Článek
-
ČSSZ: Nejvíce neschopenek ukončili lékaři ve Středočeském kraji, nejdéle se stonalo v kraji Zlínském
7.11.2016 – Z celkového počtu 1 157 906 ukončených případů dočasné pracovní neschopnosti, tzv. neschopenek vypsaných za první tři čtvrtletí roku 2016 nejvíce připadlo na Středočeský kraj. Bylo jich 133 088. Vyplývá to z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).podobné články
Podobné články
-
Nejvíce neschopenek ukončili lékaři ve Středočeském kraji, nejdéle se stonalo v kraji Zlínském
5.11.2016 – Z celkového počtu 1 157 906 ukončených případů dočasné pracovní neschopnosti, tzv. neschopenek vypsaných za první tři čtvrtletí roku 2016 nejvíce připadlo na Středočeský kraj. Bylo jich 133 088. Vyplývá to z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).podobné články
-
ČSSZ: Nejvíce se stonalo v kraji Středočeském, nejdéle ve Zlínském
27.7.2016 – V pololetí roku 2016 bylo ve Středočeském kraji ukončeno 98 896 případů dočasné pracovní neschopnosti, což je nejvíc z jejich celkového počtu 852 438 v České republice. Nejdéle na tzv. neschopence byli pojištěnci ve Zlínském kraji – průměrně tam dočasná pracovní neschopnost trvala 50 dnů. Byla tedy zhruba o 8 dnů delší než celorepublikový průměr, který činil téměř 42 dnů. Vyplývá to z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).podobné články
-
ČSSZ: Zvýšil se počet ukončených „neschopenek“, průměrná délka stonání se zásadně nezměnila
13.2.2017 – Téměř 1,6 milionu ukončených dočasných pracovních neschopností evidovala od ledna do konce roku 2016 Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Lékaři vloni ukončili o zhruba 58 tisíc tzv. neschopenek více než v roce 2015. Průměrná délka trvání dočasné pracovní neschopnosti se ve srovnání s rokem 2015 prodloužila pouze o necelý den. Z údajů ČSSZ vyplývá, že v loňském roce stonali lidé v průměru 42 dní. Výdaje na nemocenské činily vloni téměř 17 mld. Kč.podobné články
-
ČSSZ: Zvýšil se počet ukončených „neschopenek“, ale zkrátila se průměrná délka stonání
23.1.2016 – Lékaři v roce 2015 sice ukončili pojištěncům o 241 156 tzv. neschopenek více než v roce 2014, zkrátila se ale průměrná délka trvání dočasné pracovní neschopnosti. Zatímco k 31. 12. 2014 činila téměř 45 dní, v roce 2015 klesla na přibližně 41 dní. Vyplývá to ze statistického sledování České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).podobné články
-
Češi jsou víc nemocní: Lékaři loni vydali 1,6 milionu neschopenek
13.2.2017 – V Česku loni přibylo nemocných. Počet ukončených neschopenek dosáhl téměř 1,6 milionu, což bylo meziročně o 3,8 procenta více. V průměru lidé stonali 42 dní, tedy o necelý den déle než v roce 2015. Vyplývá to z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Nejvíce nemocných bylo ve Středočeském kraji a v Praze, nejméně v Karlovarském kraji.podobné články
-
Lékaři v Ústeckém kraji se pustili do Maláčové: Zavedení e-neschopenek pokulhává
8.1.2020 – Někteří lékaři v Ústeckém kraji hodnotí zavedení e-neschopenek jako nedotažené, jiní ho vítají. Elektronické neschopenky musí lékaři vystavovat od začátku roku, v pondělí zaznamenali výpadky. Lékař Roman Houska, který ordinuje v Mostě, ČTK dnes řekl, že systém České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) zpracovává jednu neschopenku i několik dní.podobné články
-
Lékaři v Ústeckém kraji se pustili do Maláčové: Zavedení e-neschopenek pokulhává
8.1.2020 – Někteří lékaři v Ústeckém kraji hodnotí zavedení e-neschopenek jako nedotažené, jiní ho vítají. Elektronické neschopenky musí lékaři vystavovat od začátku roku, v pondělí zaznamenali výpadky. Lékař Roman Houska, který ordinuje v Mostě, ČTK dnes řekl, že systém České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) zpracovává jednu neschopenku i několik dní.podobné články
-
Nejdéle se loni stonalo ve Zlínském kraji, nejkratší dobu marodili lidé v Praze
9.3.2015 – O deset dní déle než je celorepublikový průměr loni marodili lidé ve Zlínském kraji. Průměrná délka trvání jedné dočasné pracovní neschopnosti tam činila téměř 55 dní.podobné články
-
Češi poslali kvůli karanténě přes 21 tisíc e-neschopenek. Kolika lidem izolace končí?
