MojeCelebrity.cz

6.8.2023 – INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Největší problém se svým zadlužením a s veřejnými financemi mají země, které přijaly euro. Největší bubliny, že je to dohnalo mezi lety 2012 a 2014 k dluhové krizi, nafoukly země, co přijaly euro. Nejrychleji ztratily v Evropě svou konkurenceschopnost země, které přijaly euro. To je odpověď na nejnovější výroky předsedů všech tří stran koalice Spolu. „Takhle to dopadá, že politici jsou nevzdělaní a veřejnost si jejich nevzdělanou aroganci nechá líbit: Pokud dovolíme přijetí eura, poškodí nás to a naši důchodci budou platit dluhy za Řeky i Italy,“ říká pro ParlamentníListy.cz Markéta Šichtařová.

6.8.2023 – INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Největší problém se svým zadlužením a s veřejnými financemi mají země, které přijaly euro. Největší bubliny, že je to dohnalo mezi lety 2012 a 2014 k dluhové krizi, nafoukly země, co přijaly euro. Nejrychleji ztratily v Evropě svou konkurenceschopnost země, které přijaly euro. To je odpověď na nejnovější výroky předsedů všech tří stran koalice Spolu. „Takhle to dopadá, že politici jsou nevzdělaní a veřejnost si jejich nevzdělanou aroganci nechá líbit: Pokud dovolíme přijetí eura, poškodí nás to a naši důchodci budou platit dluhy za Řeky i Italy,“ říká pro ParlamentníListy.cz Markéta Šichtařová.

6.1.2017 – Globální inflace je na vzestupu. V Německu na konci roku zaznamenala historicky nejsilnější skok (na 1,7%), inflace v eurozóně vzrostla na 3,5-letá maxima stejně tak jako výrobní inflace v eurozóně (která je důležitým vstupem pro ČNB), inflace v USA je již druhý měsíc v řadě nad dvouletými maximy a i inflace v tradičně deflačním Japonsku se pod dvou letech vrátila do kladných hodnot, zatímco výrobní inflace v Číně zdolala nejvyšší hodnoty za posledních pět let. Příští týden se pravděpodobně i česká inflace po čtyřech letech poprvé dostane do blízkosti 2%-ního cíle ČNB.

11.11.2021 – V říjnu pokračovalo silné zrychlování inflace. Spotřebitelské ceny v říjnu oproti září vzrostly o 1,0 % a v meziročním srovnání došlo k dalšímu prudkému zrychlení inflace na 5,8 % ze zářijových 4,9 %. Meziroční růst inflace v říjnu se nachází nad čerstvou prognózou České národní banky (ČNB), která počítala s růstem o 5,5 %. Pro bankovní radu ČNB je rychlejší růst říjnové inflace argumentem k tomu, aby i v prosinci zvýšila úrokové sazby. Zároveň je však třeba zmínit, že před prosincovým zasedáním bankovní rady budou mít centrální bankéři k dispozici výsledek inflace za listopad.

10.9.2021 – Spotřebitelská inflace v srpnu opět výrazně překvapila směrem nahoru a meziročně rostla nejrychleji od listopadu 2008. Spotřebitelské ceny v srpnu oproti červenci vzrostly o 0,7 % a v meziročním srovnání došlo ke zrychlení inflace na 4,1 % z červencových 3,4 %. Meziroční růst spotřebitelské inflace se tak nachází výrazně nad prognózu ČNB, která pro srpen v aktuální makroekonomické prognóze očekávala růst o 3,1 %. Zároveň vzhledem k silnému zrychlení jádrové složky inflace představuje současný cenový vývoj argument pro to, aby ČNB na zářijovém zasedání razantně zvýšila úrokové sazby rovnou o 50 bazických bodů.

11.4.2022 – Březnová meziroční inflace byla o 2,9 procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v únorové prognóze. Důvodem bylo především výrazné zdražení pohonných hmot. Další příčinou byl vyšší růst cen potravin a regulovaných cen. Proti odhadům byla vyšší také jádrová inflace, což je inflace očištěná o sezonní vlivy, změny regulovaných cen a daní. Uvedl to dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Meziroční inflace v Česku v březnu stoupla na 12,7 procenta. To je nejvyšší hodnota od května 1998, kdy dosáhla 13 procent.

