MojeCelebrity.cz

7.11.2024 – Hospodářská komora ČR varuje před vysokými náklady plynoucími z nového zákona o kybernetické bezpečnosti. Nový zákon (sněmovní tisk č. 759) přináší zásadní nárůst počtu regulovaných subjektů a povinností, což se promítne do výrazného zvýšení nákladů pro firmy i veřejnou správu a může mít nepříznivý dopad do cen služeb koncovým zákazníkům.

11.9.2022 – Do roku 2024 by měla mít Česká republika ve svém právním řádu implementovány požadavky nové směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropské unie o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v Unii, tzv. směrnice NIS2. Ta přináší mnoho změn v oblasti zajišťování kybernetické bezpečnosti a týká se nejen organizací, které jsou již dnes ze zákona o kybernetické bezpečnosti povinny své systémy zabezpečovat, ale i velkého množství organizací, které budou do regulace spadat nově a do dnešního dne žádné povinnosti plnit nemusely. Nově tak bude požadavkům a změnám specifikovaným ve směrnici NIS2 podléhat více než 6000 subjektů v ČR namísto nynějších přibližně čtyř set. Cílem směrnice je mimo jiné zajistit, aby organizace zaváděly preventivní kroky k posílení své kybernetické bezpečnosti. NIS2 nově také pracuje se dvěma režimy povinných osob – „important“ a „essential“. Přičemž povinnosti stanovené organizacím v režimu „important“ budou méně přísné než v případě režimu „essential“.

23.11.2022 – V pátek 18. listopadu 2022 schválila Rada Evropské unie (EU) obecný přístup k návrhu nařízení o kybernetické bezpečnosti orgánů, institucí a jiných subjektů Unie. Jedná se o společnou pozici všech členských zemí a zároveň o naplnění další z priorit Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) v rámci předsednictví České republiky v Radě EU. Návrh nařízení si klade za cíl nastavit jednotná pravidla kybernetické bezpečnosti jednotlivých subjektů a posílit tak jejich odolnost vůči kybernetickým hrozbám. Výsledkem má být napravení dosavadního nevyhovujícího stavu, kdy existují na úrovni kybernetické bezpečnosti unijních subjektů velké rozdíly a chybí jednotná úprava pravidel v této oblasti.

20.6.2024 – Ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Lukáš Kintr obhajuje zákon o kybernetické bezpečnosti, proti kterému se kriticky vymezila Hospodářská komora a množství českých firem. Podle Kintra sice bude implementace povinných bezpečnostních prvků pro soukromý sektor finančně náročnější, ale je lepší investovat do kybernetické bezpečnosti než se potýkat s velkými finančními škodami v budoucnu.

17.7.2024 – Nový návrh zákona o kybernetické bezpečnosti zavádí do českého právního řádu evropskou bezpečnostní směrnici NIS2. Ale také možnost ověřit a vyloučit dodavatele, kteří by pro stát představovali bezpečnostní riziko. Hospodářská komora už dříve upozorňovala na to, že Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) do návrhu nezapracoval některé připomínky.

13.11.2014 – České bezpečnostní síly by mohly v budoucnosti podnikat proti nepřátelům kybernetické útoky. Mohly by tak třeba napadnout nepřátelské informační weby nebo vládní stránky. Na přípravě kybernetické obrany i útoku se domluvilo vedení armády, vojenského zpravodajství a Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ). Na zasedání sněmovního výboru pro obranu to dnes řekl ředitel NBÚ Dušan Navrátil. Záměr by měl být součástí připravovaného akčního plánu Česka v oblasti kybernetické bezpečnosti, který bude muset schválit vláda.

24.9.2021 – ČEZ loni zachytil 6,5krát více podezřelých aktivit na sítích než před třemi lety. Nově spuštěné bezpečnostní dohledové centrum – iSOC (Integrated Security Operations Center) dohlíží na ochranu Skupiny ČEZ v oblastech fyzické, informační a kybernetické bezpečnosti. Ochrana kritické informační infrastruktury v České republice patří k prioritám nově vznikajícího Národního koordinačního centra výzkumu a vývoje v oblasti kybernetické bezpečnosti.

9.4.2022 – Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) uspořádal 31. března 2022 ve spolupráci s Technologickou agenturou České republiky (TA ČR) již třetí setkání Platformy k výzkumu a vývoji v kybernetické a informační bezpečnosti. Tématem jednání bylo posílení možností spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje v kybernetické a informační bezpečnosti na národní i mezinárodní úrovni. Platforma sdružuje zástupce veřejného, akademického a soukromého sektoru – setkání se zúčastnili například zástupci Technologického centra Akademie věd ČR, Ministerstva vnitra, NAKIT, CESNET a vysokých škol (MU, VUT, VŠB-TUO, ČVUT).

26.8.2022 – Zástupci NÚKIB vytvořili webové stránky nis2.nukib.cz. Jedná se o reakci na nově přicházející regulaci kybernetické bezpečnosti v České republiky – směrnici Evropského parlamentu a Rady Evropy o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v Evropské unii, tzv. směrnice NIS2. Ta se týká jak organizací, které jsou již dnes ze zákona o kybernetické bezpečnosti povinny své systémy zabezpečovat, tak i velkého množství dalších subjektů, jež budou do regulace spadat nově a do dnešního dne žádné povinnosti plnit nemusely.

