MojeCelebrity.cz

6.2.2023 – Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09) představila nový typ univerzitního studia, který kombinuje akademický výzkum a praktické dovednosti ve firmách, tzv. průmyslové doktorské programy vzdělávání. Langšádlová tím chce posílit spolupráci mezi firmami a univerzitami a „zhodnotit výsledky vědy pro průmyslové využití“.

5.11.2021 – Nově vzniklý post člena vlády pro vědu, výzkum a inovace by mohla obsadit poslankyně TOP 09 Helena Langšádlová. Jde podle ní o zásadní oblast s ohledem na budoucnost a prosperitu České republiky. „Je to resort, kde se dá ovlivnit, jakou zemí do budoucna budeme,“ kvituje Langšádlová, že nový vládní resort dostane TOP 09. Zda jej opravdu obsadí ona, to ale Langšádlová zatím nechce komentovat.

28.6.2012 – Poslanci Helena Langšádlová a Václav Kubata spolupředkládají balík zákonů na podporu českého vývozu. „Pro malou otevřenou ekonomiku je úspěch vývozců v zahraničí zásadní,“ říká místopředsedkyně rozpočtového výboru Helena Langšádlová.

14.3.2016 – ROZHOVOR „Každý politik v celé Evropě by kvůli Čapímu hnízdu odstoupil,“ řekla místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová. Sama se domnívá, že prezident Miloš Zeman by se tak vážnými případy měl zabývat. Reagovala i na slova mluvčího prezidenta Jiřího Ovčáčka na tiskové konferenci. Langšádlová věří, že Ovčáček nemůže osobu Karla Schwarzenberga nijak znevážit, ani pozvánkou na Pražský hrad za důchodcovské vstupné.

5.8.2016 – ROZHOVOR Místopředsedkyně TOP 09 a poslankyně Helena Langšádlová říká, že rozmístění vojáků NATO na hranicích s Ruskem je v pořádku. „Je zcela na místě, že pobaltské státy a Polsko jsou velmi znervózněny, zvláště pokud se v ruských médiích hovoří o tom, jak rychle by se ruská armáda dostala například do Varšavy. Musíme si uvědomit, že pobaltské země i Polsko jsou státy, které mají tragické zkušenosti s Ruskem ze své historie,“ vysvětluje Langšádlová.

5.8.2016 – ROZHOVOR Místopředsedkyně TOP 09 a poslankyně Helena Langšádlová říká, že rozmístění vojáků NATO na hranicích s Ruskem je v pořádku. „Je zcela na místě, že pobaltské státy a Polsko jsou velmi znervózněny, zvláště pokud se v ruských médiích hovoří o tom, jak rychle by se ruská armáda dostala například do Varšavy. Musíme si uvědomit, že pobaltské země i Polsko jsou státy, které mají tragické zkušenosti s Ruskem ze své historie,“ vysvětluje Langšádlová.

27.1.2017 – ROZHOVOR Pokud budou sílit protiunijní politické strany v Evropě, může to mít tragický vývoj jako konflikty mezi evropskými státy. Tak vidí situaci místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová s tím, že by došlo k ekonomickému propadu. Žádný stát Evropy nemůže samostatně čelit tak velkým hráčům, jako jsou Čína, Indie nebo Amerika. Měli bychom však aktivněji zbrojit a investovat více do své obrany. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz také vyzdvihla migrační politiku v Americe, kde nejen prověřují každého přistěhovalce, ale také poskytují rozsáhlou humanitární pomoc. A jak uspěje Donald Trump? Jeho názory se teprve vyvíjejí, tvrdí Langšádlová.

19.9.2018 – Středeční odpoledne se nachýlilo k podvečeru a ve Sněmovně se stále debatovalo o globálním paktu OSN o migraci a o globálním paktu téže organizace o uprchlících. K řečnickému pultíku se postavili např. poslanec SPD Jiří Kobza či poslankyně TOP 09 Helena Langšádlová. Kobza konstatoval, že nesmíme přesouvat africkou chudobu, nemoci a africké násilí do Evropy. Langšádlová nabídla odlišný pohled. Se svou troškou do mlýna přišel i poslanec (ODS) Zbyněk Stanjura.

17.9.2020 – Poslankyně Helena Langšádlová (TOP 09) dnes na interpelacích v Poslanecké sněmovně grilovala premiéra Andreje Babiše kvůli dezinformacím ohledně covidu-19. „Zajímá mě, jaká je strategie komunikace covidu-19 pro občany, jak jsou komunikovány ty dezinformace, které se šíří,“ tázala se Langšádlová. K jejímu zděšení ale premiér prohlásil, že v České republice nebyly v čase pandemie zaznamenány žádné dezinformační kampaně.

14.6.2021 – Poslankyně za TOP 09 Helena Langšádlová se na svém twitterovém profilu vyjádřila k Bělorusku a k režimu Alexandra Lukašenka. „Naše kroky proti jeho režimu musí být silné,“ apeluje Langšádlová a varuje před migranty.

5.6.2022 – Před kamerami CNN Prima News bylo chvílemi pořádně dusno. Ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová (TOP 09), Jiří Kobza (SPD), Jana Mračková Vildumetzová (ANO) a Ondřej Lochman (STAN) debatovali o zvládání uprchlické vlny v Česku. Zatímco Langšádlová prohlásila, že občané, kraje, obce a vláda první vlnu uprchlické krize zvládli, Kobza zdůraznill, že česká vláda má pomáhat především českým občanům. A přidal ještě jednu poznámku. O zločincích z Ukrajiny.

