MojeCelebrity.cz

31.3.2015 – Anexe Krymu bude Rusko během tří až čtyř let stát asi 150 až 200 miliard dolarů (asi 3,8 až 5,1 bilionu korun). Tento odhad přímých i nepřímých ztrát přednesl dnes bývalý ruský ministr financí Alexej Kudrin.

26.11.2018 – Ruská anexe vod Azovského moře je pro Česko stejně nepřijatelná, jako byla anexe ukrajinského poloostrova Krym. Na Twitteru to uvedl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Ministerstvo zahraničí v tiskovém prohlášení označilo blokování plavby Kerčským průlivem ze strany Ruska za hrubé porušení mezinárodního práva. Zprávu přinesla ČTK.

27.10.2017 – Zemanova charakteristika anexe Krymu je sice správná, ale lék, který doporučuje, je horší než nemoc sama. Ruská anexe Krymu je skutečně fait accompli, tedy skutečností, která je za daného stavu věcí jen obtížně změnitelná.

31.12.2022 – Americký podnikatel Elon Musk se stal prvním člověkem na světě, kterému klesla hodnota majetku o 200 miliard dolarů (zhruba 4,5 bilionu Kč). Informovala o tom agentura Bloomberg. Hodnota Muskova jmění tento týden podle jejího indexu miliardářů sestoupila na 137 miliard dolarů, zatímco začátkem loňského listopadu se vyšplhala až na 340 miliard dolarů.

13.6.2014 – Vůdce krymských Tatarů Mustaf Džemilec se nechal slyšet, že ruská anexe Krymu je výzvou pro celý svět, aby se razantně postavil proti agresi. Dále na dnešní pražské konferenci ke krizi Ruska s Ukrajinou prohlásil, že pokud mezinárodní společenství nezasáhne, mohlo by v blízké budoucnosti čelit vážnějšímu konfliktu.

15.4.2015 – Loňská anexe Krymu znamenala bod zlomu také pro ruskou radikálně nacionalistickou scénu. Radikálové útočili méně na imigranty ze střední Asie či Kavkazu. Svou pozornost totiž zaměřili na Ukrajinu a na lidi označované za pátou kolonu, tedy na Rusy s vesměs liberálními politickými názory, které režim a jeho propaganda označují za prozápadní zrádce. Píše o tom dnešní Mladá fronta Dnes.

23.3.2017 – Ukrajina uložila českému poslanci Jaroslavu Holíkovi (nez., dříve Úsvit) pětiletý zákaz vstupu na své území. Podle jejich velvyslanectví v Česku se poslanec spolupracující s Tomiem Okamurou zúčastnil na Krymu oslav třetího výročí anexe Ruskem. Holík ale v rozhovoru pro Blesk.cz odmítl, že by jel na Krym slavit jeho odtržení od Ukrajiny. Cestu prý plánoval delší dobu, jel se tam ptát lidí na autentické zážitky a hledat pravdu. A dozvěděl se, že jsou místní z přičlenění k Rusku nadšení.

22.4.2015 – Poddůstojník ruské armády Jevgenij Zajcev, který během loňské anexe Krymu zastřelil ukrajinského důstojníka Stanislava Karačevského, byl odsouzen ke dvěma letům odnětí svobody. Oznámila to ruská a ukrajinská média s odvoláním na známého ruského advokáta Marka Fejgina. Rozsudek podle právníka vynesl vojenský soud na Krymu ještě minulý měsíc.

24.11.2014 – Západní sankce způsobí Rusku ztráty ve výši 40 miliard dolarů (necelých 900 miliard korun) ročně, jak uvedl ruský ministr financí Anton Siluanov. Další ztráty kvůli poklesu cen ropy odhaduje na 90 až 100 miliard dolarů ročně. 

22.3.2018 – Ukrajinci pracující v zahraničí pošlou letos příbuzným do vlasti zhruba devět miliard dolarů (186 miliard Kč). Takový je odhad tamní centrální banky, podle které půjde o zhruba stejnou částku jako loni. Pro zemi s ekonomikou oslabenou v důsledku ruské anexe Krymu a separatistických tendencí ve východních regionech podporovaných Ruskem jde o významný obnos. V Česku je podle statistiků Ukrajinců 115 tisíc.

21.3.2014 – Rusko odmítá nadále prodávat Ukrajině zlevněný plyn. Tato sleva byla totiž výměnným obchodem za používání vojenské základny na Krymu. Ruský premiér Dmitrij Medveděv uvedl, že by Ukrajina měla Rusku v této souvislosti zaplatit zpět 11 miliard dolarů. Celkově prý Kyjev Moskvě dluží ještě o pět miliard dolarů víc.

