MojeCelebrity.cz

9.5. (10 dnů) – Německý kancléř Friedrich Merz prohlásil, že je mnohem optimističtější ohledně budoucnosti Severoatlantické aliance, než jak to vnímal před pár měsíci po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu. „Co se změnilo, je to, jak začali jednat evropští partneři v NATO,“ uvedl po setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Merz zároveň uvedl, že hlavní mocnosti v NATO se shodly na vyhlášení třicetidenního příměří na Ukrajině a nyní je míč na ruské straně. „Je to další významný test, zda Vladimir Putin opravdu chce mír,“ řekl Merz.

9.5. (10 dnů) – Německý kancléř Friedrich Merz prohlásil, že je mnohem optimističtější ohledně budoucnosti Severoatlantické aliance, než jak to vnímal před pár měsíci po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu. „Co se změnilo, je to, jak začali jednat evropští partneři v NATO,“ uvedl po setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Merz zároveň uvedl, že hlavní mocnosti v NATO se shodly na vyhlášení třicetidenního příměří na Ukrajině a nyní je míč na ruské straně. „Je to další významný test, zda Vladimir Putin opravdu chce mír,“ řekl Merz.

11.4. (38 dnů) – Na konci února vyhrál šéf CDU Friedrich Merz v Německu volby. Ale ještě než se stal kancléřem, začala v průzkumech posilovat Alternativa pro Německo (AfD). V jednom z nich se dokonce stala nejsilnější stranou. A nabízí se otázka, co se stane, až Merz v květnu usedne do kancléřského křesla a začne realizovat svou politiku. Např. v oblasti energetiky. Už teď totiž Němcům sdělil, že jim ceny za vytápění fosilními palivy dál poletí vzhůru.

22.1.2022 – Německá Křesťanskodemokratická unie (CDU) na dnešním digitálním sjezdu zvolila novým předsedou Friedricha Merze, který v čele největší opoziční strany střídá dosavadního šéfa Armina Lascheta. Delegáti sjezdu dnešní volbou podle očekávání potvrdili prosincový výsledek vnitrostranického referenda, jež se pro Merze jasnou většinou hlasů vyslovilo. Merz nyní musí stranu sjednotit, vyvést CDU z vnitřní krize po loňské porážce v parlamentních volbách a najít nový směr, který strana po politickém odchodu své kancléřky Angely Merkelové hledá. To vše již Merz v projevu přislíbil.

15.5. (4 dny) – Německý kancléř Friedrich Merz po nástupu do funkce kancléře přitvrdil na všech frontách. Oznámil zpřísnění migrační politiky, tvrději vystupuje proti Rusku a německou ekonomiku se rozhodl podpořit uvolněním dluhových brzd. Jenže současně Němcům vzkázal, že chtějí-li opravdu něco změnit, musejí zase začít víc pracovat. A přišla reakce.

21.12.2024 – Německý kancléř Olaf Scholz, předák parlamentní opozice Friedrich Merz i spolupředsedkyně opoziční strany Alternativa pro Německo (AfD) Alice Weidelová dnes vyjádřili zděšení nad incidentem v Magdeburku, o kterém městská i regionální správa hovoří jako o pravděpodobném útoku.

23.2.2025 – Volby v Německu podle nejnovějších prognóz vyhrává koalice CDU/CSU. Po čtyřech letech se tak z opozice CDU/CSU vrací do vlády. Olafa Scholze tedy ve funkci německého kancléře může vystřídat Friedrich Merz. Druhý nejlepší výsledek má ve volbách AFD s téměř 20 %. Scholzova SPD ve volbách zatím získala jen 16 %.

24.2.2025 – Komentátor Petr Holec tvrdí, že už druhý den po sečtení hlasů v německých předčasných parlamentních volbách to vypadá, že vládu bude tvořit vítězná konzervativní CDU/CSU s dosud vládnoucí levicovou SPD. Aspirant na post kancléře Friedrich Merz už totiž vyhlásil, že s druhou AfD vyjednávat vůbec nebude. Podle Holce tak Merz vlastně potvrdil kritická slova amerického viceprezidenta J.D. Vanceho, že evropské státy „se bojí voličů“ a demokracie.

1.4. (48 dnů) – Šéf CDU Fridrich Merz by se měl stát příštím spolkovým kancléřem. Jenže podle nejčtenějšího německého listu se lidé v CDU začínají na Merze pořádně zlobit. Svou roli v tom prý hraje i Alternativa pro Německo. Vzhledem k tomu, že Merz s touto stranou odmítá spolupracovat, sociální demokraté se cítí silní v kramflecích a vůči příštímu kancléři vystupují velmi tvrdě. Navíc nelze vyloučit, že příští německá koalice v některých věcech napodobí Donalda Trumpa.

14.4. (35 dnů) – Šéf německé CDU Friedrich Merz je stále blíž kancléřskému postu a jako velmi pravděpodobný budoucí kancléř, za něhož se postaví CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), vyrukoval s jedním číslem. V době, kdy bude kancléřem, prý do Německa nepustí víc než 99 999 žadatelů o azyl. A přišlo varování.

