MojeCelebrity.cz

14.4.2022 – Předseda vlády Petr Fiala na tiskové konferenci vlády oznámil, že má vlastně pro občany řadu dobrých zpráv. Mimo jiné tu, že od počátku roku vláda vydala na pomoc Čechům, Moravanům a Slezanům 70 miliard korun. Ministr vnitra Vít Rakušan oznámil, kolik bude řešení uprchlické krizi v této chvíli stát a popsal, kdo by to měl zaplatit.

5.2.2013 – Volební tým Miloše Zemana zatím nemá spočteno, kolik peněz bylo utraceno za kampaň pro přímou volbu prezidenta. Odůvodňuje to tím, že ještě nejsou uzavřeny všechny faktury.

18.10.2022 – Sněmovna schválila zvýšení schodku letošního státního rozpočtu až na 375 miliard korun. Vláda původně navrhla navýšení rozpočtu i jeho schodku o 50 miliard na 330 miliard. Poslanci ale dnes schválili dva koaliční návrhy, které zvyšují výdaje i schodek o dalších 45 miliard na celkových 375 miliard korun. V rámci těchto návrhů přidali 38 miliard domácnostem i firmám kvůli vysokým cenám energií a dalších sedm miliard na sociální výdaje. Výdaje novelizovaného rozpočtu překročí dva biliony korun. Sněmovna na návrh skupiny koaličních poslanců odebrala z rozpočtu Kanceláře prezidenta republiky 30 milionů korun z peněz na lesní hospodářství.

18.10.2022 – Sněmovna schválila zvýšení schodku letošního státního rozpočtu až na 375 miliard korun. Vláda původně navrhla navýšení rozpočtu i jeho schodku o 50 miliard na 330 miliard. Poslanci ale dnes schválili dva koaliční návrhy, které zvyšují výdaje i schodek o dalších 45 miliard na celkových 375 miliard korun. V rámci těchto návrhů přidali 38 miliard domácnostem i firmám kvůli vysokým cenám energií a dalších sedm miliard na sociální výdaje. Výdaje novelizovaného rozpočtu překročí dva biliony korun. Sněmovna na návrh skupiny koaličních poslanců odebrala z rozpočtu Kanceláře prezidenta republiky 30 milionů korun z peněz na lesní hospodářství.

18.10.2022 – Sněmovna schválila zvýšení schodku letošního státního rozpočtu až na 375 miliard korun. Vláda původně navrhla navýšení rozpočtu i jeho schodku o 50 miliard na 330 miliard. Poslanci ale dnes schválili dva koaliční návrhy, které zvyšují výdaje i schodek o dalších 45 miliard na celkových 375 miliard korun. V rámci těchto návrhů přidali 38 miliard domácnostem i firmám kvůli vysokým cenám energií a dalších sedm miliard na sociální výdaje. Výdaje novelizovaného rozpočtu překročí dva biliony korun. Sněmovna na návrh skupiny koaličních poslanců odebrala z rozpočtu Kanceláře prezidenta republiky 30 milionů korun z peněz na lesní hospodářství.

