MojeCelebrity.cz

4.7.2025 – NATO tlačí na členské země, aby navýšily své vojenské rozpočty a zavázaly se k výdajům ve výši pěti procent HDP. Důvodem má být strach z ruské agrese a potřeba posílit obranu. Podle Jany Turoňové, lídryně hnutí STAČILO! v Jihočeském kraji, se však jedná o nebezpečnou hru, která má vážné důsledky pro Českou ekonomiku i suverenitu.

11.7.2018 – Ministr zahraničí Jan Hamáček (ČSSD) považuje za optimální hranici výdajů na obranu dvě procenta HDP. Napsal to ČTK v reakci na požadavek amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby se výdaje členských států NATO zvýšily na čtyři procenta jejich HDP. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) považuje Trumpovo vyjádření za dlouhodobý apel. Zopakoval, že českým cílem jsou dvě procenta HDP do roku 2024. Požadavek amerického prezidenta na dotaz ČTK odmítli i členové sněmovního výboru pro obranu.

27.7. (20 dnů) – V politických debatách stále častěji zaznívá argument, že požadavek vydávat pět procent HDP na obranu není ničím výjimečným. Údajně jsme přece před rokem 1989 vydávali na obranu šest i více procent HDP.

15.1.2025 – Česká republika po dvaceti letech splnila svůj závazek vůči NATO a dosáhla výdajů na obranu ve výši dvou procent HDP. Ministryně obrany Jana Černochová v Interview ČT24 uvedla, že tato částka je stále nedostatečná, a hovořila o možnosti jejího navýšení na 2,5 až tři procenta, což by výrazně podpořilo modernizaci armády. Zároveň zdůraznila potřebu co nejvíce prostředků investovat v České republice, aby se podpořil rozvoj domácího zbrojního průmyslu. Nový americký prezident zmiňuje možnost výdajů až ve výši pěti procent HDP, což Černochová označila za nerealistické.

1.4.2015 – Deficit vládního sektoru v roce 2014 činil podle údajů ČSÚ[1] 85,3 mld. Kč, což představuje 2,0 % hrubého domácího produktu (HDP). Deficit vládního sektoru byl ovšem ovlivněn řadou jednorázových změn v celkovém rozsahu 44,6 mld. Kč (tj. 1,0 % HDP). Dluh vládního sektoru meziročně klesl o 23,6 mld. Kč na 1 816,1 mld. Kč (tj. 42,6 % HDP). K jeho snížení došlo především díky lepšímu řízení likvidity státní pokladny.

2.4.2021 – Saldo hospodaření sektoru vládních institucí dosáhlo ve čtvrtém čtvrtletí 2020 schodku 141,6 mld. Kč, což představovalo 9,4 % HDP. Příjmy sektoru vládních institucí dosáhly 41,8 % HDP, zatímco výdaje 51,2 % HDP. Míra zadlužení sektoru vládních institucí vzrostla meziročně o 7,8 p. b. na 38,1 % HDP.

21.4.2023 – Poslanecká sněmovna dnes schválila legislativu, podle které bude muset Česko vydávat 2 procenta HDP na obranu, jak se zavázala při vstupu do NATO v roce 1999. Zákon podpořila vládní pětikoalice i opoziční hnutí ANO včetně bývalého ministra obrany Lubomíra Metnara. Proti se hlasitě vymezovala jen SPD s tím, že peníze jsou potřeba jinde. Mnozí diskutéři na sociálních sítích jsou z rozhodnutí nadšení a žádají dokonce 5 % HDP na obranu.

2.2.2021 – Česká ekonomika se loni propadla nejvýrazněji za dobu samostatné České republiky. Hrubý domácí produkt (HDP) klesl o 5,6 procenta, zatímco předtím šest let v řadě rostl. Vyplývá to z předběžného odhadu HDP, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Za samotné čtvrté čtvrtletí loňského roku se HDP snížil o pět procent, mezičtvrtletně stoupl o 0,3 procenta. Vývoj hospodářství loni poznamenala omezení obchodu, služeb či pohybu zaváděná státem od března kvůli epidemii nemoci covid-19.

7.1.2025 – Členské státy NATO by podle Donalda Trumpa měly zvýšit své výdaje na obranu až na pět procent HDP, což představuje více než dvojnásobek současného závazku Aliance ve výši dvě procenta. V podmínkách České republiky by to znamenalo výdaje přibližně 420 miliard korun ročně, což odpovídá zhruba pětině celého státního rozpočtu. Objevují se názory, že takové zvýšení výdajů by výrazně zatížilo státní finance a mohlo by vést k přehodnocení politické vůle pokračovat v podpoře Ukrajiny. Jiní poukazují, že Trump navýšení výdajů na obranu přehnal, aby z něj mohl slevovat.

5.2.2020 – Česká republika zřejmě nezvládne v roce 2024 odvádět dvě procenta HDP na obranu, jak se zavázala v rámci NATO. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) i vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) je 130 miliard až příliš. Hamáček navrhuje, aby se výdaje na obranu zastropovaly, informuje server Lidovky.cz.