5.9.2016 – Česká republika je moderní průmyslová země, což se stále potvrzuje. Studentům se díky tomu nabízí uplatnění v nejmodernějších oborech současnosti. Vedle automobilů jsou to také turbovrtulové motory nové generace a výrobní linky podle koncepce nazvané Průmysl 4.0. Nedávno byla uzavřena dohoda mezi GE Aviation CZ a českým státem o vytvoření vývojového centra a stavbě nového závodu na výrobu turbovrtulových motorů v ČR. Také iniciativa české vlády Průmysl 4.0 spolu s průmyslovými firmami v ČR povede ke čtvrté průmyslové revoluci. K naplnění těchto cílů bude potřeba stovek strojních inženýrů a cestu k tomuto uplatnění nabízí studium na Fakultě strojní ČVUT v Praze, v oborech „Letectví a kosmonautika“ a „Průmysl 4.0“.

9.8.2016 – Fakulta strojní ČVUT v Praze stále přijímá studenty ke studiu ve všech oborech. Zcela nově je přitom otevřeno studium navazujícího magisterského oboru Průmysl 4.0, který odráží realitu probíhající čtvrté průmyslové revoluce. Jeho atraktivitu dokumentuje skutečnost, že Škoda Auto zvažuje poskytnutí stipendia na 2 roky pro 5 studentů tohoto nového oboru.

25.2.2012 – Omilostněná šéfka Metropolitní univerzity Praha Anna Benešová v rozhovoru pro Právo uvedla, že studium zdarma umožnila například úředníkům pražského magistrátu. Magistrát podle ní hradil studium části svých úředníků, škola pak povolila studium zdarma dalším jejich lidem. Nakonec to prý bylo výhodné pro obě strany.

6.1.2022 – Jedním z důsledků situace spojené s pandemií, která ukázala, že bez informačních technologií se v dnešní době neobejdeme, je růst zájmu o studium informatiky. Poslední dva roky má Fakulta informačních technologií ČVUT v Praze (FIT ČVUT) nejvyšší počet uchazečů z celého ČVUT, téměř jednu čtvrtinu. Fakulta nabízí studium ve všech oblastech informatiky v bakalářském, magisterském a doktorském studiu. A jaké je studium na IT fakultě? To mohou uchazeči zjistit na prezenčním nebo online Dni otevřených dveří 13. 1. 2022 od 10.00 hodin. Zájemci o studium si již mohou i podat přihlášku a to do 31. 3. 2022.

15.1.2012 – Přímá volba prezidenta se nestihne spojit s podzimními krajskými a senátními volbami. K urnám tak půjdou voliči až třikrát a prezidentská volba vyjde stát na 655 milionů. Pokud by se ji podařilo spojit s jinými volbami, výrazně by se ušetřilo, ale to není možné ani z ústavního hlediska. Zákon totiž říká, že volba prezidenta se musí uskutečnit v posledních šedesáti dnech volebního období úřadujícího prezidenta.

31.3.2023 – „Je to absolutní nesmysl a neuvěřitelné plýtvání s našimi prostředky,“ elitní advokát a předseda strany PRO Jindřich Rajchl bouchnul do stolu, když uviděl půjčku, kterou si bere stát kvůli odstřihnutí od ruských energií. „Má sloužit k tomu, aby energetické společnosti ze západní Evropy generovaly obrovské zisky a my všichni to zaplatili,“ říká. V této chvíli už není na co čekat, je potřeba spojit síly. „Pozval jsem na demonstraci 16. dubna ANO i SPD, protože je tzv. nutné spojit ulici i opozici. Ani parlamentní opozice se svými 92 poslanci ani ulice nic sama nezmůže. Teď už je nutné spojit sílu, abychom tuto vládu ze Strakovky dostali.“

17.7.2017 – Průmysl nás živí. Češi nežijí z bankovního sektoru (i když někteří samozřejmě ano), nežijí ani ze služeb (i když někteří ano), ani ze zemědělství (někteří ano, ale těch je hodně málo). Asi 40 procent obyvatel země žije z průmyslu.

7.8.2015 – Německý průmysl v červnu překvapivě šlápl na brzdu. Poklesl meziměsíčně o 1,4%, a to zejména kvůli propadu produkce investičních celků. I přes červnové zpomalení, ale německý průmysl meziročně zůstává v kladných číslech a přispívá pozitivně k růstu německé ekonomiky.

14.3.2017 – Po slabším prosinci by se měl průmysl v eurozóně vrátit zpět ke svižnějšímu růstu. Naznačuje to nejenom očekávání trhů, ale především příznivě se vyvíjející indexy nákupních manažerů zveřejněné na začátku měsíce. PMI se po silném lednu dále vyšplhal nad 55 bodů a v Německu se dokonce dostal na téměř šestileté maximum. Průmysl by se tak měl v letošním roce v eurozóně výrazněji podílet na ekonomickém růstu, snižování nezaměstnanosti a tolik vyhlížené inflaci, kterou se ECB tolik snaží svojí nekonvenční politikou v eurozóně probudit.