6.5. (13 dnů) – V Německu došlo k unikátní situaci. Friedrich Merz nebyl zvolen spolkovým kancléřem, ačkoliv měly CDU-CSU a SPD na papíře poslanců dost. V tajné volbě jich však pro Merze nehlasovalo dost. Že se Merz nestal německým kancléřem tak vytváří nepříjemnou situaci pro pirátskou europoslankyni Markétu Gregorovou. Ta už totiž médiím poskytla vyjádření k jeho zvolení.

12.5. (7 dnů) – Berlín už nehodlá zveřejňovat podrobné údaje o dodávkách zbraní na Ukrajinu. Chtějí tak Němci zastřít nedostatečnou vojenskou pomoc zemi, která se už více než tři roky brání rozsáhlé ruské invazi? Nebo je kancléř Friedrich Merz „dobrý hráč šachu“, jenž přemýšlí několik tahů dopředu a protivníkovi své tahy neprozrazuje? Ukrajinci v tom nemají jasno.

12.1.2024 – Severoatlantická aliance (NATO) vydala varování, že Rusko proti spojencům a partnerům NATO používá konvenční, kybernetické a hybridní prostředky včetně dezinformací a rozhodla se na nejčastější z nich upozornit. „NATO nenapadlo Gruzii. NATO nenapadlo Ukrajinu. To udělalo Rusko,“ brání se aliance dezinformaci, že byla „agresivní“. S Ruskem se prý snažila o mírovou spolupráci, avšak vše nakonec zmařila Moskva. Vysvětlila také, co je pravdy na tom, že „NATO obkličuje Rusko“ a došlo i na Kosovo či Libyi.

23.3.2022 – Severoatlantická aliance musí zajistit, aby se válka nerozšířila mimo Ukrajinu a aby nepřerostla v konflikt mezi NATO a Ruskem. Prohlásil to dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg před čtvrtečním aliančním summitem. Ten podle šéfa NATO schválí umístění čtyř nových bojových uskupení na východním křídle aliance, a to v Bulharsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku. Stoltenberg rovněž řekl, že na stole není případné členství Ukrajiny v NATO.

9.12.2024 – Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí v Kyjevě přijal lídra německé konzervativní unie CDU/CSU Friedricha Merze, který je nejvážnějším aspirantem na křeslo spolkového kancléře. Zelenskyj zopakoval, že Ukrajina potřebuje západní zbraně, aby mohla z pozice síly vyjednat příměří s Ruskem. Zelenskyj také nadále trvá na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu a na jejím vstupu do EU a NATO.

12.7.2016 – „Vedení NATO musí pochopit, že všechny jeho operace povedou k tomu, že my (Rusko) budeme nuceni vytvořit tu rovnováhu sil, která na kontinentu existovala do té doby, než se Severoatlantická aliance rozhodla vytvořit ‚kontra-potenciál‘ na hranicích, které se již staly hranicemi NATO,“ uvedl stálý představitel Ruské federace v NATO Alexander Gruško po svém návratu ze summitu ve Varšavě.

29.11.2016 – Zvolený prezident USA Donald Trump vyvolal svým prohlášením o utlumení financování NATO překotné výkřiky bruselské kavárny, včetně její pražské pobočky, na téma NATO, o našich údajných závazcích vůči NATO na financování zbrojení, o údajných závazcích NATO vůči pobaltským zemím a Polsku, o údajném ohrožení naší bezpečnosti, a další kvokání na zcela virtuální témata.

20.4.2018 – ROZHOVOR „Pokud jsme součástí NATO, pokládám za přirozené, že spojence podporujeme. Jiná věc je, když v dílčích věcech nesouhlasíme, zda jsme schopni své stanovisko zformulovat a prosadit. Ale řada lidí v ČR se stále na NATO dívá jako na něco, co je vně nás, k čemu nepatříme. A tady bych podtrhl, že v čele vojenské části NATO máme českého generála. Netvařme se, že nejsme součástí NATO,“ upozorňuje v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz Petr Gazdík, předseda Starostů a nezávislých.

7.9.2021 – Novinář a bezpečnostní analytik Jan Schneider nechápe komentáře velvyslance České republiky při NATO Jakuba Landovského, který se snaží organizaci vyvinit z dění v Afghánistánu. Landovský prohlásil, že vinu za špatnou zpravodajskou činnost nenese NATO, ale jednotlivé členské státy. „Učebnicový příklad, jak se podělit o odpovědnost za průšvih jeho rozblemtáním,“ píše ironicky Schneider s tím, že jde přece o identické subjekty, protože členské státy NATO tvoří samotnou organizaci NATO.

14.3.2022 – Ukrajina měla být dávno v NATO nebo v EU, měli jsme jim posílat víc zbraní. Takové názory se po invazi na Ukrajině množí nejen na sociálních sítích. Ovšem průzkumy společnosti Pew Research Center hovoří celkem jasně. V roce 2015 Ukrajinu v EU nechtělo ani Německo ani Francie, v NATO zase Německo a Itálie. A Němci odmítali dodávky zbraní pro Ukrajinu dlouhodobě. Průzkum z roku 2015 se zabýval také otázkou, zda by země NATO přišly na pomoc členům NATO, které by napadlo Rusko. Výsledky asi moc lidí nepotěší.