MojeCelebrity.cz

23.2. (16 dnů) – Místo nového EET se zaměřit na daňové úniky nadnárodních společností. To žádá podnikatel, zastupitel Ústeckého kraje a člen strany PRO Pavel Tůma. „Spíše než na EET 2.0 bych se zaměřil na sektorovou daň bankovních domů nebo majitele sociálních sítí. Zde jsou prostředky, které nám unikají, ale hlavně si myslím, že nejdříve je třeba zdanit nadnárodní společnosti, kde se dnes pohybujeme okolo 600 mld. úniku,“ říká.

11.11.2025 – Pavel Tůma, náměstek chomutovského primátora a člen strany PRO, v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz reaguje na kritiku bývalých členů strany, kterou přinesl článek novinářky Sabiny Slonkové. Tůma se vymezil vůči jejímu přístupu, když se místo oslovení současných spokojených členů strany zaměřila na nespokojené jednotlivce. „Hledat senzaci tam, kde je nespokojenost, je snadné,“ komentuje Tůma, který zdůrazňuje, že PRO se soustředí na nové odborníky a její budoucnost, ne na negativní ohlasy bývalých členů.

13.8.2018 – Nevracejme se k minulosti a řešme současnost a budoucnost, kterou máme před sebou.

2.12.2025 – Člen PRO a zastupitel Ústeckého kraje Pavel Tůma se v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz ostře vymezil proti rozhodnutím EU, která podle něj stojí za uzavřením uhelných elektráren v Česku a ztrátou desetitisíců pracovních míst. Tůma varuje, že rozhodnutí jako je to o emisních povolenkách poškodí nejen ekonomiku regionu, ale i samotnou energetickou bezpečnost státu. Je podle něho potřeba nejen změnit politiku EU, ale i mobilizovat občany k volební účasti a aktivnímu zapojení do rozhodování

11.10.2010 – Zdeněk Tůma, kandidát TOP 09 na pražského primátora, představil v pondělí svůj tým, který je jakousi stínovou Radou hlavního města. Tůma taktéž uvedl, že kvůli probíhajícímu tendru na vybudování kartového centra projektu Opencard podá podnět Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).

9.9.2010 – Bývalý šéf České národní banky, nynější kandidát na primátora Prahy za TOP 09, Zdeněk Tůma představil společně s šéfem strany Karlem Schwarzenbergem stěžejní body své podzimní kampaně. Tůma by chtěl v první řadě dát antimonopolnímu úřadu podnět k prošetření veřejných zakázek, které byly podle něj na první pohled v rozporu se zákonem.

23.9.2010 – Na otázky čtenářů Novinek ve čtvrtek odpovídal kandidát TOP 09 na pražského primátora Zdeněk Tůma. Někdejší guvernér ČNB se nechce vymezovat vůči nynějšímu vedení magistrátu, který ovládá ODS, nicméně připustil, že v případě volebního úspěchu by na radnici došlo i na personální změny. Tůma, který je dle průzkumů spolu s kandidátkou VV Markétou Reedovou hlavním favoritem podzimních voleb nyní nechce spekulovat o možné radniční koalici.

13.2.2011 – V době, kdy  byl Tůma guvernérem ČNB, bydlel ve služebním bytě. Na tom by nebylo nic divného. Kdyby.... Kdyby Tůma současně načerno nepronajímal svůj obecní byt.

22.11.2011 – Zastupitel za TOP 09 a její kandidát na post pražského primátora Zdeněk Tůma je zpět ve hře. Sice zatím nechce hovořit o tom, jak probíhají jednání mezi jeho stranou a ODS, sociální demokracie ale už avizovala, že pokud se TOPka dohodne s ní, Tůma by byl primátor.

11.9.2012 – Předseda finančního výboru pražského magistrátu Zdeněk Tůma, který byl kandidátem TOP 09 na primátora, v úterý rezignoval. Tůma to potvrdil Právu.

11.9.2012 – Zdeněk Tůma (TOP 09) rezignoval na neplacený post předsedy finančního výboru pražského zastupitelstva. Důvodem je časová zaneprázdněnost a pracovní vytíženost. Uvedl to dnes v tiskové zprávě. Postu se Tůma (51) vzdal v době, kdy Praha intenzivně pracuje na přípravě rozpočtu na příští rok.

13.4.2020 – Bývalý viceguvernér České národní banky Zdeněk Tůma, který před třemi týdny vydal text o tom, jak moc budeme chtít obětovat ekonomiku kvůli pandemii koronaviru, poskytl rozhovor serveru Echo24. „To je už jasné jako facka,“ uvedl Tůma ohledně toho, že je jisté, že se do dvou měsíců účinný lék proti koronaviru nenajde a budeme se s ním muset naučit žít. A ekonomický propad? V USA či eurozóně až třicet procent HDP za druhý kvartál.

