MojeCelebrity.cz

27.11. (15 dnů) – Předseda ANO a možný budoucí premiér Andrej Babiš nebyl dosud schopen vysvětlit, jaké kroky podnikne, aby neporušoval zákon a neohrožoval přítok peněz z EU.

13.12.2019 – „Premiér Andrej Babiš se podřídil diktátu Bruselu. Bude nás to stát až 675 miliard korun každý rok! Babiš totiž podpořil dohodu EU o uhlíkové neutralitě. Ekonom Lukáš Kovanda vysvětlil, že se jedná o 675 miliard korun ročně a o více než 60 tisíc korun ročně na jednu osobu včetně nemluvňat a penzistů! Každého občana tento Babišův závazek bude stát tedy 63,5 tisíc korun ročně!“ napsal na svém facebookovém profilu místopředseda SPD Radim Fiala.

18.10.2022 – Sněmovna schválila zvýšení schodku letošního státního rozpočtu až na 375 miliard korun. Vláda původně navrhla navýšení rozpočtu i jeho schodku o 50 miliard na 330 miliard. Poslanci ale dnes schválili dva koaliční návrhy, které zvyšují výdaje i schodek o dalších 45 miliard na celkových 375 miliard korun. V rámci těchto návrhů přidali 38 miliard domácnostem i firmám kvůli vysokým cenám energií a dalších sedm miliard na sociální výdaje. Výdaje novelizovaného rozpočtu překročí dva biliony korun. Sněmovna na návrh skupiny koaličních poslanců odebrala z rozpočtu Kanceláře prezidenta republiky 30 milionů korun z peněz na lesní hospodářství.

18.10.2022 – Sněmovna schválila zvýšení schodku letošního státního rozpočtu až na 375 miliard korun. Vláda původně navrhla navýšení rozpočtu i jeho schodku o 50 miliard na 330 miliard. Poslanci ale dnes schválili dva koaliční návrhy, které zvyšují výdaje i schodek o dalších 45 miliard na celkových 375 miliard korun. V rámci těchto návrhů přidali 38 miliard domácnostem i firmám kvůli vysokým cenám energií a dalších sedm miliard na sociální výdaje. Výdaje novelizovaného rozpočtu překročí dva biliony korun. Sněmovna na návrh skupiny koaličních poslanců odebrala z rozpočtu Kanceláře prezidenta republiky 30 milionů korun z peněz na lesní hospodářství.

18.10.2022 – Sněmovna schválila zvýšení schodku letošního státního rozpočtu až na 375 miliard korun. Vláda původně navrhla navýšení rozpočtu i jeho schodku o 50 miliard na 330 miliard. Poslanci ale dnes schválili dva koaliční návrhy, které zvyšují výdaje i schodek o dalších 45 miliard na celkových 375 miliard korun. V rámci těchto návrhů přidali 38 miliard domácnostem i firmám kvůli vysokým cenám energií a dalších sedm miliard na sociální výdaje. Výdaje novelizovaného rozpočtu překročí dva biliony korun. Sněmovna na návrh skupiny koaličních poslanců odebrala z rozpočtu Kanceláře prezidenta republiky 30 milionů korun z peněz na lesní hospodářství.

19.6.2023 – Ekonom Lukáš Kovanda varuje, že migrační dohoda Evropské unie, k níž se Česko připojilo, může přinést zvýšené náklady na státní rozpočet. „Může jít o desítky miliard ročně, což by mohlo vést k osekání třeba důchodů,“ upozorňuje Kovanda, podle nějž buď Česká republika přijme ročně až třicet tisíc uprchlíků, nebo zaplatí čtrnáct miliard korun. O všem přitom bude rozhodovat Evropská komise a zmíněná čísla prý mohou být ještě vyšší. Pokud by například Evropa opět přijala 1,2 milionu migrantů jako v roce 2015, Česko by buď přijalo 80 tisíc z nich, nebo by zaplatilo 40 miliard korun, vypočítává ekonom.

24.11.2014 – Západní sankce způsobí Rusku ztráty ve výši 40 miliard dolarů (necelých 900 miliard korun) ročně, jak uvedl ruský ministr financí Anton Siluanov. Další ztráty kvůli poklesu cen ropy odhaduje na 90 až 100 miliard dolarů ročně. 

