MojeCelebrity.cz

11.7. (7 dnů) – Počet lidí trpících demencí se do roku 2050 celosvětově téměř ztrojnásobí ve srovnání s dneškem, varuje mezinárodní vědecká organizace InterAcademy Partnership. Výskyt tohoto onemocnění se bude zvyšovat vzhledem k prodlužujícímu se věku lidí, jelikož právě stárnutí je nejvýznamnějším známým rizikovým faktorem pro vznik demence.

19.7.2016 – Roztroušená skleróza – zkráceně RS – je nervové onemocnění postihující centrální nervový systém, jehož průběh je naprosto nepředvídatelný a mnohdy trvá poměrně dlouhou dobu, než lékaři RS u pacienta odhalí. Ke vzniku roztroušené sklerózy dochází nejčastěji u mladých lidí a to ve věku od 20 do 40 let a až do dnešního dne se odborníkům nepodařilo přijít na pravou příčinu vzniku tohoto nepříjemného onemocnění. Cílem roztroušené sklerózy je bílá hmota mozku, ve které probíhají nervové vzruchy postupující ze smyslů až ke svalům. Při tomto onemocnění dochází k porušování a následnému rozpadu myelinové pochvy, jejímž úkolem je izolovat nervová vlákna. Proč roztroušená skleróza vzniká? Odborníci RS označují jako autoimunitní onemocnění, při kterém imunitní systém napadá vlastní orgány a tkáně. Odborníci se shodují na několika faktorech, které se podepisují na vzniku roztroušené sklerózy: infekční onemocnění velká fyzická námaha podchlazení duševní stres dědičná indispozice Jaké jsou příznaky roztroušené sklerózy? Toto nervové onemocnění je nejen těžko rozpoznatelné, ale navíc i nevyzpytatelné ve svých příznacích, neboť se u každého pacienta mohou objevovat s odlišnou intenzitou. Kromě toho některé příznaky RS mohou být i projevy jiného onemocnění, což je další důvod, proč její diagnostika mnohdy trvá i několik let. Nejčastější příznaky roztroušené sklerózy: závratě dvojité vidění deprese zastřené vidění únava bolest oka pocit mravenčení zvýšené svalové napětí sexuální dysfunkce potíže s koordinací kognitivní dysfunkce emocionální změny poruchy řeči Jen zkušený lékař dokáže odhadnout, zda výše zmíněné příznaky skutečně poukazují na roztroušenou sklerózu, či zda se jedná o projev jiné nemoci. Jak se RS vyšetřuje? Vzhledem k tomu, že RS není úplně jednoduché rozpoznat, je potřeba vyloučit veškeré ostatní onemocnění, což je běh na dlouhou trať. Pacient podstoupí magnetickou rezonanci i vyšetření mozkomíšního moku. Příspěvek Roztroušená skleróza a její příznaky pochází z Extrakrasa.cz - magazín o módě, kráse a bydlení

30.7.2009 – Premiér Jan Fischer se ve čtvrtek setkal s předsedou Akademie věd ČR Jiřím Drahošem. Tématem jednání byla budoucnost financování Akademie věd. Fischer uvedl, že Akademie věd dostane navíc v příštím roce zhruba půl miliardy korun, což Drahoš následně označil za přijatelný kompromis.

5.7. (13 dnů) – Partnerské akademie věd zemí Visegrádské čtyřky i instituce sdružené v organizaci ALLEA se obracejí na maďarské představitele s výzvou, aby přehodnotili navrhovanou novelu zákona o Maďarské akademii věd a návrh zákona o státním rozpočtu pro rok 2019, které by měly nepříznivý dopad na Maďarskou akademii věd, její finanční a vědeckou nezávislost.

18.10.2010 – Počítačovým modelováním tvorby hvězd se zabývá Richard Wünsch z Astronomického ústavu Akademie věd, který byl letos odměněn Cenou Akademie věd pro mladé vědce do 35 let.

23.3.2013 – Předseda Akademie věd Jiří Drahoš by uvítal změnu v současném pojetí vysokoškolského studia doktorandů. Vadí mu totiž pozice právě Akademie věd v celém procesu.

19.3.2015 – Akademie věd si v letošním roce připomíná 125. výročí od svého založení. K uvedenému jubileu je připravena řada společenských a výstavních akcí, jejichž cílem je představit moderní, dynamickou a živou tvář instituce. Samozřejmě nebude opomenuta ani tradice, historický vývoj a významné osobnosti minulosti. Generálním partnerem 125. výročí Akademie věd je společnost PPF a. s.

17.10.2015 – Národní muzeum a Akademie věd České republiky zvou na novou výstavu Věda – národ – dějiny, která připomíná 125 let od založení Akademie věd.

20.12.2017 – Akademie věd ČR a Univerzita Karlova spolu v pondělí 18. prosince uzavřely memorandum o spolupráci. Dohoda, kterou vedení obou institucí podepsalo v prostorách Akademie věd v Praze, se může stát základem pro další spolupráci, již vědeckým institucím ukládá nový vysokoškolský zákon.

