MojeCelebrity.cz

1.5.2015 – ROZHOVOR Před ohlášeným pochodem Dělnické mládeže se znovu formuje iniciativa Brno blokuje, která chce akci zabránit nenásilnou blokádou. Na facebookové události se k účasti přihlásilo již 2200 lidí a účast přislíbili například náměstci primátora města Brna Martin Ander a Matěj Hollan. O smyslu podobných akcí i současném extremismu serveru ParlamentníListy.cz poskytl rozhovor filosof Martin Škabraha.

1.5.2015 – ROZHOVOR Před ohlášeným pochodem Dělnické mládeže se znovu formuje iniciativa Brno blokuje, která chce akci zabránit nenásilnou blokádou. Na facebookové události se k účasti přihlásilo již 2 200 lidí a účast přislíbili například náměstci primátora města Brna Martin Ander a Matěj Hollan. O smyslu podobných akcí i současném extremismu serveru ParlamentníListy.cz poskytl rozhovor filozof Martin Škabraha.

1.6.2015 – Barbarská nekulturnost, stádní instinkt a strach. Také o těchto projevech a důvodech české xenofobie a protiimigračních nálad se vyjadřuje v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz filozof Martin Škabraha. „Křesťan a muslim mohou žít v klidu vedle sebe a stejně tak si dva křesťané mohou navzájem podřezat krky.“ Škabraha také setřel teze o odlišnosti kultur: „Je nám nacismus kulturně blízký, nebo kulturně vzdálený? Je nám komunismus kulturně blízký, nebo kulturně vzdálený?“

1.6.2015 – Barbarská nekulturnost, stádní instinkt a strach. Také o těchto projevech a důvodech české xenofobie a protiimigračních nálad se vyjadřuje v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz filozof Martin Škabraha. „Křesťan a muslim mohou žít v klidu vedle sebe a stejně tak si dva křesťané mohou navzájem podřezat krky.“ Škabraha také setřel teze o odlišnosti kultur: „Je nám nacismus kulturně blízký, nebo kulturně vzdálený? Je nám komunismus kulturně blízký, nebo kulturně vzdálený?“

20.11.2014 – REPORTÁŽ Zásadní problém některých současných ekonomů vidí filozof Martin Škabraha (SZ) v tom, že ekonomická tvrzení pokládají za nezpochybnitelná stejně jako přírodní zákony. Zároveň seznámil účastníky besedy, jejímž hlavním tématem byla „neviditelná ruka trhu“, s výsledky výzkumu: „Ekonomové nebo speciálně studenti ekonomie mají tendenci chovat se více sobecky než ostatní,“ uvedl také Škabraha, který přednáší na moravských univerzitách. Na debatě v Ostravě upozornil filozof i na teorii, která předpovídá zánik kapitalismu.

23.4.2013 – Prezident Miloš Zeman v rozhovoru pro rakouskou tiskovou agenturu APA zopakoval svůj dřívější názor, že poválečný odsun sudetských Němců byl za jejich vlastizradu mírnější než trest smrti. Ocenil nicméně "deset procent" sudetských Němců, kteří se tehdy proti Hitlerově politice postavili. Nejvyšší představitel sudetských Němců v Rakousku Gerhard Zeihsel však odmítl, že by německá menšina v Československu nesla vinu na nacistickém obsazení českých zemí a ohradil se i proti Zemanovu rozdělování sudetských Němců na dobré a zlé.

3.7.2015 – Česká republika si připomíná odsun Němců po skončení druhé světové války. Přesně před 70 lety odsouhlasila vláda odsun Němců z Československa. Zemí tehdy cloumala nenávist a odpor. Výsledek? Někteří Němci nepřežili, další přišli o české státní občanství, majetek a najednou se v zemi, kde žili, stali cizinci.

7.2.2015 – MĚSÍC PO CHARLIE HEBDO Šaría je v omezené míře akceptovatelná, říká v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz filozof, pedagog a publicista Martin Škabraha (SZ), a vysvětluje, v jakých oblastech by to bylo možné. Pro ty, kteří se bojí islamizace, je podle něj alternativou více multikulturalismu. "Už se nelze vrátit do stavu stejnorodých společenství, kde všichni slaví tytéž svátky a klaní se stejným bohům. Modernizace a globalizace se nedají zastavit,“ dodává. Nemělo by se však prý ustupovat islamistům ani islamofobům.

17.6.2015 – ROZHOVOR Změní se tvář Evropy? Ano, je to normální. „Nemyslím si, že je správné za každou cenu hájit podobu světa ve stávající podobě,“ uvedl filozof, pedagog a publicista Martin Škabraha (SZ) v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz. Připustil i to, že nepomáháme těm nejpotřebnějším a vysvětlil, o čem svědčí úvahy o řízené migraci s cílem zničení a obsazení Evropy.

