MojeCelebrity.cz

6.1.2017 – Globální inflace je na vzestupu. V Německu na konci roku zaznamenala historicky nejsilnější skok (na 1,7%), inflace v eurozóně vzrostla na 3,5-letá maxima stejně tak jako výrobní inflace v eurozóně (která je důležitým vstupem pro ČNB), inflace v USA je již druhý měsíc v řadě nad dvouletými maximy a i inflace v tradičně deflačním Japonsku se pod dvou letech vrátila do kladných hodnot, zatímco výrobní inflace v Číně zdolala nejvyšší hodnoty za posledních pět let. Příští týden se pravděpodobně i česká inflace po čtyřech letech poprvé dostane do blízkosti 2%-ního cíle ČNB.

11.11.2021 – V říjnu pokračovalo silné zrychlování inflace. Spotřebitelské ceny v říjnu oproti září vzrostly o 1,0 % a v meziročním srovnání došlo k dalšímu prudkému zrychlení inflace na 5,8 % ze zářijových 4,9 %. Meziroční růst inflace v říjnu se nachází nad čerstvou prognózou České národní banky (ČNB), která počítala s růstem o 5,5 %. Pro bankovní radu ČNB je rychlejší růst říjnové inflace argumentem k tomu, aby i v prosinci zvýšila úrokové sazby. Zároveň je však třeba zmínit, že před prosincovým zasedáním bankovní rady budou mít centrální bankéři k dispozici výsledek inflace za listopad.

10.9.2021 – Spotřebitelská inflace v srpnu opět výrazně překvapila směrem nahoru a meziročně rostla nejrychleji od listopadu 2008. Spotřebitelské ceny v srpnu oproti červenci vzrostly o 0,7 % a v meziročním srovnání došlo ke zrychlení inflace na 4,1 % z červencových 3,4 %. Meziroční růst spotřebitelské inflace se tak nachází výrazně nad prognózu ČNB, která pro srpen v aktuální makroekonomické prognóze očekávala růst o 3,1 %. Zároveň vzhledem k silnému zrychlení jádrové složky inflace představuje současný cenový vývoj argument pro to, aby ČNB na zářijovém zasedání razantně zvýšila úrokové sazby rovnou o 50 bazických bodů.

11.4.2022 – Březnová meziroční inflace byla o 2,9 procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v únorové prognóze. Důvodem bylo především výrazné zdražení pohonných hmot. Další příčinou byl vyšší růst cen potravin a regulovaných cen. Proti odhadům byla vyšší také jádrová inflace, což je inflace očištěná o sezonní vlivy, změny regulovaných cen a daní. Uvedl to dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Meziroční inflace v Česku v březnu stoupla na 12,7 procenta. To je nejvyšší hodnota od května 1998, kdy dosáhla 13 procent.

17.12.2022 – Tento týden začal zprávou, že inflace u nás zase zrychlila. Fiktivní pozitivum tohoto sdělení vychází z toho, že v minulém měsíci inflace u nás naopak výrazně zpomalila. Obojí je nepravda. Inflace je pořád stejná, resp. v žádném případě neklesá. Co se mění, je naším statistickým úřadem vypočítávaný index spotřebitelských cen. V říjnu do něj byl započten státem vyplácený „úsporný tarif na energie“. Manipulace státu s cenami však s inflací nemá nic společného. Pořád to nechceme pochopit? Za komunismu, kdy se s cenami manipulovalo naprosto nemilosrdně, byla také inflace, ale neprojevovala se v cenovém indexu. Proto jsme my, ekonomové, mluvili o tzv. potlačené (repressed) inflaci. Nehrajme si na umělé potlačování inflace. To je „potlačován“ pouze cenový index.

3.3.2016 – Oslavu narozenin tam měl Karel Gott, svatbu tenista Lukáš Rosol. Na Čapí hnízdo se však místo dalšího veselí snesly nyní jisté chmury. Na luxusní farmu Andreje Babiše si chce totiž posvítit Brusel kvůli podezření na zneužití eurodotací. Vyžádal si prý audit, který má sestavit Bureš. Nikoli agent Bureš, ale zaměstnanec ministerstva financí Svatopluk Bureš. Do čela auditorského týmu nastoupil teprve nedávno.

11.4.2022 – Podle očekávání prolomila meziroční inflace v březnu dvanáctiprocentní hranici a dál směřuje ke svému maximu, které by měla dosáhnout ještě ve druhém čtvrtletí letošního roku. Aktuálně je inflace nejvýše za posledních 24 let.

30.9.2016 – Inflace v eurozóně začala opatrně nabírat na síle. V září vyskočila podle prvního odhadu na 0,4 %, dorovnala tak letošní maxima a je na jedné z nejvyšších hodnot za poslední dva roky. ECB si tak na jednu stranu může vydechnout - inflace opouští super-nízké hodnoty a na začátku příštího roku by se měla vyhoupnout nad 1 %.