5.4.2016 – Česká republika může přicházet ročně až o 57 miliard korun na daních, které mizí v daňových rájích. Tvrdí to analytické centrum Glopolis, podle kterého se ztráty celé Evropské unie kvůli přesunům zisků do daňových rájů odhadují na 190 miliard eur (v přepočtu 5,13 bilionu korun) ročně.

24.11.2014 – Ztráty, které Rusku působí západní sankce, odpovídají zhruba 40 miliardám dolarů (téměř 900 miliard Kč) ročně. Uvedl to dnes podle agentury Reuters ruský ministr financí Anton Siluanov. Dodal, že ruské ztráty způsobené poklesem cen ropy by mohly činit 90 až 100 miliard dolarů ročně.

2.2.2016 – Každý rok pečují lékaři o bezmála 300 tisíc klientů VZP, kteří si před tím od nich vyslechli některou z onkologických diagnóz. Péče o tyto pacienty vyjde ročně na skoro 13 miliard korun. Z dat, která zdravotnická zařízení pojišťovně vykázala, vyplývá, že největší výdaje souvisejí s léčbou rakoviny trávicího ústrojí, rakoviny prsou a rakoviny mužských pohlavních orgánů. Jen za léčbu pacientů spadajících do výše uvedených tří diagnostických skupin platí VZP ročně přes 6 miliard korun.

4.3.2014 – V Evropské unii následkem pracovního úrazu zemře kolem 7500 lidí ročně. Jen v České republice se ročně v zaměstnání zraní asi 80 tisíc lidí a následkům pracovního úrazu podlehne průměrně 170 z nich. Náklady na léčení, pobyt v nemocnici a doživotní úrazové důchody stojí průměrně přes 20 miliard ročně. Jak se zachovat, když se člověk zraní na pracovišti?

5.2.2010 – Poslanci schválila vydání dluhopisů za 153 miliard korun na krytí letošního schodku státního rozpočtu. Schválený schodek má být 163 miliard korun. Navíc sněmovna schválila vydání dodatečných dluhopisů za 14 miliard korun na krytí schodku loňského rozpočtu. Ten měl být 38 miliard, nakonec vzrostl na 192 miliard.

29.11.2018 – Praha by mohla získat od státu zámek na Veleslavíně výměnou za 16 parcel v Letňanech, kde by podle představ premiéra Andreje Babiše (ANO) měla vzniknout takzvaná vládní čtvrť pro státní úředníky. Premiér to dnes uvedl na twitteru. Pozemky mají podle něj hodnotu 350 milionů korun, zámeček se měl původně dražit s vyvolávací cenou 382 milionů. Postavit úřednický komplex je ekonomicky výhodnější než platit nájmy a investovat do stávajících budov úřadů, napsal dále premiér. Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) myšlenku vládní čtvrti opakovaně odmítl. Praha by mohla získat od státu zámek na Veleslavíně výměnou za 16 parcel v Letňanech, kde by podle představ premiéra Andreje Babiše (ANO) měla vzniknout takzvaná vládní čtvrť pro státní úředníky. Premiér to dnes uvedl na twitteru. Pozemky mají podle něj hodnotu 350 milionů korun, zámeček se měl původně dražit s vyvolávací cenou 382 milionů. Postavit úřednický komplex je ekonomicky výhodnější než platit nájmy a investovat do stávajících budov úřadů, napsal dále premiér. Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) myšlenku vládní čtvrti opakovaně odmítl. Pozemky, o které by měl stát podle Babiše zájem, mají celkovou rozlohu 354.000 metrů čtverečních. "Hrubý odhad nákladů na výstavbu administrativního komplexu v Letňanech, ve kterém by bylo umístěno více než deset tisíc zaměstnanců (celkem jich je v Praze víc než 37 tisíc), je deset miliard korun," napsal premiér. Za stávající situace by podle premiéra stát v příštích deseti letech musel vynaložit pět miliard korun za komerční nájmy kanceláří pro úředníky, 13 miliard korun za provoz a údržbu stávajících objektů a sedm miliard za investice do energeticky nevyhovujících a zanedbaných budov. V případě stavby vládní čtvrti by se státní pokladna těmto nákladům vyhnula, prodejem uvolněných budov by navíc stát získal 7,5 miliardy korun, uvedl Babiš. Plán vybudování vládní čtvrti odmítl primátor Hřib hned poté, co Babiš nápad v souvislosti s veleslavínským zámkem před časem oprášil. Praha by podle něj měla mít spíš více lokálních center, ve kterých budou lidé zároveň žít i pracovat. Čistě kancelářská čtvrť, která se večer kompletně vylidní, jde proti této představě. Názor Hřib zopakoval v dnešních Hospodářských novinách. Výměnu zámku na Veleslavíně za jiné nemovitosti zástupci nové koalice Pirátů, Prahy Sobě a Spojených sil pro Prahu neodmítají. Radní pro majetek Jan Chabr (Spojené síly/TOP 09) například v minulosti uvedl, že zámeček by bylo možné směnit za hasičské zbrojnice v majetku města, o které projevilo zájem ministerstvo vnitra. Praha o možnosti zámek získat dále jedná. Zámek s historickým parkem, který se rozkládá na třech hektarech, pochází asi z roku 1725. Byl postaven podle plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera pro císařovnu Amálii Brunšvickou. Naposledy byl areál rekonstruován v roce 1986. V roce 2015 převzal barokní zámek od ministerstva práce a sociálních věcí Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Původně chtěl památku koncem listopadu vydražit, ministerstvo kultury však stáhlo souhlas, který je pro dražbu nutný.