29.11.2018 – Praha by mohla získat od státu zámek na Veleslavíně výměnou za 16 parcel v Letňanech, kde by podle představ premiéra Andreje Babiše (ANO) měla vzniknout takzvaná vládní čtvrť pro státní úředníky. Premiér to dnes uvedl na twitteru. Pozemky mají podle něj hodnotu 350 milionů korun, zámeček se měl původně dražit s vyvolávací cenou 382 milionů. Postavit úřednický komplex je ekonomicky výhodnější než platit nájmy a investovat do stávajících budov úřadů, napsal dále premiér. Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) myšlenku vládní čtvrti opakovaně odmítl. Praha by mohla získat od státu zámek na Veleslavíně výměnou za 16 parcel v Letňanech, kde by podle představ premiéra Andreje Babiše (ANO) měla vzniknout takzvaná vládní čtvrť pro státní úředníky. Premiér to dnes uvedl na twitteru. Pozemky mají podle něj hodnotu 350 milionů korun, zámeček se měl původně dražit s vyvolávací cenou 382 milionů. Postavit úřednický komplex je ekonomicky výhodnější než platit nájmy a investovat do stávajících budov úřadů, napsal dále premiér. Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) myšlenku vládní čtvrti opakovaně odmítl. Pozemky, o které by měl stát podle Babiše zájem, mají celkovou rozlohu 354.000 metrů čtverečních. "Hrubý odhad nákladů na výstavbu administrativního komplexu v Letňanech, ve kterém by bylo umístěno více než deset tisíc zaměstnanců (celkem jich je v Praze víc než 37 tisíc), je deset miliard korun," napsal premiér. Za stávající situace by podle premiéra stát v příštích deseti letech musel vynaložit pět miliard korun za komerční nájmy kanceláří pro úředníky, 13 miliard korun za provoz a údržbu stávajících objektů a sedm miliard za investice do energeticky nevyhovujících a zanedbaných budov. V případě stavby vládní čtvrti by se státní pokladna těmto nákladům vyhnula, prodejem uvolněných budov by navíc stát získal 7,5 miliardy korun, uvedl Babiš. Plán vybudování vládní čtvrti odmítl primátor Hřib hned poté, co Babiš nápad v souvislosti s veleslavínským zámkem před časem oprášil. Praha by podle něj měla mít spíš více lokálních center, ve kterých budou lidé zároveň žít i pracovat. Čistě kancelářská čtvrť, která se večer kompletně vylidní, jde proti této představě. Názor Hřib zopakoval v dnešních Hospodářských novinách. Výměnu zámku na Veleslavíně za jiné nemovitosti zástupci nové koalice Pirátů, Prahy Sobě a Spojených sil pro Prahu neodmítají. Radní pro majetek Jan Chabr (Spojené síly/TOP 09) například v minulosti uvedl, že zámeček by bylo možné směnit za hasičské zbrojnice v majetku města, o které projevilo zájem ministerstvo vnitra. Praha o možnosti zámek získat dále jedná. Zámek s historickým parkem, který se rozkládá na třech hektarech, pochází asi z roku 1725. Byl postaven podle plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera pro císařovnu Amálii Brunšvickou. Naposledy byl areál rekonstruován v roce 1986. V roce 2015 převzal barokní zámek od ministerstva práce a sociálních věcí Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Původně chtěl památku koncem listopadu vydražit, ministerstvo kultury však stáhlo souhlas, který je pro dražbu nutný.

8.9.2017 – Předseda ANO Andrej Babiš mohl sám hlasovat pro své zbavení imunity, protože věděl, že o ni stejně přijde. Hlavně má ovšem spočteno, že hlasování současné Sněmovny, která ho vydala k trestnímu stíhání za celkem zjevný dotační podvod, má jen dočasný význam a že nejlepší šanci vyhnout se vězení nemá před soudem, ale tím, že na soud nakonec ani nedojde. Napsal to dnes slovenský list Denník N. Zprávu převzala ČTK.

9.8.2023 – Americký poradce pro národní bezpečnost John Kirby oznámil, že i sami Ukrajinci jsou si vědomi toho, že nepostupují tak rychle a tak daleko, jak by si asi přáli oni sami. Přesto protiofenziva pokračuje dál. Ukrajinci prý zkusili vyrazit na okupovaný pravý břeh řeky Dněpr a zdá se, že částečně uspěli. Rusové navíc tvrdí, že Ukrajinci telefonují starším občanům Ruské federace a nabádají je k jedné věci…

20.8.2023 – Ukrajinci se brání už 543 dní, a i po tak dlouhé době jsou i podle OSN Rusové schopní páchat nové a nové ohavnosti. CNN popsala, jaké. Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov v onen smutný den oznámil, že započal výcvik ukrajinských pilotů na stíhačkách F-16. Mezitím Ukrajinci pokračují v protiofenzivě. Podle washingtonského Institutu pro studium války (ISW) se Ukrajinci blíží k městu Tokmak.

1.9.2023 – Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Ukrajinci vyrobili takovou zbraň, která je schopná zasáhnout cíle vzdálené stovky kilometrů. Podle Američanů by si ale Ukrajinci měli chránit své mobilní telefony a další elektroniku, protože ruští hackeři od počátku ruské invaze útočí na ukrajinské telefony a snaží se z ukradených dat vyzvědět ukrajinské plány s protiofenzivou. Ta stále pokračuje. Ukrajinci prý dosáhli významného stažení ruského dělostřelectva.

8.9.2023 – Anthony Blinken, ministr zahraničí USA, navštívil Ukrajinu a mimo jiné si tu prohlédl i školu, kterou Rusové během okupace používali jako mučírnu, než odtud Ukrajinci ruské agresory vyhnali. Sami Ukrajinci však říkají, že Rusové jsou opravdu houževnatí agresoři. Prý útočí ve směru Kupjansk, Lyman i Bachmut. Ale Ukrajinci jim nezůstávají nic dlužní a dál postupují v Záporožské oblasti.

