MojeCelebrity.cz

5.8.2016 – ROZHOVOR Místopředsedkyně TOP 09 a poslankyně Helena Langšádlová říká, že rozmístění vojáků NATO na hranicích s Ruskem je v pořádku. „Je zcela na místě, že pobaltské státy a Polsko jsou velmi znervózněny, zvláště pokud se v ruských médiích hovoří o tom, jak rychle by se ruská armáda dostala například do Varšavy. Musíme si uvědomit, že pobaltské země i Polsko jsou státy, které mají tragické zkušenosti s Ruskem ze své historie,“ vysvětluje Langšádlová.

5.8.2016 – ROZHOVOR Místopředsedkyně TOP 09 a poslankyně Helena Langšádlová říká, že rozmístění vojáků NATO na hranicích s Ruskem je v pořádku. „Je zcela na místě, že pobaltské státy a Polsko jsou velmi znervózněny, zvláště pokud se v ruských médiích hovoří o tom, jak rychle by se ruská armáda dostala například do Varšavy. Musíme si uvědomit, že pobaltské země i Polsko jsou státy, které mají tragické zkušenosti s Ruskem ze své historie,“ vysvětluje Langšádlová.

5.11.2021 – Nově vzniklý post člena vlády pro vědu, výzkum a inovace by mohla obsadit poslankyně TOP 09 Helena Langšádlová. Jde podle ní o zásadní oblast s ohledem na budoucnost a prosperitu České republiky. „Je to resort, kde se dá ovlivnit, jakou zemí do budoucna budeme,“ kvituje Langšádlová, že nový vládní resort dostane TOP 09. Zda jej opravdu obsadí ona, to ale Langšádlová zatím nechce komentovat.

27.1.2017 – ROZHOVOR Pokud budou sílit protiunijní politické strany v Evropě, může to mít tragický vývoj jako konflikty mezi evropskými státy. Tak vidí situaci místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová s tím, že by došlo k ekonomickému propadu. Žádný stát Evropy nemůže samostatně čelit tak velkým hráčům, jako jsou Čína, Indie nebo Amerika. Měli bychom však aktivněji zbrojit a investovat více do své obrany. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz také vyzdvihla migrační politiku v Americe, kde nejen prověřují každého přistěhovalce, ale také poskytují rozsáhlou humanitární pomoc. A jak uspěje Donald Trump? Jeho názory se teprve vyvíjejí, tvrdí Langšádlová.

24.2.2022 – Celý svět se ve čtvrtek probudil do války. Ruský prezident Vladimir Putin nařídil útok na Ukrajinu. A ostré boje se nevedou jenom na východě země, ale po celém území Ukrajiny. Ruské síly útočí nejen na vojenské cíle, ale také na civilisty obývané sídliště. V odpoledních hodinách metropolí otřásly masivní exploze a v Kyjevě platí zákaz vycházení. Situace eskaluje každou minutou. 24. 2. Začala válka na Ukrajině. Na území vstoupilo Rusko spolu s Běloruskem24. 2. Prezident Miloš Zeman odsoudil jednání Vladimíra Putina24. 2. NATO aktivuje mimořádné obranné plány, které umožní nasazení Sil rychlé reakce na obranu členských zemí24.2. Česká armáda je podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) připravena na všechny scénáře vývoje24.2. Podle agentury Reuters získala ruská armáda černobylskou jadernou elektrárnu24.2. Británie oznámila dosud největší sankční balík vůči Rusku 24. 2. Americký prezident Joe Biden promluvil k národu. Útok Ruska na Ukrajinu považuje za očekávaný. "Ameriku to bolí, ale je to agrese, která nemůže zůstat bez odezvy." Putin je podle něj agresor a jeho země ponese důsledky.

28.8.2015 – Síly velmi rychlé reakce NATO budou v druhé polovině září cvičit v německém Wildfleckenu, zapojí se do něj i Češi. Cílem cvičení bude naplánovat a provést operaci podle článku 5 Washingtonské smlouvy, tedy pomoc napadenému členu NATO. Armáda o tom informovala na svých webových stránkách.

2.1.2020 – Česká armáda od začátku roku zařazuje 1000 vojáků do Sil velmi rychlé reakce NATO (VJTF - Very High Readiness Joint Task Force). V případě krize musí být schopni reagovat do pěti dnů. V pohotovosti budou po celý rok, uvedla ČTK.

2.1.2020 – Česká armáda od začátku roku zařazuje 1000 vojáků do Sil velmi rychlé reakce NATO (VJTF - Very High Readiness Joint Task Force). V případě krize musí být schopni reagovat do pěti dnů. V pohotovosti budou po celý rok. Společně s prapory z Polska, Španělska a Velké Británie tvoří mezinárodní brigádu o velikosti asi 5000 vojáků. Armáda to ve čtvrtek uvedla na svém webu.

3.1.2020 – Česká armáda od začátku roku zařazuje 1000 vojáků do Sil velmi rychlé reakce NATO (VJTF - Very High Readiness Joint Task Force). V případě krize musí být schopni reagovat do pěti dnů. V pohotovosti budou po celý rok, uvedla ČTK.

