MojeCelebrity.cz

16.11. (13 dnů) – Kreml zvažuje odpověď na krok České republiky, jejíž vláda ve středu schválila přidání podniku pro správu ruského majetku v zahraničí na národní sankční seznam, a rozhodla tím o zmrazení jeho majetku. Řekl to dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.  Krok Prahy označil za nezákonný. Dodal, že úřady nyní prozkoumají, jaký majetek má Česká republika v Rusku. Český ministr zahraničí Jan Lipavský naopak tvrdí, že zmrazení ruského majetku v ČR je v souladu se zákonem. Česko, které má majetek v Rusku, by si mělo uvědomit, že zmrazení ruského majetku nezůstane bez odpovědi, uvedla mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová v  komentáři  zveřejněném na webu ministerstva. 

3.7.2021 – Šéf hnutí ANO Andrej Babiš přišel s nápadem na zmrazení platů politiků. Z jeho vlastní vlády však zaznělo, že by toto zmrazení platů mohlo ohrozit českou justici. Pokud nakonec přece jen k zmrazení platů projde, plat poslance zůstane na úrovni 90 800 korun. Základní plat prezidenta by i nadále činil 302 700 korun a plat premiéra 243 800 korun. Jde o částky v hrubém.

3.7.2021 – Šéf hnutí ANO Andrej Babiš přišel s nápadem na zmrazení platů politiků. Z jeho vlastní vlády však zaznělo, že by toto zmrazení platů mohlo ohrozit českou justici. Pokud nakonec přece jen k zmrazení platů projde, plat poslance zůstane na úrovni 90 800 korun. Základní plat prezidenta by i nadále činil 302 700 korun a plat premiéra 243 800 korun. Jde o částky v hrubém.

15.11. (14 dnů) – Vláda dnes schválila přidání podniku pro správu ruského majetku v zahraničí na národní sankční seznam. Podnik v Česku provozuje a spravuje mnoho nemovitostí, které jsou majetkem Ruské federace, převážně v Praze nebo Karlových Varech. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Podle premiéra Petra Fialy (ODS) i Lipavského znamená krok vlády zmrazení ruského státního majetku. Stejný krok chce Česko prosazovat i v rámci EU.

29.9.2013 – Budoucí šéf pražského dopravního podniku Jaroslav Ďuriš chce jednat s tamními odbory o zmrazení mezd zaměstnanců, velké propouštění nechystá. Podle člena dozorčí rady podniku Oldřicha Schneidera zvoleného za zaměstnance je vyjednávání možné, odboráři ale byli vstřícní už při domlouvání nyní platné kolektivní smlouvy. Petr Pulec z Odborového sdružení pražských dopraváků (OSPD) zmrazení mezd absolutně odmítá. 

3.3.2015 – Návrh amerického prezidenta Baracka Obamy na desetileté zmrazení íránského jaderného programu je pro Írán nepřijatelný. Oznámila to íránská agentura Fars, která citovala íránského ministra zahraničí Mohammada Džaváda Zarífa. Obama v pondělí doporučil jako řešení sporu o íránský program desetileté zmrazení, ale přiznal také, že nevěří, že na to Írán přistoupí. Ve švýcarském městě Montreux dnes jednají ministři zahraničí USA a Íránu John Kerry a Zaríf.

7.10.2020 – Návrh Pirátů, STAN a lidovců na zmrazení platů ústavních činitelů a soudců pro příští rok ve středu ve Sněmovně narazil na první překážku. Kvůli časovému presu chtěli předkladatelé projednat zákon ve zkráceném řízení, tedy během jediného hlasování, ale poslanecké frakce ODS a TOP 09 takový krok vetovaly. Návrh na zmrazení prošel prvním čtením.

18.5.2015 – Vláda dnes schválila návrh zákona o prokazování původu majetku. Informoval o tom tiskový mluvčí vlády Martin Ayrer. Podle ministerstva financí by finanční správa měla mít možnost analyzovat výši majetku v souvislosti s daňovým přiznáním. Pokud hodnota neevidovaného majetku převýší sedm milionů korun, finanční správa vyzve k prokázání původu majetku a popřípadě jej zdaní. Původně MF navrhovalo hranici neevidovaného majetku ve výši deset milionů korun.

14.7.2014 – Moskva údajně zvažuje zasadit na Ukrajině "cílené odvetné údery" v reakci za nedělní incident, při kterém granát z Ukrajiny prý zabil v Rusku ruského občana a další osobu vážně zranil. Uvedl to dnes ruský list Kommersant s odvoláním na nejmenovaný zdroj blízký Kremlu. Ruské ministerstvo zahraničí již varovalo, že incident, označený za "agresi", může mít "nezvratné následky".

23.3.2017 – U vchodu do luxusního hotelu v centru Kyjeva byl zastřelen bývalý ruský poslanec Denis Voroněnkov. Policie nevyloučila nájemnou vraždu, ukrajinský prezident Petro Porošenko ji už označil za čin ruského státního terorismu. Kreml jakákoli obvinění odmítl. Atentátník v nemocnici zemřel na střelná zranění, která mu způsobil Voroněnkovův ochránce, sám postřelený.

