MojeCelebrity.cz

17.2. (18 dnů) – Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan představil minulý týden turecký desetiletý vesmírný program. Prvním cílem snažení má být přistání na Měsíci v roce 2023 - při příležitosti 100. výročí založení Turecké republiky.

22.3.2020 – „Turecko přihlíželo vraždění páchanému Islámským státem, a sousedství s Islámským státem jim náramně vyhovovalo. Turecko celou dobu džihád v Sýrii podporovalo a podporuje nadále. Po porážce Islámského státu však Turci zaútočili na Kurdy a nyní jsou hlavní překážkou v poražení džihádistů. Je celkem evidentní, že jsou pro Turecko džihádisté hlavní spojenci, a my jsme nepřátelé,“ má jasno Ivo Vašíček, jihomoravský krajský zastupitel za Pirátskou stranu. Podle něj Západ a arabské despocie od samého počátku podporovaly v Sýrii džihád a Turecko se naháněním uprchlíků k řeckým hranicím dopouští vydírání a zločinů.

6.8.2016 – NATO a Turecko zůstávají i nadále spojenci, k vzájemné důvěře mají ovšem dost daleko. Od té doby, co v Turecku proběhl pokus o převrat, má Severoatlantická aliance na Turecko jen velmi malý vliv. „NATO může Turecko pouze pokárat, potrestat jej nemůže,“ píše z Bruselu reportér Deutsche Welle Bernd Riegert.

17.3.2017 – Stalo se to, k čemu vývoj v turecko-evropských, turecko-ruských a turecko-amerických vztazích směřoval delší dobu. Konkrétně již od letního pokusu o převrat proti tureckému prezidentu Erdoganovi.

5.11.2016 – Jestliže nebudou pro občany Turecka zrušena víza, mohla by být smlouva s Evropskou unií vypovězena ještě v tomto roce, řekl turecký ministr zahraničních věcí Mevlüt Çavuşoglu. V rozhovoru se švýcarským deníkem "Neue Zürcher Zeitung" oznámil, že „trpělivost Ankaty se vyčerpává“ a jestliže v nejbližší době nepřijde od Evropské unie odpověď, Turecko smlouvu vypoví.

22.3.2017 – Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan prohlásil, že po dubnovém ústavním referendu může Turecko revidovat vztahy s „fašistickou a ukrutnou“ Evropou. Podle prezidenta je situace v Evropě podobná době před druhou světovou válkou a v té souvislosti Erdogan podtrhl, že Turecko nebude dále obětí hrozeb týkajících se členství v unii, řekl prezident.

24.10.2014 – Turecko podmiňuje své případné zapojení do pozemní vojenské operace proti radikálům z hnutí Islámský stát (IS) souběžným zákrokem proti režimu syrského autoritativního prezidenta Bašára Asada a vytvořením bezletových zón nad Sýrií. V Praze to dnes novinářům řekl turecký velvyslanec Ahmet Necati Bigali. Turecko, které sousedí se Sýrií a Irákem a potýká se náporem uprchlíků z těchto zemí, podle něj podporuje pokračování mezinárodních leteckých úderů na islamisty. Nevěří ale v jejich porážku, dokud nepadne i Asad.

27.7.2015 – Turecko bije na poplach. Od pátečního večera vstoupilo aktivně do bojů proti hrdlořezům z Islámského státu v Sýrii. Postaralo se tak o zásadní obrat vývoje bojů. Turecká vláda chce na mimořádném zasedání NATO, které proběhne v úterý, prodiskutovat další kroky. Pokud by NATO uznalo, že Turecko bylo napadené ISIS, vstoupí členské státy včetně Česka do války. Vše bude záležet na uplatnění článku 5 Severoatlantické smlouvy.

27.7.2015 – Turecko je dostatečně silné na to, aby potřebovalo vojenskou pomoc k současné kampani proti radikálům v Sýrii. Řekl to dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Turecko si vyžádalo mimořádnou schůzku Severoatlantické rady, která se sejde v úterý.

27.7.2015 – Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier varoval Turecko, aby neporušovalo mírové procesy se Stranou kurdských pracujících (PKK). Mezitím Turecko bombarduje kurdské pozice na syrském území. Informuje o tom server Deutsche Welle.

11.10.2015 – Turecko zahájilo třídenní smutek po dvojici sobotních pumových útoků v Ankaře, při nichž zemřelo nejméně 95 lidí a dalších 245 osob bylo zraněno. Jednalo se o nejtragičtější podobný útok, jaký kdy Turecko zažilo. Zároveň se v zemi zvyšuje napětí. Někteří občané podezírají vládu z toho, že má v incidentu prsty. A že její hlavní starostí bylo po útoku jediné - zablokovat sociální sítě a informační kanály, aby se zpráva o výbuchu nemohla šířit dál.

24.11.2015 – Tomáš Klvaňa se v České televizi vyjádřil k sestřelení ruského bombardéru. Poukázal mimo jiné i na to, že ruský prezident Vladimir Putin sice vyjadřuje obrovské rozhořčení, ale vyhýbá se tomu, aby ze sestřelu obviňoval NATO. Slovně útočí jen na Turecko. Ruské letouny nepronikly nad Turecko poprvé.

