MojeCelebrity.cz

26.4.2016 – Bývalý ukrajinský důstojník a úředník ministerstva vnitra Vladimir Mercalov, který během okupace Krymu přeběhl k Rusku, vyprávěl, jak celá anexe probíhala. Zprostředkoval příběh o tom, jak mu přijely na pomoc ruské vojenské jednotky, se kterými obsadil několik vládních budov. Zprvu však přítomnost ruských vojáků na Krymu popřel. Informuje Ukraine Today.

18.3.2014 – Putin schválil návrh smlouvy připojení Krymu k Rusku. Kreml tuto informaci oficiálně potvrdil. Ruský prezident v poledne přednese svůj projev o celkové situaci na Krymu. Otevře tím zřejmě novou kapitolu v geopolitice, obsazení Krymu totiž Západ nepovažuje za legitimní a hodlá na to tvrdě reagovat.

24.3.2014 – Vzdali se a ustoupili Putinovi! Ukrajinští vojáci na Krymu dostali jasný rozkaz: Vezměte své rodiny a opusťte poloostrov. Úřadující prezident Turčynov to zdůvodnil strachem o životy vojáků i jejich rodin. Putinova armáda tak má cestu ke kompletnímu obsazení Krymu volnou. A Putinova popularita roste i v samotném Rusku. 9 z 10 Rusů totiž anexi Krymu schvaluje!

5.12.2017 – ROZHOVOR „Rusko si nemohlo dovolit, aby ruská černomořská flotila dostala z Krymu výpověď a na Krymu aby vyrostla americká vojenská základna, k čemuž vývoj směřoval. Takový vývoj by znamenal bezprostřední strategické ohrožení Ruska srovnatelný s kubánskou krizí, nebo ještě vážnější. Kromě toho Krym je historickým ruským územím již od roku 1783 a četl jsem i mnoho právních rozborů, podle nichž celé připojení Krymu k Ukrajině v roce 1954 je neplatné,“ říká v rozhovoru ParlamentníchListů.cz politický analytik a pedagog Václav Janoušek (SPO). Krom toho se vrací k návštěvě Miloše Zemana v Rusku.

17.10.2018 – České ministerstvo zahraničí ve středu na Twitteru zveřejnilo vyjádření, v němž lituje ztráty mladých životů při útoku ve škole na ukrajinském Krymu. Připomnělo tak fakt, že Česko s anexí Krymu Ruskem nesouhlasí. Zprávy o tragédii na Krymu se přitom ve středu v médiích zpravidla objevovaly bez připomenutí, komu území patří.

29.4.2014 – Velitel tzv. domobrany ve východoukrajinském městě Slavjansk přiznal, že do města přišel z Krymu a že část ozbrojenců, jimž velí, bojovala v ruské armádě. Informuje o tom server Aktuálně.cz s odvoláním na rozhovor, který s velitelem separatistů pořídil list Ukrajinska pravda.

9.10.2014 – Krymský parlament jednohlasně zvolil hlavou Krymu Sergeje Aksjonova, který dosud zastával premiérskou funkci. Právě Aksjonov stál na jaře v čele kampaně za odtržení Krymu od Ukrajiny a ruského prezidenta Vladimira Putina požádal o pomoc, na jejímž základě pak Rusko anektovalo poloostrov. 

27.8.2014 – Na jednu stranu z hlediska mezinárodního práva jde o nepřijatelný akt, na druhou stranu historicky toto území patřilo vždy Rusku a k Ukrajině bylo připojeno v padesátých letech administrativním rozhodnutím. Tak se vyjádřil Zdeněk Berka (ČSSD) o anexi Krymu. Po úspěchu v senátních volbách se rozhodl mandát starosty Sokolova neobhajovat. V rozhovoru pro naše stránky se však pozastavil nad sestavením kandidátky a zhodnotil své působení v čele města či i kroky ministra Chládka v rámci reformy školství.

22.4.2015 – Poddůstojník ruské armády Jevgenij Zajcev, který během loňské anexe Krymu zastřelil ukrajinského důstojníka Stanislava Karačevského, byl odsouzen ke dvěma letům odnětí svobody. Oznámila to ruská a ukrajinská média s odvoláním na známého ruského advokáta Marka Fejgina. Rozsudek podle právníka vynesl vojenský soud na Krymu ještě minulý měsíc.

4.3.2014 – Zavedení sankcí nevede k žádnému rozumnému výsledku, řekl prezident Miloš Zeman k plánům Západu uvalit sankce na Rusko kvůli vojenské intervenci na ukrajinském Krymu. Zeman se také vyjádřil ke slovům ruského prezidenta Vladimira Putina, který akci svých vojsk označil za humanitární misi s cílem pomoci ohroženým ruským občanům na Krymu. Zeman v té souvislosti zmínil "humanitární bombardování" bývalé Jugoslávie, které podle něj příliš humanitární nebylo. 