4.1.2017 – Inflace v eurozóně vystoupila na nejvyšší úrovně od poloviny roku 2013 (1,1% meziročně) a v dalších měsících by inflace měla dál mířit vzhůru. Očekáváme, že svého vrcholu dosáhne na v únoru v blízkosti 1,5% a do bezprostřední blízkosti cíle ECB se tak letos ještě nedostane.

2.3.2017 – Německá inflace zdolala v únoru čtyřletá maxima a podobně by měla dnes dopadnout i inflace za celou eurozónu - ta by poprvé od roku 2012 měla označkovat 2%ní inflační cíl ECB. Včera už se proto ozval Jens Weidmann z německé Bundesbanky, podle kterého bude muset ECB v březnu zvýšit svoji inflační prognózu.

2.3.2017 – Inflace v eurozóně po čtyřech letech zdolala inflační cíl a dosáhla v únoru 2 %. Evropská centrální banka se ale pravděpodobně nebude radovat z vyšší inflace nadlouho.

31.3.2017 – Inflace v eurozóně nečekaně prudce poklesla zpátky pod cíl ECB z 2 % na 1,5 %. To není pro ECB nijak příznivá zpráva zvlášť proto, že poklesla i jádrová inflace očištěná o ceny potravin a energií, která odráží sílu domácích inflačních tlaků.

28.4.2017 – Inflace v eurozóně překvapila nás i trhy výrazně vyšším výsledkem. První odhad za duben ukázal nárůst k 1,9% do těsné blízkosti cíle ECB. Daleko větším překvapením pro trhy ovšem byl nárůst jádrové inflace, která po překvapivém březnovém poklesu k 0,7% (17ti letá minima) vyskočila v dubnu prudce k 1,2% (čtyřletá maxima).

31.8.2017 – Inflace v eurozóně vyskočila na 1,5% úroveň, na které se naposledy pohybovala v březnu tohoto roku. Za srpnovým zrychlením ovšem stojí především ceny energií (zejména pohonné hmoty), které meziročně rostly o 4 % (v červenci pouze o 2,2 %). Jádrová inflace zůstala v srpnu na 1,2 %, což je ale v tuto chvíli víceméně v souladu s odhadem ECB.

9.12.2016 – Dnešní inflační čísla ukázala výrazný skok směrem vzhůru - vzrostla po téměř třech letech nazpátek do tolerančního pásma ČNB (na 1,5 %). A již na začátku roku by nás měl čekat další růst inflace do těsné blízkosti cíle centrální banky, který bychom mohli překonat načas již během března 2017.

5.8.2009 – Meziroční inflace v červenci se podle analytiků snížila z předchozích 1,2 procenta na přibližně 0,5 procenta. Důvodem je především pokles cen potravin a plynu. Inflace je tak podle ekonomů u svého minima, někteří ovšem nevylučují v srpnu další pokles inflace až k nule.

11.11.2013 – Meziroční růst spotřebitelských cen v říjnu zpomalil na 0,9 procent ze zářijového jednoho procenta. Zpomalení cenového růstu nastalo zejména u potravin a nealkoholických nápojů. Proti září spotřebitelské ceny v říjnu vzrostly o 0,2 procenta, hlavně kvůli růstu cen lihovin a lahvového piva. O vývoji inflace dnes informoval Český statistický úřad. Pokles meziroční inflace odpovídal odhadům analytiků. Naposledy byla meziroční inflace pod jedním procentem v březnu 2010.

30.1.2014 – Zatímco oficiální inflace měřená Českým statistickým úřadem v posledních devíti letech dosahovala průměrně meziroční hodnoty 2,6 procenta, inflace vnímaná spotřebiteli podle výpočtů UniCredit Bank byla 3,9 procenta. Na tiskové konferenci o tom informoval hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. V samotném prosinci loni byla oficiální inflace 1,4 procenta, zatímco vnímaná 2,5 procenta.

10.1.2017 – Prosincová hladina spotřebitelských cen dosáhla po téměř čtyřech letech úrovně svého dvouprocentního meziročního růstu. Tím se meziroční inflace oproti předchozímu měsíci zvýšila o 0,5 procentního bodu. Meziměsíční nárůst hladiny spotřebitelských cen dosáhl 0,3 %. Za celý rok 2016 činila pak průměrná míra inflace 0,7 %; přestože toto číslo je stále velmi nízké, jedná se o největší průměrnou míru inflace za předchozí tři roky.

9.10.2018 – V meziročním srovnání byly hlavním tahounem inflace i nadále náklady spojené s bydlením, které přispívají k celkovému růstu inflace zhruba z jedné třetiny. Do meziroční inflace významně promlouvají i vyšší ceny pohonných hmot a po letní odmlce i ceny potravin.