17.12.2022 – Tento týden začal zprávou, že inflace u nás zase zrychlila. Fiktivní pozitivum tohoto sdělení vychází z toho, že v minulém měsíci inflace u nás naopak výrazně zpomalila. Obojí je nepravda. Inflace je pořád stejná, resp. v žádném případě neklesá. Co se mění, je naším statistickým úřadem vypočítávaný index spotřebitelských cen. V říjnu do něj byl započten státem vyplácený „úsporný tarif na energie“. Manipulace státu s cenami však s inflací nemá nic společného. Pořád to nechceme pochopit? Za komunismu, kdy se s cenami manipulovalo naprosto nemilosrdně, byla také inflace, ale neprojevovala se v cenovém indexu. Proto jsme my, ekonomové, mluvili o tzv. potlačené (repressed) inflaci. Nehrajme si na umělé potlačování inflace. To je „potlačován“ pouze cenový index.

5.8.2009 – Meziroční inflace v červenci se podle analytiků snížila z předchozích 1,2 procenta na přibližně 0,5 procenta. Důvodem je především pokles cen potravin a plynu. Inflace je tak podle ekonomů u svého minima, někteří ovšem nevylučují v srpnu další pokles inflace až k nule.

22.5.2022 – INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Ne všem musí prudce rostoucí ceny v Česku vadit. Kupříkladu pro vládu má inflace více výhod než nevýhod. Jednou z nich je vyšší výběr DPH, druhou zásadní pak to, že inflace umazává veřejné dluhy. Kurz eura se po 20 letech jeho existence blíží paritě vůči dolaru. „Euro je ohromným letadlem a v eurozóně je našlápnuto na ještě větší inflaci, než jaká tam zatím je. ECB tiskla tak dlouho ničím nekrytá eura, že ze společné evropské měny udělala naprostý šunt,“ tvrdí pro ParlamentníListy.cz ekonomka Markéta Šichtařová.

13.7.2015 – ANKETA Filozof Václav Bělohradský v České televizi řekl, že euro je umělá konstrukce, jež má držet pohromadě sever a jih Evropy, a čím dříve euro – „žalář národů“ – skončí, tím lépe, neboť euro je proti všem ekonomickým zákonům. Jinak jsou jižní země odsouzeny k bezmeznému utrpení, protože je euro nastaveno podle ekonomiky Německa – podhodnocuje německé zboží a nesmyslně nadhodnocuje italské či řecké. Euro vrací nacionalistické stereotypy, že Němci platí „líné Řeky“.

15.7.2015 – Na rozdíl od vlády a prezidenta Zemana dlouhodobě nesouhlasím s přijetím eura pro Českou republiku. A současný vývoj v EU mi dává za pravdu. Euro je umělá konstrukce, jež má držet pohromadě sever a jih Evropy, a čím dříve euro - "žalář národů" – skončí tím lépe, neboť euro je proti všem ekonomickým zákonům. Jinak jsou jižní země odsouzeny k bezmeznému utrpení, neboť je euro nastaveno dle ekonomiky Německa – podhodnocuje německé zboží a nesmyslně nadhodnocuje italské či řecké. Euro vrací nacionalistické stereotypy, že Němci platí „líné Řeky“.

5.9.2021 – INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Oznámení Evropské komise, že očekávání spotřebitelské inflace v eurozóně v srpnu roste na 31,1 bodu z 30,0 bodu za červenec, je varovné v tom, že inflační očekávání mají značně sebenaplňující potenciál. „Jakmile lidé začnou počítat s tím, že inflace se usadí v ekonomice na delší čas, začnou podnikatelé automaticky preventivně zdražovat své ceníky, aby růst cen ‚předběhli‘ a nebyli těmi posledními, kdo zdraží. A tím se předpoklad růstu cenové hladiny začne naplňovat,“ vysvětluje Markéta Šichtařová, proč se inflace v eurozóně zabydluje asi jako dočasná okupační sovětská vojska.

2.12.2018 – INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Obří investiční pobídka české vlády směrem k německé automobilce BMW je podle ekonomky Markéty Šichtařové doslova plýtváním. „Nebylo by tedy mnohem užitečnější těchto 528 milionů odpustit podnikatelům na daních?“ ptá se ekonomka. A rýsuje se i nebezpečný signál pro ekonomiku jako celek. Hospodářské ochlazení v Německu je podle Šichtařové první známkou poklesu, kterou zaregistruje i široká veřejnost. V potížích je rovněž německý finanční kolos Deutsche Bank. „Jde o tak obrovskou, takzvanou páteřní banku, že německá vláda si její kolaps dovolit prostě nemůže, to by znamenalo totální rozvrat evropského bankovnictví,“ varuje Šichtařová.