13.9.2020 – Zrušení superhrubé mzdy, jak se na tom dohodla vládní koalice, by desetině zaměstnanců s nejnižšími příjmy nepřineslo téměř nic, maximálně 100 Kč ročně navíc. Naopak v horní desetině nejvýdělečnějších zaměstnanců by si každý polepšil v průměru zhruba o 44 000 korun ročně. Vyplývá to z nové publikace think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR. Podle ní by zrušení superhrubé mzdy snížilo příjmy státního rozpočtu o zhruba 80 miliard korun ročně.

10.6.2013 – Schodek státního rozpočtu by měl příští rok stoupnout na 105 miliard korun, v roce 2015 na 110 miliard korun a v roce 2016 na 115 miliard korun. Počítá s tím materiál Ministerstva financí, který ve středu projedná vláda. Pro letošní rok počítá vláda se schodkem rozpočtu 100 miliard korun.

10.6.2013 – Schodek státního rozpočtu by měl příští rok stoupnout na 105 miliard korun, v roce 2015 na 110 miliard korun a v roce 2016 na 115 miliard korun. Počítá s tím materiál Ministerstva financí, který ve středu projedná vláda. Pro letošní rok počítá vláda se schodkem rozpočtu 100 miliard korun.

22.2.2023 – Česká vládní vojenská pomoc Ukrajině činí od začátku ruské invaze deset miliard korun, zbraně za dalších 30 miliard korun poslal napadené zemi obranný průmysl. Po dnešním jednání ve Varšavě to řekl premiér Petr Fiala. Česko podle něj Ukrajině poskytlo mimo jiné rovněž 89 tanků. Fiala připomněl, že Česko bylo mezi prvními, kdo Ukrajině zbraně na obranu před ruskou invazí poskytl a svým postojem motivovalo i další země.

12.6.2013 – Vláda na svém večerním zasedání schválila materiály k přípravě státního rozpočtu na příští rok. ČTK o tom informoval zdroj obeznámený s jednáním vlády. Schodek rozpočtu by měl být 105 miliard korun a v dalších letech dále růst. MF v materiálu rovněž navrhuje zvýšit výdaje státu kvůli podpoře ekonomického růstu. Podle plánů MF by měl schodek rozpočtu v roce 2015 vzrůst na 110 miliard korun a v roce 2016 na 115 miliard korun. Pro letošní rok je schválen deficit 100 miliard korun.

24.10.2021 – ODS podle ekonomického experta strany a poslance Jana Skopečka trvá na tom, že v rozpočtu na příští rok lze proti plánům ušetřit 100 miliard korun. Skopeček to dnes řekl v diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News. Současná ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v reakci uvedla, že úspory v desítkách miliard korun jsou nereálné. Plán ODS ušetřit z rozpočtu 100 miliard označil tento týden v rozhovoru pro Reflex za nereálný předseda STAN Vít Rakušan, podle nějž lze najít úspory asi 60 miliard. Koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL), jejíž lídrem a kandidátem na premiéra je šéf ODS Petr Fiala, má s Piráty a STAN tvořit budoucí vládu.

18.10.2022 – Sněmovna schválila zvýšení schodku letošního státního rozpočtu z 280 miliard na 375 miliard korun. Vláda původně navrhla navýšení rozpočtu i jeho schodku o 50 miliard na 330 miliard. Poslanci ale dnes schválili dva koaliční návrhy, které zvyšují výdaje i schodek o dalších 45 miliard korun.