3.3.2023 – Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vytvořil webové stránky Evropské certifikace kybernetické bezpečnosti (eucertifikace.nukib.cz) týkající se evropského certifikačního rámce kybernetické bezpečnosti. V osmi tematických okruzích zde naleznete přehledné a ucelené informace o tom, co tento rámec přináší. Popsána je zde také role NÚKIB a dalších zapojených orgánů do dané problematiky.

21.7.2015 – Hospodářská komora ČR pokračuje v posilování obchodních vztahů s Íránem. V rámci podnikatelské mise do Íránu, kterou Komora pořádá ve dnech 19.–23. září 2015, se přihlásilo již 30 firem. Jen za dnešek o účast v misi projevilo zájem pět tuzemských firem a další se hlásí. Na dnešek byla totiž stanovena uzávěrka pro možnost se do mise přihlásit. Zástupci firem z oborů hutnictví, energetiky, farmacie, logistiky nebo bankovnictví navštíví Teherán a Tabríz, kde budou probíhat podnikatelská fóra a jednání se zástupci íránského byznysu.

28.8.2014 – Od ledna 2015 začne v České republice platit nový zákon o kybernetické bezpečnosti, díky kterému by měl být stát odolnější vůči případným elektronickým útokům na důležité počítačové systémy v zemi. Norma, kterou vytvořil Národní bezpečnostní úřad, schválili poslanci, senátoři a podepsal prezident, už teď čelí kritice řady odborníků. Experti napříč obory se zatím neumí shodnout na tom, koho přesně se zákon dotkne, jaké konkrétní kroky budou muset podniknout a kolik bude zavedení nových pravidel stát. Všechna zákonná opatření by měla být přijata do konce roku 2015.

15.6.2023 – Hospodářská komora oceňuje, že vláda na své zítřejší schůzi projedná již druhý Antibyrokratický balíček, který snižuje administrativní zátěž firem. Jeden balíček opatření za rok se ale zdaleka nevyrovná vysokému počtu povinností, které zákonodárci podnikatelům nově ukládají. Upozorňuje na to Hospodářská komora, která stav regulatorní a administrativní zátěže a jeho dopad na podnikatelské subjekty dlouhodobě analyzuje.

13.12.2019 – Kybernetické útoky, úniky dat, krádeže údajů, stáří softwaru, fyzická bezpečnost zařízení, znalosti a dovednosti zaměstnanců. Je toho opravdu hodně, před čím se musí mít manažeři kybernetické bezpečnosti a vedoucí IT oddělení na pozoru a co musí bedlivě sledovat. Aby se z nich z toho všeho nestali pacienti docenta Chocholouška, vytvořila platforma KYBEZ unikátní nástroj pro komplexní řízení kybernetické bezpečnosti.

14.12.2019 – Kybernetické útoky, úniky dat, krádeže údajů, stáří softwaru, fyzická bezpečnost zařízení, znalosti a dovednosti zaměstnanců. Je toho opravdu hodně, před čím se musí mít manažeři kybernetické bezpečnosti a vedoucí IT oddělení na pozoru a co musí bedlivě sledovat. Aby se z nich z toho všeho nestali pacienti docenta Chocholouška, vytvořila platforma KYBEZ unikátní nástroj pro komplexní řízení kybernetické bezpečnosti.

5.11.2019 – Největšími úskalími rozvoje podnikání v ČR budou v roce 2020 rostoucí cena práce, nedostatek kvalifikované pracovní síly a nadměrná administrativní zátěž. Letos stejně jako ve zbytku Evropy ale výrazně rostou také obavy firem z možného oslabení domácí poptávky. Vyplývá to ze šetření Evropské asociace obchodních a průmyslových komor, které data za české firmy dodává Hospodářská komora České republiky.

26.12.2024 – Téměř 70 procent českých firem zatím nepoužívá umělou inteligenci (AI) ve svém podnikání. Ale více než třetina plánuje její implementaci do své činnosti v horizontu nejbližších tří let. AI nejvíce využívají velké firmy a její přínos podnikatelé spatřují především ve zrychlení administrativních procesů. Náročnost těchto procesů souvisí i s rostoucími byrokratickými požadavky, které na firmy klade svými opatřeními národní, a především evropská legislativa. Vyplývá to z šetření Komorový barometr, které v rámci své členské základny provedla Hospodářská komora České republiky.

31.8.2021 – Hospodářská komora prosazuje víceletý rozpočtový rámec pro rezort obrany, který by umožnil efektivní plánování klíčových projektů včetně akvizic. Komora také apeluje na nutnost plnit závazek vůči NATO vynakládat na obranu 2 % HDP a na větší zapojení českých firem do armádních nákupů a do bezpečnostního a obranného systému státu.

8.9.2023 – U příležitosti pracovní cesty ministra životního prostředí Petra Hladíka do Vietnamu a Gruzie vypraví Hospodářská komora České republiky do těchto zemí podnikatelskou delegaci. V obou zemích Komora organizuje podnikatelská setkání s dvoustrannými jednáními firem i prohlídky místních podniků. Podnikatelskou část mise, která proběhne od 9. do 15. září, povede viceprezident Hospodářské komory Michal Štefl.

14.7.2023 – U příležitosti pracovní cesty ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely do Tádžikistánu a Uzbekistánu Hospodářská komora České republiky do těchto středoasijských zemí vypravuje podnikatelskou delegaci a v hlavních městech organizuje dvě podnikatelská fóra s dvoustrannými jednáními firem. Mise proběhne ve dnech 16. až 18. července. Navazuje na dubnovou cestu premiéra Petra Fialy po asijských zemích, cílem této mise bylo pomoci posílit působení firem na alternativních trzích.