23.12.2018 – INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Americká ekonomika zpomalí. Nejde o hrozbu, ale prakticky o jistou věc, alespoň podle ekonomky Markéty Šichtařové. Trumpovy odhady budoucího ekonomického růstu jsou prý nadhodnocené. Čerstvě schválený státní rozpočet pro rok 2019 je podle Šichtařové chytrý z hlediska volebních preferencí, ale jinak jde o naprosté ekonomické diletantství. Horší časy ale čekají celou Evropu. Jako příklad uvádí Markéta Šichtařová Francii.

20.5.2022 – Zdali jsou obavy většiny Čechů z přijetí eura opodstatněné, anebo mají spíše pravdu strany volající po společné evropské měně, z nichž je nehlasitější TOP 09, rozebrala v pořadu „Aby bylo jasno“ novinářka Jana Bobošíková. „Třeba benzín je levnější v zemích, které euro nezavedly. A v některých zemích, které euro mají, je inflace vyšší než u nás,“ bořila jedno tvrzení zastánců eura za druhým. Došlo rovněž na mluvčího BIS a asistenta jejího ředitele Michala Koudelky Ladislava Štichu. Ten tvrdí, že za dnešní inflaci může právě to, že euro nemáme.

18.5.2023 – V průběhu posledních několika měsíců se mohutně šířily názory, že pokud bychom přijali euro, nerostly by u nás ceny natolik rychle. Tento argument však v posledních měsících začíná narážet na vývoj inflace na Slovensku, která se podle údajů Eurostatu drží na podobné úrovni jako ta česká. „Potvrzuje to, že euro samo o sobě inflaci vlastně nijak nesnižuje,“ komentuje dění ekonom Lukáš Kovanda a dodává, že už nyní mají Slováci inflaci „patrně dokonce vyšší než Češi“. Zpráva asi nepotěší předsedkyni Sněmovny Pekarovou Adamovou, která vyhlíží euro v ČR od roku 2030.

30.7.2023 – Fialova vláda vskutku bude moci deklarovat své vítězství nad inflací i dluhem už koncem roku 2024, nejpozději na přelomu let 2024 a 2025, přestože příčinou bude spíše vývoj na mezinárodní scéně. To vše v době, kdy začne ostřejší volební kampaň, glosuje Lukáš Kovanda, co ukazují prognózy. A premiér Petr Fiala (ODS) už se na sociální síti bije v prsa, že díky jeho vládě inflace klesá – tvrzení některých expertů, že to tak není, označuje za „směšná a nepřijatelná“. A že už příští rok bude moci ČR plnit klíčové kritérium pro euro.

11.11.2013 – Meziroční růst spotřebitelských cen v říjnu zpomalil na 0,9 procent ze zářijového jednoho procenta. Zpomalení cenového růstu nastalo zejména u potravin a nealkoholických nápojů. Proti září spotřebitelské ceny v říjnu vzrostly o 0,2 procenta, hlavně kvůli růstu cen lihovin a lahvového piva. O vývoji inflace dnes informoval Český statistický úřad. Pokles meziroční inflace odpovídal odhadům analytiků. Naposledy byla meziroční inflace pod jedním procentem v březnu 2010.

30.1.2014 – Zatímco oficiální inflace měřená Českým statistickým úřadem v posledních devíti letech dosahovala průměrně meziroční hodnoty 2,6 procenta, inflace vnímaná spotřebiteli podle výpočtů UniCredit Bank byla 3,9 procenta. Na tiskové konferenci o tom informoval hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. V samotném prosinci loni byla oficiální inflace 1,4 procenta, zatímco vnímaná 2,5 procenta.

10.1.2017 – Prosincová hladina spotřebitelských cen dosáhla po téměř čtyřech letech úrovně svého dvouprocentního meziročního růstu. Tím se meziroční inflace oproti předchozímu měsíci zvýšila o 0,5 procentního bodu. Meziměsíční nárůst hladiny spotřebitelských cen dosáhl 0,3 %. Za celý rok 2016 činila pak průměrná míra inflace 0,7 %; přestože toto číslo je stále velmi nízké, jedná se o největší průměrnou míru inflace za předchozí tři roky.