MojeCelebrity.cz

2.7. (19 dnů) – Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová po nočních útocích na Kyjev napsala, že dnes navrhne uvalit sankce na další subjekty podporující ruský vojenský průmysl.

15.7.2024 – Kaja Kallasová, premiérka Estonska, podala demisi. Nominována byla na post Vysokého představitele unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Evropské unie. Tuto nominaci obdržela ve čtvrtek a o jejím potvrzení bude rozhodnuto na slyšení 18. července. Kallasová je známá jako silná podporovatelka Ukrajiny. Její budoucnost vidí v NATO.

29.8.2025 – Ruský prezident Vladimir Putin se podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové vysmívá jakémukoli mírovému úsilí. Je třeba zvýšit tlak na Rusko, to je jediné, čemu rozumí, uvedla Kallasová před dnešním neformálním jednáním ministrů obrany zemí EU v Dánsku.

12.2.2026 – Rusové dál roztáčejí kola války na Ukrajině na plné obrátky. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko oznámil, že hlavní město Ukrajiny v posledních pár hodinách čelí masivnímu útoku. Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová oznámila, že zvažuje možnost vyslat vojáky členských států EU na Ukrajinu. Navzdory ruským požadavkům. Kallasová se chce také od Ukrajinců učit, jak rychle navyšovat výdaje na obranu.

29.8.2025 – Po rozsáhlém ruském útoku na Kyjev poslal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj EU jasnou zprávu. Musíte jasně definovat bezpečnostní záruky! 47. prezident USA Donald Trump mezitím vzkázal do Moskvy, že „není spokojen“ s ruským nočním útokem na Kyjev, při kterém byly zavražděny i děti. Objevil se také průzkum, který ukazuje, co si Ukrajinci myslí. Přišlo varování.

15.9.2025 – V nedávném rozhovoru pro německou RND vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová prohlásila, že situace v Evropě připomíná rok 1938 a že pokud padne Ukrajina, bude ohrožena bezpečnost celé Evropy. Komentátor Petr Holec o Kallasové nemá valné mínění. „Kallasová je tragédií Evropy. Posaďte tu plačtivou soudružku k jakémukoli stolu a úspěchem bude, když to neskončí další světovou válkou,“ hodnotil pro ParlamentníListy.cz.

6.3.2026 – Írán se tím, že bez rozdílů útočí na další země Blízkého východu, snaží o eskalaci konfliktu v regionu, uvedla dnes šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová.

20.10.2025 – Prezidenti USA a Ruské federace se mají sejít v Budapešti. Podle odborníka na Rusko Gilberta Doctorowa je to poslední šance mír dohodnout. Odhaduje, že když se začalo mluvit o dodání raket Tomahawk, Rusové dali jasně najevo, že na Ukrajině pak „nezůstane kámen na kameni“. A také uvedl, že je jisté, že váleční štváči jako Kallasová nebo von der Leyenová u jednání nebudou. Kdyby ano, tak by se nic nedohodlo.

1.12.2025 – Prosincový summit Evropské unie neskončí bez toho, že by bylo dosaženo rozhodnutí o finanční pomoci pro Ukrajinu. Před jednáním ministrů obrany zemí EU v Bruselu to uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.

21.5.2026 – Kaja Kallasová, vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, promluvila na půdě Evropského parlamentu o válce na Blízkém východě. Promluvila tak, že se mnozí podivili. „Tohle nevymyslíš,“ napsal k jejímu projevu překvapený belgický europoslanec Marc Botenga. A to byl teprve začátek.

28.6.2022 – Spojené státy zavádějí nové sankce vůči Rusku, cílí i na ruský zbrojní průmysl. Sankce se týkají i zákazu dovozu zlata z Ruska, v úterý to oznámilo americké ministerstvo financí, informují Novinky. Ohlášené sankce byly podle agentury AFP dohodnuty na summitu představitelů skupiny velkých světových ekonomik G7.

