MojeCelebrity.cz

3.8.2022 – Generál Petr Pavel je podle průzkumů veřejného mínění jedním z favoritů prezidentských voleb 2023. Jako hlava státu je však pro část české společnosti nepřijatelný. Důvodem je jeho předlistopadová minulost v KSČ. Tato kritika se objevila v nedávném rozhovoru s Miroslavem Kalouskem (TOP 09). Ovšem mluvčí generála Pavla ji odráží slovy, že nepoužívá přesné informace, ty čerpal z dokumentů historika Petra Blažka. Ten se proto na svém facebooku ohradil proti tomu, jak se kolem kontroverzní minulosti kolem generála mlží a konstatoval: „Petr Pavel byl příslušníkem předlistopadové vojenské tajné služby.“

25.4.2013 – Ředitelka Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Pavla Foglová dnes odvolala šéfku Archivu bezpečnostních složek (ABS) Zlatuši Kukánovou. Nebyla spokojena s její prací, situací v archivu a digitalizací dokumentů. Kukánová odmítla odvolací dopis převzít, odvolání považuje za protiprávní a cítí se stále být šéfkou archivu. "Domnívám se, že jsem stále ředitelkou," řekla Kukánová novinářům.

25.4.2013 – Ředitelka Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Pavla Foglová dnes odvolala šéfku Archivu bezpečnostních složek (ABS) Zlatuši Kukánovou. Nebyla spokojena s její prací, situací v archivu a digitalizací dokumentů. Kukánová odmítla odvolací dopis převzít, odvolání považuje za protiprávní a cítí se stále být šéfkou archivu. "Domnívám se, že jsem stále ředitelkou," řekla Kukánová novinářům. 

27.4. (34 dnů) – „Neznám nikoho, kdo by tuhle vládu chápal,“ řekl komentátor Petr Holec ve svém pravidelném vysílání a spustil svou kritiku na kabinet Petra Fialy (ODS). „Je to permanentní chaos, výkopů různých nápadů,“ zmínil a obul se zejména do samotného předsedy vlády, ale také šéfa státní kasy Zbyňka Stanjury. „Fialovci nás podvedli. Hlavně svoje voliče podvedli. Je to jeden podvod za druhým,“ uvedl Holec doslova. Před spaním slyšel historický projev Zdeňka Nejedlého a nemohl mlčet o tom, koho mu to připomnělo.

27.10.2021 – Ve věku 94 let zemřel legendární americký komik Mort Sahl, jenž je považován za otce moderní politické satiry. S odvoláním na přítelkyni zesnulého o tom informovaly agentury AP a Reuters. Sahl podle ní zemřel pokojně na stáří ve svém domě v Kalifornii.

29.4.2015 – Projev na 27. schůzi Poslanecké sněmovny dne 29. 4. 2015

1.4.2021 – Někteří zástupci francouzské levice podpořili tamní studentskou unii UNEF za to, že na setkání věnovanému diskriminaci zakázala vstup všem bělochům. Podle pařížské místostarostky Audrey Pulvarové pak sice má být bělochům vstup dovolen, ale jen za podmínky, že budou mlčet. „Mají mlčet a být pouze v roli tichých diváků,“ rozhodla. Z části levicového spektra za to sklidila potlesk. Ti, kdo s jejím názorem nesouhlasí, pak prý „projevují sexismus a diskriminaci“.

3.2.2021 – Předseda Ústavního soudu ČR Pavel Rychetský promluvil k rozhodnutí soudců zrušit část volebního zákona. Ústavní soud podle Rychetského nemohl mlčet k tomu, že zákon, podle něhož měly proběhnout volby, je protiústavní. Kdyby k tomu Ústavní soud ČR mlčel, nemusel by k tomu mlčet Nejvyšší správní soud.

23.5.2021 – Publikace z nakladatelství Zdeňka Bauera (NZB) je první kompletní historií trestaneckých táborů na Jáchymovsku od jejich vzniku v roce 1946 až po jejich zahlazení v roce 1961. Chce být uceleným přehledem o účelu a provozu těchto táborů a předem upozorňuje, že dokonalá být nemůže. Na tomto základě vzniklo nejen vědecké, ale i úctyhodné morální dílo, které je svým způsobem i satisfakcí vězňům z trestaneckých táborů a pro mnoha z nich jejich literárním pomníkem. S akribií historické vědy autoři zpracovali tisíce a tisíce svědectví, jak se vynořily po roce 1989 (ale také v roce 1968) a rekonstruují průběh událostí s pomocí dokumentů z četných archivů (také ze CIA a Svobodné Evropy) včetně dosud nezpracovaného archivu Správy Sboru nápravné výchovy. K dokumentům patří i faksimile mapy na vnitřní straně obálky. Mapa je z roku 1953 a má pro potřebu čsl. armády zakreslenou polohu uranových dolů a trestaneckých táborů - asi pro všechny případy. Rozsahem (900 s.) a bohatou fotodokumentací, odkazy (2711 odkazů), rejstříkem literatury a pramenů (44 s.), věcným a jmenným rejstříkem, přehledem použitých zkratek a značek, slovníčkem místních jmen a slovníčkem důlních a muklovských pojmů a slovníčkem místních jmen nabývá charakter encyklopedické publikace. Autorem je pětičlenný kolektiv ve složení: vydavatel Zdeněk Bauer (vedoucí projektu), archivářka Ludmila Petrášová, historik Tomáš Bursík, historička Klára Pinerová a historik František Bártík.