7.7.2016 – Vláda dnes schválila zásadní změny daňových zákonů z dílny Ministerstva financí, které s účinností od 1. ledna 2017 přinášejí některá zjednodušení daňového systému či nová opatření pružně reagující na nové projevy daňových úniků například prostřednictvím tzv. virtuálních měn. Schválený daňový balíček také zvyšuje daňové zvýhodnění na druhé, třetí a další vyživované dítě, a to na druhé dítě o 200 Kč měsíčně (tj. o 2 400 Kč ročně) a na třetí a každé další dítě o 300 Kč měsíčně (tj. o 3 600 Kč ročně) oproti roku 2016.

13.12.2019 – „Premiér Andrej Babiš se podřídil diktátu Bruselu. Bude nás to stát až 675 miliard korun každý rok! Babiš totiž podpořil dohodu EU o uhlíkové neutralitě. Ekonom Lukáš Kovanda vysvětlil, že se jedná o 675 miliard korun ročně a o více než 60 tisíc korun ročně na jednu osobu včetně nemluvňat a penzistů! Každého občana tento Babišův závazek bude stát tedy 63,5 tisíc korun ročně!“ napsal na svém facebookovém profilu místopředseda SPD Radim Fiala.

24.11.2014 – Ztráty, které Rusku působí západní sankce, odpovídají zhruba 40 miliardám dolarů (téměř 900 miliard Kč) ročně. Uvedl to dnes podle agentury Reuters ruský ministr financí Anton Siluanov. Dodal, že ruské ztráty způsobené poklesem cen ropy by mohly činit 90 až 100 miliard dolarů ročně.

24.11.2014 – Západní sankce způsobí Rusku ztráty ve výši 40 miliard dolarů (necelých 900 miliard korun) ročně, jak uvedl ruský ministr financí Anton Siluanov. Další ztráty kvůli poklesu cen ropy odhaduje na 90 až 100 miliard dolarů ročně. 

19.6.2023 – Ekonom Lukáš Kovanda varuje, že migrační dohoda Evropské unie, k níž se Česko připojilo, může přinést zvýšené náklady na státní rozpočet. „Může jít o desítky miliard ročně, což by mohlo vést k osekání třeba důchodů,“ upozorňuje Kovanda, podle nějž buď Česká republika přijme ročně až třicet tisíc uprchlíků, nebo zaplatí čtrnáct miliard korun. O všem přitom bude rozhodovat Evropská komise a zmíněná čísla prý mohou být ještě vyšší. Pokud by například Evropa opět přijala 1,2 milionu migrantů jako v roce 2015, Česko by buď přijalo 80 tisíc z nich, nebo by zaplatilo 40 miliard korun, vypočítává ekonom.

18.10.2022 – Sněmovna schválila zvýšení schodku letošního státního rozpočtu až na 375 miliard korun. Vláda původně navrhla navýšení rozpočtu i jeho schodku o 50 miliard na 330 miliard. Poslanci ale dnes schválili dva koaliční návrhy, které zvyšují výdaje i schodek o dalších 45 miliard na celkových 375 miliard korun. V rámci těchto návrhů přidali 38 miliard domácnostem i firmám kvůli vysokým cenám energií a dalších sedm miliard na sociální výdaje. Výdaje novelizovaného rozpočtu překročí dva biliony korun. Sněmovna na návrh skupiny koaličních poslanců odebrala z rozpočtu Kanceláře prezidenta republiky 30 milionů korun z peněz na lesní hospodářství.

18.10.2022 – Sněmovna schválila zvýšení schodku letošního státního rozpočtu až na 375 miliard korun. Vláda původně navrhla navýšení rozpočtu i jeho schodku o 50 miliard na 330 miliard. Poslanci ale dnes schválili dva koaliční návrhy, které zvyšují výdaje i schodek o dalších 45 miliard na celkových 375 miliard korun. V rámci těchto návrhů přidali 38 miliard domácnostem i firmám kvůli vysokým cenám energií a dalších sedm miliard na sociální výdaje. Výdaje novelizovaného rozpočtu překročí dva biliony korun. Sněmovna na návrh skupiny koaličních poslanců odebrala z rozpočtu Kanceláře prezidenta republiky 30 milionů korun z peněz na lesní hospodářství.

18.10.2022 – Sněmovna schválila zvýšení schodku letošního státního rozpočtu až na 375 miliard korun. Vláda původně navrhla navýšení rozpočtu i jeho schodku o 50 miliard na 330 miliard. Poslanci ale dnes schválili dva koaliční návrhy, které zvyšují výdaje i schodek o dalších 45 miliard na celkových 375 miliard korun. V rámci těchto návrhů přidali 38 miliard domácnostem i firmám kvůli vysokým cenám energií a dalších sedm miliard na sociální výdaje. Výdaje novelizovaného rozpočtu překročí dva biliony korun. Sněmovna na návrh skupiny koaličních poslanců odebrala z rozpočtu Kanceláře prezidenta republiky 30 milionů korun z peněz na lesní hospodářství.