12.5.2014 – Rusko respektuje výsledky nedělního referenda na východě Ukrajiny. Kreml to uvedl v první reakci na výsledky hlasování v Doněcké a Luhanské oblasti, které vyzněly ve prospěch samostatnosti regionů. Moskva doufá, že se podaří navázat dialog mezi Kyjevem, Doněckem a Luhanskem. Poněkud překvapivé je, že Kreml oficiálně výsledky referenda neuznal.

16.11. (13 dnů) – Vláda Petra Fialy ve středu přidala podnik pro správu ruského majetku na sankční seznam. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) tak dojde ke zmrazení asi sedmdesáti ruských nemovitostí. Tyto nemovitosti už byly dříve předmětem státní žaloby na Rusko, které podle české strany nevyužívalo nemovitosti k diplomatickým účelům, a dluží tak státu na nájemném. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil jednání za nezákonné a zvažuje odvetu.

5.5.2021 – Agenti ruské vojenské rozvědky GRU Alexandr Miškin a Anatolij Čepiga, kteří jsou podezřelí z podílu na explozi ve Vrběticích a útoku na bývalého ruského zpravodajského důstojníka Sergeje Skripala a jeho dceru v anglickém Salisbury, byli povýšeni a pracují pro Kreml. Ve videu zveřejněném na youtube kanálu ruského opozičníka Alexeje Navalného to uvádí investigativní novinář skupiny Bellingcat Christo Grozev.

5.5.2021 – Agenti ruské vojenské rozvědky GRU Alexandr Miškin a Anatolij Čepiga, kteří jsou podezřelí z podílu na explozi ve Vrběticích a útoku na bývalého ruského zpravodajského důstojníka Sergeje Skripala a jeho dceru v anglickém Salisbury, byli povýšeni a pracují pro Kreml. Ve videu zveřejněném na YouTube kanálu ruského opozičníka Alexeje Navalného to uvádí investigativní novinář skupiny Bellingcat Christo Grozev.

13.3.2015 – V reakci na rojící se spekulace o zdravotním stavu ruského prezidenta Vladimira Putina zveřejnil dnes Kreml fotografie z jeho dnešního jednání. Zároveň přinesl informaci, že Putinova zrušená cesta do Kazachstánu, která měla proběhnout tento týden, se uskuteční již v pondělí 16. března.

4.11. (25 dnů) – Kreml šíří falešné zvěsti o úmrtí ruského vůdce Vladimira Putina za účelem monitorování ruských reakcí, prohlásila ukrajinská rozvědka. Dezinformace o smrti prezidenta se v poslední době čím dál častěji objevují na sociálních sítích, ačkoli ukrajinská strana tvrdí, že jsou záměrně šířeny Moskvou, aby se sledovala reakce ruské společnosti. Napsal to web Business Insider.

12.11.2022 – Rusko se dle prohlášení svých lídrů i médií stáhlo z okupovaného Chersonu. Ukrajinské síly ovšem otálely s postupem. O důvodu stažení existuje řada spekulací, například o zákulisní dohodě nebo o zničení logistického řetězce ruských sil. Jaký je skutečný důvod, se zamýšleli i podcasteři Nikola a Kiril z podcastu Russians With Attitude. Podle nich se Kreml snažil vyhnout riziku, že by tisíce vojáků zůstaly v obklíčení. Nicméně, spíše než vojenská porážka byl ústup poškozením ruské reputace. Ale Kreml se prý rakví s mrtvými vojáky bojí oprávněně.

3.3.2017 – Předseda vojenského výboru NATO Petr Pavel pohovořil dnes s šéfem ruského generálního štábu Valerijem Gerasimovem. Šlo o první kontakt ruského velení se zástupcem Severoatlantické aliance po zmrazení vojenských styků v dubnu roku 2014. K němu došlo kvůli ruské okupaci ukrajinského Krymu.

27.5.2023 – Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin podle ruské státní agentury TASS oznámil, že za dronovým útokem na Kreml stáli jen Ukrajinci, kteří tentokrát nevyužili pomoci Západu. Blogeři podle ISW hlásí, že Ukrajinci nadále provádějí úspěšné protiútoky v okolí Bachmutu. Kvůli útokům u Vasylivky prý ruské jednotky musely ustoupit až o kilometr. Mezitím ruské síly odpálily další rakety, a to i nad Dnipro, kde podle Ukrajinců zasáhly nemocnici.

30.1.2015 – Ministerstvo financí zveřejňuje Zprávu o řízení státního dluhu České republiky v roce 2014, která obsahuje podrobné shrnutí událostí v oblasti řízení státního dluhu a likvidity souhrnných účtů státní pokladny, vyhodnocení emisní činnosti státu a situace na finančních trzích v kontextu financování České republiky, analýzu vývoje státního dluhu a souvisejících výdajů státního rozpočtu na dluhovou službu a v neposlední řadě též vyhodnocení plnění stanovených strategických cílů v oblasti řízení rizik čistého dluhového portfolia a likviditní pozice centrální vlády.