28.11.2015 – Turecko se při sestřelení bombardéru patrně přepočítalo v odhadu ruské reakce a očekávalo okamžitou eskalaci konfrontace s NATO v zádech. Ruská strana ale zachovala naprostý klid, jako kdyby nebezpečné záměry Turecka pochopila, a vyvarovala se tak vtažení do konfliktu s NATO a USA. Nyní začíná Putinova hra. Může na Turecko uvalit sankce, může Kurdům poskytnout protiletadlové střely. Tuto vizi možných vztahů mezi Ruskem a Tureckem sepsal pro ParlamentníListy.cz kurdský aktivista, který žije v Česku, Yekta Uzunoglu.

30.11.2015 – ANKETA Prezident republiky Miloš Zeman v televizi Prima řekl, že Turecko sestřelením ruské stíhačky chtělo ukázat svaly, ale udělalo chybu, která nikomu nepomůže. Turecko je dle hlavy státu podezříváno z nepřímé spolupráce s teroristy a je též podezřelé, že odebírá levnou ropu od Islámského státu. Turecká animozita ke Kurdům dle Zemana vede k tomu, že Turecko přinejmenším váhá zapojit se do boje proti Islámskému státu. Ankara se dle něj musí rozhodnout, ke komu se přidá. Problémem při boji proti Islámskému státu prý je, že ho některé státy „podporují finančně i jinak“. A jak na slova prezidenta reagují čeští politici zjišťovaly ParlamentníListy.cz v anketě.

16.12.2015 – ROK 2015 – A CO DÁL? Tři miliardy eur pro Turecko jsou krokem, který Evropské unii nic nepřinese. Publicista a politický komentátor Jefim Fištejn to zdůvodňuje tím, že pokud budou přístupové rozhovory probíhat dobře, do deseti let se stane Turecko členem EU a uprchlíci budou v Evropě stejně, navíc už i jako občané Evropské unie. Jestliže by ale neprobíhaly podle představ, dá se čekat, že Turecko uvolní hranice, pustí přes ně půl milionu uprchlíků, čímž Evropskou unii přitlačí ke zdi.

16.12.2015 – ROK 2015 – A CO DÁL? Tři miliardy eur pro Turecko jsou krokem, který Evropské unii nic nepřinese. Publicista a politický komentátor Jefim Fištejn to zdůvodňuje tím, že pokud budou přístupové rozhovory probíhat dobře, do deseti let se stane Turecko členem EU a uprchlíci budou v Evropě stejně, navíc už i jako občané Evropské unie. Jestliže by ale neprobíhaly podle představ, dá se čekat, že Turecko uvolní hranice, pustí přes ně půl milionu uprchlíků, čímž Evropskou unii přitlačí ke zdi.

21.1.2016 – ROZHOVOR Syrský chargé d'affaires v Praze Bašár Akbik říká, že důkazy ukázaly, že ruské letadlo nad územím Turecka nebylo. Turecko dováží ropu od Islámského státu. Akbik odsoudil útoky v Kolíně. Řekl, že nejlepší je zajistit podmínky, aby uprchlíci nemuseli opouštět svou vlast. Za vznikem Daeše prý stály britské a francouzské tajné služby a Saudská Arábie. USA se snaží šířit chaos, aby mohly lépe ovládat zdroje Blízkého východu. Turecko podporuje příliv uprchlíků do Evropy a chce obnovit Osmanskou říši. Izrael prý pomáhá teroristům Fronty al-Nusrá, což je odnož al-Káidy.

30.1.2016 – Turecko přitvrzuje. Pokud chce EU skutečně pomoci s uprchlickou krizí, měla by podle Ankary sáhnout podstatně hlouběji do své pokladnice. Místo tří miliard eur teď Turecko požaduje miliard pět, v přepočtu jde asi o 135 miliard korun.

5.2.2016 – Saúdská Arábie prohlásila, že je připravena nasadit letecké i pozemní jednotky v Sýrii. Na invazi do Sýrie se prý chystá i Turecko, tvrdí Rusové. Ankara u hranic soustředila množství vojáků a vojenské techniky. Turecko před pár dny odmítlo Rusům průzkumný let nad svým územím, porušilo tím mezinárodní dohodou o otevřeném nebi. Informace o chystané invazi do Sýrie však Ankara ostře odmítla.

25.2.2016 – ROZHOVOR EU by měla s Tureckem vyjednávat tvrdě, a ne mu stále jen něco nabízet, říká pro ParlamentníListy.cz diplomat, bezpečnostní analytik a prorektor vysoké školy CEVRO Institut Tomáš Pojar. Podle něho Turecko potřebuje Evropskou unii víc, než EU potřebuje Turecko. Nezvládnutá migrační krize a otřesy EU, to prý bude nejspíš napsáno v učebnicích o Angele Merkelové. Pojar dále uvádí, že bychom neměli předem zatracovat Donalda Trumpa, nemusel by to nakonec být špatný prezident.