. Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) myšlenku vládní čtvrti opakovaně odmítl. Pozemky, o které by měl stát podle Babiše zájem, mají celkovou rozlohu 354.000 metrů čtverečních. "Hrubý odhad nákladů na výstavbu administrativního komplexu v Letňanech, ve kterém by bylo umístěno více než deset tisíc zaměstnanců (celkem jich je v Praze víc než 37 tisíc), je deset miliard korun," napsal premiér. Za stávající situace by podle premiéra stát v příštích deseti letech musel vynaložit pět miliard korun za komerční nájmy kanceláří pro úředníky, 13 miliard korun za provoz a údržbu stávajících objektů a sedm miliard za investice do energeticky nevyhovujících a zanedbaných budov. V případě stavby vládní čtvrti by se státní pokladna těmto nákladům vyhnula, prodejem uvolněných budov by navíc stát získal 7,5 miliardy korun, uvedl Babiš. Plán vybudování vládní čtvrti odmítl primátor Hřib hned poté, co Babiš nápad v souvislosti s veleslavínským zámkem před časem oprášil. Praha by podle něj měla mít spíš více lokálních center, ve kterých budou lidé zároveň žít i pracovat. Čistě kancelářská čtvrť, která se večer kompletně vylidní, jde proti této představě. Názor Hřib zopakoval v dnešních Hospodářských novinách. Výměnu zámku na Veleslavíně za jiné nemovitosti zástupci nové koalice Pirátů, Prahy Sobě a Spojených sil pro Prahu neodmítají. Radní pro majetek Jan Chabr (Spojené síly/TOP 09) například v minulosti uvedl, že zámeček by bylo možné směnit za hasičské zbrojnice v majetku města, o které projevilo zájem ministerstvo vnitra. Praha o možnosti zámek získat dále jedná. Zámek s historickým parkem, který se rozkládá na třech hektarech, pochází asi z roku 1725. Byl postaven podle plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera pro císařovnu Amálii Brunšvickou. Naposledy byl areál rekonstruován v roce 1986. V roce 2015 převzal barokní zámek od ministerstva práce a sociálních věcí Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Původně chtěl památku koncem listopadu vydražit, ministerstvo kultury však stáhlo souhlas, který je pro dražbu nutný.

24.10.2019 – Ministerstvo vnitra chce pro případ nové migrační vlny uzákonit, aby o udělení azylu uprchlíkům bylo možné výjimečně rozhodnout do 30 dnů. Toto řízení v případě zvláštní situace má zavést novela azylového zákona. Podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) má být pojistkou, která by byla použita na základě rozhodnutí vlády v případě nadměrného přílivu nelegálních migrantů. Hamáček to dnes uvedl ve Sněmovně v reakci na dotaz poslankyně SPD Karly Maříkové.

25.10.2019 – Ministerstvo vnitra chce pro případ nové migrační vlny uzákonit, aby o udělení azylu uprchlíkům bylo možné výjimečně rozhodnout do 30 dnů. Toto řízení v případě zvláštní situace má zavést novela azylového zákona. Podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) má být pojistkou, která by byla použita na základě rozhodnutí vlády v případě nadměrného přílivu nelegálních migrantů. Hamáček to dnes uvedl ve Sněmovně v reakci na dotaz poslankyně SPD Karly Maříkové.

5.2.2020 – Ačkoliv se o tématu již tolik nemluví, Evropu stále sužuje migrační krize, informuje server Gatestone Institute. Prý se mnohonásobně zvýšila činnost pašeráckých gangů, které si mohou přijít až na sedm miliard eur ročně (175 miliard korun). Největším obtížím čelí Maďarsko, kde pašeráci vyhloubili několik tunelů přímo pod ploty na hranicích se Srbskem, kde se skrze tzv. balkánskou cestu snaží do Evropy proniknout statisíce migrantů.