5.3.2014 – Jen co utichly krvavé protivládní demonstrace na Ukrajině, rozrostl se spor na Krymu. Rusové využili nepokojů a spustili invazi na Krym, který jim kdysi patřil. Jenže jednání ruského prezidenta Vladimira Putina odsuzují i samotní Rusové a přirovnávají ho k novodobému Hitlerovi! Jednou takovou je i Tatyana Skobeleva (29), která musela z milovaného Krymu kvůli nepokojům doslova »vzít roha«.

27.3.2014 – Odtržení Krymu od Ukrajiny a jeho připojení k Rusku je projevem zákonného práva obyvatel Krymu na sebeurčení. Podle průzkumu veřejného mínění, který dnes zveřejnila agentura Interfax, je o tom přesvědčeno 86 procent Rusů. Jen osm procent dotázaných považuje anexi za nezákonné násilí.

12.8.2014 – Moskva hodlá uvolnit na hospodářský a sociální rozvoj anektovaného Krymu do roku 2020 částku 681 miliard rublů (asi 390 miliard korun). Vyplývá to z federálního rozvojového programu pomoci Krymu a Sevastopolu, který schválila ruská vláda. Investice budou směřovat do modernizace infrastruktury a dopravy a jejich zdrojem bude výhradně centrální rozpočet. Sám Krym se na financování rozvojových programů podílet nebude.

1.6.2015 – Rusko má právo umístit své jaderné zbraně kdekoli na svém území, včetně Krymu. Tvrdí to Michail Uljanov, diplomat z ruského ministerstva zahraničí. Reagoval tak na prohlášení ukrajinského ministra zahraničí Pavla Klimkina, který případné rozmisťování jaderných zbraní na Krymu vidí jako závažné porušení mezinárodního práva, na které by měl Západ okamžitě reagovat. 

2.12.2015 – REPORTÁŽ Mnoho lidí na Krymu vzpomíná i po tmě se zachvěním na návštěvy ruského prezidenta Vladimira Putina. Místní jednotně, ale nešlo prý o nacvičené zdravice, vždy křičeli: „Sposibo!“ Tak píše o Krymu obchodník a podnikatel s českou občankou Alexandr Gegalčij. Na Ukrajině je „persona non grata“, protože se v týmu zahraničních pozorovatelů účastnil mezinárodně neuznaných voleb v Luhansku a upozorňuje na údajné porušování práv Rusínů v Zakarpatské oblasti.

2.1.2016 – Rusko na Krymu uspořádalo bleskový průzkum veřejného mínění ohledně nové smlouvy na dodávku energií z Ukrajiny. Ta je totiž napsaná způsobem, který naznačuje, že Krym je stále součástí země a nikoliv součástí Ruska. Výsledek je velmi překvapivý. Drtivá většina obyvatel Krymu radši vydrží několikaměsíční výpadky, než aby uznali, že patří stále na Ukrajinu. Informuje The Telegraph.

30.4.2017 – ROZHOVOR O neuznání na Krymu všichni vědí, ale obyvatelé už zpět do Ukrajiny opravdu nechtějí. Nejenom, že je tam situace horší, ale oni nechtěli do Ukrajiny skoro nikdy. Rusko zásobuje Krym jako svou nepotopitelnou letadlovou loď. Rusínský předák a podnikatel Alexandr Gegalčij se právě vrátil z mezinárodního ekonomického fóra, které se uskutečnilo v Jaltě na Krymu. Téměř dva a půl tisíce účastníků, včetně dvou set cizinců, tam řešilo aktuální ekonomické i politické otázky.

11.10.2017 – Úterní proslov prezidenta Miloše Zemana hýbe východní Evropou. V něm označil ruskou anexi Krymu za „fait accompli“, tedy hotovou záležitost. Ukrajině poradil, aby se dohodla s Moskvou na kompenzaci. Ukrajinská diplomacie Zemanovy návrhy v oficiálním vyjádření označila za absolutně nepřijatelné a rozhořčeně je odmítla. Odsoudil je i prezident Petro Porošenko, který se k nim vyjádřil bez zmínky Zemana. Ruští poslanci proslov přijali jako faktické uznání anexe Krymu. S žádnou kompenzací, kterou by měla Moskva platit, ale v žádném případě nesouhlasí.

27.10.2017 – Zemanova charakteristika anexe Krymu je sice správná, ale lék, který doporučuje, je horší než nemoc sama. Ruská anexe Krymu je skutečně fait accompli, tedy skutečností, která je za daného stavu věcí jen obtížně změnitelná.

17.5.2018 – Málo známým faktem je, že Ukrajina je domovem několika pokročilých a odvážných vojenských projektů, často pocházejících z dob Sovětského svazu. Vedle skoro půl kilometrového radaru, který měl umět varovat před jadernou bombou, má program, v rámci kterého trénuje delfíny k armádním úkolům. Respektive měla, protože Rusové je po anexi Krymu zajali. Delfíni se ale nedali a drželi protestní hladovku, až nakonec uhynuli. Tvrdí to alespoň stálý zástupce prezidenta Ukrajiny na Krymu Boris Babin.