15.9.2022 – Premiér Petr Fiala s ministryní obrany Janou Černochovou (oba ODS) si při dnešní bilanční schůzce potvrdili cíl dávat dvě procenta HDP na obranu v roce 2024 místo původně plánovaného roku 2025. Jak dále novinářům po jednání řekl Fiala, ruská invaze na Ukrajinu ukázala, že si kabinet po nástupu správně stanovil obranu a modernizaci armády jako své priority. Ocenil, že za dobu působení Černochové ve funkci se podařilo aktivitu ministerstva zvýšit a rozhýbat nákupy.

11.12.2024 – Náměstek polského ministra obrany Cezary Tomczyk vyzval státy střední Evropy včetně Německa ke zvýšení výdajů na obranu v souvislosti s tvrzením zvoleného prezidenta USA Donalda Trumpa, že pokud státy nebudou plnit závazek výdajů na obranu ve výši 2 % HDP, tak Spojené státy z NATO vystoupí a nebudou se vojensky angažovat v případných konfliktech v Evropě. Zatímco Polsko letos mělo obranné výdaje ve výši 4,7 % HDP, což je více než 1 bilion korun, například česká vláda navzdory proklamacím s částkou 154 miliard korun ani příští rok nesplní 2% závazek.

14.3.2026 – VHLED MIROSLAVA ŠEVČÍKA Již nějakou dobu kope opozice do vlády za to, že prý podceňuje obranu a nehodlá ji financovat pěti procenty HDP. Právě proti tomu se staví docent Miroslav Ševčík (za SPD). „Vydávat 5 % HDP na ‚obranu‘ považuji za naprostý nesmysl,“ říká. Připomíná, že miliardové částky za zálohové faktury zemi nepomohou. „Utrácet peníze za zálohové faktury na F-35, půjčovat si na to a platit z toho ještě úroky, tak to může jenom dareba, který je na tom zainteresovaný,“ tvrdí Ševčík v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.

26.4.2011 – Celkový dluh zemí eurozóny i celé Evropské unie loni opět vzrostl, a to na nejvyšší úroveň v historii. V eurozóně zasažené dluhovou krizí dluh stoupl ze 79,3 procenta HDP v roce 2009 na 85,1 procenta HDP loni a v celé evropské sedmadvacítce vzrostl z předloňských 74,4 procenta HDP na 80 procent HDP v roce 2010.

30.3.2025 – „Byla to past, politická past,“ řekl za souhlasného přikyvování Aleše Juchelky (ANO) předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala k pozvánce na společné jednání vládní koalice a opozice. „Ve Sněmovně nám nedovolí mluvit o obraně,“ dodal. Juchelka zmínil, že vláda chce před veřejností tajit konkrétní kroky u zvyšování výdajů na obranu. „Byl to pouze truc vlády, aby občané neslyšeli, v jakém stavu armáda je.“

8.2.2023 – Poslanci na své 52. schůzi projednali vrácený zákon ze Senátu o podpoře sportu, projednají zákon na podporu Ukrajiny - lex Ukrajina V, zákon o elektronických komunikacích nebo zakotvení návrhu zákona o státním rozpočtu v podílu výdajů na obranu ve výši dvou procent HDP.

23.3.2026 – 100 DNÍ VLÁDY „Ani vyložené zklamání, ani důvod k nadšení.“ Tak zatím hodnotí vládu Andreje Babiše vojenský analytik Dominik Ticháček, zvláště pokud jde o obranu a bezpečnostní politiku. Věnuje se ministru Zůnovi, pořizování letounů F-35 a dalším zbrojním zakázkám, nemluvě o tanci okolo 5 % HDP na obranu. U jedné položky ale doporučuje počkat s hodnocením až na rok 2029.

2.3.2025 – INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ „Obrana přeci není o tom, kolik peněz na ni vynaložíte, ale o tom, nakolik účelně je vynaložíte,“ říká Markéta Šichtařová o Fialově cíli dávat na obranu 3 % HDP. V Česku řešíme i jiné problémy, jako třeba nedostupné bydlení. „Máme nejdražší bydlení vzhledem k HDP na hlavu v celé Evropě,“ varuje ekonomka. Vyřešit tento problém potrvá dlouho. Zlepšit by se prý ale mohl už do půl roku. Stačilo by zavést tři změny.

1.4.2010 – Deficit státního rozpočtu loni dosáhl 5,93 procenta hrubého domácího produktu (HDP), podíl státního dluhu na HDP se zvýšil na 35,35 procenta. Ve čtvrtek o tom informoval Český statistický úřad (ČSÚ) a revidoval tak svůj původní deficitu ve výši 6,6 procenta HDP.

14.1.2019 – Saldo hospodaření sektoru vládních institucí dosáhlo ve třetím čtvrtletí 2018 přebytku 21,0 mld. Kč, což představuje 1,55 % HDP. Příjmy sektoru vládních institucí dosáhly 40,9 % HDP, zatímco výdaje 39,3 % HDP. Míra zadlužení sektoru vládních institucí klesla meziročně o 1,21 p. b. na 33,90 % HDP.