13.1.2018 – Vzájemné vztahy upevňují česká a slovenská vědecká reprezentace každoročně. Nyní se však Akademie věd ČR a Slovenská akademie věd rozhodly tyto aktivity ještě formálně posílit a ve čtvrtek 11. ledna 2018 podepsaly dohodu o vzájemné spolupráci.

10.3.2018 – Bezmála dvacet laboratoří na dvou místech si během své návštěvy Fyzikálního ústavu prohlédla předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Program sahal od ranních hodin do pozdního odpoledne, a byl pro to důvod: Fyzikální ústav je největším pracovištěm Akademie věd a spadají pod něj velká laserová centra HiLASE a ELI Beamlines. Předsedkyni provázeli místopředsedové pro I. a II. vědní oblast Jan Řídký a Zdeněk Havlas a také člen Akademické rady Luboš Náhlík.

6.5.2018 – Více než 80 vystavovatelů se bude letos prezentovat na Veletrhu vědy, který se uskuteční od 7. do 9. června na výstavišti PVA EXPO PRAHA v Letňanech. Během tří dnů nabídne veletrh přes sto interaktivních expozic, mezi nimiž nebude chybět 40 pracovišť Akademie věd ČR, vysoké školy a další vědecké instituce i firmy. Jednu z nejrozsáhlejších populárně-naučných akcí u nás pořádá Akademie věd ČR již počtvrté.

29.5.2018 – Pět měsíců poté, co Univerzita Karlova a Akademie věd ČR uzavřely rámcové memorandum o spolupráci, obě prestižní instituce podepsaly dohodu o doktorských studijních programech. Akademie věd tak dále prohlubuje kooperaci s univerzitní sférou, kterou vědeckým institucím ukládá novela vysokoškolského zákona.

31.5. (48 dnů) – Akademie věd ČR intenzivně pokračuje ve spolupráci s českými univerzitami. Dva dny po uzavření smlouvy s Karlovou univerzitou dojde na dohodu s Českou zemědělskou univerzitou v Praze. Předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová ji podepsala 30. května 2018 v prostorách Zemědělské univerzity v Praze v Suchdole.

30.11.2016 – Onemocnění kostí a kloubů dětí, opakované horečky, geneticky podmíněné choroby nebo různá metabolická onemocnění – to jsou hlavní témata XV. Jihočeských pediatrických dnů, které se konají 2. - 3. prosince v Biologickém centru Akademie věd v Českých Budějovicích. Kongres pořádá Dětské oddělení Nemocnice České Budějovice, a. s., ve spolupráci s Biologickým centrem Akademie věd ČR a zúčastní se jej na 160 odborníků.

13.2.2013 – Prezident Václav Klaus dnes jmenuje předsedu Akademie věd Jiřího Drahoše do druhého funkčního období v čele akademie. Zároveň na Hradě jmenuje i nového rektora Akademie múzických umění Jana Hančila, který v křesle střídá Iva Mathého.

30.4.2013 – Akademie věd, filmová fakulta Akademie múzických umění a Fakulta sociálních věd (FSV) Univerzity Karlovy sídlící v blízkosti pondělního výbuchu v centru Prahy mají zničené knihovny, učebny i kanceláře. Škody na školách zatím nejsou vyčísleny, akademie je předběžně odhaduje na deset milionů korun. Všechny instituce čeká zasklívání oken a úklid. Školy zůstanou do příštího týdne zavřené, FSV prodloužila termín pro přihlášky k doktorskému studiu. ČTK to dnes řekli zástupci fakult a akademie. 

31.5.2016 – Předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš v úterý odvolal vědkyni a senátorku Evu Sykovou z funkce ředitelky Ústavu experimentální medicíny AV ČR, protože kauzou léčby kmenovými buňkami podle něho poškodila dobré jméno celé akademie i samotného ústavu. Drahoš tak učinil po zasedání předsednictva Akademické rady AV ČR. ČTK to řekl mluvčí akademie Jan Martinek. Vyjádření Sykové zjišťujeme.

28.3.2017 – Podle aktuálně dostupných statistik Státního zdravotního ústavu (SZÚ) bylo v roce 2016 hlášeno 323 případů invazivního pneumokokového onemocnění (IPO), 66 osob v důsledku onemocnění zemřelo. V meziročním srovnání se jedná o mírný pokles výskytu onemocnění, počet tragicky končících případů ale zůstává stejný. Nejvíce onemocnění způsobených pneumokoky je za loňský rok hlášeno z Prahy (45), Moravskoslezského (44) a Jihomoravského kraje (32). Zařazením vakcíny proti pneumokokovým onemocněním do doporučeného očkovacího kalendáře u dětí do jednoho roku vede dlouhodobě k snížení výskytu v cílové věkové skupině. Více jak 80 % všech evidovaných výskytů tak spadá do věkové kategorie osob ve věku 40 let a výše.

9.7.2017 – Japonsko má velký problém - rostoucí počet seniorů trpících demencí. Sociální systém na tento problém nestíhá reagovat, v zemi je nedostatek pečovatelských služeb i peněz na zlepšení situace.