7.9.2016 – ROZHOVOR „Evropa, zvláště ta západní, má už naplněnou svoji kapacitu, co se týká přijímání uprchlíků, a tak ty důsledky teď budou spíše dopadat na středoevropské státy,“ myslí si bývalý nejvyšší vojenský velitel české armády generál Jiří Šedivý, v současnosti pedagog vysoké školy CEVRO Institut. Ten také dává za pravdu ministru vnitra Chovancovi, že na jaře může vypuknout další velká migrační krize. Ke klesající popularitě kancléřky Merkelové v Německu pak říká: „Proč německá vláda investuje miliardy do vyřešení migrační krize, která může mít nejisté výsledky a značná rizika, a nesměruje raději finance na podporu rodin? Tak to, bohužel, obecně funguje ve většině Evropy včetně Česka.“

7.1.2021 – Firmy a podnikatelé žádají po státu kvůli proticovidovým opatřením odškodné za více než devět miliard korun. Na ministerstva vnitra a zdravotnictví přišlo ke konci loňského roku 641 žádostí. Píše o tom deník E15. Ministerstvo vnitra registrovalo žádosti za 5,6 miliardy korun, ministerstvo zdravotnictví za 3,6 miliardy. Ministerstvo vnitra, které má vyřizování žádostí na starosti, kvůli tomu najalo šest advokátních kanceláří. Hodnotu zakázky vyčíslilo na 24,7 milionu korun bez DPH, tedy zhruba 30 milionů korun s daní.

20.5.2018 – Německý ministr financí za sociální demokracii Olaf Scholz odhaduje, že migrační krize vyjde státní kasu ještě na desítky miliard eur. Do roku 2022 počítá dokonce se 78 miliardami eur, tedy asi se dvěma biliony korun.

25.2.2016 – Evropa v otázkách migrační krize váhá, nereaguje a věci neřeší, řekl ve čtvrtek novinářům v Brně bývalý prezident Václav Klaus. Podle něj chybí v Evropě rezolutní slovo k dnešní migraci. V pohledu na migraci se shodl s hejtmanem Michalem Haškem (ČSSD), se kterým se v Brně setkal na krajském úřadě. Podle Haška selhávají evropské elity a řešení migrační krize nezvládají.

7.3.2016 – Evropská unie by měla upravit svůj rozpočet, aby měla dostatek peněz na řešení migrační krize. Je o tom přesvědčen šéf TOP 09 Miroslav Kalousek, který je také pro záložní plán, který počítá s přísnou regulací západobalkánské migrační trasy. Řešením migrace se dnes budou zabývat lídři evropských států na summitu s Tureckem v Bruselu.

15.6.2016 – Reportéři pokrývající migrační krizi jsou prý vystaveni mimořádně silnému emočnímu tlaku. Aspoň to tvrdí v britském deníku Guardian Hannah Storm, ředitelka International News Safety Institute, který se tímto doposud ne příliš akcentovaným aspektem migrační krize zabývá.

21.10.2016 – REPORTÁŽ O fatálním selhání politiků hovořil v souvislosti se sloučením elitních útvarů bývalý policejní prezident Martin Červíček na besedě v Olomouci: „Najednou to nebyl odborný problém, ale politický souboj,“ popsal. Červíček se obává, že dnes chybí jasná vize a vyslovil přání, aby policie už nebyla „hračkou v rukou politiků“. Jako lídr kandidátky ODS se vyjádřil i k sestavování koalice bez vítězného ANO v Královéhradeckém kraji a k výsledkům Babišova hnutí zmínil: „Dřív vyluxovali pravici, teď levici.“ Na téma migrační krize také uvedl: „Myslíte si, že nelegální prostředí a organizovaný zločin teď chvíli spí a čeká, co bude? Ne. Trvá asi rok a půl, než se migrační vlna přesídlí z jednoho směru na druhý.“ Na setkání přišel i bývalý ministr vnitra Ivan Langer.

7.6.2021 – Přínosy podpory pro migrační politiku nejsou jasné, ministerstvo vnitra konkrétní dopady nesleduje. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).

5.2.2010 – Poslanci schválila vydání dluhopisů za 153 miliard korun na krytí letošního schodku státního rozpočtu. Schválený schodek má být 163 miliard korun. Navíc sněmovna schválila vydání dodatečných dluhopisů za 14 miliard korun na krytí schodku loňského rozpočtu. Ten měl být 38 miliard, nakonec vzrostl na 192 miliard.