24.3.2020 – Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) v březnu dostala zatím celkem 21.460 elektronických neschopenek kvůli karanténě. Za pondělí jich přibylo 1440. Stejně jako v minulých dnech počet případů narostl nejvíc v Praze a Moravskoslezském kraji. Vyplývá to ze statistik, které ČSSZ zveřejnila v úterý. Podle údajů by dvoutýdenní izolace měla do úterý skončit 2878 lidem s e-neschopenkou.podobné články
-
Češi prostonali loni 70 milionů dnů. Doma se každý z nich léčil v průměru víc jak měsíc
23.2.2018 – V Česku loni přibylo nemocných. Počet ukončených neschopenek dosáhl téměř 1,7 milionu, což bylo meziročně o sedm procent více. V průměru lidé stonali 41 dní, tedy o necelý den méně než v roce 2016. Vyplývá to z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Nejvíce nemocných bylo stejně jako o rok dříve ve Středočeském kraji a v Praze, nejméně opět v Karlovarském kraji. Na nemocenském, které je mandatorním výdajem státu, vyplatila ČSSZ přes 18 miliard korun.podobné články
-
ČSSZ: V čele žebříčku nemocnosti jsou tradičně respirační onemocnění
18.11.2017 – Nemoci dýchací soustavy byly letos od ledna do září nejčastější příčinou dočasné pracovní neschopnosti (DPN) přesně v 466 446 případech a jsou tedy důvodem 37 % ukončených „neschopenek“. Onemocnění pohybové soustavy evidovala Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) za stejné období u 243 390 ukončených případů DPN, podílely se na 20 % neschopenek.podobné články
-
ČSSZ: Počet ukončených tzv. neschopenek meziročně vzrostl o více než sedm procent, doba stonání se o 2 dny zkrátila
23.8.2018 – Za prvních šest měsíců letošního roku evidovala Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) 1 013 791 ukončených případů dočasných pracovních neschopností, tzv. neschopenek, což je o 7,6 % více než za stejné období loňského roku.podobné články
-
Neschopenek opět přibylo. Nejkratší dobu stonají Pražáci, nejdéle lidé na Ostravsku
3.8.2017 – Za prvních šest měsíců letošního roku na nemocenském vyplatila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) deset miliard korun. Neschopenek za toto pololetí přibylo, lidé však stonali kratší dobu. V průměru nejkratší dobu strávili na neschopence Pražáci, uvedl úřad.podobné články
-
ČSSZ: U 40 procent ukončených neschopenek lékaři diagnostikovali nemoci dýchací soustavy
4.8.2017 – Respirační onemocnění zapříčinila letos od ledna do června bezmála 400 tisíc dočasných pracovních neschopností. Příčinou dalších zhruba půl milionu ukončených případů dočasné pracovní neschopnosti byly ostatní diagnózy, z nich dominovaly nemoci pohybové soustavy. Častěji i déle stonaly ženy, nejvíce ukončených případů pracovní neschopnosti bylo u věkové skupiny 40-49 let. Vyplývá to z evidence České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).podobné články
-
ČSSZ má nové interaktivní tiskopisy. Obsahují kontrolu vyplňovaných údajů
10.7.2015 – 105 nových interaktivních tiskopisů připravila pro své klienty Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Jejich poslední sérii nasadila ČSSZ na svém ePortálu 1. července. Hlavní výhodou nových tiskopisů je logická kontrola vyplňovaných údajů, která upozorní na případné chyby či neúplné vyplnění, a jednoduché odeslání do ČSSZ nebo příslušné okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ). Interaktivní tiskopisy fungují na tabletech i chytrých telefonech.podobné články
-
Příčinu nízkého důchodu lze včas odhalit. ePortál ČSSZ nabízí online transparentní informace
6.2.2016 – „Přihlásil mě zaměstnavatel k pojištění, aby se mi evidovaly odpracované roky na důchod?“, „Shodují se příjmy, které mám na výplatní pásce od zaměstnavatele, s příjmy, které eviduje ČSSZ pro důchodové účely?“ Na takové otázky může být při sepisování žádosti o důchod mnohdy pozdě. Klientům České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) na ně umí dát jasné odpovědi ePortál ČSSZ. Díky němu každý zaměstnanec obratem mj. zjistí a v podstatě si „zkontroluje“, zda si jeho zaměstnavatel plní povinnosti. V případě pochybností může včas zasáhnout.podobné články
-
Evidenční list důchodového pojištění za loňský rok měl již obdržet zpravidla každý zaměstnanec
3.7.2016 – K povinnostem zaměstnavatele patří vést záznamy pro účely důchodového pojištění. Každoročně je také povinen vyhotovit evidenční list důchodového pojištění (ELDP) za každého zaměstnance účastného důchodového pojištění a do konce května ho zaslat České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ). Údaje uvedené v evidenčním listu zpracuje ČSSZ do tzv. konta důchodového pojištění. Za rok 2015 zaevidovala ČSSZ přes 5,8 milionu ELDP. Lze odhadnout, že obdobný či dokonce vyšší počet evidenčních listů zpracuje ČSSZ i letos.podobné články
-
Premiér Babiš jednal s vedením České správy sociálního zabezpečení
8.6.2018 – V pátek 8. června navštívil pražské ústředí České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) předseda vlády ČR Andrej Babiš v doprovodu ministryně práce a sociálních věcí Jaroslavy Němcové. Sešel se zde se členy vedení a představiteli regionálních pracovišť ČSSZ. Kromě toho, že se seznámil s aktuální situací na ČSSZ, se hlavním tématem setkání premiéra s vedením ČSSZ stala realizace e-neschopenky.podobné články
Osobnosti: Andrej Babiš (26208 článků) -
Během léta obdrží někteří studenti-sirotci dopis z ČSSZ. Ta jím ověřuje trvání nároku na sirotčí důchod
15.8.2018 – Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) kontroluje trvání nároku na sirotčí důchod převážně během letních měsíců. A to zpravidla tak, že zasílá vybraným příjemcům sirotčího důchodu „dotazník“, prostřednictvím kterého mají úřadu prokázat skutečnosti pro další výplatu dávky. Někteří mohou od ČSSZ v předstihu obdržet rozhodnutí o jeho odejmutí. Týká se to zejména těch, u kterých má ČSSZ záznam o předpokládaném ukončení studia.podobné články