MojeCelebrity.cz

10.2. (24 dnů) – Prezident republiky Miloš Zeman byl informován o rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu z 5. 2. 2021, podle něhož může soudit údajné válečné zločiny spáchané na palestinských územích. Palestina přitom není mezinárodně uznávána jako stát.

14.12.2011 – Česko bude mít svého soudce u Mezinárodního trestního soudu v Haagu. Členské státy soudu jím dnes v New Yorku zvolily Roberta Fremra. Čtyřiapadesátiletý soudce dříve působil například na Nejvyšším soudu ČR. Má také mezinárodní zkušenosti.

13.11.2015 – Včera padlo rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu v Haagu ohledně postupu ukrajinských bezpečnostních sil při protestech na Majdanu. Soud uznal, že došlo k použití „nepřiměřené a nevybíravé síly“, neseznal však, že se jednalo o zločiny proti lidskosti.

20.5.2020 – Novým předsedou Nejvyššího soudu se dnes na desetileté funkční období stal šéf senátu trestního kolegia soudu Petr Angyalossy. Na Pražském hradě ho jmenoval prezident Miloš Zeman. Bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová považuje za politováníhodné, že soud nepovede první místopředseda Mezinárodního trestního soudu v Haagu (ICC) Robert Fremr. ČT řekla, že Fremr byl evidentně nejlepším kandidátem a jakákoliv jiná volba působí jako politizace funkce.

12.5.2016 – Velkou zasedací místnost Nejvyššího soudu ve středu 4. května 2016 krátce po poledni navštívila více než stovka účastníků semináře zaměřeného na problematiku nadnárodních vlivů na aplikační praxi trestního práva s důrazem na judikaturu Soudního dvora Evropské unie a Evropského soudu pro lidská práva. Mezi posluchači nechyběli kromě soudců trestního kolegia Nejvyššího soudu také zástupci a představitelé dalších vrcholných soudních institucí, státního zastupitelství nebo kanceláře Veřejného ochránce práv. Mezi jinými předseda Nejvyššího správního soudu JUDr. Josef Baxa a ombudsmanka Mgr. Anna Šabatová.

8.11.2019 – ROZHOVOR „Pokud by mělo jakékoliv rozhodnutí nejvyššího státního zástupce být učiněno kolem 17. 11., muselo by rozhodnutí nižšího státního zástupce padnout nejdříve v druhé polovině srpna. O tom, že byl podán návrh na potrestání premiéra, se psalo v dubnu 2019. Nejvyšší státní zástupce pak uváděl, že očekává rozhodnutí v květnu 2019. Pokud by skutečně padlo v květnu 2019 rozhodnutí o zastavení trestního stíhání premiéra, tak by jej nevyšší státní zástupce mohl zrušit do srpna 2019 a do listopadu by celá záležitost vyčpěla. Pokud bylo přijato tehdy, kdy bylo přijato, rozhodnutí může padnout kolem 17. listopadu,“ vysvětluje podivné okolnosti okolo časových lhůt advokát JUDr. Karol Hrádela.

13.3.2015 – Česká republika uložila 12. března 2015 listiny o přijetí kampalských změn Římského statutu Mezinárodního trestního soudu týkajících se zločinu agrese a čl. 8 Římského statutu definujícího válečné zločiny. ČR je mezi prvními třiceti státy, které kampalské změny Římského statutu již přijaly. Podpora Mezinárodního trestního soudu patří mezi základní pilíře české zahraniční politiky.

22.6.2017 – Předseda Evropského soudu pro lidská práva (dále jen ESLP) Guido Raimondi přijel na pozvání Ústavního soudu do České republiky a dnes v jeho prostorách jednal se soudci Ústavního soudu. Spolu s ním přijeli také Aleš Pejchal, soudce Evropského soudu pro lidská práva zvolený za Českou republiku a Françoise Elens-Passos, vrchní tajemnice Evropského soudu pro lidská práva, jednání byl přítomen také Vít A. Schorm, vládní zmocněnec pro zastupování před Evropským soudem pro lidská práva. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský po přivítání hostů krátce pohovořil o současné situaci na Ústavním soudě a některých aktuálních otázkách, které při své rozhodovací činnosti řeší. Soudkyně Ústavního soudu Kateřina Šimáčková následně přednesla příspěvek na téma aplikace judikatury ESLP v rozhodovací praxi Ústavního soudu. Diskutovalo se také o vztahu judikatury ESLP a institutu obnovy řízení před Ústavním soudem a pan Guido Raimondi otevřel i téma aktuální situace ohledně Dodatkového protokolu č. 16 k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Cílem tohoto protokolu je rozšíření poradní pravomoci ESLP na otázky práv a svobod chráněných Úmluvou a umožnění vnitrostátním „nejvyšším soudům“, aby si v konkrétním soudním sporu vyžádaly posudek ESLP k otázkám výkladu a použití Úmluvy. Ve hře je však zároveň otázka, které „nejvyšší soudy“ by mohly posudek žádat a odpověď na ni by měl nalézt každý smluvní stát. V České republice by tuto pravomoc mohl mít buď pouze Ústavní soud, nebo i Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud, předseda Ústavního soudu však nechtěl předjímat, jaké řešení by bylo pro Českou republiku nejvhodnější, to bude předmětem dalších jednání.

23.12.2015 – Dne 16. prosince 2015 se uskutečnil seminář k 70 letům mezinárodního trestního soudnictví.

