MojeCelebrity.cz

26.2.2022 – Severoatlantická aliance (NATO) vznikla původně v polovině 20. století jako obranný pakt, který měl členské země chránit před útokem Sovětského svazu a později Varšavské smlouvy. Po rozpadu východního bloku pak funguje jako obranná aliance. Aliance vznikla podpisem Severoatlantické smlouvy ve Washingtonu v roce 1949 12 zakládajícími státy. Do konce studené války se počet členů rozrostl na šestnáct a později až na současných třicet.

27.2.2022 – Severoatlantická aliance (NATO) vznikla původně v polovině 20. století jako obranný pakt, který měl členské země chránit před útokem Sovětského svazu a později Varšavské smlouvy. Po rozpadu východního bloku pak funguje jako obranná aliance. Aliance vznikla podpisem Severoatlantické smlouvy ve Washingtonu v roce 1949 12 zakládajícími státy. Do konce studené války se počet členů rozrostl na šestnáct a později až na současných třicet.

27.8.2022 – Sněmovna souhlasila se vstupem Finska a Švédska do Severoatlantické aliance (NATO). Oba severské státy o vstup do aliance požádaly počátkem července kvůli ruské invazi na Ukrajinu, a rozhodly se tak ukončit svou neutralitu. Senát schválil rozšíření NATO o Finsko a Švédsko už dřív, zbývá podpis prezidenta. Zeman vstup obou zemí do aliance podle dřívějšího vyjádření jeho mluvčího od začátku podporoval.

7.9.2014 – Na podporu boje proti proruským separatistům Ukrajina získá zbraně a vojenské poradce od pěti států Severoatlantické aliance, mimo jiné ze Spojených států a Polska. Jednotlivé státy se na tom prý dohodly během dvoudenního summitu Severoatlantické aliance ve Walesu, který trval do pátku. Oznámil to dnes podle agentur Reuters a DPA poradce ukrajinského prezidenta Petra Porošenka Jurij Lucenko.

2.12.2015 – Ministři zahraničí zemí Severoatlantické aliance jednomyslně vyzvali Černou Horu k jednání o vstupu do této organizace. Tato balkánská země by se tak měla stát 29. členem Aliance. Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga čeká ovšem Černou Horu ještě mnoho práce nejen v obranné oblasti, ale také při realizaci politických reforem. Rusko pohrozilo zrušením společných projektů s touto balkánskou zemí a posilováním vlastní obranyschopnosti.

12.3.2024 – Den vstupu do Severoatlantické aliance (NATO) byl jedním z nejdůležitějších dnů českých moderních dějin, řekl na Pražském hradě v úvodu dnešní konference Naše bezpečnost není samozřejmost premiér Petr Fiala (ODS). Vstup do NATO z 12. března 1999 znamenal historický přelom pro naše bezpečí, zdůraznil Fiala v úvodu konference, která čtvrtstoletí od českého vstupu do aliance připomíná.

9.6.2011 – Ministři obrany zemí Severoatlantické aliance se v noci na dnešek v Bruselu dohodli na "zeštíhlení" velitelských struktur aliance. Sníží se počet velitelství a velitelů i množství aliančních agentur. V prohlášení rozeslaném novinářům to potvrdil generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. Cílem reformy je zefektivnění fungování aliance i úspora peněz.

23.4.2013 – Generální tajemník Severoatlantické aliance Anders Fogh Rasmussen se obává rozšíření syrského konfliktu v regionu a případného ohrožení samotné aliance. Během zasedání ministrů zahraničí NATO v Bruselu dnes ale vyloučil přímý podíl aliance na bojích v Sýrii. Americký ministr zahraničí John Kerry vyzval své kolegy, aby se aliance připravila na možnost, že by syrský režim nasadil chemické zbraně. Uvedl ale, že dnešní izraelské zprávy o nasazení chemických zbraní v Sýrii nebylo možné potvrdit. 

7.6.2018 – Aliance reaguje na změnu bezpečnostního prostředí obměnou velitelské struktury. Ve čtvrtek ministři obrany Severoatlantické aliance jednali o vzniku dvou nových specializovaných velitelství v USA a v Německu. František Mičánek, děkan školy NATO Defence College, byl hostem Světlany Witowské v Interview ČT24. „Rusko nás dokázalo velice nepříjemně překvapit,“ řekl na adresu anexe Krymu v roce 2014 a vysvětlil, proč je připravenost Aliance dnes natolik zásadní.

12.10.2020 – Výbory pro legislativu, pro bezpečnost, technologicko-procesní, pro digitalizaci ve zdravotnictví a pro e-Government a architekturu zřídila Valná hromada Open-source Aliance. Jednotlivé výbory, do kterých se zapojili všichni členové Aliance podle svých specializací, mají až 15 členů a jejich funkční období je pět let. „Členové jednotlivých výborů si definovali KPI, máme tedy jasně dané cíle. Práci výborů, jejich výstupy, pak po nějakém časovém úseku změříme,“ říká Pavel Dovhomilja, předseda představenstva Open-source Aliance.