11.3.2022 – Evropská unie v sobotu uvalí další sankce na Moskvu kvůli ruské agresi na Ukrajině. Členské státy Rusku pozastaví doložku nejvyšších výhod a omezí používání kryptoměn, aby jejich prostřednictvím ruský stát a elity neobcházely sankce. Zakážou také vývoz luxusního zboží do Ruska a dovoz výrobků ze železa a oceli, oznámila dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Nová opatření představují čtvrtý balík sankcí proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu, koordinovaný se Spojenými státy a dalšími spojenci ze skupiny G7. USA dnes v souvislosti s invazí na Ukrajinu uvalily sankce na další ruské oligarchy. Je mezi nimi i rodina kremelského mluvčího Dmitrije Peskova, 12 poslanců ruské Státní dumy a deset členů představenstva ruské banky VTB

29.4.2024 – Rusko bude hledat cesty, jak překonat případné sankce, které by Evropská unie mohla uvalit na jeho aktivity v oblasti zkapalněného zemního plynu (LNG). Uvedl to dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který takové sankce označuje za nezákonné. Varoval zároveň, že takové sankce by měly negativní dopady na evropský průmysl.

17.3.2014 – Ruský vicepremiér Dmitrij Rogozin bagatelizuje dopady sankcí, které proti představitelům Ruska a Krymu dnes oznámily Spojené státy. Washington sankce uvalil na jedenáct ukrajinských a ruských politiků, zodpovědných za ruský vojenský zásah na Krymu, mimo jiné i na Rogozina. Odvetná opatření dnes schválila také EU, ta je zavedla vůči 21 představitelům Ruska a Krymu. Krym už dal na vědomí, že sankce cestu poloostrova do Ruské federace nijak neovlivní.

2.1.2024 – Vývoz pokročilých obráběcích strojů z Číny do Ruska se od invaze na Ukrajinu v jedné z důležitých kategorii zvýšil desetinásobně. Čínští výrobci nyní dominují obchodu s vysoce přesnými zařízeními počítačového numerického řízení (CNC), které jsou  klíčové pro ruský vojenský průmysl . Napsal to britský list Financial Times (FT).

11.8.2014 – Ukrajinský plynárenský podnik Naftogaz ubezpečil, že nadále bude zajišťovat bezproblémovou přepravu ruského plynu do Evropy, i když Kyjev uvalí vlastní sankce na Rusko. Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk minulý týden pohrozil že protiruské sankce by se mohly týkat přepravy ruských surovin přes Ukrajinu do Evropy. 

26.8.2015 – Ruský vojenský soud odsoudil ukrajinského filmového režiséra a odpůrce ruské anexe Krymu Olega Sencova za údajný terorismus na 20 let do vězení. Žaloba žádala 23 let, zatímco obhajoba navrhovala zproštění jakékoli viny. Kyjev hodlá Sencova pomstít "černou listinou", tisk je pobouřen

20.9.2014 – Rusko se nechystá zavést další balíček protiopatření v reakci na poslední západní sankce. Oznámil to dnes podle agentury Reuters ruský vicepremiér Arkadij Dvorkovič. Sankce postupně uvalily Spojené státy a Evropská unie kvůli krizi na Ukrajině na vybrané ruské podniky, činitele a některá odvětví ruské ekonomiky, například energetiku a finanční sektor.

10.8.2018 – Americké sankce, které se dotknou ruských bankovních operací nebo devizového obchodu, budou pro Rusko znamenat vyhlášení obchodní války, uvedl ruský premiér Dmitrij Medveděv. „Moskva na americké sankce odpoví politicky i ekonomicky. Nebo dalšími prostředky, bude-li to nutné,“ dodal předseda ruské vlády. Sankce mají vstoupit v platnost 22. srpna nebo blízko tomuto datu.

11.12.2023 – Evropská unie navrhne vládám členských států, aby uvalily sankce na židovské osadníky, kteří útočí proti Palestincům na okupovaném Západním břehu Jordánu. Po jednání ministrů zahraničí EU to v Bruselu uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. O podobných sankcích hovořila už minulý týden Belgie, rovněž Spojené státy přestaly vydávat víza lidem, kteří jsou z násilností viněni.