26.4.2016 – Bývalý ukrajinský důstojník a úředník ministerstva vnitra Vladimir Mercalov, který během okupace Krymu přeběhl k Rusku, vyprávěl, jak celá anexe probíhala. Zprostředkoval příběh o tom, jak mu přijely na pomoc ruské vojenské jednotky, se kterými obsadil několik vládních budov. Zprvu však přítomnost ruských vojáků na Krymu popřel. Informuje Ukraine Today.

11.10.2017 – Úterní proslov prezidenta Miloše Zemana hýbe východní Evropou. V něm označil ruskou anexi Krymu za „fait accompli“, tedy hotovou záležitost. Ukrajině poradil, aby se dohodla s Moskvou na kompenzaci. Ukrajinská diplomacie Zemanovy návrhy v oficiálním vyjádření označila za absolutně nepřijatelné a rozhořčeně je odmítla. Odsoudil je i prezident Petro Porošenko, který se k nim vyjádřil bez zmínky Zemana. Ruští poslanci proslov přijali jako faktické uznání anexe Krymu. S žádnou kompenzací, kterou by měla Moskva platit, ale v žádném případě nesouhlasí.

16.11.2014 – Prezidenti Slovenska, ČR, Polska a Maďarska se na dnešní schůzce s ukrajinským kolegou Petrem Porošenkem shodli, že březnová anexe ukrajinského poloostrova Krym Ruskem byla agresí. Novinářům to řekl slovenský prezident Andrej Kiska, který jednání do Bratislavy svolal u příležitosti 25. výročí pádu komunismu ve střední Evropě. Český prezident Miloš Zeman vyjádřil přesvědčení, že Porošenkovi se podaří udržet v jeho zemi mír.

1.7.2018 – Americky prezident Donald Trump odmítl v pátek vyloučit možnost uznání ruské anexe ukrajinského poloostrova Krym. Zhruba za dva týdny jej čeká schůzka s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Informaci v sobotu přineslo Rádio Svobodná Evropa (RFE / RL).

17.3.2014 – Ruský vicepremiér Dmitrij Rogozin bagatelizuje dopady sankcí, které proti představitelům Ruska a Krymu dnes oznámily Spojené státy. Washington sankce uvalil na jedenáct ukrajinských a ruských politiků, zodpovědných za ruský vojenský zásah na Krymu, mimo jiné i na Rogozina. Odvetná opatření dnes schválila také EU, ta je zavedla vůči 21 představitelům Ruska a Krymu. Krym už dal na vědomí, že sankce cestu poloostrova do Ruské federace nijak neovlivní.

12.8.2014 – Moskva hodlá uvolnit na hospodářský a sociální rozvoj anektovaného Krymu do roku 2020 částku 681 miliard rublů (asi 390 miliard korun). Vyplývá to z federálního rozvojového programu pomoci Krymu a Sevastopolu, který schválila ruská vláda. Investice budou směřovat do modernizace infrastruktury a dopravy a jejich zdrojem bude výhradně centrální rozpočet. Sám Krym se na financování rozvojových programů podílet nebude.

18.3.2014 – Putin schválil návrh smlouvy připojení Krymu k Rusku. Kreml tuto informaci oficiálně potvrdil. Ruský prezident v poledne přednese svůj projev o celkové situaci na Krymu. Otevře tím zřejmě novou kapitolu v geopolitice, obsazení Krymu totiž Západ nepovažuje za legitimní a hodlá na to tvrdě reagovat.

8.2.2015 – Ruský prezident Vladimir Putin se stále těší vysoké popularitě. Vzrostla mu především po okupaci ukrajinského Krymu. Řada obyvatel Ruské federace má za to, že jim kremelský vládce vrací hrdost. Ne všichni jsou ale z jeho počínání nadšeni, jak informuje server iDnes.cz. Najdou se i tací Rusové, kterým se anexe Krymu nelíbí a za poslední rok poměrně ekonomicky strádají.

15.3.2015 – Narůstající odpor tatarské menšiny, propad příjmů z turistiky ani nenaplněné naděje na hospodářský rozkvět neutlumily ruské nadšení z anexe ukrajinského Krymu. Rok po referendu, které loni v březnu světu nabídlo politické krytí pro ruský vojenský zábor, je Krym pro Rusko stále symbolem nově nalezené národní jednoty a zosobněním síly Kremlu. Jako geopolitické téma z diskuzí světových politiků navíc brzy vyprchal.