23.10.2023 – Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan předložil tureckému parlamentu k ratifikaci protokol o vstupu Švédska do Severoatlantické aliance. Švédský premiér Ulf Kristersson zprávu přivítal a uvedl, že se těší na členství v alianci. Její šéf Jens Stoltenberg dnes vyjádřil naději, že Švédsko v NATO uvidí „velmi brzy“. Krok Ankary uvítal také Washington. Turecko je spolu s Maďarskem poslední zemí NATO, která vstup této skandinávské země do aliance dosud neratifikovala.

19.5.2016 – Severoatlantická aliance pošle co nejdříve do Iráku tým, který přímo na místě zhodnotí možnosti přesunu a rozšíření výcvikové mise NATO přímo na irácké území. Aliance tímto způsobem reaguje na nedávnou žádost iráckého premiéra Hajdara Abádího. Zároveň premiér Černé Hory Milo Djukanović a ministři zahraničí zemí NATO podepsali v Bruselu protokol o přistoupení země k alianci. Nyní začíná ratifikační proces ve státech aliance, na jehož konci by se Černá Hora měla stát 29. členem aliance.

13.6.2022 – Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP09) na Twitteru uvedla, že organizace Aliance pro rodinu hájící manželství jako svazek muže a ženy, je přímo napojena na Putinův režim. Aliance pro rodinu jí dnes zaslala předžalobní výzvu, ve které žádá o stažení příspěvku. Pokud tak ministryně neučiní, bude spor pokračovat soudním řízením. Aliance pro rodinu bude vyžadovat veřejnou omluvu za šíření dezinformací a pomluvy. Celý text předžalobní výzvy zde:

30.11.2022 – „Máme prst na vypínači. Můžeme vypnout proud, kdykoli potřebujeme a kdykoli chceme. Stačí, když přijmete naše podmínky, a my to tažení zastavíme.“ Slova generála Surovikina? Nikoliv. Toto prohlašoval někdejší mluvčí Severoatlantické aliance Jamie Shea během vojenské kampaně NATO proti Jugoslávii, kdy alianční vojska bombardovala srbské elektrárny. Tento způsob vedení války NATO obhajovalo jako legitimní a z civilních obětí vinilo vedení napadené země. Citace činitelů NATO z roku 1999 se šířily v posledních dnech po sociálních sítích a ParlamentníListy.cz se je rozhodly ověřit. Dobové záznamy jsou na webu Severoatlantické aliance.

24.1.2022 – Severoatlantická aliance vysílá další lodě a letadla k posílení obrany východní Evropy v reakci na aktivity Ruska v okolí Ukrajiny, uvedlo dnes NATO v prohlášení. Cílem je "posílit odstrašující přítomnost" v oblasti Baltského moře. Své vojáky a vybavení už podle bruselské alianční centrály nabídlo několik členských států. Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg navíc uvedl, že aliance může svou přítomnost v oblasti posílit ještě více. Spojené státy kvůli krizi uvedly do zvýšené pohotovosti 8500 vojáků, oznámil Pentagon. O jejich nasazení v Evropě nebylo rozhodnuto. NATO a evropští lídři po jednání s americkým prezidentem Joem Bidenem potvrdili, že budou vůči Moskvě postupovat jednotně, další agrese k Ukrajině by pak měla podle generálního tajemníka aliance Jense Stoltenberga vážné dopady.

4.12.2019 – Členské státy Severoatlantické aliance toho mnohem více spojuje, než je rozděluje. Před dnešním společným zasedáním hlav států a vlád zemí aliance to prohlásil britský premiér Boris Johnson, jehož země summit NATO hostí, uvedla ČTK.

22.5.2015 – Summit Severoatlantické aliance se příští rok ve Varšavě uskuteční 8. a 9. července. Tento termín dnes oznámil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. V prohlášení zdůraznil, že setkání prezidentů a premiérů aliance se odehraje v klíčové době, kdy se na východě i na jihu mění podmínky euroatlantické bezpečnosti. Stoltenberg připomněl, že v reakci na tyto změny začala aliance s největším posílením vlastních společných obranných schopností od konce studené války.

12.3.2013 – Když v roce 1999 přistupovala Česká republika do Severoatlantické aliance, byl to jistý krok završující návrat k demokratickým hodnotám a zejména záruka zajišťující bezpečnost země.

13.5.2014 – Ministr obrany Martin Stropnický v pondělí pro agenturu Reuters uvedl, že nechce vojska Severoatlantické aliance na českém území. Jeho výrok byl reakcí na deklarované navýšení vojenských sil pod hlavičkou NATO ve východní Evropě kvůli rusko-ukrajinskému konfliktu. Přítomnost vojsk Severoatlantické aliance na našem území připodobnil k sovětské okupaci. „Pan ministr by měl být za svůj výrok odvolán,“ hřímá místopředseda Senátu Přemysl Sobotka. Stropnický hovoří o dezinterpretaci.

20.7.2015 – Asi dva tisíce vojáků z osmnácti zemí Severoatlantické aliance (NATO) se účastnilo cvičení na západě Ukrajiny. Armádní manévry s kódovým označením Saber Guardian/Rapid Trident-2015 jsou podle ukrajinského tisku významnou mezinárodní podporou Kyjeva. Úřady v Moskvě označily tyto manévry za "ukázku provokace" Severoatlantické aliance a zároveň jako podporu ukrajinské vlády.