25.8.2015 – POLOČAS MILOŠE ZEMANA Za „tribuna širších lidových vrstev“ označuje prezidenta Miloše Zemana filozof Martin Škabraha. Přitom Zemanovu rétoriku v otázce migrace vnímá jako „sbírání bodů nejpopulističtějším způsobem“ a „nadbíhání xenofobním náladám“. „Já se přiznám, že bych raději prezidenta viděl méně politicky exponovaného, takového, který by měl spíše symbolickou roli,“ zmínil také v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz k debatě o pravomocích.

12.12.2019 – Poválečný odsun sudetských Němců z Československa považuje za spravedlivý 41 procent Čechů. Opačný postoj zaujímá 38 procent lidí a zbytek nemá na věc názor. Vyplývá to z výsledků říjnového průzkumu, které dnes zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Od posledního výzkumu z roku 2016 se výsledky výrazněji neliší. Z dlouhodobějšího hlediska ale klesá podíl těch, kdo odsun hodnotí jako spravedlivý, a rovněž ubývá lidí přesvědčených o tom, že by takzvané Benešovy dekrety měly nadále platit.

12.12.2019 – Poválečný odsun sudetských Němců z Československa považuje za spravedlivý 41 procent Čechů. Opačný postoj zaujímá 38 procent lidí a zbytek nemá na věc názor. Vyplývá to z výsledků říjnového průzkumu, které dnes zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Od posledního výzkumu z roku 2016 se výsledky výrazněji neliší. Z dlouhodobějšího hlediska ale klesá podíl těch, kdo odsun hodnotí jako spravedlivý, a rovněž ubývá lidí přesvědčených o tom, že by takzvané Benešovy dekrety měly nadále platit.

23.4.2013 – Prezident Miloš Zeman poskytl rozhovor rakouské agentuře APA, v němž prohlásil, že odsun sudetských Němců po druhé světové válce byl pro ně mírnějším trestem než smrt. Ze strany sudetských Němců v Rakousku si vysloužil ostrou kritiku. Interview, které vzniklo už 17. dubna v Praze, uveřejnila APA v úterý, kdy je prezident na návštěvě Vídně.

20.5.2015 – Poválečný odsun sudetských Němců považuje 70 procent Čechů za nevyhnutelný a 61 procent ho vnímá jako spravedlivý. Většina lidí odsuzuje násilnosti, které odsun provázely, ovšem stejně tak většina nepovažuje za nutné se za vysídlení omlouvat. Vyplývá to z průzkumu agentury NMS Market Research a sbírky Paměť národa, který byl zveřejněn ve středu.

25.9.2020 – Odsun Němců z našeho pohraničí po roce 1945 je částí veřejnosti vnímán jako neoprávněný akt, což považuje i Angela Merkel, která v roce 2018 prohlásila, že odsun nebyl z morálních důvodů ospravedlnitelný.

19.5.2015 – Odsun německého obyvatelstva pod druhé světové válce je dodnes kontroverzním tématem, Řízenému vysídlení, které schválily vítězné mocnosti, navíc předcházely excesy, jakým byl tzv. divoký odsun asi dvaceti tisíc brněnských Němců na přelomu května a června 1945. O tom, jak tehdy vypadala situace v Brně, co znamenal pozdější organizovaný odsun i o odlišných pohledech na tuto historii serveru ParlamentníListy.cz poskytl rozhovor historik z Masarykovy univerzity Tomáš Dvořák.

19.5.2015 – ROZHOVOR Odsun německého obyvatelstva pod druhé světové válce je dodnes kontroverzním tématem, Řízenému vysídlení, které schválily vítězné mocnosti, navíc předcházely excesy, jakým byl tzv. divoký odsun asi dvaceti tisíc brněnských Němců na přelomu května a června 1945. O tom, jak tehdy vypadala situace v Brně, co znamenal pozdější organizovaný odsun i o odlišných pohledech na tuto historii serveru ParlamentníListy.cz poskytl rozhovor historik z Masarykovy univerzity Tomáš Dvořák.

24.6.2012 – Odsun Němců po válce byl prý logickým vyústěním tragické kapitoly dějin. Řekl to prezident České republiky Václav Klaus v neděli dopoledne při příležitosti 70. výročí vyhlazení Ležáků.

24.8.2015 – POLOČAS MILOŠE ZEMANA Za „tribuna širších lidových vrstev“ označuje prezidenta Miloše Zemana filozof Martin Škabraha. Přitom Zemanovu rétoriku v otázce migrace vnímá jako „sbírání bodů nejpopulističtějším způsobem“ a „nadbíhání xenofobním náladám“. „Já se přiznám, že bych raději prezidenta viděl méně politicky exponovaného, takového, který by měl spíše symbolickou roli,“ zmínil také v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz k debatě o pravomocích.

26.10.2015 – ROZHOVOR Pro filozofa Martina Škabrahu je Miloš Zeman nechutný, až odporný, jeho jednání je ale podle něj i reakcí na nekritické přijímání západních vzorů. Představa, že minarety nijak neohrožují základní principy evropské demokracie, by měla být naprosto samozřejmá, a za strachem z islámu a imigrace vidí Škabraha určitý druh rezignace na všelidský rozměr evropské civilizace.