31.10.2016 – „Správná diagnostika znamená správná léčba “, říká primář oddělení radiodiagnostiky Protonového centra MUDr. Miroslav Kašpar, který se v oboru radiodiagnostiky pohybuje už přes 40 let.

5.6.2022 – Před kamerami CNN Prima News bylo chvílemi pořádně dusno. Ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová (TOP 09), Jiří Kobza (SPD), Jana Mračková Vildumetzová (ANO) a Ondřej Lochman (STAN) debatovali o zvládání uprchlické vlny v Česku. Zatímco Langšádlová prohlásila, že občané, kraje, obce a vláda první vlnu uprchlické krize zvládli, Kobza zdůraznill, že česká vláda má pomáhat především českým občanům. A přidal ještě jednu poznámku. O zločincích z Ukrajiny.

6.7.2017 – 45. prezident USA Donald Trump vystoupil ve Varšavě. Ačkoli se jako o srdci Evropy mluví zpravidla o České republice, podle Trumpa je srdcem a duší Evropy Polsko, které hájí svobodu a za to je třeba ho ctít. Z Varšavy také vyzval Rusko, aby přestalo podporovat nepřátele Západu.

19.9.2018 – Středeční odpoledne se nachýlilo k podvečeru a ve Sněmovně se stále debatovalo o globálním paktu OSN o migraci a o globálním paktu téže organizace o uprchlících. K řečnickému pultíku se postavili např. poslanec SPD Jiří Kobza či poslankyně TOP 09 Helena Langšádlová. Kobza konstatoval, že nesmíme přesouvat africkou chudobu, nemoci a africké násilí do Evropy. Langšádlová nabídla odlišný pohled. Se svou troškou do mlýna přišel i poslanec (ODS) Zbyněk Stanjura.

24.5.2016 – Při rozhovoru v polském rádiu generální tajemník NATO Jens Stoltenberg prohlásil, že na nadcházejícím summitu NATO ve Varšavě, který se uskuteční mezi 8. a 9. červencem, budou přijata klíčová rozhodnutí. V Rusku poslední vývoj na východní hranici NATO pečlivě sledují. „Plán Severoatlantické aliance na navýšení vojenské přítomnosti ve východní části Evropy povede jen ke zvýšení napětí na ruské hranici a ničím evropským zemím nepřispěje,“ píše ruský Tass.

23.3.2015 – ROZHOVOR Co nás čeká během týdne před přejezdem konvoje NATO, jak reaguje ruská „pátá kolona“ a co by s ní měla Česká republika dělat? Proč pojede prezident do Moskvy, kde se bude účastnit přehlídky okupační armády? O tom pro server ParlamentníListy.cz promluvila poslankyně Helena Langšádlová.

6.9.2014 – Umístění sil rychlé reakce NATO na území Polska by byl nepřátelský akt vůči Rusku. V reakci na výsledky summitu Severoatlantické aliance to řekl šéf zahraničního výboru ruské Státní dumy Alexej Puškov. Podle něj by bylo daleko logičtější, kdyby taková jednotka působila na jihu Evropy, například v Turecku.

18.12.2017 – Polská armáda našla trosky stíhačky, se kterou ztratila spojení krátce před přistáním na základně Mińsk Mazowiecki nedaleko Varšavy. Letoun zmizel z radarů. Armáda společně s  policií i hasiči okamžitě začala po letounu pátrat, našli už ale jen trosky. Pilot podle médií ale přežil, stihl se totiž katapultovat. Nyní je v nemocnici.

24.11.2021 – Každý, kdo očekával v aktuálním spin-offu filmu „Armáda mrtvých“ spoustu nemrtvých, bude „Armádou lupičů“ pravděpodobně zklamán. Ale nebojte se, zombie se brzy vrátí – a to v dalším filmu patřící do řady „Armáda mrtvých: Lost Vegas“.

16.3.2022 – Rusové nepostupují tak rychle, jak chtěli, zní z mnoha médií. A politoložka se specializací na bezpečnost, NATO a Rusko, Alexandra Chinchillová má za to, že je to kvůli tomu, jak úspěšný byl výcvik ukrajinských vojáků poradci z NATO. „Ukrajinská armáda si vede dobře, protože v posledních osmi letech, od ruské invaze na Donbas v roce 2014, byla přestavěna ve spolupráci s partnery z NATO,“ říká s tím, že vojenští poradci vycvičili první generaci, která pak cvičila ostatní, mimo jiné i bojovníky z Donbasu. Ale role poradců byla prý omezená a aby konflikt neeskalovali, tak například nemohli doprovázet ukrajinské jednotky do boje.

19.4.2021 – Česko-ruská diplomatická roztržka pokračuje. Letoun Iljušin Il-96 navečer zamířil s pracovníky ruské ambasády do Moskvy. Večer se naopak má z Ruska vrátit dvacet českých diplomatů. Evropské země Českou republiku v roztržce s Ruskem podpořily. Moskva mluví o nepřátelském aktu. Bývalý velvyslanec v Rusku a v USA Petr Kolář v pořadu Interview ČT24 promlouval, jak máme teď k Rusku přistupovat; česká reakce podle něj není dostatečná. Opřel se do pověřeného ministra zahraničních věcí Jana Hamáčka (ČSSD), který, podle Koláře, svou „kamufláží“ na Rusy sprostě ohrožoval naše spojence.