24.8.2010 – Nový ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Daniel Herman v pondělí zrušil výběrové řízení na ředitele Archivu bezpečnostních složek (ABS). Podle části zaměstnanců tak chystá půdu pro návrat bývalého šéfa archivu Ladislava Bukovszkého, který byl nedávno donucen odejít kvůli údajnému poškozování archiválií při jejich digitalizaci a zveřejnění evidenčních údajů vojenské tajné služby.

18.11.2011 – Ministr kultury Jiří Besser odvolal 11. listopadu dlouholetého ředitele Národního filmového archivu (NFA) Vladimíra Opělu. Rozhodnutí může souviset s Opělovým nesouhlasem se zúženým výběrovým zřízením na stavbu nových budov archivu, píše server Lidovky.cz.

6.12.2011 – Místopředseda Věcí veřejných Tomáš Jarolím vyzval v otevřeném dopise premiéra Petra Nečase, aby co nejdříve odvolal ministra kultury Jiřího Bessera (STAN). Vadí mu nedávné odvolání ředitele Národního filmového archivu Vladimíra Opěly, které podle něj bylo "nenadálé a s přinejmenším podivným odůvodněním". Premiér by podle Jarolíma měl také zabránit soutěži na dodavatele nového depozitáře archivu jiným způsobem než otevřenou veřejnou soutěží.

23.4.2013 – Šéfka Archivu bezpečnostních složek Zlatuše Kukánová varovala před změnami, které se možná v instituci odehrají. Jde prý především o odborné posudky v otázkách třetího protikomunistického odboje a o skutečnost, že se v archivu nacházejí materiály o doposud žijících osobách, které se angažovaly v minulém režimu. Nové vedení by podle Kukánové mohlo uplatňovat selektivní přístup k těmto materiálům.

9.6.2013 – Lidé mají v neděli možnost nahlédnout do neveřejné části Archivu hlavního města Prahy. U příležitosti Mezinárodního dne archivů se v archivu na Chodovci uskuteční Den otevřených dveří. Návštěvníci se budou moci seznámit i s tím, jakým způsobem se archiválie ukládají, restaurují a jak je lze studovat.

17.3.2015 – Nová budova Vojenského ústředního archivu v Praze dnes zahájí činnost. Do zrekonstruovaného objektu v areálu kasáren v Praze-Ruzyni se archiv přesunul z Invalidovny v Karlíně, kterou v roce 2002 poničily povodně a poškodily velkou část sbírek. Slavnostního otevření archivu se zúčastní ministr obrany Martin Stropnický (ANO).

18.4.2016 – Neuplyne nikdy moc dlouhá doba, aby se nepsalo o Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) nebo Archivu bezpečnostních složek (ABS), který pod něj spadá. Shodou okolností se o těchto institucích nepíše kvůli badatelským či archivnickým úspěchům, informování mívá spíše negativní konotace. Budovu, v níž obě složky sídlí, dříve obýval komunistický Prognostický ústav. Není vyloučeno, že se v ní proto zdržují možná nomenklaturní poltergeisti. Nyní vyplulo najevo, že se z archivu měly ztratit archiválie v hodnotě desítek tisíc korun.

9.4.2018 – U příležitosti Mezinárodního dne archivů se v městském archivu v neděli 27. května 2018 uskuteční „Den otevřených dveří“.

2.11.2019 – Na 43. ročníku Světové konference Mezinárodní federace televizních archivů získala Česká televize jednu z hlavních cen. Projekt Rekonstrukce skladby televizního programu 1968 autorů Jakuba Adamuse a Jakuba Hoška, pracovníků dokumentačního archivu České televize, obdržel Ocenění za využití archivu a jeho valorizaci.

3.11.2019 – Na 43. ročníku Světové konference Mezinárodní federace televizních archivů získala Česká televize jednu z hlavních cen. Projekt Rekonstrukce skladby televizního programu 1968 autorů Jakuba Adamuse a Jakuba Hoška, pracovníků dokumentačního archivu České televize, obdržel Ocenění za využití archivu a jeho valorizaci.

18.2.2020 – Z depozitáře Archivu hlavního města zmizelo pět starých tisků z období okolo roku 1500. Škoda je podle odhadu minimálně 450 000 korun. Vedení archivu se obrátilo na policii, zmizení tisků odhalili zaměstnanci archivu letos v lednu. Vyplývá to z dokumentu, který dostali pro informaci pražští radní. Ti jej neschvalovali, pouze jej dostali jako informační materiál. Archiv spadá pod pražský magistrát a funguje přes 150 let.