MojeCelebrity.cz

15.6. (28 dnů) – Výměna v křesle premiéra v Budapešti může mít zásadní vliv na kvalitu a stabilitu slovensko-maďarských vztahů. Předseda slovenské vlády Robert Fico varuje před rizikem, že se soužití obou národů opět stane terčem utilitárních politických zájmů. Navzdory varovným signálům chce s Budapeští udržet dobré vztahy a chystá pro maďarského premiéra Pétera Magyara oficiální pozvání na Slovensko.

2.10.2012 – Slovenský premiér Robert Fico prohlásil na jedné z maďarských TV stanic, že tzv. Benešovy dekrety nemohou být změněny. Naopak by se Slovensko a Maďarsko měly zaměřit na ekonomické problémy.

21.4.2026 – Slovenský premiér Robert Fico telefonicky hovořil s budoucím premiérem Maďarska Péterem Magyarem. Fico chtěl zjistit, jaké postoje má Magyar ve věci obnovení dodávek prostřednictvím ropovodu Družba a společné slovensko-maďarské žalobě na EU kvůli zákazu dovozu ruské ropy RePowerEU. Místo ropy ale prý chce Magyar řešit Benešovy dekrety a jejich údajně zneužívání proti maďarské menšině na Slovensku.

19.8.2020 – Česká republika čelí žalobě u Evropského soudu pro lidská práva od Lichtenštejnského knížectví. „Nemáme žádné nepřátelské úmysly proti České republice a jejímu obyvatelstvu. Nevidíme ale jinou možnost, jak chránit naši suverenitu a naše občany a občanky,“ popsala lichtenštejnská ministryně zahraničí Katrin Eggenbergerová. Československo po druhé světové válce označilo lichtenštejnské vládce za Němce a přes Benešovy dekrety jim byl zabaven majetek. Prý však Němci nejsou. „Jde o otázku identity dotčených osob. Není akceptovatelné, že české soudy naše občany identifikují jako Němce,“ dodala Eggenbergerová. Jde o první situaci, kdy Českou republiku žaluje nějaký stát. Informovaly o tom Seznam Zprávy.

10.1.2012 – Polovina Čechů, konkrétně 49 procent, by ponechala v platnosti takzvané Benešovy dekrety. Zastánců názoru, že by měly dál platit, je ale nejméně od roku 2002, vyplývá z průzkumu CVVM. Dekrety by naopak zrušilo 17 procent dotázaných.

8.6.2014 – Benešovy dekrety patří na smetiště dějin a jejich další existence jen zbytečně zatěžuje společnou budoucnost Čechů a Němců. V projevu na závěrečném dni 65. sudetoněmeckého sjezdu to dnes řekl nejvyšší představitel sudetských Němců Bernd Posselt. Dekrety podle něj oživují ducha nacionalismu, který vedl k rozpoutání obou světových válek. Český premiér Bohuslav Sobotka již v sobotu v souvislosti s projevy na augsburském sjezdu ČTK sdělil, že jeho vláda nevidí žádný důvod pro zpochybňování dekretů.

8.6.2014 – Benešovy dekrety patří na smetiště dějin a jejich další existence jen zbytečně zatěžuje společnou budoucnost Čechů a Němců. V projevu na závěrečném dni 65. sudetoněmeckého sjezdu to dnes řekl nejvyšší představitel sudetských Němců Bernd Posselt. Dekrety podle něj oživují ducha nacionalismu, který vedl k rozpoutání obou světových válek. Český premiér Bohuslav Sobotka již v sobotu v souvislosti s projevy na augsburském sjezdu ČTK sdělil, že jeho vláda nevidí žádný důvod pro zpochybňování dekretů.

8.6.2014 – Benešovy dekrety patří na smetiště dějin a jejich další existence jen zbytečně zatěžuje společnou budoucnost Čechů a Němců, řekl dnes nejvyšší představitel sudetských Němců Bernd Posselt. Dekrety podle něj oživují ducha nacionalismu, který vedl k rozpoutání obou světových válek. 

9.6.2014 – Zásadně nepovažuji Benešovy dekrety za kontroverzní právní předpisy naší minulosti. Dekrety prezidenta republiky Beneše vnímám za stále platné a nepovažuji je za vyhaslé.

9.12.2019 – Komentátorka Českého rozhlasu Lída Rakušanová má dojem, že Česko rozhodně nepřispívá k soudržnosti Evropské unie. Ať už tím, že ve svém právním řadu stále uchovává Benešovy dekrety, nebo tím, jak se premiér Babiš vyjadřuje na téma evropských dotací. Podle Rakušanové nastal čas Benešovy dekrety zrušit a Babišovi připomenout, že EU stojí na hledání kompromisů. I když kompromis uzavřeme, můžeme si být jisti, že jako Češi bude ze členství v EU nadále profitovat.