8.7.2014 – Dne 7. 7. 2014 bylo podle § 179b odst. 3 trestního řádu sděleno podezření 33letému muži cizí státní příslušnosti z přečinu krádež podle ust. § 205/1d),3 trestního zákoníku a maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle ust. § 337/1b) trestního zákoníku. Ten dne 6. 7. 2014 kolem 20.10 hodin vnikl po zavírací době do prodejny tabáku v objektu prodejny v Králově Dvoře. Muž využil toho, že prodavačka v prodejně nechala bezpečnostní stahovací roletu staženou do ¾ . Tímto otvorem vnikl do prodejny, kde prodavačka měla spočítanou inventuru a vybranou tržbu položenou v košíku na pultu. Muž okamžitě sáhl do košíku, ze kterého odcizil tři balíky tisícikorun a dvoutisícikorun v hodnotě dosahující téměř 300.000,- Kč. Následně se dal na útěk.

15.7.2020 – Vedoucí tiskového oddělení středočeského krajského úřadu Marek Rejman se rozhodl skončit ve funkci. Ve středečním prohlášení uvedl, že vyvodil odpovědnost za vnější komunikaci v kauze trestního oznámení na záchranářku Veroniku Brožovou. Z krajského úřadu na vlastní žádost odchází také zástupce ředitele Roman Šubert, důvody jeho rozhodnutí nejsou známy.

17.4.2013 – Novelami daňových zákonů, které souvisí s novým občanským zákoníkem se má dnes opět zabývat česká vláda. Kabinet také probere novelu trestního zákona a trestního řádu, která umožní, aby se v případě své spolupráce s policií mohl vyhnout trestu ten, kdo sice dá úplatek, ale pomůže odhalit toho, kdo si o něj řekl.

14.4.2016 – Platná právní úprava umožňuje od nabytí účinnosti novely trestního zákoníku a trestního řádu provedené zákonem č. 181/2011 Sb. od 1. 7. 2011 soudům v rámci trestního (adhezního) řízení rozhodovat též o nárocích na náhradu nemajetkové újmy způsobené trestným činem.

24.10.2018 – Policisté Národní centrály proti organizovanému zločinu služby kriminální policie a vyšetřování (NCOZ), kteří jsou zařazeni v pracovním týmu Daňová Kobra, na začátku měsíce října 2018 vydali usnesení o zahájení trestního stíhání proti osmi osobám (pět cizích státních příslušníků a tři Češi) pro zvlášť závažný zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby (dle § 240 odst.1, odst. 2 písm. a odst. 3 trestního zákoníku, spáchaného ve spolupachatelství dle § 23 trestního zákoníku).

20.10.2016 – O zveřejnění prohlášení, v němž prezident Miloš Zeman, premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a předsedové parlamentních komor odsoudili schůzku ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) s tibetským duchovním vůdcem dalajlámou rozhodl Hrad. Před zahájením summitu Evropské unie v Bruselu to novinářům řekl Sobotka. Podle něj ale prohlášení neobsahuje nic nového proti stanoviskům předchozích vlád.

20.10.2016 – Čína v úterý pohrozila Česku zhoršením vztahů kvůli schůzkám politiků s tibetským duchovním vůdcem dalajlámou. Ve stejný den večer vydali nejvyšší čeští ústavní činitelé prohlášení o respektu k územní celistvosti Čínské lidové republiky, jejíž je Tibet součástí. O zveřejnění prohlášení rozhodl podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) Hrad. Prohlášení kritizovali politici, univerzity či nevládní organizace.

29.10.2016 – Přes 40 procent lidí považuje podle průzkumu agentury Nielsen Admosphere pro Českou televizi (ČT) pročínské prohlášení čtyř nejvyšších ústavních činitelů za přehnané. Podle pětiny dotázaných je prohlášení běžné, 11 procent lidí uvedlo, že prohlášení bylo výjimečné, ale potřebné. Čtyři procenta ho považují za nedostatečné. Zbylá čtvrtina z 657 respondentů na prohlášení neměla názor. Výsledky průzkumu, který se uskutečnil ve středu a čtvrtek, dnes zveřejnila ČT.

11.3.2017 – III. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jan Filip) zamítl návrh stěžovatelky na zrušení usnesení Krajského soudu v Praze a rozsudku Obvodního soudu v Příbrami. Konstatoval však, že postupem Okresního soudu v Příbrami a postupem Krajského soudu v Praze v odvolacím řízení bylo porušeno právo stěžovatelky na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod tím, že jí nebylo umožněno jako poškozené řádně uplatnit nárok na náhradu škody podle § 43 odst. 3, ve spojení s § 206 odst. 2 a § 228 odst. 1 trestního řádu a o podaném návrhu nebylo rozhodnuto, ačkoli tomu v řízení před obecnými soudy nebránila překážka.

27.9.2016 – Prezident Miloš Zeman dnes udělil milost, která znamená zastavení trestního stíhání pro přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání. Obviněný kvůli poškození mozku po cévní mozkové příhodě a duševní poruše není schopen chápat smysl trestního řízení, které je nyní přerušeno. V tiskové zprávě to dnes oznámil mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. Jde o třetí milost, kterou Zeman ve svém funkčním období udělil.

16.10.2015 – Česká konference rektorů (ČKR) v pátek odsoudila rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana nepozvat na Pražský hrad u příležitosti oslav státního svátku vzniku Československa dvojici rektorů. Prezident stejně jako v minulých dvou letech nepozval rektory Masarykovy a Jihočeské univerzity Mikuláše Beka a Libora Grubhoffera. Z vyjádření některých rektorů vyplývá, že se dohodli, že na Hrad nepůjdou.