21.8.2024 – Ukrajinci drží pozice v ruské Kurské oblasti a vážou na sebe určité množství ruských sil. Jenže mezitím Ukrajinci ztratili další město. Vasyl Kapustej, Ukrajinec již léta žijící v Česku, upozornil, že šlo o dobrý opěrný bod v ukrajinské obraně. A už není. Ukrajinci na Donbase dál ztrácejí svou půdu. Metr za metrem. A při tom všem Ukrajinci krvácí. Ztrácejí svou půdu a krvácejí tak moc, že si to dlouhodobě nemohou dovolit.

13.12.2024 – Kolik bude daňové poplatníky stát první soukromníkem provozovaná dálnice, když prvotní investice byla 12 miliard? „Každý roky bude stát splácet 1,3 miliardy korun a zhruba ho to vyjde nad 30 miliard korun,“ zhodnotil generální ředitel společnosti, která peníze bude investovat. Na otázku, jestli to považuje pro stát za výhodné, se zdráhal odpovědět.

22.3.2018 – Ukrajinci pracující v zahraničí pošlou letos příbuzným do vlasti zhruba devět miliard dolarů (186 miliard Kč). Takový je odhad tamní centrální banky, podle které půjde o zhruba stejnou částku jako loni. Pro zemi s ekonomikou oslabenou v důsledku ruské anexe Krymu a separatistických tendencí ve východních regionech podporovaných Ruskem jde o významný obnos. V Česku je podle statistiků Ukrajinců 115 tisíc.

8.8.2023 – Ukrajinská protiofenziva pokračuje již třetí měsíc a různé úspěchy nejen na frontě hlásí jak ukrajinská, tak i ruská strana. Rusové prý postoupili 3 km na Kupjanské frontě, Ukrajinci hlásí úspěchy na dvou úsecích fronty. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, kolik raket a dronů bylo v poslední době sestřeleno nad Kyjevem. A z Ruska přišla zpráva, co se děje s dětmi a s mladistvými, kteří se sice narodili jako Ukrajinci, ale dnes studují v Rusku. Ať už dobrovolně, nebo z donucení.

13.12.2019 – „Premiér Andrej Babiš se podřídil diktátu Bruselu. Bude nás to stát až 675 miliard korun každý rok! Babiš totiž podpořil dohodu EU o uhlíkové neutralitě. Ekonom Lukáš Kovanda vysvětlil, že se jedná o 675 miliard korun ročně a o více než 60 tisíc korun ročně na jednu osobu včetně nemluvňat a penzistů! Každého občana tento Babišův závazek bude stát tedy 63,5 tisíc korun ročně!“ napsal na svém facebookovém profilu místopředseda SPD Radim Fiala.

5.2.2010 – Poslanci schválila vydání dluhopisů za 153 miliard korun na krytí letošního schodku státního rozpočtu. Schválený schodek má být 163 miliard korun. Navíc sněmovna schválila vydání dodatečných dluhopisů za 14 miliard korun na krytí schodku loňského rozpočtu. Ten měl být 38 miliard, nakonec vzrostl na 192 miliard.

18.10.2022 – Sněmovna schválila zvýšení schodku letošního státního rozpočtu z 280 miliard na 375 miliard korun. Vláda původně navrhla navýšení rozpočtu i jeho schodku o 50 miliard na 330 miliard. Poslanci ale dnes schválili dva koaliční návrhy, které zvyšují výdaje i schodek o dalších 45 miliard korun.

25.8.2016 – Do Německa jen za loňský rok dorazilo přes milion imigrantů a německá média nyní spočítala, kolik vlastně budou nově příchozí rodilé Němce stát. Dle odhadu Berlín do roku 2020 na přistěhovalce vynaloží astronomickou sumu 100 miliard eur (zhruba 2,7 bilionu Kč). Pokud se situace ohledně uprchlické krize dramaticky nezmění, rodilí Němci tak ze svých daní každý rok „odkrojí“ utečencům 20 miliard eur (zhruba 540 miliard Kč).

1.6.2020 – Předseda vlády Andrej Babiš prý tentokrát zcela výjimečně natočil hned dvě videa, která odstartoval oslovením „čau lidi“. Druhé video se týkalo rozpočtu Evropské unie a Babiš hned zkraje avizoval, že se jeho vystoupení nebude řadě lidí líbit, protože hodlá být k EU velmi kritický. Na několika číslech ukázal, kolik peněz získáváme z EU a kolik peněz odchází z Česka do zahraničí. Získali jsme asi 809 miliard, ale na dividendách zahraničním vlastníkům českých firem odešlo z ČR asi 3227 miliard.