10.12.2019 – Komentátorka Českého rozhlasu Lída Rakušanová má dojem, že Česko rozhodně nepřispívá k soudržnosti Evropské unie. Ať už tím, že ve svém právním řadu stále uchovává Benešovy dekrety, nebo tím, jak se premiér Babiš vyjadřuje na téma evropských dotací. Podle Rakušanové nastal čas Benešovy dekrety zrušit a Babišovi připomenout, že EU stojí na hledání kompromisů. I když kompromis uzavřeme, můžeme si být jisti, že jako Češi bude ze členství v EU nadále profitovat.

26.2.2026 – Benešovy dekrety jsou pilířem poválečného uspořádání. „Sudetoněmecký landsmannschaft se dodnes nezřekl snahy zrušit dekrety. To, že ustoupili od revize majetkových vztahů, je jenom úkrok stranou a léčka,“ varuje poslanec Jindřich Rajchl (SPD, PRO). Jakékoli zpochybnění dekretů by podle něj spustilo lavinu soudních sporů o majetky v pohraničí, což by fatálně ohrozilo právní stabilitu země. Diskusi o plánovaném sudetoněmeckém sněmu v Brně uspořádal spolek Svatopluk.

30.3.2010 – Podle slovenského premiéra Roberta Fica jsou Benešovy dekrety pro Slovensko nezměnitelné a nezrušitelné a slovenská vláda se nebude bavit s nikým, kdo by je chtěl zpochybnit nebo zrušit.

4.12.2009 – Takzvané Benešovy dekrety by měly i nadále, po více než 60 letech od svého vzniku, zůstat v platnosti. Myslí si to alespoň 65 procent Čechů. Téměř polovina lidí (48 procent) si zároveň myslí, že odsun sudetských Němců, k němuž došlo právě na základě dekretů, byl spravedlivý. Vyplývá to z šetření CVVM.

4.3.2010 – Rakouský prezident Heinz Fischer označil československé poválečné Benešovy dekrety jako "těžké bezpráví".

2.5.2010 – Volební lídři KSČM v pohraničních oblastech prohlašují, že Benešovy dekrety a hrozba majetkových nároků sudetských Němců pravděpodobně nebudou tématem jejich kampaní. Ani samotní lidé o téma prý již neprojevují zájem.

9.4.2012 – PŘÍBĚH Benešovy dekrety jsou ostudou Čechů. Ti i kvůli tomu ještě nedozráli pro Evropu. Dění na české politické scéně je sprostota. Tak vnímá současnost ve své rodné zemi sudetská Němka Gudrun Heissig, která přeložila některé projevy zesnulého exprezidenta Václava Havla i jeho biografii. Jako malá si v poválečném Československu zažila jak křivdy, tak i projevy náklonnosti. Do západního Německa jí byl povolen odjezd až v roce 1964.

9.4.2012 – PŘÍBĚH Benešovy dekrety jsou ostudou Čechů. Ti i kvůli tomu ještě nedozráli pro Evropu. Dění na české politické scéně je sprostota. Tak vnímá současnost ve své rodné zemi sudetská Němka Gudrun Heissig, která přeložila některé projevy zesnulého exprezidenta Václava Havla i jeho biografii. Jako malá si v poválečném Československu zažila jak křivdy, tak i projevy náklonnosti. Do západního Německa jí byl povolen odjezd až v roce 1964.

29.4.2012 – JINÝMA OČIMA Sudetští Němci, kterým byl po druhé světové válce uloupen majetek, na něj mají právo a Benešovy dekrety by měly být zrušeny. Podle folkloristky Zuzany Finger, která se narodila ještě v Československu a teď pracuje v Sudetoněmeckém domě v Mnichově, by tak mohlo vypadat kvalitní českoněmecké vyrovnání. Je přesvědčena, že sudetských Němců by o majetek zažádalo absolutní minimum. Vždyť dnes už v péči o dobové památky vládnou Češi.

19.5.2013 – Nejvyšší představitel sudetských Němců Bernd Posselt dnes na končícím 64. sudetoněmeckém sjezdu v Augsburgu označil takzvané Benešovy dekrety za zombie, které se vždy vynoří a šíří strach a děs. Vyzval proto Čechy, aby společně se sudetskými Němci toto zombie pohřbili. Bavorský premiér Horst Seehofer, který dnes převzal sudetoněmeckou Evropskou cenu Karla IV., zase odsoudil vyhánění a stejně jako ostatní řečníci ocenil premiéra Petra Nečase za jeho příspěvek k narovnání politických vztahů s Bavorskem.